Přeskočit na hlavní obsah

V Česku se vínu nedařilo a nedaří


Titulek nemá reagovat na aktuální nouzovou situaci, přestože kvalifikované odhady věští pokles letošní evropské spotřeby vína na polovinu. O těchto trendech se dozvíme brzy, ale ještě ne dnes. Co bychom ovšem mohli vědět už dnes, že se tuzemská konzumace vína postupně zvyšuje. Nebo také ne 😏. Ale suroviny k jeho výrobě je málo v každém případě 😕. Domácí vinařský průmysl tak každý rok přichází ve velkoobchodních cenách asi o 5 miliard korun.

Spotřeba a produkce

Podle údajů Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) vypili konzumenti v Česku v roce 2018 celkem 2,1 milionů litrů vína a stejné množství odhaduje OIV i pro rok 2019. To odpovídá údajům Ministerstva zemědělství a dle OIV tím obsazujeme 24. příčku na světě, o deset procent překonaní konzumenty ze Švédska a Rakouska. OIV z toho dovodila průměrnou domácí spotřebu vína na obyvatele 23,3 litru. Rakouská domácí spotřeba na obyvatele je podle OIV 29,4 litru a švédská 27,8 litru. Podle tuzemských údajů ale pro Česko tento poměr vychází 19,3 litru na obyvatele, o šestinu méně.

Ze statistických údajů ministerstva zemědělství víme, že z domácí produkce vína se téměř osmina vyveze a tuzemská úroda a víno, které z ní zůstalo konzumentům v Česku v roce 2018, představuje 5,7 litru na obyvatele a domácí neexportovaná výroba se na domácí konzumaci podílela 29 %. V roce 2014 byl tento poměr jen 9 % a v roce 2010 dokonce jen necelých 5 %, dvacetina, zato v roce 2015 třetina, 34 %. Kromě spotřeby vína ale tento údaj vypovídá i o úrodě. Dobré ročníky přinesou domácím konzumentům více vína, horší méně.

Srovnání se světem

Jenže v horším ročníku, jako byl ten 2010, z hektaru vinice pěstitelé v Česku průměrně sklidí 2,9 tuny bobulí révy vinné a v dobrém ročníku, jako byl rok 2018, 6,5 tuny. Když jsme před třemi roky v článku Kde hledat víno z Česka chtěli tento údaj porovnat se světovými vinařskými zeměmi, museli jsme ze statistik dopočítávat výnosy z vinic se stolními odrůdami, z nichž pocházejí hrozny ke konzumaci a sušené rozinky. Nyní už OIV tyto dopočty provádí sama a pro čerstvou analýzu hektarového výnosu v dalších vinařských zemích lze využít přímo její zveřejněné údaje. Výsledkem analýzy, i s podílem stolních a moštových odrůd na výnosech, je tato tabulka.

Hektarový výnos

t/ha 2014 2015 2016 2017 2018 Table grape Dried grape Wine grape
World 9,8 10,2 10,1 9,8 10,4 36,0% 7,0% 57,0%
France 7,9 8,0 8,0 6,3 7,8 0,4% 0,0% 99,6%
Germany 11,8 11,7 11,8 9,7 13,6 0,4% 0,0% 99,6%
Spain 6,3 6,2 6,5 5,2 7,1 4,0% 0,0% 96,0%
Argentina 11,8 11,1 8,5 9,5 12,4 0,9% 5,5% 93,7%
Romania 3,6 4,2 4,2 5,2 6,8 6,9% 0,0% 93,1%
Australia 11,7 12,9 13,8 15,2 13,0 7,1% 1,9% 90,9%
Italy 10,0 12,0 12,1 9,9 12,2 13,5% 0,0% 86,5%
Chile 10,3 12,6 10,3 9,4 11,8 26,0% 3,9% 70,2%
South Africa 14,3 15,0 15,4 15,6 14,3 15,8% 15,5% 68,7%
United States 15,8 15,5 15,9 15,4 15,7 16,3% 18,1% 65,6%
Brazil 15,7 17,2 11,6 20,2 19,5 53,5% 0,0% 46,5%
China 15,4 15,6 14,7 15,1 13,4 84,1% 5,6% 10,3%
Uzbekistan 11,0 12,4 13,2 14,4 15,3 78,4% 17,8% 3,7%
Turkey 8,4 7,4 8,5 9,4 8,7 56,1% 40,7% 3,2%
India 20,3 20,2 19,8 19,7 19,2 92,6% 5,9% 1,5%
Egypt 20,5 21,0 20,5 20,2 19,0 99,5% 0,0% 0,5%
Iran 10,6 11,8 13,2 12,4 15,0 76,3% 23,7% 0,0%
Czechia 4,0 5,7 4,8 5,1 6,5 0,0% 0,0% 100,0%

Mezi zeměmi se zveřejněnými výsledky produkce snesou výnosy tuzemských vinic srovnání pouze s Rumunskem. Za Francií a Španělskem zaostávají o třetinu, za dalšími zeměmi produkujícími zejména moštové odrůdy včetně sousedícího Německa o polovinu a za Brazílií, z jejichž vinic se sklízí téměř tolik hroznů pro výrobu vína, jako čerstvých hroznů k jídlu, o dvě třetiny.

Víno a vinohrady

Pokud tuzemským konzumentům a vinařům schází domácí produkce, schází na 18 tisících hektarech  vinic patřící 18 tisícům registrovaných pěstitelů. Podpora konzumace vín z Čech a Moravy a podpora exportu tuzemských vín jsou v důsledku podporou dovozu - a tedy zahraničních vinařů a pěstitelů  dosahujících na svých vinicích vyšších výnosů - placenou z daní obyvatel Česka a z odvodů tuzemských vinařství a pěstitelství.

Je-li vůle pomoci tuzemskému vinařství, je třeba podpořit intenzifikaci vinohradnictví. Pokud uspěje jako německé, bude zde suroviny pro dvojnásobek vína z Česka. A prostor pro růst tržeb o zmíněných 5 miliard korun.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Produkce VOC vín v letech 2021 a 2022

Změny ve struktuře, obsahu i zdrojích Situační a výhledové zprávy v oboru Víno Ministerstva zemědělství způsobily, že v posledních čtenáři nenaleznou údaje o produkci VOC vín v roce 2021. Nyní už je ale bilance produkce těchto vín, jejichž vzorem měl být italský systém DOC, francouzský AOC či AOP a další, byť srovnání není vůbec přiléhavé , kompletní. Aktuálních patnáct povolených VOC oblastí v roce 2022 vyprodukovalo 2,83 tisíce hektolitrů VOC vína, o třetinu méně, než v předchozím roce. Podíl produkce VOC vín na celkové domácí produkci 528 tis. hl tak klesl na nepovšimnutelných 0,54 % . Tři oblasti žádné VOC víno nevyrobily, Mělník, Hustopečsko a Přítlucká hora. O rok dříve bylo vín VOC 4,1 tisíce hektolitrů a v roce 2020 3,9 tis. hl. Zatříděné víno MJ 2021 2022 VOC Znojmo l 249 794 141 001 VOC Mikulovsko l 37 197