Přeskočit na hlavní obsah

V Česku se vínu nedařilo a nedaří


Titulek nemá reagovat na aktuální nouzovou situaci, přestože kvalifikované odhady věští pokles letošní evropské spotřeby vína na polovinu. O těchto trendech se dozvíme brzy, ale ještě ne dnes. Co bychom ovšem mohli vědět už dnes, že se tuzemská konzumace vína postupně zvyšuje. Nebo také ne 😏. Ale suroviny k jeho výrobě je málo v každém případě 😕. Domácí vinařský průmysl tak každý rok přichází ve velkoobchodních cenách asi o 5 miliard korun.

Spotřeba a produkce

Podle údajů Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) vypili konzumenti v Česku v roce 2018 celkem 2,1 milionů litrů vína a stejné množství odhaduje OIV i pro rok 2019. To odpovídá údajům Ministerstva zemědělství a dle OIV tím obsazujeme 24. příčku na světě, o deset procent překonaní konzumenty ze Švédska a Rakouska. OIV z toho dovodila průměrnou domácí spotřebu vína na obyvatele 23,3 litru. Rakouská domácí spotřeba na obyvatele je podle OIV 29,4 litru a švédská 27,8 litru. Podle tuzemských údajů ale pro Česko tento poměr vychází 19,3 litru na obyvatele, o šestinu méně.

Ze statistických údajů ministerstva zemědělství víme, že z domácí produkce vína se téměř osmina vyveze a tuzemská úroda a víno, které z ní zůstalo konzumentům v Česku v roce 2018, představuje 5,7 litru na obyvatele a domácí neexportovaná výroba se na domácí konzumaci podílela 29 %. V roce 2014 byl tento poměr jen 9 % a v roce 2010 dokonce jen necelých 5 %, dvacetina, zato v roce 2015 třetina, 34 %. Kromě spotřeby vína ale tento údaj vypovídá i o úrodě. Dobré ročníky přinesou domácím konzumentům více vína, horší méně.

Srovnání se světem

Jenže v horším ročníku, jako byl ten 2010, z hektaru vinice pěstitelé v Česku průměrně sklidí 2,9 tuny bobulí révy vinné a v dobrém ročníku, jako byl rok 2018, 6,5 tuny. Když jsme před třemi roky v článku Kde hledat víno z Česka chtěli tento údaj porovnat se světovými vinařskými zeměmi, museli jsme ze statistik dopočítávat výnosy z vinic se stolními odrůdami, z nichž pocházejí hrozny ke konzumaci a sušené rozinky. Nyní už OIV tyto dopočty provádí sama a pro čerstvou analýzu hektarového výnosu v dalších vinařských zemích lze využít přímo její zveřejněné údaje. Výsledkem analýzy, i s podílem stolních a moštových odrůd na výnosech, je tato tabulka.

Hektarový výnos

t/ha 2014 2015 2016 2017 2018 Table grape Dried grape Wine grape
World 9,8 10,2 10,1 9,8 10,4 36,0% 7,0% 57,0%
France 7,9 8,0 8,0 6,3 7,8 0,4% 0,0% 99,6%
Germany 11,8 11,7 11,8 9,7 13,6 0,4% 0,0% 99,6%
Spain 6,3 6,2 6,5 5,2 7,1 4,0% 0,0% 96,0%
Argentina 11,8 11,1 8,5 9,5 12,4 0,9% 5,5% 93,7%
Romania 3,6 4,2 4,2 5,2 6,8 6,9% 0,0% 93,1%
Australia 11,7 12,9 13,8 15,2 13,0 7,1% 1,9% 90,9%
Italy 10,0 12,0 12,1 9,9 12,2 13,5% 0,0% 86,5%
Chile 10,3 12,6 10,3 9,4 11,8 26,0% 3,9% 70,2%
South Africa 14,3 15,0 15,4 15,6 14,3 15,8% 15,5% 68,7%
United States 15,8 15,5 15,9 15,4 15,7 16,3% 18,1% 65,6%
Brazil 15,7 17,2 11,6 20,2 19,5 53,5% 0,0% 46,5%
China 15,4 15,6 14,7 15,1 13,4 84,1% 5,6% 10,3%
Uzbekistan 11,0 12,4 13,2 14,4 15,3 78,4% 17,8% 3,7%
Turkey 8,4 7,4 8,5 9,4 8,7 56,1% 40,7% 3,2%
India 20,3 20,2 19,8 19,7 19,2 92,6% 5,9% 1,5%
Egypt 20,5 21,0 20,5 20,2 19,0 99,5% 0,0% 0,5%
Iran 10,6 11,8 13,2 12,4 15,0 76,3% 23,7% 0,0%
Czechia 4,0 5,7 4,8 5,1 6,5 0,0% 0,0% 100,0%

Mezi zeměmi se zveřejněnými výsledky produkce snesou výnosy tuzemských vinic srovnání pouze s Rumunskem. Za Francií a Španělskem zaostávají o třetinu, za dalšími zeměmi produkujícími zejména moštové odrůdy včetně sousedícího Německa o polovinu a za Brazílií, z jejichž vinic se sklízí téměř tolik hroznů pro výrobu vína, jako čerstvých hroznů k jídlu, o dvě třetiny.

Víno a vinohrady

Pokud tuzemským konzumentům a vinařům schází domácí produkce, schází na 18 tisících hektarech  vinic patřící 18 tisícům registrovaných pěstitelů. Podpora konzumace vín z Čech a Moravy a podpora exportu tuzemských vín jsou v důsledku podporou dovozu - a tedy zahraničních vinařů a pěstitelů  dosahujících na svých vinicích vyšších výnosů - placenou z daní obyvatel Česka a z odvodů tuzemských vinařství a pěstitelství.

Je-li vůle pomoci tuzemskému vinařství, je třeba podpořit intenzifikaci vinohradnictví. Pokud uspěje jako německé, bude zde suroviny pro dvojnásobek vína z Česka. A prostor pro růst tržeb o zmíněných 5 miliard korun.

Nejčtenější

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?

Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč. Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů. Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apela

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř