Přeskočit na hlavní obsah

V Česku se vínu nedařilo a nedaří


Titulek nemá reagovat na aktuální nouzovou situaci, přestože kvalifikované odhady věští pokles letošní evropské spotřeby vína na polovinu. O těchto trendech se dozvíme brzy, ale ještě ne dnes. Co bychom ovšem mohli vědět už dnes, že se tuzemská konzumace vína postupně zvyšuje. Nebo také ne 😏. Ale suroviny k jeho výrobě je málo v každém případě 😕. Domácí vinařský průmysl tak každý rok přichází ve velkoobchodních cenách asi o 5 miliard korun.

Spotřeba a produkce

Podle údajů Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) vypili konzumenti v Česku v roce 2018 celkem 2,1 milionů litrů vína a stejné množství odhaduje OIV i pro rok 2019. To odpovídá údajům Ministerstva zemědělství a dle OIV tím obsazujeme 24. příčku na světě, o deset procent překonaní konzumenty ze Švédska a Rakouska. OIV z toho dovodila průměrnou domácí spotřebu vína na obyvatele 23,3 litru. Rakouská domácí spotřeba na obyvatele je podle OIV 29,4 litru a švédská 27,8 litru. Podle tuzemských údajů ale pro Česko tento poměr vychází 19,3 litru na obyvatele, o šestinu méně.

Ze statistických údajů ministerstva zemědělství víme, že z domácí produkce vína se téměř osmina vyveze a tuzemská úroda a víno, které z ní zůstalo konzumentům v Česku v roce 2018, představuje 5,7 litru na obyvatele a domácí neexportovaná výroba se na domácí konzumaci podílela 29 %. V roce 2014 byl tento poměr jen 9 % a v roce 2010 dokonce jen necelých 5 %, dvacetina, zato v roce 2015 třetina, 34 %. Kromě spotřeby vína ale tento údaj vypovídá i o úrodě. Dobré ročníky přinesou domácím konzumentům více vína, horší méně.

Srovnání se světem

Jenže v horším ročníku, jako byl ten 2010, z hektaru vinice pěstitelé v Česku průměrně sklidí 2,9 tuny bobulí révy vinné a v dobrém ročníku, jako byl rok 2018, 6,5 tuny. Když jsme před třemi roky v článku Kde hledat víno z Česka chtěli tento údaj porovnat se světovými vinařskými zeměmi, museli jsme ze statistik dopočítávat výnosy z vinic se stolními odrůdami, z nichž pocházejí hrozny ke konzumaci a sušené rozinky. Nyní už OIV tyto dopočty provádí sama a pro čerstvou analýzu hektarového výnosu v dalších vinařských zemích lze využít přímo její zveřejněné údaje. Výsledkem analýzy, i s podílem stolních a moštových odrůd na výnosech, je tato tabulka.

Hektarový výnos

t/ha 2014 2015 2016 2017 2018 Table grape Dried grape Wine grape
World 9,8 10,2 10,1 9,8 10,4 36,0% 7,0% 57,0%
France 7,9 8,0 8,0 6,3 7,8 0,4% 0,0% 99,6%
Germany 11,8 11,7 11,8 9,7 13,6 0,4% 0,0% 99,6%
Spain 6,3 6,2 6,5 5,2 7,1 4,0% 0,0% 96,0%
Argentina 11,8 11,1 8,5 9,5 12,4 0,9% 5,5% 93,7%
Romania 3,6 4,2 4,2 5,2 6,8 6,9% 0,0% 93,1%
Australia 11,7 12,9 13,8 15,2 13,0 7,1% 1,9% 90,9%
Italy 10,0 12,0 12,1 9,9 12,2 13,5% 0,0% 86,5%
Chile 10,3 12,6 10,3 9,4 11,8 26,0% 3,9% 70,2%
South Africa 14,3 15,0 15,4 15,6 14,3 15,8% 15,5% 68,7%
United States 15,8 15,5 15,9 15,4 15,7 16,3% 18,1% 65,6%
Brazil 15,7 17,2 11,6 20,2 19,5 53,5% 0,0% 46,5%
China 15,4 15,6 14,7 15,1 13,4 84,1% 5,6% 10,3%
Uzbekistan 11,0 12,4 13,2 14,4 15,3 78,4% 17,8% 3,7%
Turkey 8,4 7,4 8,5 9,4 8,7 56,1% 40,7% 3,2%
India 20,3 20,2 19,8 19,7 19,2 92,6% 5,9% 1,5%
Egypt 20,5 21,0 20,5 20,2 19,0 99,5% 0,0% 0,5%
Iran 10,6 11,8 13,2 12,4 15,0 76,3% 23,7% 0,0%
Czechia 4,0 5,7 4,8 5,1 6,5 0,0% 0,0% 100,0%

Mezi zeměmi se zveřejněnými výsledky produkce snesou výnosy tuzemských vinic srovnání pouze s Rumunskem. Za Francií a Španělskem zaostávají o třetinu, za dalšími zeměmi produkujícími zejména moštové odrůdy včetně sousedícího Německa o polovinu a za Brazílií, z jejichž vinic se sklízí téměř tolik hroznů pro výrobu vína, jako čerstvých hroznů k jídlu, o dvě třetiny.

Víno a vinohrady

Pokud tuzemským konzumentům a vinařům schází domácí produkce, schází na 18 tisících hektarech  vinic patřící 18 tisícům registrovaných pěstitelů. Podpora konzumace vín z Čech a Moravy a podpora exportu tuzemských vín jsou v důsledku podporou dovozu - a tedy zahraničních vinařů a pěstitelů  dosahujících na svých vinicích vyšších výnosů - placenou z daní obyvatel Česka a z odvodů tuzemských vinařství a pěstitelství.

Je-li vůle pomoci tuzemskému vinařství, je třeba podpořit intenzifikaci vinohradnictví. Pokud uspěje jako německé, bude zde suroviny pro dvojnásobek vína z Česka. A prostor pro růst tržeb o zmíněných 5 miliard korun.

Nejčtenější

Svatomartinské 2020. Ohlédnutí první

Už nějaký čas je svátek svatého Martina dobrým důvodem dát si husu či kachnu a víno. Vína za tím účelem nalahvovaná používají ochrannou známku Svatomartinské , husy ten den snědené nemají ochrannou známku žádnou, svatomartinské se jim ale říká také . Je už opět po Martinovi a jednoho může napadnou otázka, čeho se zkonzumovalo víc. Víno Najít úplnou odpověď nelze, přesné statistiky prodejů vína a hus nebo kachen s touto značku nejsou, řádovou odpověď ale můžeme najít. Majitel ochranné známky Svatomartinské uvádí, že se v předchozích letech každoročně vyrobily přes 2 miliony lahví Svatomartinského vína, letos odhadl, že se na trh dostane okolo 1,75 milionů lahví . Jejich prodejní cena se každoročně pohybuje mezi 60 až 100 korunami za lahev. Husy Pro obchod s drůbeží existují statistky zahrnující dovoz a vývoz, ne však domácí produkci. Pokud bychom pominuli reexport a přijali předpoklad, že co se doveze, to se zde sní, a co se zde vychovalo, to se jako dražší vyveze, můžeme potřebné údaje

Svatomartinské 2020: Ohlédnutí druhé

Je dva týdny po Martinovi a láhve Svatomartinského vína se jako každý rok touto dobou stěhují do doprodejů a výprodejů. „ Ta vína jsou velmi dobře pitelná minimálně do Vánoc. Nevidím jediný důvod k výprodejům ,“ říká Ondřej Beránek , ředitel Bohemia Sekt. Přesto výprodeje nastanou. „ My vinaři neradi vidíme každý rok v supermarketech tu situaci, kdy nám hlásí, že několik dnů po svatém Martinovi zájem klesá a začnou výprodeje ,“ konstatoval na začátku listopadu.  Habánské sklepy ze skupiny Bohemia Sekt na letošní rok připravily pouze 100 tisíc lahví Svatomartinského, o deset tisíc méně než vloni, když v silných letech dodávaly na trh i 150 tisíc lahví. " Martinská vína sice letos dělat budeme, ale ve srovnání s minulostí maximálně čtvrtinové množství ," konstatoval vinař  Jiří Maděřič  z Moravského Žižkova. Prezentace letos jinak Vinařský fond, majitel ochranné známky Svatomartinské a organizátor brněnského Svatomartinského koštu, už na začátku září pochyboval, že se letos tat

Šest plus jedna personálních hádanek. Odhalení se blíží

Jedenáctičlenná Rada Vinařského fondu se ve starém složení sešla naposledy 15. října. Týden na to šesti členům mandát skončil a za týden skončí mandát sedmého. Od třetí říjnové dekády, už měsíc, není Rada fondu usnášeníschopná. Podle Vojtěcha Bílého, tiskového mluvčího ministerstva zemědělství, na uvolněná místa ministr jmenuje nové členy zřejmě na začátku prosince. Jediným, kdo má už dnes členství jisté , je nově zvolený jihomoravský hejtman Jan Grolich . Monika Brindzáková, krajská tisková mluvčí, potvrdila, že nově zvolené zastupitelstvo jako svého kandidáta na člena Rady fondu tradičně zvolilo hejtmana. Šestnáct nominací Na zbývajících šest uvolněných členských míst se od devíti vinařských spolků sešlo šestnáct nominací , většina z nich vícenásobně. K letošní jarní nominaci na pouhé jedno uvolněné místo v Radě se sešly návrhy čtyř osob od třinácti spolků , čtyři z nich nominují i nyní. Vinařských spolků, které by mohly navrhnout své kandidáty, je kolem stovky, o návrhy svých kandid