Titulek nemá reagovat na aktuální nouzovou situaci, přestože kvalifikované odhady věští pokles letošní evropské spotřeby vína na polovinu. O těchto trendech se dozvíme brzy, ale ještě ne dnes. Co bychom ovšem mohli vědět už dnes, že se tuzemská konzumace vína postupně zvyšuje. Nebo také ne 😏. Ale suroviny k jeho výrobě je málo v každém případě 😕. Domácí vinařský průmysl tak každý rok přichází ve velkoobchodních cenách asi o 5 miliard korun.
Spotřeba a produkce
Podle údajů Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) vypili konzumenti v Česku v roce 2018 celkem 2,1 milionů litrů vína a stejné množství odhaduje OIV i pro rok 2019. To odpovídá údajům Ministerstva zemědělství a dle OIV tím obsazujeme 24. příčku na světě, o deset procent překonaní konzumenty ze Švédska a Rakouska. OIV z toho dovodila průměrnou domácí spotřebu vína na obyvatele 23,3 litru. Rakouská domácí spotřeba na obyvatele je podle OIV 29,4 litru a švédská 27,8 litru. Podle tuzemských údajů ale pro Česko tento poměr vychází 19,3 litru na obyvatele, o šestinu méně.
Ze statistických údajů ministerstva zemědělství víme, že z domácí produkce vína se téměř osmina vyveze a tuzemská úroda a víno, které z ní zůstalo konzumentům v Česku v roce 2018, představuje 5,7 litru na obyvatele a domácí neexportovaná výroba se na domácí konzumaci podílela 29 %. V roce 2014 byl tento poměr jen 9 % a v roce 2010 dokonce jen necelých 5 %, dvacetina, zato v roce 2015 třetina, 34 %. Kromě spotřeby vína ale tento údaj vypovídá i o úrodě. Dobré ročníky přinesou domácím konzumentům více vína, horší méně.
Srovnání se světem
Jenže v horším ročníku, jako byl ten 2010, z hektaru vinice pěstitelé v Česku průměrně sklidí 2,9 tuny bobulí révy vinné a v dobrém ročníku, jako byl rok 2018, 6,5 tuny. Když jsme před třemi roky v článku Kde hledat víno z Česka chtěli tento údaj porovnat se světovými vinařskými zeměmi, museli jsme ze statistik dopočítávat výnosy z vinic se stolními odrůdami, z nichž pocházejí hrozny ke konzumaci a sušené rozinky. Nyní už OIV tyto dopočty provádí sama a pro čerstvou analýzu hektarového výnosu v dalších vinařských zemích lze využít přímo její zveřejněné údaje. Výsledkem analýzy, i s podílem stolních a moštových odrůd na výnosech, je tato tabulka.
Hektarový výnos
t/ha | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | Table grape | Dried grape | Wine grape |
World | 9,8 | 10,2 | 10,1 | 9,8 | 10,4 | 36,0% | 7,0% | 57,0% |
France | 7,9 | 8,0 | 8,0 | 6,3 | 7,8 | 0,4% | 0,0% | 99,6% |
Germany | 11,8 | 11,7 | 11,8 | 9,7 | 13,6 | 0,4% | 0,0% | 99,6% |
Spain | 6,3 | 6,2 | 6,5 | 5,2 | 7,1 | 4,0% | 0,0% | 96,0% |
Argentina | 11,8 | 11,1 | 8,5 | 9,5 | 12,4 | 0,9% | 5,5% | 93,7% |
Romania | 3,6 | 4,2 | 4,2 | 5,2 | 6,8 | 6,9% | 0,0% | 93,1% |
Australia | 11,7 | 12,9 | 13,8 | 15,2 | 13,0 | 7,1% | 1,9% | 90,9% |
Italy | 10,0 | 12,0 | 12,1 | 9,9 | 12,2 | 13,5% | 0,0% | 86,5% |
Chile | 10,3 | 12,6 | 10,3 | 9,4 | 11,8 | 26,0% | 3,9% | 70,2% |
South Africa | 14,3 | 15,0 | 15,4 | 15,6 | 14,3 | 15,8% | 15,5% | 68,7% |
United States | 15,8 | 15,5 | 15,9 | 15,4 | 15,7 | 16,3% | 18,1% | 65,6% |
Brazil | 15,7 | 17,2 | 11,6 | 20,2 | 19,5 | 53,5% | 0,0% | 46,5% |
China | 15,4 | 15,6 | 14,7 | 15,1 | 13,4 | 84,1% | 5,6% | 10,3% |
Uzbekistan | 11,0 | 12,4 | 13,2 | 14,4 | 15,3 | 78,4% | 17,8% | 3,7% |
Turkey | 8,4 | 7,4 | 8,5 | 9,4 | 8,7 | 56,1% | 40,7% | 3,2% |
India | 20,3 | 20,2 | 19,8 | 19,7 | 19,2 | 92,6% | 5,9% | 1,5% |
Egypt | 20,5 | 21,0 | 20,5 | 20,2 | 19,0 | 99,5% | 0,0% | 0,5% |
Iran | 10,6 | 11,8 | 13,2 | 12,4 | 15,0 | 76,3% | 23,7% | 0,0% |
Czechia | 4,0 | 5,7 | 4,8 | 5,1 | 6,5 | 0,0% | 0,0% | 100,0% |
Mezi zeměmi se zveřejněnými výsledky produkce snesou výnosy tuzemských vinic srovnání pouze s Rumunskem. Za Francií a Španělskem zaostávají o třetinu, za dalšími zeměmi produkujícími zejména moštové odrůdy včetně sousedícího Německa o polovinu a za Brazílií, z jejichž vinic se sklízí téměř tolik hroznů pro výrobu vína, jako čerstvých hroznů k jídlu, o dvě třetiny.
Víno a vinohrady
Pokud tuzemským konzumentům a vinařům schází domácí produkce, schází na 18 tisících hektarech vinic patřící 18 tisícům registrovaných pěstitelů. Podpora konzumace vín z Čech a Moravy a podpora exportu tuzemských vín jsou v důsledku podporou dovozu - a tedy zahraničních vinařů a pěstitelů dosahujících na svých vinicích vyšších výnosů - placenou z daní obyvatel Česka a z odvodů tuzemských vinařství a pěstitelství.
Je-li vůle pomoci tuzemskému vinařství, je třeba podpořit intenzifikaci vinohradnictví. Pokud uspěje jako německé, bude zde suroviny pro dvojnásobek vína z Česka. A prostor pro růst tržeb o zmíněných 5 miliard korun.