Přeskočit na hlavní obsah

V Česku se vínu nedařilo a nedaří


Titulek nemá reagovat na aktuální nouzovou situaci, přestože kvalifikované odhady věští pokles letošní evropské spotřeby vína na polovinu. O těchto trendech se dozvíme brzy, ale ještě ne dnes. Co bychom ovšem mohli vědět už dnes, že se tuzemská konzumace vína postupně zvyšuje. Nebo také ne 😏. Ale suroviny k jeho výrobě je málo v každém případě 😕. Domácí vinařský průmysl tak každý rok přichází ve velkoobchodních cenách asi o 5 miliard korun.

Spotřeba a produkce

Podle údajů Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) vypili konzumenti v Česku v roce 2018 celkem 2,1 milionů litrů vína a stejné množství odhaduje OIV i pro rok 2019. To odpovídá údajům Ministerstva zemědělství a dle OIV tím obsazujeme 24. příčku na světě, o deset procent překonaní konzumenty ze Švédska a Rakouska. OIV z toho dovodila průměrnou domácí spotřebu vína na obyvatele 23,3 litru. Rakouská domácí spotřeba na obyvatele je podle OIV 29,4 litru a švédská 27,8 litru. Podle tuzemských údajů ale pro Česko tento poměr vychází 19,3 litru na obyvatele, o šestinu méně.

Ze statistických údajů ministerstva zemědělství víme, že z domácí produkce vína se téměř osmina vyveze a tuzemská úroda a víno, které z ní zůstalo konzumentům v Česku v roce 2018, představuje 5,7 litru na obyvatele a domácí neexportovaná výroba se na domácí konzumaci podílela 29 %. V roce 2014 byl tento poměr jen 9 % a v roce 2010 dokonce jen necelých 5 %, dvacetina, zato v roce 2015 třetina, 34 %. Kromě spotřeby vína ale tento údaj vypovídá i o úrodě. Dobré ročníky přinesou domácím konzumentům více vína, horší méně.

Srovnání se světem

Jenže v horším ročníku, jako byl ten 2010, z hektaru vinice pěstitelé v Česku průměrně sklidí 2,9 tuny bobulí révy vinné a v dobrém ročníku, jako byl rok 2018, 6,5 tuny. Když jsme před třemi roky v článku Kde hledat víno z Česka chtěli tento údaj porovnat se světovými vinařskými zeměmi, museli jsme ze statistik dopočítávat výnosy z vinic se stolními odrůdami, z nichž pocházejí hrozny ke konzumaci a sušené rozinky. Nyní už OIV tyto dopočty provádí sama a pro čerstvou analýzu hektarového výnosu v dalších vinařských zemích lze využít přímo její zveřejněné údaje. Výsledkem analýzy, i s podílem stolních a moštových odrůd na výnosech, je tato tabulka.

Hektarový výnos

t/ha 2014 2015 2016 2017 2018 Table grape Dried grape Wine grape
World 9,8 10,2 10,1 9,8 10,4 36,0% 7,0% 57,0%
France 7,9 8,0 8,0 6,3 7,8 0,4% 0,0% 99,6%
Germany 11,8 11,7 11,8 9,7 13,6 0,4% 0,0% 99,6%
Spain 6,3 6,2 6,5 5,2 7,1 4,0% 0,0% 96,0%
Argentina 11,8 11,1 8,5 9,5 12,4 0,9% 5,5% 93,7%
Romania 3,6 4,2 4,2 5,2 6,8 6,9% 0,0% 93,1%
Australia 11,7 12,9 13,8 15,2 13,0 7,1% 1,9% 90,9%
Italy 10,0 12,0 12,1 9,9 12,2 13,5% 0,0% 86,5%
Chile 10,3 12,6 10,3 9,4 11,8 26,0% 3,9% 70,2%
South Africa 14,3 15,0 15,4 15,6 14,3 15,8% 15,5% 68,7%
United States 15,8 15,5 15,9 15,4 15,7 16,3% 18,1% 65,6%
Brazil 15,7 17,2 11,6 20,2 19,5 53,5% 0,0% 46,5%
China 15,4 15,6 14,7 15,1 13,4 84,1% 5,6% 10,3%
Uzbekistan 11,0 12,4 13,2 14,4 15,3 78,4% 17,8% 3,7%
Turkey 8,4 7,4 8,5 9,4 8,7 56,1% 40,7% 3,2%
India 20,3 20,2 19,8 19,7 19,2 92,6% 5,9% 1,5%
Egypt 20,5 21,0 20,5 20,2 19,0 99,5% 0,0% 0,5%
Iran 10,6 11,8 13,2 12,4 15,0 76,3% 23,7% 0,0%
Czechia 4,0 5,7 4,8 5,1 6,5 0,0% 0,0% 100,0%

Mezi zeměmi se zveřejněnými výsledky produkce snesou výnosy tuzemských vinic srovnání pouze s Rumunskem. Za Francií a Španělskem zaostávají o třetinu, za dalšími zeměmi produkujícími zejména moštové odrůdy včetně sousedícího Německa o polovinu a za Brazílií, z jejichž vinic se sklízí téměř tolik hroznů pro výrobu vína, jako čerstvých hroznů k jídlu, o dvě třetiny.

Víno a vinohrady

Pokud tuzemským konzumentům a vinařům schází domácí produkce, schází na 18 tisících hektarech  vinic patřící 18 tisícům registrovaných pěstitelů. Podpora konzumace vín z Čech a Moravy a podpora exportu tuzemských vín jsou v důsledku podporou dovozu - a tedy zahraničních vinařů a pěstitelů  dosahujících na svých vinicích vyšších výnosů - placenou z daní obyvatel Česka a z odvodů tuzemských vinařství a pěstitelství.

Je-li vůle pomoci tuzemskému vinařství, je třeba podpořit intenzifikaci vinohradnictví. Pokud uspěje jako německé, bude zde suroviny pro dvojnásobek vína z Česka. A prostor pro růst tržeb o zmíněných 5 miliard korun.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

České vinařství v roce 2023

Produkce Produkce všech domácích vinařství dosáhla vloni nejnižší úrovně posledních let, 697 tisíc hektolitrů vína. Ve srovnání s 1 102 tisíci hektolitry rekordního roku 2017 o víc než třetinu méně. Pokles výroby pokračuje po celou tuto dobu s výjimkou malého nevýznamného nárůstu v kovidovém roce 2021. Podíl tuzemských hroznů révy vinné s touto produkci však úplně nekoreluje. Zatímco v rekordním roce 2017 pocházelo z tuzemské sklizně 642 tisíc hektolitrů vína a ze zahraniční 460 tisíc hektolitrů s vzájemným poměrem 3:2, v roce 2023 bylo z domácích vinic 486 tisíc hektolitrů a ze zahraničních 211 tisíc hektolitrů s poměrem 7:3. Produkce z tuzemských vinic klesla o čtvrtinu, zatímco z dovozových o víc než polovinu. Vinice Připočteme-li k produkci vína i zanedbatelnou produkci moštů a ostatních výrobků jako jsou burčáky a podobně a přepočteme-li ji výlisností, dopočteme se nejen celkové roční sklizně z tuzemských vinic, ale také jejich hektarových výnosů. Plocha tuzemských plodných vinic

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho