Přeskočit na hlavní obsah

Kde hledat víno z Česka

Kolik je v Česku vína

Domácího vína je pro jeho příznivce málo, protože daná plocha našich vinic víc suroviny pro jeho výrobu neposkytne. Skutečně?
Spotřeba vína tuzemskými vínomilci i návštěvníky naší země je známá - dvě stě milionů litrů ročně, oněch dvacet litrů na obyvatele.
Tuzemští vinohradníci vypěstují révy a vinaři z něj udělají vína zhruba čtvrtinu, z čehož se polovina vyveze, často i s podporou státu.
Pro příznivce vína a jejich sedm osmin roční konzumace - sedmnáct a půl litru na obyvatele - tedy musí ze zahraničí vinaři přivést hrozny nebo obchodníci hotová vína.
Rozšiřování vinic není úplně přímá cesta. Od loňska je sice mohou všechny evropské státy zvětšovat o procento ročně, ale to za prvé není mnoho a za druhé o to i přes podpory není bůhvijaký zájem
Restrikce na dovoz vína způsobí pouze pokles jeho domácí spotřeby a přesun k jinému alkoholu, ruští konzumenti zasažení mezinárodními i vnitrostátními sankcemi by mohli vyprávět.

Hektarový výnos

Povšimněme si jiného parametru, hektarového výnosu, tedy podílu množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřeného v tunách na jeden hektar. U nás tenhle parametr zjišťuje ČSÚ a mimo jiné ho ve své Situační a výhledové zprávě zveřejňuje Ministerstvo zemědělství.
Jeho výše je už roky okolo pěti tun na hektar. To není mnoho, zvážíme-li zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení. I přísněji regulované tuzemské apelace stanovují omezení hektarového výnosu na třeba sedm tun.

Srovnání se světem

Rozum zůstává stát nad tím, jak mnoho vinic musí na jedné straně dávat zanedbatelné nebo žádné výnosy, pokud na druhé straně jsou vinice s výnosem blížícím se povolenému maximu.
Čerstvá čísla OIV a FAO umožňují celosvětové srovnání, i když v potaz je třeba brát i nealkoholickou produkci vinic - stolních hroznů k přímé spotřebě a sušených hroznů, rozinek. 
Srovnání hektarového výnosu několika vinařských států včetně našich sousedů uvádí následující tabulka.


Surface area Wine grape Table grape Dried grape Total grape (with loss) Yield per hectar

1000 ha 1000 t 1000 t 1000 t 1000 t t/ha
World 7 573 35 640 26 670 6 164 70 832 9,35
South Africa 132 1 518 280 184 2 050 15,53
China 799 1 531 9 187 720 11 832 14,81
United States 425 3 049 1 166 1 280 5 684 13,38
Australia 152 1 716 134 28 1 943 12,78
Germany 102 1 214

1 256 12,32
Chile 211 1 320 776 372 2 553 12,10
Italy 690 5 834 1 038
7 109 10,30
Argentina 228 2 006 44 72 2 195 9,63
France 792 6 138 44
6 395 8,07
Austria 46 264

273 5,94
Spain 1 021 5 214 229
5 630 5,51
Czechia 16



4,77

Je smutné vidět tuzemské vinice na posledním místě co do intenzity jejich využití. Ve srovnání s prvními Jihoafričany je výnos pouhá třetina ale také pouhá polovina celosvětového průměru. Chmurné je i srovnání se sousedním Německem a jeho dvaapůlkrát vyšším dvanácti tunovým výnosem.
To že výnosy tuzemských vinic jsou podobné španělským, i tak o pětinu vyšším, není žádná útěcha. Španělé tenhle hendikep snadno doženou rozlohou, jejich vinice jsou největší na světě a Španělsko je také největším světovým vývozcem vína.

Víno je ve vinohradech

Pokud tuzemským konzumentům a vinařům schází domácí produkce, musí ji hledat ve vinicích osmnácti tisíc registrovaných pěstitelů. 
Podpora konzumace vín z Čech a Moravy a podpora exportu tuzemských vín jsou z daní a odvodů tuzemských vinařství a pěstitelství placenou podporou dovozu a ve skutečnosti tedy zahraničních vinařů a pěstitelů. 
Je-li vůle pomoci tuzemskému vinařství, je třeba podpořit intenzifikaci vinohradnictví.

Nejčtenější

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařství Mi

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.