Přeskočit na hlavní obsah

Kde hledat víno z Česka

Kolik je v Česku vína

Domácího vína je pro jeho příznivce málo, protože daná plocha našich vinic víc suroviny pro jeho výrobu neposkytne. Skutečně?
Spotřeba vína tuzemskými vínomilci i návštěvníky naší země je známá - dvě stě milionů litrů ročně, oněch dvacet litrů na obyvatele.
Tuzemští vinohradníci vypěstují révy a vinaři z něj udělají vína zhruba čtvrtinu, z čehož se polovina vyveze, často i s podporou státu.
Pro příznivce vína a jejich sedm osmin roční konzumace - sedmnáct a půl litru na obyvatele - tedy musí ze zahraničí vinaři přivést hrozny nebo obchodníci hotová vína.
Rozšiřování vinic není úplně přímá cesta. Od loňska je sice mohou všechny evropské státy zvětšovat o procento ročně, ale to za prvé není mnoho a za druhé o to i přes podpory není bůhvijaký zájem
Restrikce na dovoz vína způsobí pouze pokles jeho domácí spotřeby a přesun k jinému alkoholu, ruští konzumenti zasažení mezinárodními i vnitrostátními sankcemi by mohli vyprávět.

Hektarový výnos

Povšimněme si jiného parametru, hektarového výnosu, tedy podílu množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřeného v tunách na jeden hektar. U nás tenhle parametr zjišťuje ČSÚ a mimo jiné ho ve své Situační a výhledové zprávě zveřejňuje Ministerstvo zemědělství.
Jeho výše je už roky okolo pěti tun na hektar. To není mnoho, zvážíme-li zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení. I přísněji regulované tuzemské apelace stanovují omezení hektarového výnosu na třeba sedm tun.

Srovnání se světem

Rozum zůstává stát nad tím, jak mnoho vinic musí na jedné straně dávat zanedbatelné nebo žádné výnosy, pokud na druhé straně jsou vinice s výnosem blížícím se povolenému maximu.
Čerstvá čísla OIV a FAO umožňují celosvětové srovnání, i když v potaz je třeba brát i nealkoholickou produkci vinic - stolních hroznů k přímé spotřebě a sušených hroznů, rozinek. 
Srovnání hektarového výnosu několika vinařských států včetně našich sousedů uvádí následující tabulka.


Surface area Wine grape Table grape Dried grape Total grape (with loss) Yield per hectar

1000 ha 1000 t 1000 t 1000 t 1000 t t/ha
World 7 573 35 640 26 670 6 164 70 832 9,35
South Africa 132 1 518 280 184 2 050 15,53
China 799 1 531 9 187 720 11 832 14,81
United States 425 3 049 1 166 1 280 5 684 13,38
Australia 152 1 716 134 28 1 943 12,78
Germany 102 1 214

1 256 12,32
Chile 211 1 320 776 372 2 553 12,10
Italy 690 5 834 1 038
7 109 10,30
Argentina 228 2 006 44 72 2 195 9,63
France 792 6 138 44
6 395 8,07
Austria 46 264

273 5,94
Spain 1 021 5 214 229
5 630 5,51
Czechia 16



4,77

Je smutné vidět tuzemské vinice na posledním místě co do intenzity jejich využití. Ve srovnání s prvními Jihoafričany je výnos pouhá třetina ale také pouhá polovina celosvětového průměru. Chmurné je i srovnání se sousedním Německem a jeho dvaapůlkrát vyšším dvanácti tunovým výnosem.
To že výnosy tuzemských vinic jsou podobné španělským, i tak o pětinu vyšším, není žádná útěcha. Španělé tenhle hendikep snadno doženou rozlohou, jejich vinice jsou největší na světě a Španělsko je také největším světovým vývozcem vína.

Víno je ve vinohradech

Pokud tuzemským konzumentům a vinařům schází domácí produkce, musí ji hledat ve vinicích osmnácti tisíc registrovaných pěstitelů. 
Podpora konzumace vín z Čech a Moravy a podpora exportu tuzemských vín jsou z daní a odvodů tuzemských vinařství a pěstitelství placenou podporou dovozu a ve skutečnosti tedy zahraničních vinařů a pěstitelů. 
Je-li vůle pomoci tuzemskému vinařství, je třeba podpořit intenzifikaci vinohradnictví.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J