Přeskočit na hlavní obsah

Vinařské podpory v roce 2024

V loňském roce zaplatil Vinařský fond žadatelům o podpory, kteří úspěšně prošli procesem podání žádosti, jejího schválení i nezbytným vyúčtováním, 20 milionů korun. Těm, kteří o podporu nežádali a žádné vyúčtování neposlali, zaplatil na podporách bez žádosti nazývaných propagace, marketing nebo kampaň 57 milionů, téměř trojnásobek. A vytvořil ztrátu 3 miliony korun.


Úspěšnost získání podpory na žádost není vysoká. V roce 2023 Fond o ní požádalo 786 osob, Fond 542 vyhověl a rozhodl jim vyplatit 40 milionů korun. Ti se však v loňském roce, kdy doručili zákonem požadovaná vyúčtování, dočkali výplaty jen uvedených 20 milionů, poloviny. Jenže Fond ve svém finančním plánu na rok 2024 neplánoval na podpory slíbených 40 milionů, ale jen 22 milionů. 

To je však ustálená praxe. Například v na sliby rekordním roce 2019 rozhodl uhradit 712 žadatelům o podpory 67 milionů korun, na následující rok si naplánoval vyplatit jim pouze 19 milionů, a ve skutečnosti jim zaplatil jen 17 milionů.

Slibem nezarmoutíš

Co se bude dít v letošním roce je jasné: v loňském roce rozhodl poskytnout 502 žadatelům 27 milionů korun, ale ve schváleném finančním plánu je pro podpory na žádost dedikovaných jen 20 milionů.

Postavit se dvakrát ročně do mnohasethlavé fronty žadatelů o podpory Fondu, získat přislíbeno o třetinu méně a ze slibu obdržet asi tak polovinu nevypadá jako nejlepší nápad. Mnohem lepší je zastavit se ve Fondu a dohodnout získání podpory samostatně. Jak to například dělají vybrané obchodní sítě, v nichž prodává na prstech spočítatelná hrstka tuzemských producentů. Pro které už má Fond veřejně naplánovaných 10 milionů.

S žádostí nebo bez?

Pokud budete zvažovat, zda se postavit do fronty nebo jí obejít, neměli byste přehlížet ještě další podstatný rozdíl. Pokud pošlete Fondu svou žádost o podporu, bude o ní ve správním řízení a podle ministerstvem schválených a včas zveřejněných kritérií rozhodovat jedenáctičlenná rada Fondu, její rozhodnutí lze zákonně napadnout a o žádosti se vede správní spis, do kterého můžete jako účastník řízení libovolně nahlížet.

Pokud se ale zastavíte pro podporu bez žádosti, rada Fondu ani jeho dozorčí rada se o ní ani nedozví a o správním spisu není řeči. Protože o těchto podporách bez žádosti rozhoduje bez jakýchkoli veřejně známých kritérií sám ředitel Fondu a obě rady o nich ani neinformuje.

Zajímavé je, že se tento kompetenční rozdíl líbí jak radě Fondu, která tak rozděluje jen třetinu peněz, než bez jejího vědomí rozděluje ředitel Fondu, tak Poslanecké sněmovně, která na činnost Fondu prostřednictvím schvalování jeho výroční zprávy dohlíží.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho...

Třikrát o hektarovém výnosu. A pokaždé jinak

V Česku každoročně přibude okolo 500 hektarů obnovených vinic. Za posledních deset let se tak zmladila více než čtvrtina vinic a většina už je v produktivním věku. Přesto je výnos domácích vinic poloviční oproti německým. I proto domácí produkce vína uspokojí apetit jeho zdejších příznivců jen z jedné čtvrtiny. Podle analýzy dat Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) snesou výnosy tuzemských vinic srovnání pouze s Rumunskem. Za Francií a Španělskem zaostávají o třetinu, za dalšími zeměmi produkujícími zejména moštové odrůdy včetně sousedícího Německa o polovinu a za Brazílií, z jejichž vinic se sklízí téměř tolik hroznů pro výrobu vína, jako čerstvých hroznů k jídlu, o dvě třetiny. Podle na začátku března zveřejněného výběrového šetření Svazu vinařů České republiky byla loňská sklizeň 5,9 tuny na hektar, ještě o tři čtvrtě tuny méně, než analýzou srovnávaný výnos v roce 2018. Opravdu je to tak zlé? Je. Dokonce ještě horší. Oblekovický Registr vinic eviduje téměř 16 000 pěstite...

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...