Přeskočit na hlavní obsah

Obavy Ministerstva financí: nejsou podpory Vinařského fondu ovlivněné?


Když začalo Ministerstvo financí vloni kontrolovat rozhodování Rady Vinařského fondu o žádostech o podpory Fondu, nevycházelo z údivu. První, nad čím se pozastavilo, byly samotné peníze. Jak je možné, ptali se kontroloři, že rozhodnete o podporách v násobném množství, než kolik na ně plánujete v rozpočtu? Z čeho je hodláte zaplatit, až dostanete jejich vyúčtování?

Jejich zjištění se týkalo předchozích dvou let. Tehdy měl Fond v plánu rozdělit na vinařské podpory devatenáct milionů a přislíbil jich v roce 2020 padesát tři a v roce 2019 dokonce 67 milionů.

Platí míň než slíbí

A ještě zvláštnější je, že Fond pravidelně zaplatí žadatelům po dodání vyúčtování mnohem méně, než kolik jim přislíbil. Pokud v roce 2019 rozhodl o podporách za 67 milionů, pak v následujícím roce po dodání vyúčtování vyplatil 17 milionů. A namísto o rok později přislíbených 53 milionů napřesrok vyplatil necelých 18 milionů korun.

Zdálo by se, že po upozornění Ministerstva financí se od letoška musí tato praxe změnit. Nezměnila. V plánu na rok 2022 Fond na výplatu vinařských podpor vyčlenil 20 milionů, přestože svými loňskými rozhodnutími slíbil vyplatit téměř 54 milionů korun. Jakoby bylo letitým železným pravidlem, že žadatelé o proplacení podpor většinou ani nežádají, přestože je mají Fondem stoprocentně slíbené.

A ani letošní přísliby se nijak neliší: po obou kolech žádostí je rozhodnuto o výplatě téměř 56 milionů podpor v příštím roce. Z návrhu už brzy představeného rozpočtu bude patrné, jestli Fond počítá s výplatou celé této sumy, nebo znovu jen s třetinou.

Tematické okruhy

Dále se ministerská kontrola pozastavila, proč jsou tematické okruhy pro podávání žádostí stále vypisované podle už čtyři roky zrušené vyhlášky a ne podle platného zákona. A překvapilo ji, že Rada Fondu rozhoduje o podporách i pro okruhy, které žadatel v žádosti ani neuváděl, a dokonce že Fond zasahuje do žádostí bez vědomí žadatelů a opravuje je nebo přesouvá žádosti z jednoho okruhu do druhého.

Kontrola dokonce zjistila rozhodnutí o poskytnutí podpory, jejichž výše výrazně překročila finanční limit, který sám Fond ve svých pravidlech pro poskytování podpor stanovil. Ale i to, že neexistují žádné záznamy, proč o konkrétní žádosti nebo o krácení žádané částky rozhodla Rada právě tak, jak rozhodla.

Netransparentní a neefektivní

K samotnému rozhodování o podporách nezbylo kontrolnímu orgánu než konstatovat, že rozdělování a přiznávání podpor nelze jednoznačně označit za transparentní, předvídatelné a efektivní. Pozastavil se nad tím, že o výši podpor rozhoduje Rada jako kolektivní orgán, jehož 9 členů z 11 je navrženo vinohradnickými a vinařskými sdruženími, a vyslovil tuto důraznou obavu: Při takto nastaveném způsobu hodnocení, nezaznamenání a neodůvodňování krácení podpor v rámci rozhodovacího procesu Rady Fondu existuje významné riziko nežádoucího zásahu či ovlivňování / lobování při rozhodování o výši jednotlivých podpor projektům, o které mají zájem významné vinařské subjekty, jejichž členové jsou v Radě jmenovaní, nebo které jsou objektem jejich zájmu.

Dobrá rada

Není divu, že po těchto zásadních výtkách Ministerstvo financí Fond důrazně upozornilo, aby zohlednil správní řád, podle nějž každý správní orgán, kterým je i Fond, dbá, aby přijaté řešení bylo v souladu s veřejným zájmem a aby odpovídalo okolnostem daného případu, jakož i na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly.

Praxi změníme

V reakci na to Fond uvedl, že jako jedno z vážnějších upozornění vnímá nutnost zprůhlednění hodnocení projektů tak, aby hodnocení bylo předvídatelné a stanovené na základě jednoznačných kritérií. Zavedení tohoto upozornění do praxe je časově náročnější a vyžaduje delší přípravu, schválení nadřízených orgánů a nastavení systémů. Na systému hodnocení projektů je intenzivně pracováno, první návrh byl předložen na jednání Rady VF už 9. 9. 2021. V současnosti je změna v hodnocení projektů Radou VF laděna a její aplikace je předpokládána na začátek roku 2023.

Jak toto „ladění“ dopadlo se zájemci dočtou v nových Podmínkách pro poskytování podpor pro jarní období roku 2023, které Fond na svém webu zveřejní do konce listopadu.

Selhání kontroly

Jisté ale je, že ani zde uvedené ani další ministerstvem zdokumentované chyby neodradily Dozorčí radu Fondu ani Poslaneckou sněmovnu od bezvýhradného schválení účetní závěrky i výroční zprávy Fondu za rok 2021, kdy tyto chyby vypluly na povrch. O takové letargii se České televizi s mnohadenním zájmem poslanců i médií o její výroční zprávy může jenom zdát. Sázky na odstranění rizika vinařského lobbingu ve Vinařském fondu proto stále nerostou.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Rakouské a české vinařství v roce 2021

Falkenstein © Austrian Wine / WSNA V roce 2021 mělo Rakousko 8,9 milionu a Česko 10,5 milionů obyvatel. Poměr Rakousko vs. Česko 46 : 54 .  V Rakousku roku 2021 dosáhla konzumace domácích i zahraničních vín 230 milionů litrů, tedy 25,8 litrů na obyvatele, a v Česku 180 milionů litrů, na obyvatele 17,2 litru. Rakousko vs. Česko 56 : 46 . Ve stejném roce bylo v Rakousku 6 291 vinařů, v Česku 1 869. Rakousko vs. Česko 77 : 23 . Rozloha rakouských produktivních vinic klesla v roce 2021 o téměř deset procent na 43 tisíc hektarů. Také plocha českých produktivních vinic v roce 2021 klesla, ale pouze o jedno procento, a jejich rozloha byla 18 tisíc hektarů. Rakousko vs. Česko 70 : 30 . Rakouská produkce vína dosáhla 2 900 tisíc hektolitrů, česká produkce 588 tisíc hektolitrů. Rakousko vs. Česko 83 : 17 . Údaj o domácí produkci je částečně ovlivněný nákupem zahraničních surovin.