Přeskočit na hlavní obsah

Zájem o Svatomartinské ani v roce 2022 neroste


Svatomartinským vínem letos vinaři podle aktuálních údajů naplní 2,35 milionů lahví, což představuje 17,63 tisíc hektolitrů vína, jen o trochu víc než loňských 17,58 tisíc hektolitrů. Počet vinařů, kteří ho produkují, klesl na 74 z vrcholných téměř 130 před deseti lety s tehdejší produkcí 16,45 tisíc hl. Měřeno objemem celkové produkce je důvěra v zájem příznivců Svatomartinského trvale skoro stejná, měřeno počtem producentů v jeho ekonomický význam klesá. A to je zde registrovaných 1 869 výrobců vína.

Poslední údaj o tuzemské konzumaci zveřejnil statistický úřad v loňském prosinci za rok 2020, 1 768 tisíc hektolitrů vína, méně než v předchozích dvou letech. Měli-li by příznivci stejnou chuť na víno i letos, dosáhl by podíl Svatomartinského na celkové domácí konzumaci jednoho procenta. Na celkové loňské produkci tuzemských vín 579 tisíc hektolitrů by se Svatomartinské podílelo třemi procenty. Pro srovnání: produkce všech VOC vín všech VOC spolků v posledních pěti letech osciluje kolem 4 tisíc hektolitrů s podílem na celkové produkci 0,6 až 0,9 %; oproti Svatomartinskému je tedy přibližně čtvrtinová.

Ochranná známka

Ochrannou známku Svatomartinské spolu se známkou Martinské koupil Vinařský fond od jejího zakladatele Jiřího Kopečka v roce 2005 a zaplatil za ně 1 milion a 130 tisíc korun. Na její propagaci vydává podle svých výročních zpráv 3 až 5 milionů korun ročně, prostřednictvím vinařských podpor ve skutečnosti ještě víc. Přesto budou Svatomartinská vína od pondělí čelit tlaku na slevy, neboť už ve čtvrtek zájem o něj vytlačí přicházející mladé Beujoleais Nouveau, které žádnou výraznou marketingovou podporu nemá.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J