Přeskočit na hlavní obsah

Dilema nejen ministra zemědělství


I na ministerstvu zemědělství začalo jaro nouzovým stavem a hledáním možností, jak zemědělským a potravinářským podnikům co nejúčinněji pomoci. Kromě jiných opatření ministr vyzval studenty zemědělských univerzit, aby se zapojili do prací v zemědělském, potravinářském a lesnickém sektoru.

Na obzoru jsou ale i další jarní změny, například podpisová práva k vinařským marketingovým penězům, která se brzy promění trochu a na podzim hodně. Má být jejich ovládnutí pro vinařská sdružení vytouženou metou nebo noční můrou? Nebo oboje najednou a volenka k tanci mezi vejci přichází?

Stačí jeden člen

Vinařská sdružení se svými nominanty ucházejí o přízeň ministra zemědělství jmenovat některé z nich za členy Rady Vinařského fondu, vládce nad letos už devadesáti miliony korun. Z devíti současných členů je pět nominovaných Svazem vinařů České republiky a čtyři Vinařskou asociací. 

Je to křehká nerovnáha. Aby o svou pozici Svaz přišel stačí, aby v Radě Fondu ztratil jediného nominanta. Možná by ze stávajících ostatních členů Rady Svaz na svou stranu dalšího nezískal. Možná by se z nového člena stal pověstný ceněný jazýček na vahách.

A možná ministr rozdá personální a tedy ovládající či propojující karty úplně jinak. Jeho manévrovací prostor ovšem zcela závisí na pestrosti, přesněji nezávislosti nominujících vinařských sdružení a na počtu nominantů, které předloží. Větev si ale mohou sdružení počtem nominací řezat samy pod sebou právě tak, jak ji má naříznutou Svaz.

Kdo dostane Černého Petra

Pokud by ho v počtem svých nominantů v Radě vystřídala Vinařská asociace, která podle Hospodářských novin sdružuje ke Svazu opoziční vinaře, což dokládá upřímné rozhořčení prezidenta Svazu nad jejich jmenování, visel by Damoklův existenční meč nad ní.

Oddechnout by si všichni mohli, pokud by v Radě zasedli nominanti nejméně šesti na sobě prokazatelně nezávislých a nepropojených sdružení. Pak by Rada naplnila duch zákona.

Toto dilema není teoretické a není ani v nedohlednu. Funkční období jednoho nejdéle sloužícího nominanta Svazu v Radě uplyne už 1. dubna. A na konci října skončí funkční období všem čtyřem nominantům Vinařské asociace. Čí budou nominanti, kteří je nahradí, poodhalí budoucnost Fondu, jeho příjmů i výdajů a možná i jeho samotné existence. 

Méně je více

Ale možná ještě dříve a osudověji i toho vinařského sdružení, které by počtem svých nominantů v Radě Fondu dosáhlo stejného nebo ještě většího zastoupení, než má dnes Svaz. Počet nominací a následný ministrem jmenovaný počet členů v Radě Fondu může být pro takové sdružení polibkem smrti. I tomu se lze bránit. Vysokým počtem nominujících zcela nezávislých vinařských sdružení, z nichž každé bude nominovat nízký počet nominantů, které manévrovací jmenovací prostor ministra zemědělství adekvátně zúží. Spolky, které se letos staly kmenovými členy Svazu, se tím z nominujících sdružení bohužel vyloučily.

Brzy uvidíme, čemu kdo uvěří a kam se tento milionový příběh posune.

Nejčtenější

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?

Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč. Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů. Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apela

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř