Přeskočit na hlavní obsah

Dilema nejen ministra zemědělství


I na ministerstvu zemědělství začalo jaro nouzovým stavem a hledáním možností, jak zemědělským a potravinářským podnikům co nejúčinněji pomoci. Kromě jiných opatření ministr vyzval studenty zemědělských univerzit, aby se zapojili do prací v zemědělském, potravinářském a lesnickém sektoru.

Na obzoru jsou ale i další jarní změny, například podpisová práva k vinařským marketingovým penězům, která se brzy promění trochu a na podzim hodně. Má být jejich ovládnutí pro vinařská sdružení vytouženou metou nebo noční můrou? Nebo oboje najednou a volenka k tanci mezi vejci přichází?

Stačí jeden člen

Vinařská sdružení se svými nominanty ucházejí o přízeň ministra zemědělství jmenovat některé z nich za členy Rady Vinařského fondu, vládce nad letos už devadesáti miliony korun. Z devíti současných členů je pět nominovaných Svazem vinařů České republiky a čtyři Vinařskou asociací. 

Je to křehká nerovnáha. Aby o svou pozici Svaz přišel stačí, aby v Radě Fondu ztratil jediného nominanta. Možná by ze stávajících ostatních členů Rady Svaz na svou stranu dalšího nezískal. Možná by se z nového člena stal pověstný ceněný jazýček na vahách.

A možná ministr rozdá personální a tedy ovládající či propojující karty úplně jinak. Jeho manévrovací prostor ovšem zcela závisí na pestrosti, přesněji nezávislosti nominujících vinařských sdružení a na počtu nominantů, které předloží. Větev si ale mohou sdružení počtem nominací řezat samy pod sebou právě tak, jak ji má naříznutou Svaz.

Kdo dostane Černého Petra

Pokud by ho v počtem svých nominantů v Radě vystřídala Vinařská asociace, která podle Hospodářských novin sdružuje ke Svazu opoziční vinaře, což dokládá upřímné rozhořčení prezidenta Svazu nad jejich jmenování, visel by Damoklův existenční meč nad ní.

Oddechnout by si všichni mohli, pokud by v Radě zasedli nominanti nejméně šesti na sobě prokazatelně nezávislých a nepropojených sdružení. Pak by Rada naplnila duch zákona.

Toto dilema není teoretické a není ani v nedohlednu. Funkční období jednoho nejdéle sloužícího nominanta Svazu v Radě uplyne už 1. dubna. A na konci října skončí funkční období všem čtyřem nominantům Vinařské asociace. Čí budou nominanti, kteří je nahradí, poodhalí budoucnost Fondu, jeho příjmů i výdajů a možná i jeho samotné existence. 

Méně je více

Ale možná ještě dříve a osudověji i toho vinařského sdružení, které by počtem svých nominantů v Radě Fondu dosáhlo stejného nebo ještě většího zastoupení, než má dnes Svaz. Počet nominací a následný ministrem jmenovaný počet členů v Radě Fondu může být pro takové sdružení polibkem smrti. I tomu se lze bránit. Vysokým počtem nominujících zcela nezávislých vinařských sdružení, z nichž každé bude nominovat nízký počet nominantů, které manévrovací jmenovací prostor ministra zemědělství adekvátně zúží. Spolky, které se letos staly kmenovými členy Svazu, se tím z nominujících sdružení bohužel vyloučily.

Brzy uvidíme, čemu kdo uvěří a kam se tento milionový příběh posune.

Nejčtenější

Marketing pro (některá) Vína z Moravy i vína z Čech

Desítky milionů ročně za žlutý čtvereček >>> logo Vinařského fondu, které není jeho Nejdražší problém Vinařského fondu rozhodně není schovaný pod pokličkou. Právě naopak. Na první pohled ho lze vidět na billboardech, na všech tiskovinách fondu i na akcích, které dostanou jeho granty. Jmenuje se Vína z Moravy vína z Čech a vypadá přesně takhle >>> A není to jen kvůli tomu, že za marketingové kampaně, kterými tohle logo a tenhle slogan propaguje, utrácí fond peníze v rozporu se zákonem.  Není to dokonce ani kvůli tomu, že těch peněz utrácí neuvěřitelně mnoho - jen v loňském roce to bylo víc než 22 a půl a v předloňském 23 a půl milionu, více než třetinu svého každoročního rozpočtu. Ale největší problém je to proto, že tyto neuvěřitelně vysoké nelegální investice z veřejných prostředků jdou na propagaci značky, která fondu nepatří. Je soukromá a vždycky byla. Šest značek a žádná fondu Abychom byli úplně přesní. Ochranných známek kombinujících uved...

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...

Černý trh a žebříček největších vinařství

Seznam nejproduktivnější dvacítky domácích vinařství roku 2020 nebyl nijak překvapivý. Produkce jedné poloviny je v nabídce supermarketů a druhé v nabídce sítí vinoték. Zkrátka ta jména jsou veřejnosti známá. Pohled na první dvacítku roku 2015 je jiný. Nejen medailová místa a následující příčky obsadila vinařství, o kterých slyšel málokdo, přestože jejich souhrnná produkce hravě překonala kohokoli jiného včetně tehdejší i dnešní jedničky. Uprostřed tohoto období, na přelomu let 2017 a 2018 byl novelou vinařského zákona oficiálně poražený černý trh s vínem . Celá tuzemská produkce před novelou za leta 2015 až 2017 byla 2,1 milionu hektolitrů vína a za roky 2018 až 2020 po novele o šestnáct procent nižších 1,8 milionů hektolitrů. Můžeme sice hovořit o počasí nebo sklizni, faktem ale je, že vinařství s obdobným poklesem šla s trhem, a že rostla nebo klesala ta s produkcí stoupající nebo klesající výrazně víc. Třicet jedna vinařství Mezi lety 2015 až 2020 se v první dvacítce největších pr...