Přeskočit na hlavní obsah

Dilema nejen ministra zemědělství


I na ministerstvu zemědělství začalo jaro nouzovým stavem a hledáním možností, jak zemědělským a potravinářským podnikům co nejúčinněji pomoci. Kromě jiných opatření ministr vyzval studenty zemědělských univerzit, aby se zapojili do prací v zemědělském, potravinářském a lesnickém sektoru.

Na obzoru jsou ale i další jarní změny, například podpisová práva k vinařským marketingovým penězům, která se brzy promění trochu a na podzim hodně. Má být jejich ovládnutí pro vinařská sdružení vytouženou metou nebo noční můrou? Nebo oboje najednou a volenka k tanci mezi vejci přichází?

Stačí jeden člen

Vinařská sdružení se svými nominanty ucházejí o přízeň ministra zemědělství jmenovat některé z nich za členy Rady Vinařského fondu, vládce nad letos už devadesáti miliony korun. Z devíti současných členů je pět nominovaných Svazem vinařů České republiky a čtyři Vinařskou asociací. 

Je to křehká nerovnáha. Aby o svou pozici Svaz přišel stačí, aby v Radě Fondu ztratil jediného nominanta. Možná by ze stávajících ostatních členů Rady Svaz na svou stranu dalšího nezískal. Možná by se z nového člena stal pověstný ceněný jazýček na vahách.

A možná ministr rozdá personální a tedy ovládající či propojující karty úplně jinak. Jeho manévrovací prostor ovšem zcela závisí na pestrosti, přesněji nezávislosti nominujících vinařských sdružení a na počtu nominantů, které předloží. Větev si ale mohou sdružení počtem nominací řezat samy pod sebou právě tak, jak ji má naříznutou Svaz.

Kdo dostane Černého Petra

Pokud by ho v počtem svých nominantů v Radě vystřídala Vinařská asociace, která podle Hospodářských novin sdružuje ke Svazu opoziční vinaře, což dokládá upřímné rozhořčení prezidenta Svazu nad jejich jmenování, visel by Damoklův existenční meč nad ní.

Oddechnout by si všichni mohli, pokud by v Radě zasedli nominanti nejméně šesti na sobě prokazatelně nezávislých a nepropojených sdružení. Pak by Rada naplnila duch zákona.

Toto dilema není teoretické a není ani v nedohlednu. Funkční období jednoho nejdéle sloužícího nominanta Svazu v Radě uplyne už 1. dubna. A na konci října skončí funkční období všem čtyřem nominantům Vinařské asociace. Čí budou nominanti, kteří je nahradí, poodhalí budoucnost Fondu, jeho příjmů i výdajů a možná i jeho samotné existence. 

Méně je více

Ale možná ještě dříve a osudověji i toho vinařského sdružení, které by počtem svých nominantů v Radě Fondu dosáhlo stejného nebo ještě většího zastoupení, než má dnes Svaz. Počet nominací a následný ministrem jmenovaný počet členů v Radě Fondu může být pro takové sdružení polibkem smrti. I tomu se lze bránit. Vysokým počtem nominujících zcela nezávislých vinařských sdružení, z nichž každé bude nominovat nízký počet nominantů, které manévrovací jmenovací prostor ministra zemědělství adekvátně zúží. Spolky, které se letos staly kmenovými členy Svazu, se tím z nominujících sdružení bohužel vyloučily.

Brzy uvidíme, čemu kdo uvěří a kam se tento milionový příběh posune.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Zdá se, že Česko je (opět) značně alkoholické

Srpnový titulek ČTK hlásal, že „ Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla “ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví: „ V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě .“  Odtud už je pro úřady jen krůček k úvaze o regulaci prodeje alkoholu a reklamy na něj. „ Ministerstvo zdravotnictví se soustředí na přípravu návrhu posílení regulace reklamy u alkoholických nápojů, neboť právě dostupná reklama má zásadní vliv na toleranci české společnosti k alkoholu a působí negativně zejména na děti ," dodala mluvčí. A Sněmovna v červenci schválila zvýšení daně na tvrdý alkohol, tabák a hazard. Na tiché víno je spotřební daň nulová, u piva se liší podle velikosti pivovaru, je ale nižší než u tvrdého alkoholu.  Skutečně v Evropě druzí? Jenže tyto regulační úvahy nevycházejí ze správného údaje, jakkoli statisticky korektního. Ignorují totiž černý trh a

Jeden a půl milionu litrů Vín Originální Certifikace

Počet tuzemských apelací se desátým rokem od povolení první zaokrouhlil na deset a součtem předčil všechny podoblasti, co jich v Česku máme. Desetiletá tradice mohla být i delší, nebýt několikaletého martýria, které Ministerstvo zemědělství nachystalo průkopnickým znojemským žadatelům a notně je tak vzdálilo od jejich průkopnického cíle. Připomeňme, že na rozdíl od stávajícího klasifikačního systému ten apelační pro vinaře a jejich lahvová vína znamená žádné přívlastky, žádné podoblasti, žádné vinařské obce ani viniční tratě, ale namísto státní kontroly jakosti dopřává spolkům samoregulaci. Vína pod obojí Ale nepředstavuje Sofiinu volbu, producenti mohou mít ve svém portfoliu současně vína přívlastková i apelační, která klidně mohou pocházet i ze stejné sklizně i stejné viniční trati. A musí pak svým zákazníkům vysvětlovat rozdíl mezi nimi.