Přeskočit na hlavní obsah

Černý trh s vínem a ceny po novele vinařského zákona

Slogan "eliminace černého trhu s vínem, zejména sudovým" se důvodovou zprávou k dnes už rok platné novele vinařského zákona vine jak červená nit, na padesáti stránkách se opakuje víc než dvacetkrát. Podle tehdejších bohatě medializovaných tvrzení Svazu vinařů skončí nezdaněno, tedy na černém statistikami nezachyceném trhu, 100 milionů litrů vína ročně. Kolovaly historky o tajných nočních cisternách přivážejících zahraniční víno, které se do rána jako zázrakem mění na žádané tuzemské. Novela tohle měla změnit - a na daních z původně černého moravského a nově zahraničního vína přinést do státního rozpočtu až 2,5 miliardy za rok.
Protože se právě objevily čerstvé ekonomické údaje domácího statistikami zkoumaného trhu za první čtvrtletí letošního roku, uzavírající dvanáctiměsíční období platnosti novely, můžeme konečně srovnat vývoj v měsících a letech před novelou a rok po ní.

Ceny vína

Dovozci a obchodníci s vínem vyjadřovali kvůli novelou zaváděného omezení KEG sudů jako obalu a jeho nahrazení znovu nenaplnitelnými bag-in-boxy obavy z nárůstu ceny o téměř dvě destikoruny za litr. Přesto žádná podstatná změna nenastala ani na trhu vína sudového, ani u lahvových vín. 
Cena bílého lahvového vína bez DPH a dopravy u průmyslových výrobců v dubnu 2016 byla 59 korun za litr a za dva roky v březnu 2018, rok po přijetí novely, 57 korun s dvouletým průměrem 58 korun. U červeného lahvového vína byly stejné údaje 63 Kč, 58 Kč a 61 Kč.
Jakostní bílé sudové se rok před novelou prodávalo za 32 a rok po novele za 36 korun s průměrem 33 Kč, jakostní červené sudové za 32 a nyní také za 32 korun, průměr 31 Kč. Pro úplnost dodejme, že víno s přívlastkem zahajovalo stejné období s 68 korunami za litr a končilo 85 korunami a průměr byl, i kvůli divokému červenci 2016, kdy cena stoupla na dvojnásobek, 77 korun za litr.
S cenami lahvového ani sudového vína novela vinařského zákona neudělala zkrátka téměř nic. Zvědavost proto můžeme obrátit na zahraniční obchod s vínem.

Zahraniční bilance

I když ve statistikách za období od dubna 2017 do konce března 2018 hledáme především avízovaný přírůstek jednoho milionu hektolitrů vína proměněný na slibované dvě a půl miliardy korun pro státní rozpočet, prozkoumejme nejprve export vína.
Ten je ve srovnání s dovozem marginální, přibližně pětiprocentní. Jeho roční objem za rok platnosti novely dosáhl 65 a půl tisíce hektolitrů, o 2 % víc ve srovnání s předchozím dvanáctiměsíčním obdobím a o stejná 2 % víc ve srovnání s obdobím dva roky před platností novely. Na tom nepřekvapí samotná změna, ale její znaménko. Novela totiž měla díky vymýcení černého dovozového trhu se sudovkou zvýšit příležitosti prodat tuzemské víno doma, jak vinařům jejich Svaz sliboval.

Dovoz vína

A jaké je porovnání importu? Po novele 1,33 milionu oficiáně dovezených a zdaněných hektolitrů, rok před novelou 1,38 milionu a dva roky před novelou 1,33 milionu hektolitrů. K nárůstu importu o 1 milion hektolitrů, o 73 %, kterým by zbělelo dříve černé víno, nejenže nedošlo, ale ve srovnání s rokem před novelou dovoz o 3 % klesl.
V tomto se tedy očekávání zákonodárců nenaplnila a Svaz vinařů jim bude muset povědět o slíbených rozpočtových miliardách více.

Dopad na životní prostředí

V čem ale záměry tvůrců novely zákona realita předčila je produkce odpadu. Svaz vinařů prezentoval, že před novelou bylo v Česku 30 000 prodejen sudového vína. Dnes je jich registrovaných 1039, třicetkrát méně. V neregistrovaných prodejnách nahradily recyklovatelné KEG sudy se sudovým vínem záměrně nerecyklovatelené plastové bag-in-boxy a odhadovaných 300 milionů korun, které za ně spotřebitelé ročně zaplatí, skončí na skládkách a ve spalovnách odpadů. Přitom důvodová zpráva k navržené novele z října 2015 na otázku, zda se předpokládají negativní dopady na životní prostředí, řekla kategorické Ne. 

Lobby je kupodivu spokojená

Přesto se letos v březnu Tibor Nyitray, prezident Svazu vinařů, před členy pochlubil: "Když jsem začal v roce 2014 a 2015 hovořit o tom, že je třeba legislativně upravit prodej sudového vína v ČR a zejména podchytit pohyb vína plynoucího do ČR, řada subjektů či jedinců se pouze usmívala a v mnoha případech celou situaci zlehčovala, co že to ten prezident, v čele Svazu, hodlá za nesmysl prosadit. Dnes je březen 2018 a již 3. měsíce funguje v plné platnosti novela, která upravuje formu dovozu vína do České republiky, řeší jeho evidenci a zejména upravuje formu prodeje sudového vína." 
Pokles "podchyceného" importu, v prvním čtvrtletí roku vzlášť viditelný, chybějící milardy pro státní rozpočet a nárůst exportu vína, které mělo zůstat v Česku, nezmínil.
A pominul i svou vyhlášenou Analýzu možností boje proti černému trhu vínem, zpracovanou společností Ernst & Young pro Svaz vinařů v říjnu 2013, která černý trh objevila i sečetla, prorážela ministerské i parlamentní kuloáry a kterou podle vlastního prohlášení předal 11. března 2014 ministru zemědělství.

Poučení?

Zmíněná analýza ale na ministerstvu není, neexistuje. Svaz vinařů nám ji na naši opakovanou žádost také neposkytl. A zmíněné prohlášení z webu Svazu zmizelo. O aktivitách Svazu vinařů proti černému trhu s vínem však stopy zůstávají a zájemci se mohou kdykoli začíst a zkontrolovat, co už má Svaz splněné a co ještě vinařský průmysl čeká.

Grafy



Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Zdá se, že Česko je (opět) značně alkoholické

Srpnový titulek ČTK hlásal, že „ Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla “ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví: „ V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě .“  Odtud už je pro úřady jen krůček k úvaze o regulaci prodeje alkoholu a reklamy na něj. „ Ministerstvo zdravotnictví se soustředí na přípravu návrhu posílení regulace reklamy u alkoholických nápojů, neboť právě dostupná reklama má zásadní vliv na toleranci české společnosti k alkoholu a působí negativně zejména na děti ," dodala mluvčí. A Sněmovna v červenci schválila zvýšení daně na tvrdý alkohol, tabák a hazard. Na tiché víno je spotřební daň nulová, u piva se liší podle velikosti pivovaru, je ale nižší než u tvrdého alkoholu.  Skutečně v Evropě druzí? Jenže tyto regulační úvahy nevycházejí ze správného údaje, jakkoli statisticky korektního. Ignorují totiž černý trh a

Jeden a půl milionu litrů Vín Originální Certifikace

Počet tuzemských apelací se desátým rokem od povolení první zaokrouhlil na deset a součtem předčil všechny podoblasti, co jich v Česku máme. Desetiletá tradice mohla být i delší, nebýt několikaletého martýria, které Ministerstvo zemědělství nachystalo průkopnickým znojemským žadatelům a notně je tak vzdálilo od jejich průkopnického cíle. Připomeňme, že na rozdíl od stávajícího klasifikačního systému ten apelační pro vinaře a jejich lahvová vína znamená žádné přívlastky, žádné podoblasti, žádné vinařské obce ani viniční tratě, ale namísto státní kontroly jakosti dopřává spolkům samoregulaci. Vína pod obojí Ale nepředstavuje Sofiinu volbu, producenti mohou mít ve svém portfoliu současně vína přívlastková i apelační, která klidně mohou pocházet i ze stejné sklizně i stejné viniční trati. A musí pak svým zákazníkům vysvětlovat rozdíl mezi nimi.