Přeskočit na hlavní obsah

Černý trh s vínem a ceny po novele vinařského zákona

Slogan "eliminace černého trhu s vínem, zejména sudovým" se důvodovou zprávou k dnes už rok platné novele vinařského zákona vine jak červená nit, na padesáti stránkách se opakuje víc než dvacetkrát. Podle tehdejších bohatě medializovaných tvrzení Svazu vinařů skončí nezdaněno, tedy na černém statistikami nezachyceném trhu, 100 milionů litrů vína ročně. Kolovaly historky o tajných nočních cisternách přivážejících zahraniční víno, které se do rána jako zázrakem mění na žádané tuzemské. Novela tohle měla změnit - a na daních z původně černého moravského a nově zahraničního vína přinést do státního rozpočtu až 2,5 miliardy za rok.
Protože se právě objevily čerstvé ekonomické údaje domácího statistikami zkoumaného trhu za první čtvrtletí letošního roku, uzavírající dvanáctiměsíční období platnosti novely, můžeme konečně srovnat vývoj v měsících a letech před novelou a rok po ní.

Ceny vína

Dovozci a obchodníci s vínem vyjadřovali kvůli novelou zaváděného omezení KEG sudů jako obalu a jeho nahrazení znovu nenaplnitelnými bag-in-boxy obavy z nárůstu ceny o téměř dvě destikoruny za litr. Přesto žádná podstatná změna nenastala ani na trhu vína sudového, ani u lahvových vín. 
Cena bílého lahvového vína bez DPH a dopravy u průmyslových výrobců v dubnu 2016 byla 59 korun za litr a za dva roky v březnu 2018, rok po přijetí novely, 57 korun s dvouletým průměrem 58 korun. U červeného lahvového vína byly stejné údaje 63 Kč, 58 Kč a 61 Kč.
Jakostní bílé sudové se rok před novelou prodávalo za 32 a rok po novele za 36 korun s průměrem 33 Kč, jakostní červené sudové za 32 a nyní také za 32 korun, průměr 31 Kč. Pro úplnost dodejme, že víno s přívlastkem zahajovalo stejné období s 68 korunami za litr a končilo 85 korunami a průměr byl, i kvůli divokému červenci 2016, kdy cena stoupla na dvojnásobek, 77 korun za litr.
S cenami lahvového ani sudového vína novela vinařského zákona neudělala zkrátka téměř nic. Zvědavost proto můžeme obrátit na zahraniční obchod s vínem.

Zahraniční bilance

I když ve statistikách za období od dubna 2017 do konce března 2018 hledáme především avízovaný přírůstek jednoho milionu hektolitrů vína proměněný na slibované dvě a půl miliardy korun pro státní rozpočet, prozkoumejme nejprve export vína.
Ten je ve srovnání s dovozem marginální, přibližně pětiprocentní. Jeho roční objem za rok platnosti novely dosáhl 65 a půl tisíce hektolitrů, o 2 % víc ve srovnání s předchozím dvanáctiměsíčním obdobím a o stejná 2 % víc ve srovnání s obdobím dva roky před platností novely. Na tom nepřekvapí samotná změna, ale její znaménko. Novela totiž měla díky vymýcení černého dovozového trhu se sudovkou zvýšit příležitosti prodat tuzemské víno doma, jak vinařům jejich Svaz sliboval.

Dovoz vína

A jaké je porovnání importu? Po novele 1,33 milionu oficiáně dovezených a zdaněných hektolitrů, rok před novelou 1,38 milionu a dva roky před novelou 1,33 milionu hektolitrů. K nárůstu importu o 1 milion hektolitrů, o 73 %, kterým by zbělelo dříve černé víno, nejenže nedošlo, ale ve srovnání s rokem před novelou dovoz o 3 % klesl.
V tomto se tedy očekávání zákonodárců nenaplnila a Svaz vinařů jim bude muset povědět o slíbených rozpočtových miliardách více.

Dopad na životní prostředí

V čem ale záměry tvůrců novely zákona realita předčila je produkce odpadu. Svaz vinařů prezentoval, že před novelou bylo v Česku 30 000 prodejen sudového vína. Dnes je jich registrovaných 1039, třicetkrát méně. V neregistrovaných prodejnách nahradily recyklovatelné KEG sudy se sudovým vínem záměrně nerecyklovatelené plastové bag-in-boxy a odhadovaných 300 milionů korun, které za ně spotřebitelé ročně zaplatí, skončí na skládkách a ve spalovnách odpadů. Přitom důvodová zpráva k navržené novele z října 2015 na otázku, zda se předpokládají negativní dopady na životní prostředí, řekla kategorické Ne. 

Lobby je kupodivu spokojená

Přesto se letos v březnu Tibor Nyitray, prezident Svazu vinařů, před členy pochlubil: "Když jsem začal v roce 2014 a 2015 hovořit o tom, že je třeba legislativně upravit prodej sudového vína v ČR a zejména podchytit pohyb vína plynoucího do ČR, řada subjektů či jedinců se pouze usmívala a v mnoha případech celou situaci zlehčovala, co že to ten prezident, v čele Svazu, hodlá za nesmysl prosadit. Dnes je březen 2018 a již 3. měsíce funguje v plné platnosti novela, která upravuje formu dovozu vína do České republiky, řeší jeho evidenci a zejména upravuje formu prodeje sudového vína." 
Pokles "podchyceného" importu, v prvním čtvrtletí roku vzlášť viditelný, chybějící milardy pro státní rozpočet a nárůst exportu vína, které mělo zůstat v Česku, nezmínil.
A pominul i svou vyhlášenou Analýzu možností boje proti černému trhu vínem, zpracovanou společností Ernst & Young pro Svaz vinařů v říjnu 2013, která černý trh objevila i sečetla, prorážela ministerské i parlamentní kuloáry a kterou podle vlastního prohlášení předal 11. března 2014 ministru zemědělství.

Poučení?

Zmíněná analýza ale na ministerstvu není, neexistuje. Svaz vinařů nám ji na naši opakovanou žádost také neposkytl. A zmíněné prohlášení z webu Svazu zmizelo. O aktivitách Svazu vinařů proti černému trhu s vínem však stopy zůstávají a zájemci se mohou kdykoli začíst a zkontrolovat, co už má Svaz splněné a co ještě vinařský průmysl čeká.

Grafy



Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic.
S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol:
Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice.

S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol:
Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčís…

Vinařství Neoklas koupil slovenský miliardář a stává se dvojkou mezi českými producenty

Na nákupech v Šardicích Tuzemská divize investiční skupiny FPD Group slovenského miliardáře Antona Siekela, které už patří Vinařství Mutěnice, 15. dubna formálně završila proces, na jehož základě koupila za stovky milionů korun společnost Neoklas ze Šardic na Hodonínsku, vinařství s 345 hektary vinic a značkami Vinný sklep Sovín a Augustiniánské sklepy.  Skupina FPD Group tím vstoupila mezi největší tuzemské vinařské společnosti jako jsou Bohemia Sekt, Zámecké vinařství Bzenec nebo Znovín Znojmo a podle svých slov se stává tuzemskou dvojkou.
"Doposud jsme se soustředili na import a stáčení kvalitních vín za příznivé ceny. S akvizicí Neoklasu rozšiřujeme zásadním způsobem naše produktové portfolio o vína moravského původu. Činíme tak zejména s ohledem na raketově rostoucí spotřebu právě moravského vína," uvedl Tomáš Šupa z FPD Group.
Expanze na tuzemském trhu i v zahraničí Skupina chce dále expandovat nákupem dalších vinic i vinařství, její vizí je obhospodařování až 1000 h…

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar.
Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar.

Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký, ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční.
Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoři výběrový…

Podpora pro nově vysazované vinice

Podpory na pořízení sazenic pro nové vinice Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond bude v rámci programu Zemědělec poskytovat podporu také na pořízení sazenic révy vinné související s výsadbou nových vinic. Novou výsadbou vinic se rozumí výsadba révy vinné, vysazená na základě uděleného povolení pro novou výsadbu dle čl. 63 a 64 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, nebo z práv z rezervy udělených podle čl. 85 k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 a převedených do povolení pro novou výsadbu dle čl. 68 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013.
Splnění podmínky výsadby nových vinic se prokáže doručením rozhodnutí o registraci vinice a rozhodnutím o povolení výsadby vystaveného Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.