Přeskočit na hlavní obsah

Bylo nebylo, růžové na malostranském podhradí

Na Svatováclavské vinici pražské Villy Richter bylo nebylo růžové. Na 1. máje se na tomto granty Vinařského fondu prošpikovaném vinohradu měl konat tradiční, od roku 2009 pořádaný Svátek růžových vín. Tak to fond na svém webu v sekci Aktuality v závěru března zveřejnil. Zakrátko ale tuhle anonci z Aktualit odstranil, aby ji tam jen pár dní před konáním akce znovu přidal. A dnes už z chronologického řazení Aktualit akce opět vypadla. Bylo nebylo.
Lze jen spekulovat, zda příčinou tohoto „ani oblečená, ani svlečená, ani pěšky, ani na voze“ přístupu byly nejednotné postoje organizátora akce – samotného Vinařského fondu. Nebylo by divu, když fond žádnou takovou akci podle zákona pořádat nemá, jeho veřejné peníze na nic takového být použité nesmí a inkasovat výnosy ze vstupného mu zákon také nepovoluje. Někdo si z toho hlavu nedělá, někdo by mohl.

Padají rekordy

Ale tradice je tradice a akce proběhla. Ke spokojenosti návštěvníků i vinařů, pro něž byla prezentace zdarma, i když to je spolu s „rekordní účastí“ 2429 návštěvníků vše, co zatím víme. O minulých ročnících lze listováním ve výročních zprávách fondu zjistit víc. 
Například že v roce 2014 Svátek růžových vín navštívilo něco přes 2300 hostů, což by při vstupném 200 Kč přineslo tržby 466 tisíc korun. Protože ale fond zaplatil marketingové agentuře za její pořádání 541 tisíc, vypadá to na ztrátu téměř 75 tisíc. 
To v roce 2016 zaplatilo vstupné 2450 příznivců rosé s tržbami 490 tisíc korun, ale protože se náklady na organizaci vyšplhaly na 741 tisíc, přinesl fondu tento růžový svátek čtvrt milionovou ztrátu. Uvidíme, jestli bude letošní ročník opravdu rekordní.

Nejvýnosnější vinice světa

Co se Svatováclavské vinice týká, té tato a další akce Vinařského fondu velmi prospívají. Pět let získával malostranský, 0,4 hektaru rozlehlý vinohrad od fondu díky smlouvě o spolupráci a marketingu každoročně 2 miliony korun. 
Pokud by z něj jeho vlastník prodával kilo hroznů za 30 korun, musel by být adekvátní výnos 171 tun na hektar. Desetkrát víc, než je mezní zákonem povolená hodnota hektarového výnosu a téměř čtyřicetkrát víc, než je poslední oficiálně zveřejněný tuzemský průměrný hektarový výnos za rok 2016, tedy 4,31 tuny na hektar. Na celém světě není druhá tak výnosná vinice.

Nejčtenější

Aktuální údaje o rozloze tuzemských vinic 2020

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský právě vydal výroční zprávu za rok 2020, která obsahuje mimo jiné přehled registrovaných vinic tak, jak je eviduje jeho Registr vinic ve Znojmě-Oblekovicích. Osázená plocha vinic je podle údajů ÚKZÚZ v posledních letech kolísavá. Oproti roku 2019, kdy činila 18 189 hektarů, je nižší o 264 hektarů. V roce 2020 bylo vysázeno 296 hektarů nových vinic a současně bylo vyklučeno 172 hektarů starých vinic. Nová výsadba V roce 2020 byla stanovená kvóta pro přidělení povolení pro novou výsadbu ve výši 181 hektarů a všem 174 žadatelům bylo plně vyhověno. Nejvíce vysazovanými odrůdami byly Pálava s 32 hektary, Ryzlink rýnský s 31 hektary a Veltlínské zelené s 21 hektary, následované Rulandským modrým s plochou 14 hektarů. Z PIWI odrůd se nejvíce s téměř 15 hektary sázel Hibernal. Na zkušební vinici ÚKZÚZ o velikosti 5 hektarů v k.ú. Znojmo na viniční trati Načeratický kopec se na ploše 33 tisíc metrů čtverečních probíhají pokusy registrace a odlišnost

Výroční zpráva: návod na čtení

Tento týden dostali poslanci Poslanecké sněmovny k dispozici výroční zprávu Vinařského fondu za rok 2020, kterou každoročně musí, tak jako výroční zprávy České televize, Českého rozhlasu, České tiskové kanceláře a mnoha dalších, projednat a posoudit, a před tím přečíst. Tak jako vždy se poslanci ke kontrole postaví liknavě a proto následuje jednoduchý čtenářský návod, který jim jejich asistenti prozatím upírají. K ověření, zda je hospodaření Vinařského fondu souladu se zákonem, postačí nalistovat tabulku s přehledem příjmů a výdajů, strana 30, z níž lze s kalkulačkou v ruce zjistit toto: Za prvé: Rozhodnutí o poskytnutí podpory jsou poskytovány, jak je v tabulce označené, podle § 31 odst. 4 vinařského zákona a činily 17 milionů korun. Třikrát víc, 52 milionů korun, vynaložil Fond na Komunikační kampaň a Propagace na základě smluv, kde odkaz na zákon chybí jednoduše proto, že zákon takové výdaje Fondu neumožňuje . Za druhé:  Jestliže za rok 2020 Fond nelegálně utratil 52 milionů, ta

Černý trh a poctivý vinař z Břeclavska

Boj proti černému trhu s vínem vypukl s novelou vinařského zákona 1. dubna 2017. Už jsou to plné čtyři roky, kdy stát s cílem sklidit ročně miliardový benefit na černý trh zaklekl. Tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý sice dnes tvrdí, že " snižování daňových úniků nebylo stanoveno jako cíl novely vinařského zákona ," ale tehdejší vláda Bohuslava Sobotky s Andrejem Babišem jako ministrem financí to viděla přesně obráceně. V příloze svého lednového usnesení z roku 2016 uvedla: " V neposlední řadě jsou navržené změny v souvislosti s rozsáhlými daňovými úniky rovněž nutné z hlediska účinného fiskálního dozoru. Podle kvalifikovaného odhadu probíhá zhruba pětina trhu s vínem v České republice v rámci šedé ekonomiky. Při konzumaci přibližně 2 mil. hl jde o objem 0,5 mil. hl vína za rok. Průměrná cena dovozu nebaleného vína je 15 Kč za 1 litr, zatímco následná cena realizace prodeje je zhruba 65 Kč za 1 litr, což činí zisk kolem 50 Kč za 1 litr. To odpovídá obje