Přeskočit na hlavní obsah

Vinařský ročník 2021 globálně


Na začátku letošní sklizně si připomeňme loňská globální vinařská čísla, jak je zveřejnila Mezinárodní organizace pro révu a víno. Podle ní došlo v roce 2021 k částečnému oživení celosvětové spotřeby vína po koronavirové krizi v roce 2020 a k rozmachu mezinárodního obchodního trhu, který v roce 2021 zaznamenal rekordní objem i hodnotu. Klíčová čísla pro vinařský sektor jsou podle OIV tato:
  • Plocha světových vinic se v roce 2021 odhaduje na 7,3 mil. ha, jen nepatrně méně než v roce 2020.
  • Světová produkce vína, bez šťáv a moštů, se v roce 2021 odhaduje na 260 mil. hl, což je ve srovnání s rokem 2020 pokles o téměř 3 mil. hl (-1 %).
  • Světová spotřeba vína v roce 2021 se odhaduje na 236 mhl, což představuje růst o 2 mhl (+0,7 %) ve srovnání s objemem v roce 2020.
  • Světový vývoz vína v roce 2021 na historicky nejvyšší číslo 111,6 mhl vzrostl ve srovnání s rokem 2020 o 4 % a ještě více se zvýšil v hodnotovém vyjádření, a to o 34,3 mld. eur, což zaznamenalo meziroční nárůst o 16 %.
V žebříčku konzumace zůstalo Česko s objemem 2,3 milionů hektolitrů vína na dvacáté pozici za Rakouskem, Belgií, Švýcarskem a Japonskem a před Řeckem a Švédskem. Do tohoto sousedství nás však přivádí chyba ministerstva zemědělství, které do OIV v posledních letech odesílá údaj Českého statistického úřadu o celkové spotřebě vína včetně vína ovocného. To se ale na celkové spotřebě podílí nezanedbatelnou jednou pětinou.

Podle OIV pandemie rozhodně ani v roce 2021 neskončila, ale vinařský sektor se celkově ukázal být odolnější než ostatní odvětví. Část tohoto úspěchu souvisí s velkou schopností vinařského průmyslu přijímat inovativní a technologická řešení, jako je e-commerce.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J