Přeskočit na hlavní obsah

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací?

Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče.
Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili.
Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané. 
V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč.

Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha, Vinařství Straka a Vinařství Michal Robek. Dva z vás jste současně členy VOC Blatnice. V čem vidíte odlišnost označení VOC Blatnice a Blatnický Roháč?Na VOC Blatnice se potřebný počet vinařů shodl a odrůdová skladba je mírně odlišná, místo Sylvánského zeleného máme ve VOC Chardonnay a Rulandské šedé.
Před lety v roce 2000 jsme nabízeli členství ve Viniblat a registraci známky Blatnický Roháč všem blatnickým vinařům. Tehdy jich většina odmítla a zůstali jsme jen čtyři. Dnes by se rádi připojili, ale nemáme vyjasněné podmínky, za kterých bychom je přijali. Bojíme se masové výroby.
Blatnický Roháč není přesně definovaný?Ale ano, je to cuvée z 30% Ryzlinku rýnského, 30% Rulandského bílého a 40% Sylvánského zeleného. Víno zatřiďuje SZPI jako jakostní známkové a ve sdružení sami potom rozhodujeme, jestli jeho produkci uvedeme na trh s touto známkou.
Kolik je roční produkce Blatnického Roháče?
Všichni dohromady každoročně vyrábíme kolem pěti tisíc lahví. V roce 2014 to bylo méně a proto jsme ho ani neuváděli pod názvy našich vinařství, ale společně pod naším sdružením Viniblat.
Vidíme paralelu Blatnického Roháče a Šaldorfského Kraváku, oboje je podle nás snaha o vytvoření apelace založené na dobrovolnosti a samoregulaci, ale bez státního dozoru. Ano, to je správně. Ale i Šaldorfský Kravák produkují každoročně jen dvě až čtyři vinařství, přestože jeho členů je více než deset.
Nejsou pro propagaci známky Blatnický Roháč čtyři vinařství a pět tisíc lahví vína málo?Jistěže větší počet vinařství by vytvořil větší zdroje na propagaci, ale zatím jsme se nerozhodli, jak dál. Jsme ale přesvědčeni o potenciálu Blatnického Roháče.
A jak jste spokojení se Sylvánským zeleným, bez kterého by Roháč nebyl Roháčem?
Je to těžká a nevděčná odrůda, hodně zelených prací, výnos pouze jakž takž, často hyne a musíme ji podsazovat. Kdyby nebylo Roháče, asi bychom ji nepěstovali. Ale právě i tohle je součástí celého příběhu.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic.
S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol:
Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice.

S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol:
Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčís…

Vinařství Neoklas koupil slovenský miliardář a stává se dvojkou mezi českými producenty

Na nákupech v Šardicích Tuzemská divize investiční skupiny FPD Group slovenského miliardáře Antona Siekela, které už patří Vinařství Mutěnice, 15. dubna formálně završila proces, na jehož základě koupila za stovky milionů korun společnost Neoklas ze Šardic na Hodonínsku, vinařství s 345 hektary vinic a značkami Vinný sklep Sovín a Augustiniánské sklepy.  Skupina FPD Group tím vstoupila mezi největší tuzemské vinařské společnosti jako jsou Bohemia Sekt, Zámecké vinařství Bzenec nebo Znovín Znojmo a podle svých slov se stává tuzemskou dvojkou.
"Doposud jsme se soustředili na import a stáčení kvalitních vín za příznivé ceny. S akvizicí Neoklasu rozšiřujeme zásadním způsobem naše produktové portfolio o vína moravského původu. Činíme tak zejména s ohledem na raketově rostoucí spotřebu právě moravského vína," uvedl Tomáš Šupa z FPD Group.
Expanze na tuzemském trhu i v zahraničí Skupina chce dále expandovat nákupem dalších vinic i vinařství, její vizí je obhospodařování až 1000 h…

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar.
Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar.

Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký, ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční.
Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoři výběrový…

Podpora pro nově vysazované vinice

Podpory na pořízení sazenic pro nové vinice Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond bude v rámci programu Zemědělec poskytovat podporu také na pořízení sazenic révy vinné související s výsadbou nových vinic. Novou výsadbou vinic se rozumí výsadba révy vinné, vysazená na základě uděleného povolení pro novou výsadbu dle čl. 63 a 64 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, nebo z práv z rezervy udělených podle čl. 85 k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 a převedených do povolení pro novou výsadbu dle čl. 68 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013.
Splnění podmínky výsadby nových vinic se prokáže doručením rozhodnutí o registraci vinice a rozhodnutím o povolení výsadby vystaveného Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.