Přeskočit na hlavní obsah

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací?

Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče.
Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili.
Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané. 
V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč.

Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha, Vinařství Straka a Vinařství Michal Robek. Dva z vás jste současně členy VOC Blatnice. V čem vidíte odlišnost označení VOC Blatnice a Blatnický Roháč?Na VOC Blatnice se potřebný počet vinařů shodl a odrůdová skladba je mírně odlišná, místo Sylvánského zeleného máme ve VOC Chardonnay a Rulandské šedé.
Před lety v roce 2000 jsme nabízeli členství ve Viniblat a registraci známky Blatnický Roháč všem blatnickým vinařům. Tehdy jich většina odmítla a zůstali jsme jen čtyři. Dnes by se rádi připojili, ale nemáme vyjasněné podmínky, za kterých bychom je přijali. Bojíme se masové výroby.
Blatnický Roháč není přesně definovaný?Ale ano, je to cuvée z 30% Ryzlinku rýnského, 30% Rulandského bílého a 40% Sylvánského zeleného. Víno zatřiďuje SZPI jako jakostní známkové a ve sdružení sami potom rozhodujeme, jestli jeho produkci uvedeme na trh s touto známkou.
Kolik je roční produkce Blatnického Roháče?
Všichni dohromady každoročně vyrábíme kolem pěti tisíc lahví. V roce 2014 to bylo méně a proto jsme ho ani neuváděli pod názvy našich vinařství, ale společně pod naším sdružením Viniblat.
Vidíme paralelu Blatnického Roháče a Šaldorfského Kraváku, oboje je podle nás snaha o vytvoření apelace založené na dobrovolnosti a samoregulaci, ale bez státního dozoru. Ano, to je správně. Ale i Šaldorfský Kravák produkují každoročně jen dvě až čtyři vinařství, přestože jeho členů je více než deset.
Nejsou pro propagaci známky Blatnický Roháč čtyři vinařství a pět tisíc lahví vína málo?Jistěže větší počet vinařství by vytvořil větší zdroje na propagaci, ale zatím jsme se nerozhodli, jak dál. Jsme ale přesvědčeni o potenciálu Blatnického Roháče.
A jak jste spokojení se Sylvánským zeleným, bez kterého by Roháč nebyl Roháčem?
Je to těžká a nevděčná odrůda, hodně zelených prací, výnos pouze jakž takž, často hyne a musíme ji podsazovat. Kdyby nebylo Roháče, asi bychom ji nepěstovali. Ale právě i tohle je součástí celého příběhu.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2022

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vloni vyprodukoval domácí vinařský průmysl z domácích hroznů celkem 528 tisíc hektolitrů vína, včetně zahraniční suroviny pak 1 312 tisíc hektolitrů. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která z loňské úrovně mírně poklesla na letošních 171,8 tisíc hektolitrů. Výrazný růst zažili producenti Zámecké vinařství Bzenec a Templářské sklepy Čejkovice, vzrostla i produkce Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, úrovně roku 2020 ale ještě nedosáhla. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a dalším poklesem oproti předchozím dvou letům uzavírá Vinaria. Podobné, jen v absolutních číslech mnohem vyšší poklesy zasáhly Znovín Znojmo, vinařství Bronislav Vajbar, Vinařství Neoklas Šardice, Vinný dům, Vinařství Krist, Víno Hruška, Vinselekt Michlovský i Patria

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho