Přeskočit na hlavní obsah

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací?

Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče.
Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili.
Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané. 
V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč.

Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha, Vinařství Straka a Vinařství Michal Robek. Dva z vás jste současně členy VOC Blatnice. V čem vidíte odlišnost označení VOC Blatnice a Blatnický Roháč?Na VOC Blatnice se potřebný počet vinařů shodl a odrůdová skladba je mírně odlišná, místo Sylvánského zeleného máme ve VOC Chardonnay a Rulandské šedé.
Před lety v roce 2000 jsme nabízeli členství ve Viniblat a registraci známky Blatnický Roháč všem blatnickým vinařům. Tehdy jich většina odmítla a zůstali jsme jen čtyři. Dnes by se rádi připojili, ale nemáme vyjasněné podmínky, za kterých bychom je přijali. Bojíme se masové výroby.
Blatnický Roháč není přesně definovaný?Ale ano, je to cuvée z 30% Ryzlinku rýnského, 30% Rulandského bílého a 40% Sylvánského zeleného. Víno zatřiďuje SZPI jako jakostní známkové a ve sdružení sami potom rozhodujeme, jestli jeho produkci uvedeme na trh s touto známkou.
Kolik je roční produkce Blatnického Roháče?
Všichni dohromady každoročně vyrábíme kolem pěti tisíc lahví. V roce 2014 to bylo méně a proto jsme ho ani neuváděli pod názvy našich vinařství, ale společně pod naším sdružením Viniblat.
Vidíme paralelu Blatnického Roháče a Šaldorfského Kraváku, oboje je podle nás snaha o vytvoření apelace založené na dobrovolnosti a samoregulaci, ale bez státního dozoru. Ano, to je správně. Ale i Šaldorfský Kravák produkují každoročně jen dvě až čtyři vinařství, přestože jeho členů je více než deset.
Nejsou pro propagaci známky Blatnický Roháč čtyři vinařství a pět tisíc lahví vína málo?Jistěže větší počet vinařství by vytvořil větší zdroje na propagaci, ale zatím jsme se nerozhodli, jak dál. Jsme ale přesvědčeni o potenciálu Blatnického Roháče.
A jak jste spokojení se Sylvánským zeleným, bez kterého by Roháč nebyl Roháčem?
Je to těžká a nevděčná odrůda, hodně zelených prací, výnos pouze jakž takž, často hyne a musíme ji podsazovat. Kdyby nebylo Roháče, asi bychom ji nepěstovali. Ale právě i tohle je součástí celého příběhu.

Nejčtenější

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?

Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč. Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů. Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apela

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř