Přeskočit na hlavní obsah

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací?

Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče.
Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili.
Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané. 
V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč.

Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha, Vinařství Straka a Vinařství Michal Robek. Dva z vás jste současně členy VOC Blatnice. V čem vidíte odlišnost označení VOC Blatnice a Blatnický Roháč?Na VOC Blatnice se potřebný počet vinařů shodl a odrůdová skladba je mírně odlišná, místo Sylvánského zeleného máme ve VOC Chardonnay a Rulandské šedé.
Před lety v roce 2000 jsme nabízeli členství ve Viniblat a registraci známky Blatnický Roháč všem blatnickým vinařům. Tehdy jich většina odmítla a zůstali jsme jen čtyři. Dnes by se rádi připojili, ale nemáme vyjasněné podmínky, za kterých bychom je přijali. Bojíme se masové výroby.
Blatnický Roháč není přesně definovaný?Ale ano, je to cuvée z 30% Ryzlinku rýnského, 30% Rulandského bílého a 40% Sylvánského zeleného. Víno zatřiďuje SZPI jako jakostní známkové a ve sdružení sami potom rozhodujeme, jestli jeho produkci uvedeme na trh s touto známkou.
Kolik je roční produkce Blatnického Roháče?
Všichni dohromady každoročně vyrábíme kolem pěti tisíc lahví. V roce 2014 to bylo méně a proto jsme ho ani neuváděli pod názvy našich vinařství, ale společně pod naším sdružením Viniblat.
Vidíme paralelu Blatnického Roháče a Šaldorfského Kraváku, oboje je podle nás snaha o vytvoření apelace založené na dobrovolnosti a samoregulaci, ale bez státního dozoru. Ano, to je správně. Ale i Šaldorfský Kravák produkují každoročně jen dvě až čtyři vinařství, přestože jeho členů je více než deset.
Nejsou pro propagaci známky Blatnický Roháč čtyři vinařství a pět tisíc lahví vína málo?Jistěže větší počet vinařství by vytvořil větší zdroje na propagaci, ale zatím jsme se nerozhodli, jak dál. Jsme ale přesvědčeni o potenciálu Blatnického Roháče.
A jak jste spokojení se Sylvánským zeleným, bez kterého by Roháč nebyl Roháčem?
Je to těžká a nevděčná odrůda, hodně zelených prací, výnos pouze jakž takž, často hyne a musíme ji podsazovat. Kdyby nebylo Roháče, asi bychom ji nepěstovali. Ale právě i tohle je součástí celého příběhu.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Zdá se, že Česko je (opět) značně alkoholické

Srpnový titulek ČTK hlásal, že „ Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla “ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví: „ V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě .“  Odtud už je pro úřady jen krůček k úvaze o regulaci prodeje alkoholu a reklamy na něj. „ Ministerstvo zdravotnictví se soustředí na přípravu návrhu posílení regulace reklamy u alkoholických nápojů, neboť právě dostupná reklama má zásadní vliv na toleranci české společnosti k alkoholu a působí negativně zejména na děti ," dodala mluvčí. A Sněmovna v červenci schválila zvýšení daně na tvrdý alkohol, tabák a hazard. Na tiché víno je spotřební daň nulová, u piva se liší podle velikosti pivovaru, je ale nižší než u tvrdého alkoholu.  Skutečně v Evropě druzí? Jenže tyto regulační úvahy nevycházejí ze správného údaje, jakkoli statisticky korektního. Ignorují totiž černý trh a

Jeden a půl milionu litrů Vín Originální Certifikace

Počet tuzemských apelací se desátým rokem od povolení první zaokrouhlil na deset a součtem předčil všechny podoblasti, co jich v Česku máme. Desetiletá tradice mohla být i delší, nebýt několikaletého martýria, které Ministerstvo zemědělství nachystalo průkopnickým znojemským žadatelům a notně je tak vzdálilo od jejich průkopnického cíle. Připomeňme, že na rozdíl od stávajícího klasifikačního systému ten apelační pro vinaře a jejich lahvová vína znamená žádné přívlastky, žádné podoblasti, žádné vinařské obce ani viniční tratě, ale namísto státní kontroly jakosti dopřává spolkům samoregulaci. Vína pod obojí Ale nepředstavuje Sofiinu volbu, producenti mohou mít ve svém portfoliu současně vína přívlastková i apelační, která klidně mohou pocházet i ze stejné sklizně i stejné viniční trati. A musí pak svým zákazníkům vysvětlovat rozdíl mezi nimi.