Přeskočit na hlavní obsah

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací?

Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče.
Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili.
Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané. 
V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč.

Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha, Vinařství Straka a Vinařství Michal Robek. Dva z vás jste současně členy VOC Blatnice. V čem vidíte odlišnost označení VOC Blatnice a Blatnický Roháč?Na VOC Blatnice se potřebný počet vinařů shodl a odrůdová skladba je mírně odlišná, místo Sylvánského zeleného máme ve VOC Chardonnay a Rulandské šedé.
Před lety v roce 2000 jsme nabízeli členství ve Viniblat a registraci známky Blatnický Roháč všem blatnickým vinařům. Tehdy jich většina odmítla a zůstali jsme jen čtyři. Dnes by se rádi připojili, ale nemáme vyjasněné podmínky, za kterých bychom je přijali. Bojíme se masové výroby.
Blatnický Roháč není přesně definovaný?Ale ano, je to cuvée z 30% Ryzlinku rýnského, 30% Rulandského bílého a 40% Sylvánského zeleného. Víno zatřiďuje SZPI jako jakostní známkové a ve sdružení sami potom rozhodujeme, jestli jeho produkci uvedeme na trh s touto známkou.
Kolik je roční produkce Blatnického Roháče?
Všichni dohromady každoročně vyrábíme kolem pěti tisíc lahví. V roce 2014 to bylo méně a proto jsme ho ani neuváděli pod názvy našich vinařství, ale společně pod naším sdružením Viniblat.
Vidíme paralelu Blatnického Roháče a Šaldorfského Kraváku, oboje je podle nás snaha o vytvoření apelace založené na dobrovolnosti a samoregulaci, ale bez státního dozoru. Ano, to je správně. Ale i Šaldorfský Kravák produkují každoročně jen dvě až čtyři vinařství, přestože jeho členů je více než deset.
Nejsou pro propagaci známky Blatnický Roháč čtyři vinařství a pět tisíc lahví vína málo?Jistěže větší počet vinařství by vytvořil větší zdroje na propagaci, ale zatím jsme se nerozhodli, jak dál. Jsme ale přesvědčeni o potenciálu Blatnického Roháče.
A jak jste spokojení se Sylvánským zeleným, bez kterého by Roháč nebyl Roháčem?
Je to těžká a nevděčná odrůda, hodně zelených prací, výnos pouze jakž takž, často hyne a musíme ji podsazovat. Kdyby nebylo Roháče, asi bychom ji nepěstovali. Ale právě i tohle je součástí celého příběhu.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.