Přeskočit na hlavní obsah

Co říká vinař Leoš Horák na čerstvou pařížskou trofej z Vinalies?

Trophée Vinalies v kategorii rosé pro Vinařství Horák

Leoš Horák se synem Lukášem
Vinařství Horák získalo v Paříži na letošním ročníku soutěže Vinalies Internationales titul absolutního šampiona v kategorii růžových vín. Polosuché Rosé Horák 2015 Pozdní sběr obdrželo nejvyšší cenu Trophée des Vinalies Internationales a spolu se světově proslulými producenty Chateau Saint Martin, Mas Neuf Des Aresquiers, Champagne Nicolas Feuillatte, Magnotta Winery, Château Bellerive, Gonzales Byass, Calvados Christian Drouin a Coteau Rougemont se tato vinařství každé ve své kategorii stala držiteli nejprestižnějšího ocenění mezi všemi 1032 medailovými víny a lihovinami.
Tento úspěch v domácích médiích nezůstal bez povšimnutí a my k tomuto ohlasu přidáváme několik detailů, které nám Leoš Horák, vinař a majitel vinařství, v rozhovoru prozradil.

Jak jste se zprávu o úspěchu vašeho růžového dozvěděl?
Už jsem spal a o půl jedné zazvonil telefon. Ženu to dost vyděsilo, co asi za zprávu vám kdo může o půlnoci volat, že? Ale byl to Luboš Bárta a že prý, právě jsi dostal v Paříži šampiona v roséčkách! Byl jsem rozespalý, tak jsem mu nevěřil a ptám se, odkud to víš? A on že, stojím tady na slavnostním vyhlášení a právě to oznámili, tak ti to volám.
Je to váš první úspěch na Vinalies?
Každý rok přihlásíme několik vzorků a každý rok medaile přivezeme, vloni tři stříbrné, jednu také za rosé, a jednu zlatou za Chardonnay 2013. Ale vítěze kategorie máme poprvé.
Děláte vaše ročníkové rosé z odrůdy Cabernet Moravia každý rok?
Pět minulých ročníků bylo z Frankovky, ale letos jsme se s ohledem na vyváženost cukrů a kyselin rozhodli pro Cabernet Moravia. Před těmi pěti lety s Frankovkou jsme ale růžové také dělali z Cabernet Moravia. Záměrně neuvádíme odrůdu, chceme, aby naše rosé bylo každým rokem vynikající a to nemusí pokaždé splnit stejná odrůda.
Kolik lahví vítězného rosé uvedete na trh?
Máme ho tři tisíce litrů, takže na trhu budou čtyři tisíce lahví.
Přemýšleli jste po získání trofeje, jestli nezměníte jeho cenu?
Ani chvíli, naše ceny nezávisí na zisku medailí. Co bychom z toho měli, kdybychom přidali pár desetikorun na láhvi? Sice bychom vydělali pár desítek tisíc navíc, ale kvůli tomu nesoutěžíme. Pro nás je důležitá zpětná vazba, jestli děláme svou práci dobře a věříme, že takhle berou naše úspěchy i naši zákazníci.
Kolik jste do soutěže přihlásili vzorků letos?
Letos šest, ale uspěl jen tenhle jeden, ale zato úplně nejvíc.
Rozhodujete se o účasti v mezinárodních soutěžích a o počtu vzorků podle dotace, kterou můžete pro některé soutěže dostat?
Na Vinalies stojí přihláška za jeden vzorek 135 euro a dotaci 50% můžeme dostat maximálně za dva vzorky. Když přihlásíme šest vzorků, znamená to, že jeden máme zdarma a za pět zaplatíme plnou cenu. Takže dotace žádnou velkou roli nehrají. Kdybychom chtěli ušetřit, vybereme si soutěže třeba bez dotace, ale s poloviční cenou za vzorek. Ale my chceme, aby se naše vína porovnávala i s víny francouzskými, kterých je v Paříži vždycky nejvíc. Tak si za to holt zaplatíme.
Jaká je reakce vašich zákazníků na získané ocenění?
Už čtrnáct dní neděláme nic jiného, než zvedáme telefony a odpovídáme na maily. Buď nám gratulují nebo chtějí víno a nejčastěji obojí. To jsem ještě nezažil. Navíc je majitel e-shopu, který dělá distribuci pro naše koncové zákazníky, na dovolené. A k tomu práce ve sklepě a ve vinohradu. Říkáme a píšeme, nebojte, víno bude, jen počkejte dva týdny.

Nejčtenější

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?

Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč. Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů. Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apela

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř