Přeskočit na hlavní obsah

Nízká sklizeň z domácích ztrátových vinic


Český statistický úřad bilancoval sklizeň révy vinné ročníku 2020. Podle jeho šetření se z 16 140 hektarů vinic sklidilo 90 376 tun hroznů, hektarový výnos byl 5,6 tuny na hektar, o třetinu více než 4,23 t/ha v roce 2019 a o 14 % méně než 6,51 t/ha v roce 2018. Podle šetření samotných vinohradníků, kterého se zúčastnilo 67 pěstitelů z více než 17 tisíc, byl letošní výnos 5,9 tuny na hektar, o 20 % víc než 4,9 t/ha v roce 2019 a o 11 % míň než 6,6 t/ha v roce 2018. Odhaduje se, že v Česku úrodu ze ¾ plochy všech vinic sklízelo na 70 až 80 sklízečů hroznů.

Srovnání

Letos poprvé tuzemští pěstitelé konstatovali, že v sousedním Německu je průměrný hektarový výnos dvojnásobný a v Rakousku je asi o 40 % vyšší. To je ovšem známé od roku 2017 a podrobnější analýza z roku 2020 ukázala, že výnosy tuzemských vinic snesou srovnání pouze s Rumunskem. Za Francií a Španělskem zaostávají o třetinu, za dalšími zeměmi produkujícími zejména moštové odrůdy včetně sousedícího Německa o polovinu a za Brazílií, z jejichž vinic se sklízí téměř tolik hroznů pro výrobu vína, jako čerstvých hroznů k jídlu, dokonce o dvě třetiny.

Ztráta

Tuzemští pěstitelé konstatovali, že loňské průměrné náklady činily 17,80 Kč/kg a průměrná prodejní cena hroznů 17,20 Kč/kg, jejich průměrná ztráta byla 0,60 Kč/kg hroznů. V předcházejícím roce byla ztráta podstatně vyšší, 3,50 Kč na prodaný kilogram hroznů, 23 tisíc korun na hektar. 

Pokud pro francouzského vinaře a vědce Julese Guyota v roce 1860 představoval výnos 10 tun hroznů z jednoho hektaru zcela standardní úrodu vinic v Bordeaux a v celé Francii, pokud dnes tuzemské vinice při průměrném stáří 21 let poskytují výnos okolo 5 tun a sousední německé 12 až 13 tun na hektar, a pokud tuzemští vinaři nemohou zvýšit svou produkci právě s poukazem na nedostatek suroviny, vtírá se neodbytně otázka. Proč domácí téměř bez výjimky až po roce 1990 vysázené vinice stále plodí málo a se ztrátou?

A snad ještě tíživější je ticho provázející související otázku: proč nikdo nezkoumá příčinu a nenavrhuje ani nežádá nápravu? Opravdu je ztráta důvodem existence tuzemských vinic?

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Necháme si ujít jedinečné vinařské označení DCC?

Začátkem letošního roku byla zahájená debata a spuštěná anketa o novém dobrovolném označení tuzemských vín odpovídajícím populárnímu označení rakouských a dnes i maďarských a slovenských vín. Totiž Districtus Cechiae Controllatus, DCC , po vzoru Districtus Austriae Controllatus, DAC, Districtus Hungaricus Controllatus, DHC , a Districtus Slovakia Controllatus, D.S.C . Příkladem takového označení by bylo víno s etiketou Mikulovská DCC Goldhamer 2019 Ryzlink vlašský Pozdní sběr , které ve srovnání s označením Wachau DAC Dürnstein 2019 Riesling , Alsace AOC Vallée Noble 2019 Gewurztraminer Vendanges tardives nebo Debrői Hárslevelű DHC Aldebrő 2018 Superior nejenže skvěle obstojí, ale zejména zákazníkům podá zcela identickou informaci, jako nám blízká zahraniční vína. Zatím ne Reakce na podnět ministru zemědělství  jednoduše doplnit v osmém odstavci § 7 vinařské prováděcí vyhlášky možnost " uvést na etiketě označení Districtus Cechiae Controllatus nebo DCC, pokud jde o víno s chr