Přeskočit na hlavní obsah

Nízká sklizeň z domácích ztrátových vinic


Český statistický úřad bilancoval sklizeň révy vinné ročníku 2020. Podle jeho šetření se z 16 140 hektarů vinic sklidilo 90 376 tun hroznů, hektarový výnos byl 5,6 tuny na hektar, o třetinu více než 4,23 t/ha v roce 2019 a o 14 % méně než 6,51 t/ha v roce 2018. Podle šetření samotných vinohradníků, kterého se zúčastnilo 67 pěstitelů z více než 17 tisíc, byl letošní výnos 5,9 tuny na hektar, o 20 % víc než 4,9 t/ha v roce 2019 a o 11 % míň než 6,6 t/ha v roce 2018. Odhaduje se, že v Česku úrodu ze ¾ plochy všech vinic sklízelo na 70 až 80 sklízečů hroznů.

Srovnání

Letos poprvé tuzemští pěstitelé konstatovali, že v sousedním Německu je průměrný hektarový výnos dvojnásobný a v Rakousku je asi o 40 % vyšší. To je ovšem známé od roku 2017 a podrobnější analýza z roku 2020 ukázala, že výnosy tuzemských vinic snesou srovnání pouze s Rumunskem. Za Francií a Španělskem zaostávají o třetinu, za dalšími zeměmi produkujícími zejména moštové odrůdy včetně sousedícího Německa o polovinu a za Brazílií, z jejichž vinic se sklízí téměř tolik hroznů pro výrobu vína, jako čerstvých hroznů k jídlu, dokonce o dvě třetiny.

Ztráta

Tuzemští pěstitelé konstatovali, že loňské průměrné náklady činily 17,80 Kč/kg a průměrná prodejní cena hroznů 17,20 Kč/kg, jejich průměrná ztráta byla 0,60 Kč/kg hroznů. V předcházejícím roce byla ztráta podstatně vyšší, 3,50 Kč na prodaný kilogram hroznů, 23 tisíc korun na hektar. 

Pokud pro francouzského vinaře a vědce Julese Guyota v roce 1860 představoval výnos 10 tun hroznů z jednoho hektaru zcela standardní úrodu vinic v Bordeaux a v celé Francii, pokud dnes tuzemské vinice při průměrném stáří 21 let poskytují výnos okolo 5 tun a sousední německé 12 až 13 tun na hektar, a pokud tuzemští vinaři nemohou zvýšit svou produkci právě s poukazem na nedostatek suroviny, vtírá se neodbytně otázka. Proč domácí téměř bez výjimky až po roce 1990 vysázené vinice stále plodí málo a se ztrátou?

A snad ještě tíživější je ticho provázející související otázku: proč nikdo nezkoumá příčinu a nenavrhuje ani nežádá nápravu? Opravdu je ztráta důvodem existence tuzemských vinic?

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Vinařské podpory v roce 2024

V loňském roce zaplatil Vinařský fond žadatelům o podpory, kteří úspěšně prošli procesem podání žádosti, jejího schválení i nezbytným vyúčtováním, 20 milionů korun. Těm, kteří o podporu nežádali a žádné vyúčtování neposlali, zaplatil na podporách bez žádosti nazývaných propagace, marketing nebo kampaň 57 milionů, téměř trojnásobek. A vytvořil ztrátu 3 miliony korun. Úspěšnost získání podpory na žádost není vysoká. V roce 2023 Fond o ní požádalo 786 osob, Fond 542 vyhověl a rozhodl jim vyplatit 40 milionů korun. Ti se však v loňském roce, kdy doručili zákonem požadovaná vyúčtování, dočkali výplaty jen uvedených 20 milionů, poloviny. Jenže Fond ve svém finančním plánu na rok 2024 neplánoval na podpory slíbených 40 milionů, ale jen 22 milionů.  To je však ustálená praxe. Například v na sliby rekordním roce 2019 rozhodl uhradit 712 žadatelům o podpory 67 milionů korun, na následující rok si naplánoval vyplatit jim pouze 19 milionů, a ve skutečnosti jim zaplatil jen 17 milionů. Slibem n...

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.