Přeskočit na hlavní obsah

Nízká sklizeň z domácích ztrátových vinic


Český statistický úřad bilancoval sklizeň révy vinné ročníku 2020. Podle jeho šetření se z 16 140 hektarů vinic sklidilo 90 376 tun hroznů, hektarový výnos byl 5,6 tuny na hektar, o třetinu více než 4,23 t/ha v roce 2019 a o 14 % méně než 6,51 t/ha v roce 2018. Podle šetření samotných vinohradníků, kterého se zúčastnilo 67 pěstitelů z více než 17 tisíc, byl letošní výnos 5,9 tuny na hektar, o 20 % víc než 4,9 t/ha v roce 2019 a o 11 % míň než 6,6 t/ha v roce 2018. Odhaduje se, že v Česku úrodu ze ¾ plochy všech vinic sklízelo na 70 až 80 sklízečů hroznů.

Srovnání

Letos poprvé tuzemští pěstitelé konstatovali, že v sousedním Německu je průměrný hektarový výnos dvojnásobný a v Rakousku je asi o 40 % vyšší. To je ovšem známé od roku 2017 a podrobnější analýza z roku 2020 ukázala, že výnosy tuzemských vinic snesou srovnání pouze s Rumunskem. Za Francií a Španělskem zaostávají o třetinu, za dalšími zeměmi produkujícími zejména moštové odrůdy včetně sousedícího Německa o polovinu a za Brazílií, z jejichž vinic se sklízí téměř tolik hroznů pro výrobu vína, jako čerstvých hroznů k jídlu, dokonce o dvě třetiny.

Ztráta

Tuzemští pěstitelé konstatovali, že loňské průměrné náklady činily 17,80 Kč/kg a průměrná prodejní cena hroznů 17,20 Kč/kg, jejich průměrná ztráta byla 0,60 Kč/kg hroznů. V předcházejícím roce byla ztráta podstatně vyšší, 3,50 Kč na prodaný kilogram hroznů, 23 tisíc korun na hektar. 

Pokud pro francouzského vinaře a vědce Julese Guyota v roce 1860 představoval výnos 10 tun hroznů z jednoho hektaru zcela standardní úrodu vinic v Bordeaux a v celé Francii, pokud dnes tuzemské vinice při průměrném stáří 21 let poskytují výnos okolo 5 tun a sousední německé 12 až 13 tun na hektar, a pokud tuzemští vinaři nemohou zvýšit svou produkci právě s poukazem na nedostatek suroviny, vtírá se neodbytně otázka. Proč domácí téměř bez výjimky až po roce 1990 vysázené vinice stále plodí málo a se ztrátou?

A snad ještě tíživější je ticho provázející související otázku: proč nikdo nezkoumá příčinu a nenavrhuje ani nežádá nápravu? Opravdu je ztráta důvodem existence tuzemských vinic?

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výživové hodnoty na etiketách vín zatím stále ještě dobrovolně

Jaká je energetická hodnota vína Až dodneška je uvádění výživových hodnot dobrovolné, ale od 13. prosince je pro většinu výrobců povinné uvádět sedm údajů, a to energetickou hodnotu, tuky a z nich nasycené mastné kyseliny, sacharidy a z nich cukry, bílkoviny a sůl . Základních sedm povinných údajů mohou producenti dobrovolně doplnit o mononenasycené mastné kyseliny, polynenasycené mastné kyseliny, polyalkoholy, škrob, vlákninu, vitaminy a minerální látky .  Pro vína tato povinnost neplatí a uvádění výživových hodnot zatím zůstává dobrovolné, stejně jako je ještě dobrovolné do čtvrtečního schválení novely vinařského zákona senátem a jejího následného podpisu prezidentem značení vín jednotným logotypem . Protože ale výjimka platí pro nápoje s obsahem alkoholu nad 1,2 % obj., nelkoholická vína uváděná do oběhu po 13. prosinci už všechny povinné výživové hodnoty mít musí.