Přeskočit na hlavní obsah

Nízká sklizeň z domácích ztrátových vinic


Český statistický úřad bilancoval sklizeň révy vinné ročníku 2020. Podle jeho šetření se z 16 140 hektarů vinic sklidilo 90 376 tun hroznů, hektarový výnos byl 5,6 tuny na hektar, o třetinu více než 4,23 t/ha v roce 2019 a o 14 % méně než 6,51 t/ha v roce 2018. Podle šetření samotných vinohradníků, kterého se zúčastnilo 67 pěstitelů z více než 17 tisíc, byl letošní výnos 5,9 tuny na hektar, o 20 % víc než 4,9 t/ha v roce 2019 a o 11 % míň než 6,6 t/ha v roce 2018. Odhaduje se, že v Česku úrodu ze ¾ plochy všech vinic sklízelo na 70 až 80 sklízečů hroznů.

Srovnání

Letos poprvé tuzemští pěstitelé konstatovali, že v sousedním Německu je průměrný hektarový výnos dvojnásobný a v Rakousku je asi o 40 % vyšší. To je ovšem známé od roku 2017 a podrobnější analýza z roku 2020 ukázala, že výnosy tuzemských vinic snesou srovnání pouze s Rumunskem. Za Francií a Španělskem zaostávají o třetinu, za dalšími zeměmi produkujícími zejména moštové odrůdy včetně sousedícího Německa o polovinu a za Brazílií, z jejichž vinic se sklízí téměř tolik hroznů pro výrobu vína, jako čerstvých hroznů k jídlu, dokonce o dvě třetiny.

Ztráta

Tuzemští pěstitelé konstatovali, že loňské průměrné náklady činily 17,80 Kč/kg a průměrná prodejní cena hroznů 17,20 Kč/kg, jejich průměrná ztráta byla 0,60 Kč/kg hroznů. V předcházejícím roce byla ztráta podstatně vyšší, 3,50 Kč na prodaný kilogram hroznů, 23 tisíc korun na hektar. 

Pokud pro francouzského vinaře a vědce Julese Guyota v roce 1860 představoval výnos 10 tun hroznů z jednoho hektaru zcela standardní úrodu vinic v Bordeaux a v celé Francii, pokud dnes tuzemské vinice při průměrném stáří 21 let poskytují výnos okolo 5 tun a sousední německé 12 až 13 tun na hektar, a pokud tuzemští vinaři nemohou zvýšit svou produkci právě s poukazem na nedostatek suroviny, vtírá se neodbytně otázka. Proč domácí téměř bez výjimky až po roce 1990 vysázené vinice stále plodí málo a se ztrátou?

A snad ještě tíživější je ticho provázející související otázku: proč nikdo nezkoumá příčinu a nenavrhuje ani nežádá nápravu? Opravdu je ztráta důvodem existence tuzemských vinic?

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Mýtus o románském a germánském způsobu značení vín

V českém mediálním prostoru se dlouhodobě objevují tvrzení o dvou způsobech značení vín, románském a germánském, zcela odlišných a na trhu fungujících nezávisle vedle sebe. Podle autorů těchto tvrzení zohledňuje románský způsob především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zem, tedy označování dle místa původu hroznů a vína, neboť místo původu dává vínům jedinečný a nezaměnitelný charakter. Germánský způsob vychází z jakostního zatřídění vín, založeného na rozlišení kvality vín dle cukernatosti sklizených hroznů. Není větší mýlky. Podle tohoto tvrzení existují v Česku oba systémy, ale převažuje germánský způsob, a románský, reprezentovaný na lahvích trojicí písmen VOC, jej doplňuje. Dodejme, že toto doplňování ilustrují necelé 4 tisíce hektolitrů vín VOC podílející se na celkové tuzemské roční produkci 635 tisíc hektolitrů vína pouhými šesti promile. Označování Románský způsob, to jsou dle uvedené teorie apelace, přečasté...