Přeskočit na hlavní obsah

Tuzemská vína dražší o stovku? Možná. Ale jen v supermarketech


Ve středu 20. ledna tuzemské vinařství zdánlivě zasáhl blesk z čistého nebe. Tak se to jeví z reakcí části vinařské veřejnosti na poslanci čerstvě schválenou novelu zákona o potravinách s povinným, z 55 na 73 procent rostoucím podílem prodaných tuzemských potravin ve všech prodejnách větších než 400 metrů čtverečních, supermarketů neboli obchodních řetězců. A vinaři vědí, že víno je potravina.

Vinařská unie: nesouhlasíme

Novelu ten stejný den odmítla Vinařská unie sdružující dvanáct vinařství a jejich dceřinných společností, které přímo obhospodařují téměř pětinu vinic v Čechách i na Moravě a na tuzemské produkci vína se podílejí více než ze čtyřiceti procent. "V produkci vinných hroznů Česko není ani zdaleka soběstačné. Moravské a české vinice pokrývají tuzemskou spotřebu vína maximálně z jedné třetiny, v letech slabých na úrodu ale i méně. Ani při nejlepší vůli proto není možné vyrobit žádané množství vín výhradně z domácí produkce hroznů," vysvětluje prezident Vinařské unie a ředitel Bohemia Sekt z vinařské skupiny Henkell Freixenet, divize německého rodinného gigantu Dr. Oetker, jejíž globální tržby překonaly ve finančním roce 2019 hranici jedné miliardy eur.

Svaz vinařů: nesouhlasíme

Za další dva dny se s prohlášením "Kvóta na podíl českých potravin ve velkých obchodech by pro tuzemské vinaře byla problém" přidal prezident Svazu vinařů sdružujícího vinařské firmy a vinaře vyrábějící asi šedesát procent tuzemského vína. Před čtyřmi lety přesvědčil poslance, že je nezbytné nařídit zákonem označení tuzemských vín jednotným logem. Nyní si takto označených vín mají zákazníci obchodních řetězců kupovat v každé prodejně nejméně 55 a od roku 2028 dokonce víc než 73 procent.

Opravdu byly obě lobbistické organizace schválenou novelou zákona o potravinách zaskočené? A opravdu jen proto, že nemají dostatek tuzemského vína?

Vinařský fond: souhlasíme

23. září 2020 navštívil Poslaneckou sněmovnu ředitel Vinařského fondu, kterého jmenuje, odvolává a plat mu stanovuje Rada Vinařského fondu, v níž mají většinu nominanti Svazu vinařů. Na dotaz jednoho poslance, jaký má názor na povinné kvóty na pultech řetězců a zda by si je komodita vína zasloužila, ředitel Vinařského fondu odpověděl "bezesporu ano, určité nastavení těchto čísel je potřebné“ a pokračoval, že z obchodních řetězců ví, že se zde objevují vína dovážená ze všech částí světa a plněná například v Německu. Podle něj by rozhodně bylo dobré, aby zde byla nějaká regulace, aby se nedostalo všechno toto na pult a i v těchto cenách, protože pak je logické, že tuzemské produkty nejsou zastoupeny v té míře, jak by mohly být.

Svaz vinařů: souhlasíme

O pár týdnů později, 6. prosince 2020, o tomtéž hovořil prezident Svazu vinařů. "Proč se ale stále snažit zvyšovat za každou cenu podíl domácího vína i ve velkoobchodu? „Kdybych byl globalista, řeknu, že takový pohled chápu. Ale protože jsem spíš patriot, řeknu, že nic nenahradí víno moravské. Naši zákazníci mají naše víno rádi. Samozřejmě, každý si může koupit, co chce. Nicméně bych byl raději, kdyby naši lidé preferovali naše vína." Jenže za dalších šest týdnů o schválené preferenční novele s úlevou prohlásil: "Podle našich analýz se nařízené kvóty týkají potravin takzvaného krátkého dodavatelského řetězce, které jsou zároveň vyjmenované v příloze. Víno sice první podmínku splňuje, ale v příloze uvedeno není."

Nedostatek vína

Podle Vinařskou unií citovaného výzkumu agentury Nielsen se v supermarketech prodá necelých 90 milionů litrů vína, z nichž čtvrtina, asi 22 milionů litrů je víno tuzemské. Desetiletý průměr roční produkce tuzemského vína je 61 milionů litrů vína a s výsadbou nových vinic dále poroste. Má-li se v supermarketech prodat dva až třikrát víc domácího vína než dnes, stačí jeho celou domácí produkci do nich odvézt a tam prodat. Takže pro prodeje v supermarketech zde víno ani domácí úroda neschází.

Sankce

Podle zmíněného výzkumu agentury Nielsen se v provozovnách s prodejní plochou nad 400 m2 na celkových prodejích nákupy zahraničních vín podílejí 75 procenty a nákupy domácích 25 procenty. Kvóty ve schválené novele zákona o potravinách však předepisují zákazníkům dramatickou změnu preferencí. Ze supermarketů si mají povinně odnášet tuzemského vína přinejmenším 55 a za pár let už 73 procent. A majitel každé prodejny, jejíž zákazníci budou holdovat tuzemským vínům byť o procento méně, za ně musí zaplatit pokutu 3 a u největších prodejen dokonce 10 milionů korun.

Spotřebitelské preference

I kdyby byly supermarkety naplněné veškerým tuzemským vínem, je naivní předpokládat, že tuzemští supermarketoví příznivci vína z ničehož nic zvýší svou oblibu a konzumaci tuzemského vína nejprve dvoj a nakonec trojnásobně. Naivní je také předpokládat, že supermarkety přestanou nabízet zahraniční vína, když jich dnes jejich zákazníci kupují třikrát víc než tuzemských. Lze předpokládat jediné – v supermarketech si buď jen tuzemská nebo všechna prodaná vína budou muset na třímilionové pokuty vydělat.

Pokuta jako přirážka

Podle agentury Nielsen je uvedených 90 milionů litrů vína k dispozici v přibližně 1 700 tuzemských supermarketech, příznivci vína tedy v jedné prodejně nakoupí kolem 71 tisíc lahví. Na to, aby všechny prodané lahve vydělaly majiteli supermarketu na zcela jistou třímilionovou pokutu, musí se cena každé lahve zvýšit o 42 korun a pokud by chtěl obchodník zatížit touto pokutou jen lahve s tuzemským vínem, pak o 130 korun. V případě prodejen větších než 1 000 m2, kterým hrozí dokonce desetimilionová pokuta, se toto číslo ještě zvýší.

Pokud je na této logické přirážce něco bizarního, pak to, že se nevztahuje na vína ve specializovaných a internetových obchodech ani v prodejnách menších než 400 m2.

Mlha, prohra, výhoda a prohra

Důvodem ke znepokojení všech producentů, kteří prodávají víno výhradně nebo převážně v supermarketech, není proklamovaný nedostatek domácích hroznů pro výrobu tuzemských vín, ale právě touto přirážkou výrazně hendikepovaná cena tuzemských supermarketových vín a bonus, který tím zdarma získají vinaři prodávající ostatními distribučními kanály. 

Novela zákona o potravinách svými kvótami nevychová příznivce vína k větší oblibě domácí produkce, ale spíš je naučí kupovat si vína kdekoli jinde, než v dražších supermarketech. A pokud v supermarketech, pak třeba ta už zmíněná "dovážená ze všech částí světa a plněná například v Německu," která budou i s přirážkou svou cenou stále lákat. To ostatně nebude platit jen pro víno.

Tentokrát vinařská lobby v Poslanecké sněmovně selhala. Pokud chce zákazníkům v každém supermarketu k jednomu zahraničnímu vínu prodat tři domácí, zákon o potravinách to za ni neudělá.

Nejčtenější

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařství Mi

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř