Přeskočit na hlavní obsah

Česká a moravská hrdla pod jednou vlajkou. Ale čí?

Nové povinné značení tuzemských vín

Jan Hojda, předseda senátního výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu, má od vinařských lobbistů exkluzivní informace, protože před projednáváním vinařského zákona řekl, že pro tuzemská vína je povinně nařízená záklopka, která má jako označení „vlaječku." Jenže ho informovali mylně.
“Bylo-li víno s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením vyrobeno z hroznů révy vinné sklizených na území České republiky, uvede výrobce uvádějící toto víno do oběhu na obalu určeném pro spotřebitele logotyp specifikovaný prováděcím právním předpisem, který stanoví podrobnosti tohoto označení.“
O téhle parlamentem v říjnu schválené větě v novele vinařského zákona budou senátoři 15. prosince hlasovat. Hojdou citované “vlaječka” ani “záklopka” v ní nejsou.

Vlaječka je pasé

Pokud mají zákonodárci při obhajobě povinného značení vín před očima “vlaječku” a “záklopku,” ztotožňují si tento záměr s projektem Vinařského fondu Dobrovolné značení vín.
Ochranná známka číslo 345107
Jenže ať už lobbisté zákonodárcům na Malé Straně říkají a ukazují cokoli, jisté je, že jedinou podobu, kterou záklopka, etiketa nebo jiná část obalu mít stoprocentně nebude, je právě “vlaječka” z tohoto projektu.
Důvod je prostý - tuto “vlaječku” má u Úřadu průmyslového vlastnictví nejen pro označování vín pod číslem 345107 zaregistrovanou už od roku 2014 soukromá společnost Národní vinařské centrum. Pro státní použití je tedy pasé.

Zahraniční inspirace

Ať už má být kdekoli na vínech jakákoli vlaječka nebo trikolora, je prospěšné se zamyslet, co je cílem téhle změny, když značení vín má už dnes svou jasnou a přísnou úpravu napříč nejen Evropskou unií, ale v podstatě všemi vinařskými zeměmi světa.
”Cílem povinného značení je usnadnění orientace spotřebitelům. Díky značení je na první pohled zcela jasný původ nabízeného vína,“ říká Jaroslav Machovec, ředitel Vinařského fondu, a poukazuje na pozitivní zkušenosti z Rakouska a Slovenska, kde podobný princip značení vín zavedli už před lety.
Když se v obhajobě povinného značení českých a moravských vín šermuje rakouským a slovenským příkladem, podívejme se na toto srovnání podrobněji.

Záklopky nesou informace

Přestože v Rakousku i na Slovensku musí vinaři záklopkou ve státních barvách značit některá svá vína povinně, neshoduje se jejich úprava s tuzemským návrhem prakticky v ničem.
Zdůrazňovat nemusíme, že grafické ztvárnění slovenské ani rakouské záklopky není ochrannou známkou, natož vlastněnou soukromou společností.
“Grafickou podobu jsme nenechali chránit na Úřadu průmyslového vlastnictví,” říká Jarmila Švancarová Laštincová ze státního Ústredného kontrolného a poľnohospodárskeho ústavu s tím, že záklopka je vlastně ceninou, ne ochrannou známkou. Počet vydaných záklopek nebo přelepek odpovídá vyprodukovanému množství vína a kontroluje se. “Ty které jsou navíc, se musí vrátit a skartovat,” doplňuje Laštincová.
Zásadní ovšem je, že povinně jsou na Slovensku značená jen vína přívlastková a tokajská a v Rakousku vína jakostní, přívlastková a vína DAC, obdoba a vzor tuzemských vín VOC. “Červenobíločervenou záklopkou nesmí být označená vína zemská,” zdůrazňuje Verena Autherith z Österreich Wein Marketing.

Česká realita

Kdežto čeští poslanci zvedli ruce pro povinné značení nejen jakostních a přívlastkových vín a vín VOC, ale i jakostních šumivých, jakostních likérových a zemských vín. Jenže například zemská vína neprocházejí před jejich prodejem spotřebitelům žádnou státní kontrolou. Tuzemský “logotyp” ponese tedy mnohem víc druhů vín, než u našich sousedů, a to i takových, která se co do kontroly kvality a původu hroznů nemohou slovenským ani rakouským rovnat.
Zajímavé je, že slovenská záklopka obsahuje Štátne kontrolné číslo, ekvivalent českého Evidenčního čísla jakosti. Ekvivalentní rakouské Staatliche Prüfnummer musí být na etiketě, ne na záklopce, ta ale musí obsahovat registrační číslo vinaře, jak potvrzuje Gerda Schubert z rakouského Bundesamt für Weinbau.
Tuzemský návrh s ničím tak přísným nepočítá, soustředí se jen na obrázek, který žádné státem kontrolované informace na rozdíl od sousedních zemí neponese.

Soukromá “vlaječka” za veřejné peníze

Když už jsme zmínili registraci “vlaječky” jako ochranné známky společností Národní vinařské centrum, musíme také doplnit, že její výrobu zaplatil z veřejných prostředků Vinařský fond. Jak lze snadno ověřit zde, na sklonku roku 2014 za tento projekt zaplatil 65 tisíc korun.
Ale přestože si známku nechal navrhnout včetně manuálu pro její použití a včetně testování mezi vinaři, už si ji nezaregistroval.
To už je taková letitá praxe Vinařského fondu, že si neregistruje ochranné známky, které používá - jako třeba populární Vína z Moravy vína z Čech - ale přenechává je k registraci zrovna této valtické společnosti.

Spotřebitelé se nic nového nedozví

A malý detail na závěr. Už stávající chráněná označení původu, například Víno s přívlastkem, Jakostní víno odrůdové nebo Víno originální certifikace i chráněné zeměpisné označení Zemské víno dávají spotřebiteli úplně stejnou informaci, jako nově zaváděný a pod sankcí povinný logotyp - že víno pochází z českých nebo moravských hroznů.
Protože už podle stávajících předpisů musí být vína s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením vyrobená z hroznů révy vinné sklizených na území České republiky.
Usnadnění orientace spotřebitelům je cílem nového značení, říká na začátku Machovec a pokračuje: “Nekalé praktiky s klamavým nebo matoucím uváděním původu tak výrazně ztratí na účinnosti.“
Neměl by spíš spotřebitelům i zákonodárcům říci, že nový povinný “logotyp” neosvědčí původ hroznů o nic víc, než stávající značení? Nebo už se připravuje na reklamní kampaň, kterou z veřejných peněz zaplatí jeho fond na propagaci další cizí ochranné známky, jak na svých stránkách uvádí?

Nejčtenější

Svatomartinské 2020. Ohlédnutí první

Už nějaký čas je svátek svatého Martina dobrým důvodem dát si husu či kachnu a víno. Vína za tím účelem nalahvovaná používají ochrannou známku Svatomartinské , husy ten den snědené nemají ochrannou známku žádnou, svatomartinské se jim ale říká také . Je už opět po Martinovi a jednoho může napadnou otázka, čeho se zkonzumovalo víc. Víno Najít úplnou odpověď nelze, přesné statistiky prodejů vína a hus nebo kachen s touto značku nejsou, řádovou odpověď ale můžeme najít. Majitel ochranné známky Svatomartinské uvádí, že se v předchozích letech každoročně vyrobily přes 2 miliony lahví Svatomartinského vína, letos odhadl, že se na trh dostane okolo 1,75 milionů lahví . Jejich prodejní cena se každoročně pohybuje mezi 60 až 100 korunami za lahev. Husy Pro obchod s drůbeží existují statistky zahrnující dovoz a vývoz, ne však domácí produkci. Pokud bychom pominuli reexport a přijali předpoklad, že co se doveze, to se zde sní, a co se zde vychovalo, to se jako dražší vyveze, můžeme potřebné údaje

Svatomartinské 2020: Ohlédnutí druhé

Je dva týdny po Martinovi a láhve Svatomartinského vína se jako každý rok touto dobou stěhují do doprodejů a výprodejů. „ Ta vína jsou velmi dobře pitelná minimálně do Vánoc. Nevidím jediný důvod k výprodejům ,“ říká Ondřej Beránek , ředitel Bohemia Sekt. Přesto výprodeje nastanou. „ My vinaři neradi vidíme každý rok v supermarketech tu situaci, kdy nám hlásí, že několik dnů po svatém Martinovi zájem klesá a začnou výprodeje ,“ konstatoval na začátku listopadu.  Habánské sklepy ze skupiny Bohemia Sekt na letošní rok připravily pouze 100 tisíc lahví Svatomartinského, o deset tisíc méně než vloni, když v silných letech dodávaly na trh i 150 tisíc lahví. " Martinská vína sice letos dělat budeme, ale ve srovnání s minulostí maximálně čtvrtinové množství ," konstatoval vinař  Jiří Maděřič  z Moravského Žižkova. Prezentace letos jinak Vinařský fond, majitel ochranné známky Svatomartinské a organizátor brněnského Svatomartinského koštu, už na začátku září pochyboval, že se letos tat

Šest plus jedna personálních hádanek. Odhalení se blíží

Jedenáctičlenná Rada Vinařského fondu se ve starém složení sešla naposledy 15. října. Týden na to šesti členům mandát skončil a za týden skončí mandát sedmého. Od třetí říjnové dekády, už měsíc, není Rada fondu usnášeníschopná. Podle Vojtěcha Bílého, tiskového mluvčího ministerstva zemědělství, na uvolněná místa ministr jmenuje nové členy zřejmě na začátku prosince. Jediným, kdo má už dnes členství jisté , je nově zvolený jihomoravský hejtman Jan Grolich . Monika Brindzáková, krajská tisková mluvčí, potvrdila, že nově zvolené zastupitelstvo jako svého kandidáta na člena Rady fondu tradičně zvolilo hejtmana. Šestnáct nominací Na zbývajících šest uvolněných členských míst se od devíti vinařských spolků sešlo šestnáct nominací , většina z nich vícenásobně. K letošní jarní nominaci na pouhé jedno uvolněné místo v Radě se sešly návrhy čtyř osob od třinácti spolků , čtyři z nich nominují i nyní. Vinařských spolků, které by mohly navrhnout své kandidáty, je kolem stovky, o návrhy svých kandid