Přeskočit na hlavní obsah

Za sysla dík a medaile. Ale ne olympijská

Sysli na vinici

Sysel je v současnosti jeden z nejvzácnějších savců Evropy. „Pokud chceme tento druh v naší krajině zachovat, je nutné realizovat celou řadu konkrétních opatření k podpoře jeho zbytkových populací. Koordinaci těchto aktivit a vytyčení priorit slouží Záchranný program pro sysla obecného, který ministerstvo vydalo v roce 2008,“ vysvětluje Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany Ministerstva životního prostředí.
Čtyři vinařství z Hnanic se zapojila do projektu ochrany sysla obecného, když pro něj způsobem hospodaření na svých vinicích vytvářejí vhodné prostředí. 
Populace syslů se do Hnanic rozšířila z Rakouska. V rakouském pohraničí je výskyt syslů běžnější než na české straně, řada syslích kolonií se nachází třeba u obcí Schrattenberg nebo Mitterretzbach. 
Uź v létě se do podpory syslích komunit zapojilo čtrnáct vinařství z Velkých Pavlovic a tito všichni vinaři za to byli ocenění zlatou plaketou.
„Počet syslů v České republice dnes odhadujeme na 4500 až 5000 jedinců na přibližně 35 lokalitách,“ uvádí Jan Matějů, zoolog z Muzea Karlovy Vary, který dlouhodobě populace sysla studuje a je nejvýznamnějším českým odborníkem na tento druh.

Sysli na olympiádě

V roce 2005 se kvůli ochraně sysla stalo pražské Letiště Letňany o rozloze 51 hektarů Národní přírodní památkou. V letech 2005 až 2010 byl stav zdejší syslí populace odhadován na 500 až 600 jedinců. Od roku 2007 jsou tyto pozemky ve vlastnictví soukromé společnosti a počátkem roku 2010 bylo celé území oploceno a není přístupné veřejnosti. Podle zprávy o záchranném programu sysla z roku 2015 došlo po roce 2012 k výraznému snížení početnosti kolonie.
Toto území těsně přiléhá areálu Výstaviště Letňany, kde se letos už podruhé konal vinařský veletrh Wine Prague. A kde měl podle několik let starých záměrů vyrůst olympijský areál, pokud by se olympijské hry v Česku skutečně konaly. Nebýt sysla. Jeho výskyt a jeho ochrana by stavbě olympijských sportovišť zabránily.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě.