Přeskočit na hlavní obsah

Za sysla dík a medaile. Ale ne olympijská

Sysli na vinici

Sysel je v současnosti jeden z nejvzácnějších savců Evropy. „Pokud chceme tento druh v naší krajině zachovat, je nutné realizovat celou řadu konkrétních opatření k podpoře jeho zbytkových populací. Koordinaci těchto aktivit a vytyčení priorit slouží Záchranný program pro sysla obecného, který ministerstvo vydalo v roce 2008,“ vysvětluje Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany Ministerstva životního prostředí.
Čtyři vinařství z Hnanic se zapojila do projektu ochrany sysla obecného, když pro něj způsobem hospodaření na svých vinicích vytvářejí vhodné prostředí. 
Populace syslů se do Hnanic rozšířila z Rakouska. V rakouském pohraničí je výskyt syslů běžnější než na české straně, řada syslích kolonií se nachází třeba u obcí Schrattenberg nebo Mitterretzbach. 
Uź v létě se do podpory syslích komunit zapojilo čtrnáct vinařství z Velkých Pavlovic a tito všichni vinaři za to byli ocenění zlatou plaketou.
„Počet syslů v České republice dnes odhadujeme na 4500 až 5000 jedinců na přibližně 35 lokalitách,“ uvádí Jan Matějů, zoolog z Muzea Karlovy Vary, který dlouhodobě populace sysla studuje a je nejvýznamnějším českým odborníkem na tento druh.

Sysli na olympiádě

V roce 2005 se kvůli ochraně sysla stalo pražské Letiště Letňany o rozloze 51 hektarů Národní přírodní památkou. V letech 2005 až 2010 byl stav zdejší syslí populace odhadován na 500 až 600 jedinců. Od roku 2007 jsou tyto pozemky ve vlastnictví soukromé společnosti a počátkem roku 2010 bylo celé území oploceno a není přístupné veřejnosti. Podle zprávy o záchranném programu sysla z roku 2015 došlo po roce 2012 k výraznému snížení početnosti kolonie.
Toto území těsně přiléhá areálu Výstaviště Letňany, kde se letos už podruhé konal vinařský veletrh Wine Prague. A kde měl podle několik let starých záměrů vyrůst olympijský areál, pokud by se olympijské hry v Česku skutečně konaly. Nebýt sysla. Jeho výskyt a jeho ochrana by stavbě olympijských sportovišť zabránily.

Nejčtenější

Vinařské podpory v roce 2024

V loňském roce zaplatil Vinařský fond žadatelům o podpory, kteří úspěšně prošli procesem podání žádosti, jejího schválení i nezbytným vyúčtováním, 20 milionů korun. Těm, kteří o podporu nežádali a žádné vyúčtování neposlali, zaplatil na podporách bez žádosti nazývaných propagace, marketing nebo kampaň 57 milionů, téměř trojnásobek. A vytvořil ztrátu 3 miliony korun. Úspěšnost získání podpory na žádost není vysoká. V roce 2023 Fond o ní požádalo 786 osob, Fond 542 vyhověl a rozhodl jim vyplatit 40 milionů korun. Ti se však v loňském roce, kdy doručili zákonem požadovaná vyúčtování, dočkali výplaty jen uvedených 20 milionů, poloviny. Jenže Fond ve svém finančním plánu na rok 2024 neplánoval na podpory slíbených 40 milionů, ale jen 22 milionů.  To je však ustálená praxe. Například v na sliby rekordním roce 2019 rozhodl uhradit 712 žadatelům o podpory 67 milionů korun, na následující rok si naplánoval vyplatit jim pouze 19 milionů, a ve skutečnosti jim zaplatil jen 17 milionů. Slibem n...

Obavy Ministerstva financí: nejsou podpory Vinařského fondu ovlivněné?

Když začalo Ministerstvo financí vloni kontrolovat rozhodování Rady Vinařského fondu o žádostech o podpory Fondu, nevycházelo z údivu. První, nad čím se pozastavilo, byly samotné peníze. Jak je možné, ptali se kontroloři, že rozhodnete o podporách v násobném množství, než kolik na ně plánujete v rozpočtu? Z čeho je hodláte zaplatit, až dostanete jejich vyúčtování? Jejich zjištění se týkalo předchozích dvou let. Tehdy měl Fond v plánu rozdělit na vinařské podpory devatenáct milionů a přislíbil jich v roce 2020 padesát tři a v roce 2019 dokonce 67 milionů. Platí míň než slíbí A ještě zvláštnější je, že Fond pravidelně zaplatí žadatelům po dodání vyúčtování mnohem méně, než kolik jim přislíbil. Pokud v roce 2019 rozhodl o podporách za 67 milionů, pak v následujícím roce po dodání vyúčtování vyplatil 17 milionů. A namísto o rok později přislíbených 53 milionů napřesrok vyplatil necelých 18 milionů korun. Zdálo by se, že po upozornění Ministerstva financí se od letoška musí tato praxe změni...

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...