Přeskočit na hlavní obsah

Za sysla dík a medaile. Ale ne olympijská

Sysli na vinici

Sysel je v současnosti jeden z nejvzácnějších savců Evropy. „Pokud chceme tento druh v naší krajině zachovat, je nutné realizovat celou řadu konkrétních opatření k podpoře jeho zbytkových populací. Koordinaci těchto aktivit a vytyčení priorit slouží Záchranný program pro sysla obecného, který ministerstvo vydalo v roce 2008,“ vysvětluje Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany Ministerstva životního prostředí.
Čtyři vinařství z Hnanic se zapojila do projektu ochrany sysla obecného, když pro něj způsobem hospodaření na svých vinicích vytvářejí vhodné prostředí. 
Populace syslů se do Hnanic rozšířila z Rakouska. V rakouském pohraničí je výskyt syslů běžnější než na české straně, řada syslích kolonií se nachází třeba u obcí Schrattenberg nebo Mitterretzbach. 
Uź v létě se do podpory syslích komunit zapojilo čtrnáct vinařství z Velkých Pavlovic a tito všichni vinaři za to byli ocenění zlatou plaketou.
„Počet syslů v České republice dnes odhadujeme na 4500 až 5000 jedinců na přibližně 35 lokalitách,“ uvádí Jan Matějů, zoolog z Muzea Karlovy Vary, který dlouhodobě populace sysla studuje a je nejvýznamnějším českým odborníkem na tento druh.

Sysli na olympiádě

V roce 2005 se kvůli ochraně sysla stalo pražské Letiště Letňany o rozloze 51 hektarů Národní přírodní památkou. V letech 2005 až 2010 byl stav zdejší syslí populace odhadován na 500 až 600 jedinců. Od roku 2007 jsou tyto pozemky ve vlastnictví soukromé společnosti a počátkem roku 2010 bylo celé území oploceno a není přístupné veřejnosti. Podle zprávy o záchranném programu sysla z roku 2015 došlo po roce 2012 k výraznému snížení početnosti kolonie.
Toto území těsně přiléhá areálu Výstaviště Letňany, kde se letos už podruhé konal vinařský veletrh Wine Prague. A kde měl podle několik let starých záměrů vyrůst olympijský areál, pokud by se olympijské hry v Česku skutečně konaly. Nebýt sysla. Jeho výskyt a jeho ochrana by stavbě olympijských sportovišť zabránily.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J