Přeskočit na hlavní obsah

Za sysla dík a medaile. Ale ne olympijská

Sysli na vinici

Sysel je v současnosti jeden z nejvzácnějších savců Evropy. „Pokud chceme tento druh v naší krajině zachovat, je nutné realizovat celou řadu konkrétních opatření k podpoře jeho zbytkových populací. Koordinaci těchto aktivit a vytyčení priorit slouží Záchranný program pro sysla obecného, který ministerstvo vydalo v roce 2008,“ vysvětluje Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany Ministerstva životního prostředí.
Čtyři vinařství z Hnanic se zapojila do projektu ochrany sysla obecného, když pro něj způsobem hospodaření na svých vinicích vytvářejí vhodné prostředí. 
Populace syslů se do Hnanic rozšířila z Rakouska. V rakouském pohraničí je výskyt syslů běžnější než na české straně, řada syslích kolonií se nachází třeba u obcí Schrattenberg nebo Mitterretzbach. 
Uź v létě se do podpory syslích komunit zapojilo čtrnáct vinařství z Velkých Pavlovic a tito všichni vinaři za to byli ocenění zlatou plaketou.
„Počet syslů v České republice dnes odhadujeme na 4500 až 5000 jedinců na přibližně 35 lokalitách,“ uvádí Jan Matějů, zoolog z Muzea Karlovy Vary, který dlouhodobě populace sysla studuje a je nejvýznamnějším českým odborníkem na tento druh.

Sysli na olympiádě

V roce 2005 se kvůli ochraně sysla stalo pražské Letiště Letňany o rozloze 51 hektarů Národní přírodní památkou. V letech 2005 až 2010 byl stav zdejší syslí populace odhadován na 500 až 600 jedinců. Od roku 2007 jsou tyto pozemky ve vlastnictví soukromé společnosti a počátkem roku 2010 bylo celé území oploceno a není přístupné veřejnosti. Podle zprávy o záchranném programu sysla z roku 2015 došlo po roce 2012 k výraznému snížení početnosti kolonie.
Toto území těsně přiléhá areálu Výstaviště Letňany, kde se letos už podruhé konal vinařský veletrh Wine Prague. A kde měl podle několik let starých záměrů vyrůst olympijský areál, pokud by se olympijské hry v Česku skutečně konaly. Nebýt sysla. Jeho výskyt a jeho ochrana by stavbě olympijských sportovišť zabránily.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

České vinařství v roce 2023

Produkce Produkce všech domácích vinařství dosáhla vloni nejnižší úrovně posledních let, 697 tisíc hektolitrů vína. Ve srovnání s 1 102 tisíci hektolitry rekordního roku 2017 o víc než třetinu méně. Pokles výroby pokračuje po celou tuto dobu s výjimkou malého nevýznamného nárůstu v kovidovém roce 2021. Podíl tuzemských hroznů révy vinné s touto produkci však úplně nekoreluje. Zatímco v rekordním roce 2017 pocházelo z tuzemské sklizně 642 tisíc hektolitrů vína a ze zahraniční 460 tisíc hektolitrů s vzájemným poměrem 3:2, v roce 2023 bylo z domácích vinic 486 tisíc hektolitrů a ze zahraničních 211 tisíc hektolitrů s poměrem 7:3. Produkce z tuzemských vinic klesla o čtvrtinu, zatímco z dovozových o víc než polovinu. Vinice Připočteme-li k produkci vína i zanedbatelnou produkci moštů a ostatních výrobků jako jsou burčáky a podobně a přepočteme-li ji výlisností, dopočteme se nejen celkové roční sklizně z tuzemských vinic, ale také jejich hektarových výnosů. Plocha tuzemských plodných vinic ...