Přeskočit na hlavní obsah

Úřady straší škodlivé organizmy i nelegální biologická obrana proti nim

Škudci a obrana proti nim

Na rakousko-české hranici nedaleko Valtic byli letos v Česku vůbec poprvé nalezeni jedinci kříska révového. Křísek révový, Scaphoideus titanus, je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée.
Proti těmto a podobným hrozbám používají zemědělci chemickou obranu. Ne každá je však legální. Obrana proti nelegálním obchodům s těmito postřiky i jejich odhalování a postihy za používání těchto prostředků byly vážným tématem červencové brněnské mezinárodní konference pracovníků příslušných úřadů několika evropských zemí.
Pravděpodobně i to je důvodem, proč ÚKZÚZ, oddělení rostlinolékařské inspekce Brno, pracoviště Znojmo, hledá k nástupu už v lednu kolegu inspektora s rozsáhlými dozorovými pravomocemi. 

Rozsáhlá dozorová činnost

Pracovní náplní tohoto pracovníka má být monitoring a průzkum výskytu škodlivých organizmů (ŠO), hodnocení výsledků monitoringu a průzkumu a zpracování širší regionální prognózy a informace o výskytu škodlivých organizmů na úrovni oddělení. 
Dále bude jeho náplní rozsáhlá dozorová činnost spočívající v dohledu nad povinností zajišťovat a omezovat výskyt a šíření ŠO včetně plevelů a invazních rostlin, v dozoru v rámci ochrany rostlinných produktů z hlediska bezpečnosti potravin při jejich skladování, dozor v oblasti integrované ochrany rostlin, dozoru nad dodržováním podmínek nakládání s karanténním materiálem, dozoru nad povinností registrace osob a povinnostmi registrovaných osob, dozoru nad používáním a vystavováním rostlinolékařských pasů a dozoru nad plněním úředních opatření a mimořádných rostlinolékařských opatření na území ČR.
Dále také budou do jeho působnosti spadat soustavná rostlinolékařská kontrola rizikových rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, sledování účinnosti geneticky modifikovaných organizmů využívaných v ochraně rostlin, základní detekce a diagnostika škodlivých organizmů, včetně odběru vzorků k laboratornímu vyšetření rostlin, rostlinných produktů a jiného materiálu a zpracování odborných posudků nebo stanovisek v oblasti ŠO.







Nejčtenější

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě. 

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř