Přeskočit na hlavní obsah

Úřady straší škodlivé organizmy i nelegální biologická obrana proti nim

Škudci a obrana proti nim

Na rakousko-české hranici nedaleko Valtic byli letos v Česku vůbec poprvé nalezeni jedinci kříska révového. Křísek révový, Scaphoideus titanus, je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée.
Proti těmto a podobným hrozbám používají zemědělci chemickou obranu. Ne každá je však legální. Obrana proti nelegálním obchodům s těmito postřiky i jejich odhalování a postihy za používání těchto prostředků byly vážným tématem červencové brněnské mezinárodní konference pracovníků příslušných úřadů několika evropských zemí.
Pravděpodobně i to je důvodem, proč ÚKZÚZ, oddělení rostlinolékařské inspekce Brno, pracoviště Znojmo, hledá k nástupu už v lednu kolegu inspektora s rozsáhlými dozorovými pravomocemi. 

Rozsáhlá dozorová činnost

Pracovní náplní tohoto pracovníka má být monitoring a průzkum výskytu škodlivých organizmů (ŠO), hodnocení výsledků monitoringu a průzkumu a zpracování širší regionální prognózy a informace o výskytu škodlivých organizmů na úrovni oddělení. 
Dále bude jeho náplní rozsáhlá dozorová činnost spočívající v dohledu nad povinností zajišťovat a omezovat výskyt a šíření ŠO včetně plevelů a invazních rostlin, v dozoru v rámci ochrany rostlinných produktů z hlediska bezpečnosti potravin při jejich skladování, dozor v oblasti integrované ochrany rostlin, dozoru nad dodržováním podmínek nakládání s karanténním materiálem, dozoru nad povinností registrace osob a povinnostmi registrovaných osob, dozoru nad používáním a vystavováním rostlinolékařských pasů a dozoru nad plněním úředních opatření a mimořádných rostlinolékařských opatření na území ČR.
Dále také budou do jeho působnosti spadat soustavná rostlinolékařská kontrola rizikových rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, sledování účinnosti geneticky modifikovaných organizmů využívaných v ochraně rostlin, základní detekce a diagnostika škodlivých organizmů, včetně odběru vzorků k laboratornímu vyšetření rostlin, rostlinných produktů a jiného materiálu a zpracování odborných posudků nebo stanovisek v oblasti ŠO.







Nejčtenější

Největší vinařství roku 2022

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vloni vyprodukoval domácí vinařský průmysl z domácích hroznů celkem 528 tisíc hektolitrů vína, včetně zahraniční suroviny pak 1 312 tisíc hektolitrů. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která z loňské úrovně mírně poklesla na letošních 171,8 tisíc hektolitrů. Výrazný růst zažili producenti Zámecké vinařství Bzenec a Templářské sklepy Čejkovice, vzrostla i produkce Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, úrovně roku 2020 ale ještě nedosáhla. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a dalším poklesem oproti předchozím dvou letům uzavírá Vinaria. Podobné, jen v absolutních číslech mnohem vyšší poklesy zasáhly Znovín Znojmo, vinařství Bronislav Vajbar, Vinařství Neoklas Šardice, Vinný dům, Vinařství Krist, Víno Hruška, Vinselekt Michlovský i Patria

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.