Přeskočit na hlavní obsah

Úřady straší škodlivé organizmy i nelegální biologická obrana proti nim

Škudci a obrana proti nim

Na rakousko-české hranici nedaleko Valtic byli letos v Česku vůbec poprvé nalezeni jedinci kříska révového. Křísek révový, Scaphoideus titanus, je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée.
Proti těmto a podobným hrozbám používají zemědělci chemickou obranu. Ne každá je však legální. Obrana proti nelegálním obchodům s těmito postřiky i jejich odhalování a postihy za používání těchto prostředků byly vážným tématem červencové brněnské mezinárodní konference pracovníků příslušných úřadů několika evropských zemí.
Pravděpodobně i to je důvodem, proč ÚKZÚZ, oddělení rostlinolékařské inspekce Brno, pracoviště Znojmo, hledá k nástupu už v lednu kolegu inspektora s rozsáhlými dozorovými pravomocemi. 

Rozsáhlá dozorová činnost

Pracovní náplní tohoto pracovníka má být monitoring a průzkum výskytu škodlivých organizmů (ŠO), hodnocení výsledků monitoringu a průzkumu a zpracování širší regionální prognózy a informace o výskytu škodlivých organizmů na úrovni oddělení. 
Dále bude jeho náplní rozsáhlá dozorová činnost spočívající v dohledu nad povinností zajišťovat a omezovat výskyt a šíření ŠO včetně plevelů a invazních rostlin, v dozoru v rámci ochrany rostlinných produktů z hlediska bezpečnosti potravin při jejich skladování, dozor v oblasti integrované ochrany rostlin, dozoru nad dodržováním podmínek nakládání s karanténním materiálem, dozoru nad povinností registrace osob a povinnostmi registrovaných osob, dozoru nad používáním a vystavováním rostlinolékařských pasů a dozoru nad plněním úředních opatření a mimořádných rostlinolékařských opatření na území ČR.
Dále také budou do jeho působnosti spadat soustavná rostlinolékařská kontrola rizikových rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů, sledování účinnosti geneticky modifikovaných organizmů využívaných v ochraně rostlin, základní detekce a diagnostika škodlivých organizmů, včetně odběru vzorků k laboratornímu vyšetření rostlin, rostlinných produktů a jiného materiálu a zpracování odborných posudků nebo stanovisek v oblasti ŠO.







Nejčtenější

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Spotřeba vína v roce 2022

Před několika málo dny zveřejnil Český statistický úřad , který jako jediný v Česku tyto údaje oficiálně zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2022 byla podle něj 9,73 litru na osobu a rok, téměř identická jako 9,72 litrů v předchozích dvou letech a tedy téměř nejnižší za posledních deset let. To představuje 169,5 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 852 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů, jen o málo vyšší, než předchozích 17 144 tisíc hektolitrů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok a vloni byla podle statistiků 16,54 litrů, obdobně jako v letech 2017 a 2020, celkem tedy 1 742 tisíc hektolitrů, tedy o trochu méně, než 1 803 tisíc hektolitrů v roce 2021. Údaje Registru vinic k tomu dodávají, že vína z hroznů z tuzemských vinic bylo v roce 2022 jen 528 tisíc hektolitrů a o rok dříve 565 tisíc hektolitrů. Ani ne třet...

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...