Přeskočit na hlavní obsah

Vinařské reklamní kampaně v mezích zákona nebo už dávno za hranou?

Dvanáct let jasný zákon

Přestože se může zdát, že případ nelegálního utrácení Vinařského fondu je lokální nebo úzce stavovskou kauzou, ve skutečnosti jde o peníze vinařů a pěstitelů i o peníze ostatních daňových poplatníků včetně těch, kteří vínu nefandí.
Jenže díky ohýbání zákona z roku 2004 a mnohaleté nedůsledné kontrole fondu už v jeho nelegálních projektech zmizela třetina miliardy.
Podle názoru Jaroslava Machovce, ředitele Vinařského fondu, je utrácení fondu třeba za reklamu na Svatomartinské nebo marketing značky Vína z Moravy vína z Čech, kterou navíc fond nevlastní a vinařský průmysl ani nepotřebuje, legální.
Je zjevné, že není pravda, že veškeré finanční prostředky Fondu jsou určeny pouze na podporu projektů a provozní náklady,” píše Machovec a potvrzuje, že fond tyto dva zákonem dané účely nerespektuje jako jediné.
Zdá se, že sebejistota managementu fondu, že dobře činí, se opírá o tři důvody.

Máme pravdu a tři silné důvody

Prvním je přesvědčení, že rada Vinařského fondu jako jeho nejvyšší orgán může podle zákona rozhodovat nejen o podporách, ale v podstatě o libovolném využití prostředků fondu 1).
Druhým pak je text notifikace Evropské komise, která reklamní kampaně fondu ve více kontextech zmiňuje a tedy se zdá, “že o nich Brusel ví.”
Třetí je trapný.

Za prvé

První důvod by obstál. Nebýt toho, že podle zákona jsou účely, pro které může Vinařský fond platit ze svého účtu peníze, opravdu přesně dva - vyplácet podpory projektům marketingu vína a vinařské turistiky spolu s informováním o víně 2), a platit nejvýš 10% za své provozní náklady 3). A rada fondu k těmto účelům žádný další přidat nemůže.
Peníze z účtu fondu proto mohou odcházet pouze na účty úspěšných žadatelů o granty, na účty partnerů, které fond potřebuje k informování o víně, a na účty zaměstnanců a ostatních lidí a firem, které zajišťují provoz fondu. 
Pokud si reklamní agentury nebo vinařské spolky úspěšně požádaly o grant na reklamní kampaně, jsou jejich účty na seznamu. Pokud ne, fond jim platit nemůže. A pokud kampaně nejsou potřebné pro provoz fondu, nemůže je platit také, byť by byly sebeskromnější.

Za druhé

Druhý důvod, notifikace Evropské komise, užití prostředků fondu nad rámec zákona členské země nerozšiřuje, ale buď je zpřesňuje nebo dokonce zužuje. A Evropská komise podle textu notifikace dobře ví a opakuje, že propagační kampaně vinařských produktů nepořádá fond, ale seskupení, organizace a sdružení výrobců 4), které na to získávají od fondu na svou žádost podpory.
Jak může za tohoto stavu věcí management fondu dojít k závěru, že: “Z těchto ustanovení pak jasně vyplývá, že jednou z činností Fondu je i realizace reklamních kampaní,” je tak velmi záhadné.

Za třetí

Ledaže použije třetí důvod. Protože management o užití veřejných prostředků nerozhoduje a největší tíha odpovědnosti a rozhodování ležela a leží na každém členu rady fondu, nyní ministrem čerstvě obměněné, má mnohem nižší riziko ztráty díky svým případným chybným rozhodnutím. Jeho argumantace pak může být ledabylejší, než je na místě.
Že si je management fondu nízkého limitu vlastní odpovědnosti vědom a neváhá ho ke své obraně použít, víme. Když před pár týdny zpravodajský web Aktualne.cz konfrontoval ředitele fondu s jedním nefunkčním a nepotřebným projektem fondu, ten jeho realizaci obhajoval vlažně.
"Není na mně, abych hodnotil, jestli to byla chyba, nebo ne. Já jsem od toho, abych naplňoval rozhodnutí kolektivního orgánu," a dodal, že o projektu rozhodovala rada Vinařského fondu v čele s Michalem Haškem, dnes již jejím bývalým předsedou a bývalým jihomoravským hejtmanem. Já nic, já muzikant.


1) § 32 Vinařského zákona
(8) Do působnosti Rady patří
b) rozhodovat o využití finančních prostředků Fondu,
c) rozhodovat o poskytování podpor z Fondu, ...

2) § 31 Vinařského zákona
(4) Fond
a) podporuje marketing vína, prodej produktů a ochranu označování vína podle zeměpisného původu,
b) informuje veřejnost o vinohradnictví a vinařství a o dalších významných skutečnostech souvisejících s vinohradnictvím a vinařstvím,
c) podporuje uchovávání a rozvoj vinohradnictví a vinařství jako významné součásti evropského kulturního dědictví, dále podporuje rozvoj turistiky v oblasti vinohradnictví a vinařství.

3) § 36 Vinařského zákona
(1) Příjmy Fondu lze použít pouze
a) k účelům uvedeným v § 31 odst. 4,
b) k pokrytí provozních nákladů Fondu, avšak nejvýše do 10 % součtu všech zdrojů příjmů.
4) 2.9. Popis příslušných opatření podpory - Podpora č. SA.40079 (2015/NN)
b) Propagace vinařských produktů
(32) Kampaně pořádají seskupení, organizace a sdružení výrobců.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Spotřeba vína v roce 2022

Před několika málo dny zveřejnil Český statistický úřad , který jako jediný v Česku tyto údaje oficiálně zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2022 byla podle něj 9,73 litru na osobu a rok, téměř identická jako 9,72 litrů v předchozích dvou letech a tedy téměř nejnižší za posledních deset let. To představuje 169,5 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 852 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů, jen o málo vyšší, než předchozích 17 144 tisíc hektolitrů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok a vloni byla podle statistiků 16,54 litrů, obdobně jako v letech 2017 a 2020, celkem tedy 1 742 tisíc hektolitrů, tedy o trochu méně, než 1 803 tisíc hektolitrů v roce 2021. Údaje Registru vinic k tomu dodávají, že vína z hroznů z tuzemských vinic bylo v roce 2022 jen 528 tisíc hektolitrů a o rok dříve 565 tisíc hektolitrů. Ani ne třet...

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...