Přeskočit na hlavní obsah

Vinařské reklamní kampaně v mezích zákona nebo už dávno za hranou?

Dvanáct let jasný zákon

Přestože se může zdát, že případ nelegálního utrácení Vinařského fondu je lokální nebo úzce stavovskou kauzou, ve skutečnosti jde o peníze vinařů a pěstitelů i o peníze ostatních daňových poplatníků včetně těch, kteří vínu nefandí.
Jenže díky ohýbání zákona z roku 2004 a mnohaleté nedůsledné kontrole fondu už v jeho nelegálních projektech zmizela třetina miliardy.
Podle názoru Jaroslava Machovce, ředitele Vinařského fondu, je utrácení fondu třeba za reklamu na Svatomartinské nebo marketing značky Vína z Moravy vína z Čech, kterou navíc fond nevlastní a vinařský průmysl ani nepotřebuje, legální.
Je zjevné, že není pravda, že veškeré finanční prostředky Fondu jsou určeny pouze na podporu projektů a provozní náklady,” píše Machovec a potvrzuje, že fond tyto dva zákonem dané účely nerespektuje jako jediné.
Zdá se, že sebejistota managementu fondu, že dobře činí, se opírá o tři důvody.

Máme pravdu a tři silné důvody

Prvním je přesvědčení, že rada Vinařského fondu jako jeho nejvyšší orgán může podle zákona rozhodovat nejen o podporách, ale v podstatě o libovolném využití prostředků fondu 1).
Druhým pak je text notifikace Evropské komise, která reklamní kampaně fondu ve více kontextech zmiňuje a tedy se zdá, “že o nich Brusel ví.”
Třetí je trapný.

Za prvé

První důvod by obstál. Nebýt toho, že podle zákona jsou účely, pro které může Vinařský fond platit ze svého účtu peníze, opravdu přesně dva - vyplácet podpory projektům marketingu vína a vinařské turistiky spolu s informováním o víně 2), a platit nejvýš 10% za své provozní náklady 3). A rada fondu k těmto účelům žádný další přidat nemůže.
Peníze z účtu fondu proto mohou odcházet pouze na účty úspěšných žadatelů o granty, na účty partnerů, které fond potřebuje k informování o víně, a na účty zaměstnanců a ostatních lidí a firem, které zajišťují provoz fondu. 
Pokud si reklamní agentury nebo vinařské spolky úspěšně požádaly o grant na reklamní kampaně, jsou jejich účty na seznamu. Pokud ne, fond jim platit nemůže. A pokud kampaně nejsou potřebné pro provoz fondu, nemůže je platit také, byť by byly sebeskromnější.

Za druhé

Druhý důvod, notifikace Evropské komise, užití prostředků fondu nad rámec zákona členské země nerozšiřuje, ale buď je zpřesňuje nebo dokonce zužuje. A Evropská komise podle textu notifikace dobře ví a opakuje, že propagační kampaně vinařských produktů nepořádá fond, ale seskupení, organizace a sdružení výrobců 4), které na to získávají od fondu na svou žádost podpory.
Jak může za tohoto stavu věcí management fondu dojít k závěru, že: “Z těchto ustanovení pak jasně vyplývá, že jednou z činností Fondu je i realizace reklamních kampaní,” je tak velmi záhadné.

Za třetí

Ledaže použije třetí důvod. Protože management o užití veřejných prostředků nerozhoduje a největší tíha odpovědnosti a rozhodování ležela a leží na každém členu rady fondu, nyní ministrem čerstvě obměněné, má mnohem nižší riziko ztráty díky svým případným chybným rozhodnutím. Jeho argumantace pak může být ledabylejší, než je na místě.
Že si je management fondu nízkého limitu vlastní odpovědnosti vědom a neváhá ho ke své obraně použít, víme. Když před pár týdny zpravodajský web Aktualne.cz konfrontoval ředitele fondu s jedním nefunkčním a nepotřebným projektem fondu, ten jeho realizaci obhajoval vlažně.
"Není na mně, abych hodnotil, jestli to byla chyba, nebo ne. Já jsem od toho, abych naplňoval rozhodnutí kolektivního orgánu," a dodal, že o projektu rozhodovala rada Vinařského fondu v čele s Michalem Haškem, dnes již jejím bývalým předsedou a bývalým jihomoravským hejtmanem. Já nic, já muzikant.


1) § 32 Vinařského zákona
(8) Do působnosti Rady patří
b) rozhodovat o využití finančních prostředků Fondu,
c) rozhodovat o poskytování podpor z Fondu, ...

2) § 31 Vinařského zákona
(4) Fond
a) podporuje marketing vína, prodej produktů a ochranu označování vína podle zeměpisného původu,
b) informuje veřejnost o vinohradnictví a vinařství a o dalších významných skutečnostech souvisejících s vinohradnictvím a vinařstvím,
c) podporuje uchovávání a rozvoj vinohradnictví a vinařství jako významné součásti evropského kulturního dědictví, dále podporuje rozvoj turistiky v oblasti vinohradnictví a vinařství.

3) § 36 Vinařského zákona
(1) Příjmy Fondu lze použít pouze
a) k účelům uvedeným v § 31 odst. 4,
b) k pokrytí provozních nákladů Fondu, avšak nejvýše do 10 % součtu všech zdrojů příjmů.
4) 2.9. Popis příslušných opatření podpory - Podpora č. SA.40079 (2015/NN)
b) Propagace vinařských produktů
(32) Kampaně pořádají seskupení, organizace a sdružení výrobců.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho...