Přeskočit na hlavní obsah

Vinařské reklamní kampaně v mezích zákona nebo už dávno za hranou?

Dvanáct let jasný zákon

Přestože se může zdát, že případ nelegálního utrácení Vinařského fondu je lokální nebo úzce stavovskou kauzou, ve skutečnosti jde o peníze vinařů a pěstitelů i o peníze ostatních daňových poplatníků včetně těch, kteří vínu nefandí.
Jenže díky ohýbání zákona z roku 2004 a mnohaleté nedůsledné kontrole fondu už v jeho nelegálních projektech zmizela třetina miliardy.
Podle názoru Jaroslava Machovce, ředitele Vinařského fondu, je utrácení fondu třeba za reklamu na Svatomartinské nebo marketing značky Vína z Moravy vína z Čech, kterou navíc fond nevlastní a vinařský průmysl ani nepotřebuje, legální.
Je zjevné, že není pravda, že veškeré finanční prostředky Fondu jsou určeny pouze na podporu projektů a provozní náklady,” píše Machovec a potvrzuje, že fond tyto dva zákonem dané účely nerespektuje jako jediné.
Zdá se, že sebejistota managementu fondu, že dobře činí, se opírá o tři důvody.

Máme pravdu a tři silné důvody

Prvním je přesvědčení, že rada Vinařského fondu jako jeho nejvyšší orgán může podle zákona rozhodovat nejen o podporách, ale v podstatě o libovolném využití prostředků fondu 1).
Druhým pak je text notifikace Evropské komise, která reklamní kampaně fondu ve více kontextech zmiňuje a tedy se zdá, “že o nich Brusel ví.”
Třetí je trapný.

Za prvé

První důvod by obstál. Nebýt toho, že podle zákona jsou účely, pro které může Vinařský fond platit ze svého účtu peníze, opravdu přesně dva - vyplácet podpory projektům marketingu vína a vinařské turistiky spolu s informováním o víně 2), a platit nejvýš 10% za své provozní náklady 3). A rada fondu k těmto účelům žádný další přidat nemůže.
Peníze z účtu fondu proto mohou odcházet pouze na účty úspěšných žadatelů o granty, na účty partnerů, které fond potřebuje k informování o víně, a na účty zaměstnanců a ostatních lidí a firem, které zajišťují provoz fondu. 
Pokud si reklamní agentury nebo vinařské spolky úspěšně požádaly o grant na reklamní kampaně, jsou jejich účty na seznamu. Pokud ne, fond jim platit nemůže. A pokud kampaně nejsou potřebné pro provoz fondu, nemůže je platit také, byť by byly sebeskromnější.

Za druhé

Druhý důvod, notifikace Evropské komise, užití prostředků fondu nad rámec zákona členské země nerozšiřuje, ale buď je zpřesňuje nebo dokonce zužuje. A Evropská komise podle textu notifikace dobře ví a opakuje, že propagační kampaně vinařských produktů nepořádá fond, ale seskupení, organizace a sdružení výrobců 4), které na to získávají od fondu na svou žádost podpory.
Jak může za tohoto stavu věcí management fondu dojít k závěru, že: “Z těchto ustanovení pak jasně vyplývá, že jednou z činností Fondu je i realizace reklamních kampaní,” je tak velmi záhadné.

Za třetí

Ledaže použije třetí důvod. Protože management o užití veřejných prostředků nerozhoduje a největší tíha odpovědnosti a rozhodování ležela a leží na každém členu rady fondu, nyní ministrem čerstvě obměněné, má mnohem nižší riziko ztráty díky svým případným chybným rozhodnutím. Jeho argumantace pak může být ledabylejší, než je na místě.
Že si je management fondu nízkého limitu vlastní odpovědnosti vědom a neváhá ho ke své obraně použít, víme. Když před pár týdny zpravodajský web Aktualne.cz konfrontoval ředitele fondu s jedním nefunkčním a nepotřebným projektem fondu, ten jeho realizaci obhajoval vlažně.
"Není na mně, abych hodnotil, jestli to byla chyba, nebo ne. Já jsem od toho, abych naplňoval rozhodnutí kolektivního orgánu," a dodal, že o projektu rozhodovala rada Vinařského fondu v čele s Michalem Haškem, dnes již jejím bývalým předsedou a bývalým jihomoravským hejtmanem. Já nic, já muzikant.


1) § 32 Vinařského zákona
(8) Do působnosti Rady patří
b) rozhodovat o využití finančních prostředků Fondu,
c) rozhodovat o poskytování podpor z Fondu, ...

2) § 31 Vinařského zákona
(4) Fond
a) podporuje marketing vína, prodej produktů a ochranu označování vína podle zeměpisného původu,
b) informuje veřejnost o vinohradnictví a vinařství a o dalších významných skutečnostech souvisejících s vinohradnictvím a vinařstvím,
c) podporuje uchovávání a rozvoj vinohradnictví a vinařství jako významné součásti evropského kulturního dědictví, dále podporuje rozvoj turistiky v oblasti vinohradnictví a vinařství.

3) § 36 Vinařského zákona
(1) Příjmy Fondu lze použít pouze
a) k účelům uvedeným v § 31 odst. 4,
b) k pokrytí provozních nákladů Fondu, avšak nejvýše do 10 % součtu všech zdrojů příjmů.
4) 2.9. Popis příslušných opatření podpory - Podpora č. SA.40079 (2015/NN)
b) Propagace vinařských produktů
(32) Kampaně pořádají seskupení, organizace a sdružení výrobců.

Nejčtenější

Aktuální údaje o rozloze tuzemských vinic 2020

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský právě vydal výroční zprávu za rok 2020, která obsahuje mimo jiné přehled registrovaných vinic tak, jak je eviduje jeho Registr vinic ve Znojmě-Oblekovicích. Osázená plocha vinic je podle údajů ÚKZÚZ v posledních letech kolísavá. Oproti roku 2019, kdy činila 18 189 hektarů, je nižší o 264 hektarů. V roce 2020 bylo vysázeno 296 hektarů nových vinic a současně bylo vyklučeno 172 hektarů starých vinic. Nová výsadba V roce 2020 byla stanovená kvóta pro přidělení povolení pro novou výsadbu ve výši 181 hektarů a všem 174 žadatelům bylo plně vyhověno. Nejvíce vysazovanými odrůdami byly Pálava s 32 hektary, Ryzlink rýnský s 31 hektary a Veltlínské zelené s 21 hektary, následované Rulandským modrým s plochou 14 hektarů. Z PIWI odrůd se nejvíce s téměř 15 hektary sázel Hibernal. Na zkušební vinici ÚKZÚZ o velikosti 5 hektarů v k.ú. Znojmo na viniční trati Načeratický kopec se na ploše 33 tisíc metrů čtverečních probíhají pokusy registrace a odlišnost

Výroční zpráva: návod na čtení

Tento týden dostali poslanci Poslanecké sněmovny k dispozici výroční zprávu Vinařského fondu za rok 2020, kterou každoročně musí, tak jako výroční zprávy České televize, Českého rozhlasu, České tiskové kanceláře a mnoha dalších, projednat a posoudit, a před tím přečíst. Tak jako vždy se poslanci ke kontrole postaví liknavě a proto následuje jednoduchý čtenářský návod, který jim jejich asistenti prozatím upírají. K ověření, zda je hospodaření Vinařského fondu souladu se zákonem, postačí nalistovat tabulku s přehledem příjmů a výdajů, strana 30, z níž lze s kalkulačkou v ruce zjistit toto: Za prvé: Rozhodnutí o poskytnutí podpory jsou poskytovány, jak je v tabulce označené, podle § 31 odst. 4 vinařského zákona a činily 17 milionů korun. Třikrát víc, 52 milionů korun, vynaložil Fond na Komunikační kampaň a Propagace na základě smluv, kde odkaz na zákon chybí jednoduše proto, že zákon takové výdaje Fondu neumožňuje . Za druhé:  Jestliže za rok 2020 Fond nelegálně utratil 52 milionů, ta

Černý trh a poctivý vinař z Břeclavska

Boj proti černému trhu s vínem vypukl s novelou vinařského zákona 1. dubna 2017. Už jsou to plné čtyři roky, kdy stát s cílem sklidit ročně miliardový benefit na černý trh zaklekl. Tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý sice dnes tvrdí, že " snižování daňových úniků nebylo stanoveno jako cíl novely vinařského zákona ," ale tehdejší vláda Bohuslava Sobotky s Andrejem Babišem jako ministrem financí to viděla přesně obráceně. V příloze svého lednového usnesení z roku 2016 uvedla: " V neposlední řadě jsou navržené změny v souvislosti s rozsáhlými daňovými úniky rovněž nutné z hlediska účinného fiskálního dozoru. Podle kvalifikovaného odhadu probíhá zhruba pětina trhu s vínem v České republice v rámci šedé ekonomiky. Při konzumaci přibližně 2 mil. hl jde o objem 0,5 mil. hl vína za rok. Průměrná cena dovozu nebaleného vína je 15 Kč za 1 litr, zatímco následná cena realizace prodeje je zhruba 65 Kč za 1 litr, což činí zisk kolem 50 Kč za 1 litr. To odpovídá obje