Přeskočit na hlavní obsah

VOC vína stále na okraji zájmu


Nejčerstvější bilance produkce vín originální certifikace, klasifikačně často srovnávaných s italským systémem DOC, francouzským AOC či AOP a dalšími, byť porovnání není zcela přiléhavé, je zde. Z aktuálních třinácti povolených VOC oblastí pochází 4,27 tisíce hektolitrů VOC vína a na celkové produkci roku 2019 v objemu 481 tisíc hektolitrů se podílí 0,9 %. Ve srovnání s předchozím rokem je to podíl o polovinu vyšší, bohužel nejvíce ovlivněný propadem produkce, která v roce 2018 představovala 680 tisíc hektolitrů vína, z níž bylo vín VOC podobných 4,1 tisíce hektolitrů.

Stejně jako v předchozím roce čtyři oblasti žádné VOC víno nevyrobily, Mělník, Hustopečsko, Bzenec a vinice Velké Pavlovice. Svou produkci zvýšily Mikulovsko, Modré Hory, Valtice, Kraví Hora, Slovácko a Mutěnice, ob rok poklesly opět Znojmo a Blatnice a až na úroveň roku 2014 i Pálava.

Co z toho plyne

Zdá se, že uváděná čísla by mohla přinášet poučení. Ale nemá cenu je zde opakovat, na těch zveřejněných před rokem se nezměnilo nic. Vždyť ještě stále nejsou ani názvy VOC oblastí mezinárodně chráněná označení původu. Odstranit další podstatný rozdíl oproti legendárním zahraničním oblastem je v silách každé tuzemské oblasti, přesto to ještě žádná neudělala. A odstranit nejzásadnější může pouze novela vinařského zákona, napravit tuto osudovou sedmnáct let starou chybu však žádné z VOC vinařství nenavrhuje.

Pokud ke změnám nedojde, budou se VOC vína na tuzemské produkci podílet stále méně než setinou, desetkrát méně oproti rakouským DAC. Celou tuzemskou VOC produkci překonává nejen nejstarší Weinviertel DAC, ale i Kamptal DAC a Südsteiermark DAC a celková DAC produkce 29,5 tisíc hektolitrů převyšuje tuzemskou VOC sedmkrát.

Už vloni očekávanou novinkou snad bude Ministerstvem zemědělství povolená čtrnáctá oblast, VOC Růžové Hory, která zahrne Rakvice, Přítluky a Zaječí, ale zajímavé rovněž zůstává, že organizátoři další zamýšlené VOC oblasti na Slovácku o její povolení zatím nepožádali. 

Pokud se s vinařstvími a charakteristikami vín VOC a DAC chcete seznámit podrobněji, zalistujte aktuální publikací Výjimečná vína Česka a Rakouska, Rukovět vůní a chutí vín VOC a DAC.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Spotřeba vína v roce 2022

Před několika málo dny zveřejnil Český statistický úřad , který jako jediný v Česku tyto údaje oficiálně zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2022 byla podle něj 9,73 litru na osobu a rok, téměř identická jako 9,72 litrů v předchozích dvou letech a tedy téměř nejnižší za posledních deset let. To představuje 169,5 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 852 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů, jen o málo vyšší, než předchozích 17 144 tisíc hektolitrů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok a vloni byla podle statistiků 16,54 litrů, obdobně jako v letech 2017 a 2020, celkem tedy 1 742 tisíc hektolitrů, tedy o trochu méně, než 1 803 tisíc hektolitrů v roce 2021. Údaje Registru vinic k tomu dodávají, že vína z hroznů z tuzemských vinic bylo v roce 2022 jen 528 tisíc hektolitrů a o rok dříve 565 tisíc hektolitrů. Ani ne třet...

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...