Přeskočit na hlavní obsah

VOC vína stále na okraji zájmu


Nejčerstvější bilance produkce vín originální certifikace, klasifikačně často srovnávaných s italským systémem DOC, francouzským AOC či AOP a dalšími, byť porovnání není zcela přiléhavé, je zde. Z aktuálních třinácti povolených VOC oblastí pochází 4,27 tisíce hektolitrů VOC vína a na celkové produkci roku 2019 v objemu 481 tisíc hektolitrů se podílí 0,9 %. Ve srovnání s předchozím rokem je to podíl o polovinu vyšší, bohužel nejvíce ovlivněný propadem produkce, která v roce 2018 představovala 680 tisíc hektolitrů vína, z níž bylo vín VOC podobných 4,1 tisíce hektolitrů.

Stejně jako v předchozím roce čtyři oblasti žádné VOC víno nevyrobily, Mělník, Hustopečsko, Bzenec a vinice Velké Pavlovice. Svou produkci zvýšily Mikulovsko, Modré Hory, Valtice, Kraví Hora, Slovácko a Mutěnice, ob rok poklesly opět Znojmo a Blatnice a až na úroveň roku 2014 i Pálava.

Co z toho plyne

Zdá se, že uváděná čísla by mohla přinášet poučení. Ale nemá cenu je zde opakovat, na těch zveřejněných před rokem se nezměnilo nic. Vždyť ještě stále nejsou ani názvy VOC oblastí mezinárodně chráněná označení původu. Odstranit další podstatný rozdíl oproti legendárním zahraničním oblastem je v silách každé tuzemské oblasti, přesto to ještě žádná neudělala. A odstranit nejzásadnější může pouze novela vinařského zákona, napravit tuto osudovou sedmnáct let starou chybu však žádné z VOC vinařství nenavrhuje.

Pokud ke změnám nedojde, budou se VOC vína na tuzemské produkci podílet stále méně než setinou, desetkrát méně oproti rakouským DAC. Celou tuzemskou VOC produkci překonává nejen nejstarší Weinviertel DAC, ale i Kamptal DAC a Südsteiermark DAC a celková DAC produkce 29,5 tisíc hektolitrů převyšuje tuzemskou VOC sedmkrát.

Už vloni očekávanou novinkou snad bude Ministerstvem zemědělství povolená čtrnáctá oblast, VOC Růžové Hory, která zahrne Rakvice, Přítluky a Zaječí, ale zajímavé rovněž zůstává, že organizátoři další zamýšlené VOC oblasti na Slovácku o její povolení zatím nepožádali. 

Pokud se s vinařstvími a charakteristikami vín VOC a DAC chcete seznámit podrobněji, zalistujte aktuální publikací Výjimečná vína Česka a Rakouska, Rukovět vůní a chutí vín VOC a DAC.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J