Přeskočit na hlavní obsah

Vína s povolením, ale bez ochrany


Liana Hrabálková, členka rady Vinařského fondu, nabídla na jejím červnovém zasedání, druhém kterého se po svém letošním jmenování zúčastnila, možnost vydání propagačních materiálů v čínštině a ruštině, protože Ministerstvo zemědělství přislíbilo zaplatit překlady. 

V polovině září podepsaly EU a Čína dohodu o ochraně zeměpisných označení. Mezi vzájemně chráněná označení původu evropských alkoholických nápojů patří Cava, Champagne, Porto, Irish whiskey, Polska Wódka, Münchener Bier, Bayerisches Bier nebo Českobudějovické pivo. Rozhodně k nim nebudou patřit žádná česká vína originální certifikace, neboť, až na VOC Znojmo není žádné z nich registrované jako chráněné označení původu v EU a proto ani nemůže na evropsko čínském seznamu být. 

Přibýt k nim naopak mohou chráněná označení původu Čechy, Morava, Litoměřická, Mělnická, Velkopavlovická, Znojemská, Mikulovská a Slovácká. Za Česko z podnětu Ministerstva zemědělství podal před mnoha lety úspěšnou žádost o jejich ochranu Vinařský fond

Povolit ano, podpořit ne 

Podle platné legislativy podává Úřadu průmyslového vlastnictví žádost o ochranu označení původu dotčené seskupení výrobců, a to pro vína, která vyrábí. Tento národní orgán po případném vypořádání námitek předá předmětnou žádost Evropské komisi. Žádost o ochranu označení vín originální certifikace až na uvedenou výjimku nepodalo ze 13 dalších VOC uskupení žádné. Povolení přiznávat označení vína originální certifikace uděluje Ministerstvo zemědělství. Žádnému z těchto povolených VOC seskupení neposkytlo k podání žádosti o registraci jím povoleného označení žádnou pomoc. Stejně tak nepodalo podnět pomoci jim ani Vinařskému fondu, který má s registrací zkušenosti, natož aby v této věci byl iniciativní sám fond.

Ale překlad propagačních materiálů do čínštiny pro vína, jejichž chráněná označení původu nebudou v Číně požívat ochrany, Ministerstvo zemědělství zaplatí. A přestože se Vinařský fond chystá podporovat jejich export, pomoc s jejich zápisem do registru chráněných označení neplánuje. 

Z Česka cosi jako proslulé Cava, Champagne ani Porto prostě pocházet nebudou. Zato na seznamu zařazená označení původu rýže Panjin Da Mi nebo čaje Anji Bai Cha ctít budeme.

Nejčtenější

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařství Mi

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř