Přeskočit na hlavní obsah

Vína s povolením, ale bez ochrany


Liana Hrabálková, členka rady Vinařského fondu, nabídla na jejím červnovém zasedání, druhém kterého se po svém letošním jmenování zúčastnila, možnost vydání propagačních materiálů v čínštině a ruštině, protože Ministerstvo zemědělství přislíbilo zaplatit překlady. 

V polovině září podepsaly EU a Čína dohodu o ochraně zeměpisných označení. Mezi vzájemně chráněná označení původu evropských alkoholických nápojů patří Cava, Champagne, Porto, Irish whiskey, Polska Wódka, Münchener Bier, Bayerisches Bier nebo Českobudějovické pivo. Rozhodně k nim nebudou patřit žádná česká vína originální certifikace, neboť, až na VOC Znojmo není žádné z nich registrované jako chráněné označení původu v EU a proto ani nemůže na evropsko čínském seznamu být. 

Přibýt k nim naopak mohou chráněná označení původu Čechy, Morava, Litoměřická, Mělnická, Velkopavlovická, Znojemská, Mikulovská a Slovácká. Za Česko z podnětu Ministerstva zemědělství podal před mnoha lety úspěšnou žádost o jejich ochranu Vinařský fond

Povolit ano, podpořit ne 

Podle platné legislativy podává Úřadu průmyslového vlastnictví žádost o ochranu označení původu dotčené seskupení výrobců, a to pro vína, která vyrábí. Tento národní orgán po případném vypořádání námitek předá předmětnou žádost Evropské komisi. Žádost o ochranu označení vín originální certifikace až na uvedenou výjimku nepodalo ze 13 dalších VOC uskupení žádné. Povolení přiznávat označení vína originální certifikace uděluje Ministerstvo zemědělství. Žádnému z těchto povolených VOC seskupení neposkytlo k podání žádosti o registraci jím povoleného označení žádnou pomoc. Stejně tak nepodalo podnět pomoci jim ani Vinařskému fondu, který má s registrací zkušenosti, natož aby v této věci byl iniciativní sám fond.

Ale překlad propagačních materiálů do čínštiny pro vína, jejichž chráněná označení původu nebudou v Číně požívat ochrany, Ministerstvo zemědělství zaplatí. A přestože se Vinařský fond chystá podporovat jejich export, pomoc s jejich zápisem do registru chráněných označení neplánuje. 

Z Česka cosi jako proslulé Cava, Champagne ani Porto prostě pocházet nebudou. Zato na seznamu zařazená označení původu rýže Panjin Da Mi nebo čaje Anji Bai Cha ctít budeme.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Spotřeba vína v roce 2022

Před několika málo dny zveřejnil Český statistický úřad , který jako jediný v Česku tyto údaje oficiálně zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2022 byla podle něj 9,73 litru na osobu a rok, téměř identická jako 9,72 litrů v předchozích dvou letech a tedy téměř nejnižší za posledních deset let. To představuje 169,5 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 852 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů, jen o málo vyšší, než předchozích 17 144 tisíc hektolitrů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok a vloni byla podle statistiků 16,54 litrů, obdobně jako v letech 2017 a 2020, celkem tedy 1 742 tisíc hektolitrů, tedy o trochu méně, než 1 803 tisíc hektolitrů v roce 2021. Údaje Registru vinic k tomu dodávají, že vína z hroznů z tuzemských vinic bylo v roce 2022 jen 528 tisíc hektolitrů a o rok dříve 565 tisíc hektolitrů. Ani ne třet...