Přeskočit na hlavní obsah

Vína s povolením, ale bez ochrany


Liana Hrabálková, členka rady Vinařského fondu, nabídla na jejím červnovém zasedání, druhém kterého se po svém letošním jmenování zúčastnila, možnost vydání propagačních materiálů v čínštině a ruštině, protože Ministerstvo zemědělství přislíbilo zaplatit překlady. 

V polovině září podepsaly EU a Čína dohodu o ochraně zeměpisných označení. Mezi vzájemně chráněná označení původu evropských alkoholických nápojů patří Cava, Champagne, Porto, Irish whiskey, Polska Wódka, Münchener Bier, Bayerisches Bier nebo Českobudějovické pivo. Rozhodně k nim nebudou patřit žádná česká vína originální certifikace, neboť, až na VOC Znojmo není žádné z nich registrované jako chráněné označení původu v EU a proto ani nemůže na evropsko čínském seznamu být. 

Přibýt k nim naopak mohou chráněná označení původu Čechy, Morava, Litoměřická, Mělnická, Velkopavlovická, Znojemská, Mikulovská a Slovácká. Za Česko z podnětu Ministerstva zemědělství podal před mnoha lety úspěšnou žádost o jejich ochranu Vinařský fond

Povolit ano, podpořit ne 

Podle platné legislativy podává Úřadu průmyslového vlastnictví žádost o ochranu označení původu dotčené seskupení výrobců, a to pro vína, která vyrábí. Tento národní orgán po případném vypořádání námitek předá předmětnou žádost Evropské komisi. Žádost o ochranu označení vín originální certifikace až na uvedenou výjimku nepodalo ze 13 dalších VOC uskupení žádné. Povolení přiznávat označení vína originální certifikace uděluje Ministerstvo zemědělství. Žádnému z těchto povolených VOC seskupení neposkytlo k podání žádosti o registraci jím povoleného označení žádnou pomoc. Stejně tak nepodalo podnět pomoci jim ani Vinařskému fondu, který má s registrací zkušenosti, natož aby v této věci byl iniciativní sám fond.

Ale překlad propagačních materiálů do čínštiny pro vína, jejichž chráněná označení původu nebudou v Číně požívat ochrany, Ministerstvo zemědělství zaplatí. A přestože se Vinařský fond chystá podporovat jejich export, pomoc s jejich zápisem do registru chráněných označení neplánuje. 

Z Česka cosi jako proslulé Cava, Champagne ani Porto prostě pocházet nebudou. Zato na seznamu zařazená označení původu rýže Panjin Da Mi nebo čaje Anji Bai Cha ctít budeme.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2022

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vloni vyprodukoval domácí vinařský průmysl z domácích hroznů celkem 528 tisíc hektolitrů vína, včetně zahraniční suroviny pak 1 312 tisíc hektolitrů. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která z loňské úrovně mírně poklesla na letošních 171,8 tisíc hektolitrů. Výrazný růst zažili producenti Zámecké vinařství Bzenec a Templářské sklepy Čejkovice, vzrostla i produkce Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, úrovně roku 2020 ale ještě nedosáhla. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a dalším poklesem oproti předchozím dvou letům uzavírá Vinaria. Podobné, jen v absolutních číslech mnohem vyšší poklesy zasáhly Znovín Znojmo, vinařství Bronislav Vajbar, Vinařství Neoklas Šardice, Vinný dům, Vinařství Krist, Víno Hruška, Vinselekt Michlovský i Patria

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř