Přeskočit na hlavní obsah

Efektivita Beaujolais nouveau na český způsob


Nedávné výzvy upozornily vinaře a pozorné příznivce vína na příchod mladých vín právě sklízeného ročníku 2020. Termín mladé víno je podle registru tradičních výrazů Evropské komise a podle tuzemských právních předpisů vyhrazen pro víno s chráněným označením původu nabízené ke spotřebě konečnému spotřebiteli nejpozději do konce kalendářního roku, v němž došlo ke sklizni hroznů použitých k výrobě tohoto vína.

Jenže tento tradiční výraz se v tuzemsku příliš nerozšiřuje, trumfnout se ho snaží ochranná známka Svatomartinské, která je podle jejího vlastníka speciálním a velmi úspěšným projektem uvádějícím mladá vína pod touto společnou značkou na trh každoročně 11. listopadu. Veřejnost si tato mladá vína s uvedeným datem ovšem natolik spojuje, že jejich prodej v pozdějších termínech, "do konce kalendářního roku, v němž došlo ke sklizni hroznů použitých k výrobě tohoto vína," je prakticky nemožný. Přestože se prý kolem 80 procent svatomartinských vín prodá těsně kolem samotného svátku a prakticky celý zbytek v následujícím týdnu, čelili v čejkovické vinotéce Templářských sklepů na sklonku letošního září dotazům, jak chutná jejich za 49 korun doprodávané Svatomartinské 2019.

Efektivita sv. Martina

Podle zveřejněných údajů uvedli vloni producenti Svatomartinského na trh přibližně 2,2 milionů lahví, tedy asi 1,6 milionů litrů vína. Jen do kampaně na podporu této značky současně sám její vlastník investoval 4,5 milionu korun veřejných prostředků, téměř tři koruny na každý vyprodukovaný litr. Nadto poskytl další finanční granty pořadatelům stejnojmenných s vínem spojených akcí.

Poslední známý údaj o celkové domácí produkci pochází z roku 2018 a uvádí ji ve výši 680 tisíc hektolitrů, 68 milionů litrů vína. To za prvé znamená, že svatomartinská produkce se na domácí celkové produkci podílí dvěma procenty a po patnácti letech tradice nesvědčí o velkém zájmu příznivců vína i tím i jeho producentů. Za druhé že z loňské finanční podpory svatomartinských vín mělo užitek 97 vinařů z celkových téměř 1 900. A za třetí že kdyby měl být srovnatelně podpořený i prodej ostatní domácí produkce všech producentů, bylo by na to třeba kolem 200 milionů korun veřejných prostředků. Využitelná část rozpočtu vlastníka ochranné známky je přibližně třetina této sumy, zákonem je navíc určená na něco zcela jiného.

"Jedním z aktuálních problémů současnosti je zefektivnění alokace veřejných výdajů a jejich účinnosti," píše v úvodu svého textu Metody hodnocení veřejných projektů jeho autorka Jana Soukopová. "Efektivnost těchto výdajů se pohybuje pod 50 %, což odpovídá tomu, že ve veřejném sektoru je většina finančních rozhodnutí v poloze politické (rozhodování se řídí teorií veřejné volby) a že subjekt, který obdrží veřejné finanční prostředky, např. formou dotace nebo půjčky z veřejných rozpočtů, s nimi nakládá nesrovnatelně méně hospodárněji než se svými vlastními finančními prostředky."

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J