Přeskočit na hlavní obsah

Efektivita Beaujolais nouveau na český způsob


Nedávné výzvy upozornily vinaře a pozorné příznivce vína na příchod mladých vín právě sklízeného ročníku 2020. Termín mladé víno je podle registru tradičních výrazů Evropské komise a podle tuzemských právních předpisů vyhrazen pro víno s chráněným označením původu nabízené ke spotřebě konečnému spotřebiteli nejpozději do konce kalendářního roku, v němž došlo ke sklizni hroznů použitých k výrobě tohoto vína.

Jenže tento tradiční výraz se v tuzemsku příliš nerozšiřuje, trumfnout se ho snaží ochranná známka Svatomartinské, která je podle jejího vlastníka speciálním a velmi úspěšným projektem uvádějícím mladá vína pod touto společnou značkou na trh každoročně 11. listopadu. Veřejnost si tato mladá vína s uvedeným datem ovšem natolik spojuje, že jejich prodej v pozdějších termínech, "do konce kalendářního roku, v němž došlo ke sklizni hroznů použitých k výrobě tohoto vína," je prakticky nemožný. Přestože se prý kolem 80 procent svatomartinských vín prodá těsně kolem samotného svátku a prakticky celý zbytek v následujícím týdnu, čelili v čejkovické vinotéce Templářských sklepů na sklonku letošního září dotazům, jak chutná jejich za 49 korun doprodávané Svatomartinské 2019.

Efektivita sv. Martina

Podle zveřejněných údajů uvedli vloni producenti Svatomartinského na trh přibližně 2,2 milionů lahví, tedy asi 1,6 milionů litrů vína. Jen do kampaně na podporu této značky současně sám její vlastník investoval 4,5 milionu korun veřejných prostředků, téměř tři koruny na každý vyprodukovaný litr. Nadto poskytl další finanční granty pořadatelům stejnojmenných s vínem spojených akcí.

Poslední známý údaj o celkové domácí produkci pochází z roku 2018 a uvádí ji ve výši 680 tisíc hektolitrů, 68 milionů litrů vína. To za prvé znamená, že svatomartinská produkce se na domácí celkové produkci podílí dvěma procenty a po patnácti letech tradice nesvědčí o velkém zájmu příznivců vína i tím i jeho producentů. Za druhé že z loňské finanční podpory svatomartinských vín mělo užitek 97 vinařů z celkových téměř 1 900. A za třetí že kdyby měl být srovnatelně podpořený i prodej ostatní domácí produkce všech producentů, bylo by na to třeba kolem 200 milionů korun veřejných prostředků. Využitelná část rozpočtu vlastníka ochranné známky je přibližně třetina této sumy, zákonem je navíc určená na něco zcela jiného.

"Jedním z aktuálních problémů současnosti je zefektivnění alokace veřejných výdajů a jejich účinnosti," píše v úvodu svého textu Metody hodnocení veřejných projektů jeho autorka Jana Soukopová. "Efektivnost těchto výdajů se pohybuje pod 50 %, což odpovídá tomu, že ve veřejném sektoru je většina finančních rozhodnutí v poloze politické (rozhodování se řídí teorií veřejné volby) a že subjekt, který obdrží veřejné finanční prostředky, např. formou dotace nebo půjčky z veřejných rozpočtů, s nimi nakládá nesrovnatelně méně hospodárněji než se svými vlastními finančními prostředky."

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Rakouské a české vinařství v roce 2021

Falkenstein © Austrian Wine / WSNA V roce 2021 mělo Rakousko 8,9 milionu a Česko 10,5 milionů obyvatel. Poměr Rakousko vs. Česko 46 : 54 .  V Rakousku roku 2021 dosáhla konzumace domácích i zahraničních vín 230 milionů litrů, tedy 25,8 litrů na obyvatele, a v Česku 180 milionů litrů, na obyvatele 17,2 litru. Rakousko vs. Česko 56 : 46 . Ve stejném roce bylo v Rakousku 6 291 vinařů, v Česku 1 869. Rakousko vs. Česko 77 : 23 . Rozloha rakouských produktivních vinic klesla v roce 2021 o téměř deset procent na 43 tisíc hektarů. Také plocha českých produktivních vinic v roce 2021 klesla, ale pouze o jedno procento, a jejich rozloha byla 18 tisíc hektarů. Rakousko vs. Česko 70 : 30 . Rakouská produkce vína dosáhla 2 900 tisíc hektolitrů, česká produkce 588 tisíc hektolitrů. Rakousko vs. Česko 83 : 17 . Údaj o domácí produkci je částečně ovlivněný nákupem zahraničních surovin.