Přeskočit na hlavní obsah

Efektivita Beaujolais nouveau na český způsob


Nedávné výzvy upozornily vinaře a pozorné příznivce vína na příchod mladých vín právě sklízeného ročníku 2020. Termín mladé víno je podle registru tradičních výrazů Evropské komise a podle tuzemských právních předpisů vyhrazen pro víno s chráněným označením původu nabízené ke spotřebě konečnému spotřebiteli nejpozději do konce kalendářního roku, v němž došlo ke sklizni hroznů použitých k výrobě tohoto vína.

Jenže tento tradiční výraz se v tuzemsku příliš nerozšiřuje, trumfnout se ho snaží ochranná známka Svatomartinské, která je podle jejího vlastníka speciálním a velmi úspěšným projektem uvádějícím mladá vína pod touto společnou značkou na trh každoročně 11. listopadu. Veřejnost si tato mladá vína s uvedeným datem ovšem natolik spojuje, že jejich prodej v pozdějších termínech, "do konce kalendářního roku, v němž došlo ke sklizni hroznů použitých k výrobě tohoto vína," je prakticky nemožný. Přestože se prý kolem 80 procent svatomartinských vín prodá těsně kolem samotného svátku a prakticky celý zbytek v následujícím týdnu, čelili v čejkovické vinotéce Templářských sklepů na sklonku letošního září dotazům, jak chutná jejich za 49 korun doprodávané Svatomartinské 2019.

Efektivita sv. Martina

Podle zveřejněných údajů uvedli vloni producenti Svatomartinského na trh přibližně 2,2 milionů lahví, tedy asi 1,6 milionů litrů vína. Jen do kampaně na podporu této značky současně sám její vlastník investoval 4,5 milionu korun veřejných prostředků, téměř tři koruny na každý vyprodukovaný litr. Nadto poskytl další finanční granty pořadatelům stejnojmenných s vínem spojených akcí.

Poslední známý údaj o celkové domácí produkci pochází z roku 2018 a uvádí ji ve výši 680 tisíc hektolitrů, 68 milionů litrů vína. To za prvé znamená, že svatomartinská produkce se na domácí celkové produkci podílí dvěma procenty a po patnácti letech tradice nesvědčí o velkém zájmu příznivců vína i tím i jeho producentů. Za druhé že z loňské finanční podpory svatomartinských vín mělo užitek 97 vinařů z celkových téměř 1 900. A za třetí že kdyby měl být srovnatelně podpořený i prodej ostatní domácí produkce všech producentů, bylo by na to třeba kolem 200 milionů korun veřejných prostředků. Využitelná část rozpočtu vlastníka ochranné známky je přibližně třetina této sumy, zákonem je navíc určená na něco zcela jiného.

"Jedním z aktuálních problémů současnosti je zefektivnění alokace veřejných výdajů a jejich účinnosti," píše v úvodu svého textu Metody hodnocení veřejných projektů jeho autorka Jana Soukopová. "Efektivnost těchto výdajů se pohybuje pod 50 %, což odpovídá tomu, že ve veřejném sektoru je většina finančních rozhodnutí v poloze politické (rozhodování se řídí teorií veřejné volby) a že subjekt, který obdrží veřejné finanční prostředky, např. formou dotace nebo půjčky z veřejných rozpočtů, s nimi nakládá nesrovnatelně méně hospodárněji než se svými vlastními finančními prostředky."

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic.
S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol:
Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice.

S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol:
Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčís…

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar.
Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar.

Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký, ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční.
Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoři výběrový…