Přeskočit na hlavní obsah

Efektivita Beaujolais nouveau na český způsob


Nedávné výzvy upozornily vinaře a pozorné příznivce vína na příchod mladých vín právě sklízeného ročníku 2020. Termín mladé víno je podle registru tradičních výrazů Evropské komise a podle tuzemských právních předpisů vyhrazen pro víno s chráněným označením původu nabízené ke spotřebě konečnému spotřebiteli nejpozději do konce kalendářního roku, v němž došlo ke sklizni hroznů použitých k výrobě tohoto vína.

Jenže tento tradiční výraz se v tuzemsku příliš nerozšiřuje, trumfnout se ho snaží ochranná známka Svatomartinské, která je podle jejího vlastníka speciálním a velmi úspěšným projektem uvádějícím mladá vína pod touto společnou značkou na trh každoročně 11. listopadu. Veřejnost si tato mladá vína s uvedeným datem ovšem natolik spojuje, že jejich prodej v pozdějších termínech, "do konce kalendářního roku, v němž došlo ke sklizni hroznů použitých k výrobě tohoto vína," je prakticky nemožný. Přestože se prý kolem 80 procent svatomartinských vín prodá těsně kolem samotného svátku a prakticky celý zbytek v následujícím týdnu, čelili v čejkovické vinotéce Templářských sklepů na sklonku letošního září dotazům, jak chutná jejich za 49 korun doprodávané Svatomartinské 2019.

Efektivita sv. Martina

Podle zveřejněných údajů uvedli vloni producenti Svatomartinského na trh přibližně 2,2 milionů lahví, tedy asi 1,6 milionů litrů vína. Jen do kampaně na podporu této značky současně sám její vlastník investoval 4,5 milionu korun veřejných prostředků, téměř tři koruny na každý vyprodukovaný litr. Nadto poskytl další finanční granty pořadatelům stejnojmenných s vínem spojených akcí.

Poslední známý údaj o celkové domácí produkci pochází z roku 2018 a uvádí ji ve výši 680 tisíc hektolitrů, 68 milionů litrů vína. To za prvé znamená, že svatomartinská produkce se na domácí celkové produkci podílí dvěma procenty a po patnácti letech tradice nesvědčí o velkém zájmu příznivců vína i tím i jeho producentů. Za druhé že z loňské finanční podpory svatomartinských vín mělo užitek 97 vinařů z celkových téměř 1 900. A za třetí že kdyby měl být srovnatelně podpořený i prodej ostatní domácí produkce všech producentů, bylo by na to třeba kolem 200 milionů korun veřejných prostředků. Využitelná část rozpočtu vlastníka ochranné známky je přibližně třetina této sumy, zákonem je navíc určená na něco zcela jiného.

"Jedním z aktuálních problémů současnosti je zefektivnění alokace veřejných výdajů a jejich účinnosti," píše v úvodu svého textu Metody hodnocení veřejných projektů jeho autorka Jana Soukopová. "Efektivnost těchto výdajů se pohybuje pod 50 %, což odpovídá tomu, že ve veřejném sektoru je většina finančních rozhodnutí v poloze politické (rozhodování se řídí teorií veřejné volby) a že subjekt, který obdrží veřejné finanční prostředky, např. formou dotace nebo půjčky z veřejných rozpočtů, s nimi nakládá nesrovnatelně méně hospodárněji než se svými vlastními finančními prostředky."

Nejčtenější

Černý trh a poctivý vinař z Břeclavska

Boj proti černému trhu s vínem vypukl s novelou vinařského zákona 1. dubna 2017. Už jsou to plné čtyři roky, kdy stát s cílem sklidit ročně miliardový benefit na černý trh zaklekl. Tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý sice dnes tvrdí, že " snižování daňových úniků nebylo stanoveno jako cíl novely vinařského zákona ," ale tehdejší vláda Bohuslava Sobotky s Andrejem Babišem jako ministrem financí to viděla přesně obráceně. V příloze svého lednového usnesení z roku 2016 uvedla: " V neposlední řadě jsou navržené změny v souvislosti s rozsáhlými daňovými úniky rovněž nutné z hlediska účinného fiskálního dozoru. Podle kvalifikovaného odhadu probíhá zhruba pětina trhu s vínem v České republice v rámci šedé ekonomiky. Při konzumaci přibližně 2 mil. hl jde o objem 0,5 mil. hl vína za rok. Průměrná cena dovozu nebaleného vína je 15 Kč za 1 litr, zatímco následná cena realizace prodeje je zhruba 65 Kč za 1 litr, což činí zisk kolem 50 Kč za 1 litr. To odpovídá obje

Aktuální údaje o rozloze tuzemských vinic 2020

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský právě vydal výroční zprávu za rok 2020, která obsahuje mimo jiné přehled registrovaných vinic tak, jak je eviduje jeho Registr vinic ve Znojmě-Oblekovicích. Osázená plocha vinic je podle údajů ÚKZÚZ v posledních letech kolísavá. Oproti roku 2019, kdy činila 18 189 hektarů, je nižší o 264 hektarů. V roce 2020 bylo vysázeno 296 hektarů nových vinic a současně bylo vyklučeno 172 hektarů starých vinic. Nová výsadba V roce 2020 byla stanovená kvóta pro přidělení povolení pro novou výsadbu ve výši 181 hektarů a všem 174 žadatelům bylo plně vyhověno. Nejvíce vysazovanými odrůdami byly Pálava s 32 hektary, Ryzlink rýnský s 31 hektary a Veltlínské zelené s 21 hektary, následované Rulandským modrým s plochou 14 hektarů. Z PIWI odrůd se nejvíce s téměř 15 hektary sázel Hibernal. Na zkušební vinici ÚKZÚZ o velikosti 5 hektarů v k.ú. Znojmo na viniční trati Načeratický kopec se na ploše 33 tisíc metrů čtverečních probíhají pokusy registrace a odlišnost

Výroční zpráva: návod na čtení

Tento týden dostali poslanci Poslanecké sněmovny k dispozici výroční zprávu Vinařského fondu za rok 2020, kterou každoročně musí, tak jako výroční zprávy České televize, Českého rozhlasu, České tiskové kanceláře a mnoha dalších, projednat a posoudit, a před tím přečíst. Tak jako vždy se poslanci ke kontrole postaví liknavě a proto následuje jednoduchý čtenářský návod, který jim jejich asistenti prozatím upírají. K ověření, zda je hospodaření Vinařského fondu souladu se zákonem, postačí nalistovat tabulku s přehledem příjmů a výdajů, strana 30, z níž lze s kalkulačkou v ruce zjistit toto: Za prvé: Rozhodnutí o poskytnutí podpory jsou poskytovány, jak je v tabulce označené, podle § 31 odst. 4 vinařského zákona a činily 17 milionů korun. Třikrát víc, 52 milionů korun, vynaložil Fond na Komunikační kampaň a Propagace na základě smluv, kde odkaz na zákon chybí jednoduše proto, že zákon takové výdaje Fondu neumožňuje . Za druhé:  Jestliže za rok 2020 Fond nelegálně utratil 52 milionů, ta