Přeskočit na hlavní obsah

Vinařský ročník 2020 globálně


Na úterní tiskové konferenci Pau Roca, generální ředitel Mezinárodní organizace pro révu a víno OIV, jejímž je členem i Česko, přednesl první čísla o produkci vína ročníku 2020.
  • Plocha všech vinic je od roku 2017 stabilizovaná a činí 7,3 milionu hektarů. Této stabilizaci předcházel vrchol v letech 2002 a 2003 s rozlohou 7,8 milionu hektarů, od té doby plocha vinic klesá.
  • Po mimořádně vysoké produkci roku 2018 a loňském propadu se očekává, že objem světové produkce vína bude podprůměrný a dosáhne 260 milionu hektolitrů vína.
  • Celosvětová spotřeba vína o 7 milionů hektolitrů klesne na 234 miliony hektolitrů vína a tento pokles je analogický se situací během vypuknutí finanční krize v roce 2008.
  • Mezinárodní obchod s vínem mírně poklesl na 105,8 milionů hektolitrů, ale měřeno hodnotou na 29,6 miliard Eur, tedy o téměř sedm procent méně ve srovnání s loňským rokem.
Také Česko zasáhlo do žebříčku pro vinařský průmysl nejvýznamnějších zemí, nikoli však produkcí, ale konzumací. Celkovou spotřebu vína v Česku za rok 2020 odhaduje OIV na 2,1 milionů hektolitrů, která představuje 22. a poslední místo na zveřejněném žebříčku. To podle OIV znamená spotřebu 23,2 litrů na osobu starší patnácti let, což ji zařazuje na 14. místo tohoto žebříčku. První místo v oblibě vína s 51,9 litry vypitého vína na obyvatele obsadilo Portugalsko.

Za výjimečné pokládal Pau Roca zmínit třetí místo v globální ploše vinic, které poprvé s celkovým podílem 11 % patří Číně, jen s mírným odstupem následující za druhou Francií, avšak značně předstihující až dosud tradičně třetí Itálii.

Vzhledem k velmi malému podílu Číny na celkové produkci vína, jejíž celková produkce 6,6 milionu hektolitrů je pouhým trojnásobkem produkce vína v Česku, je zřejmé, že úroda čínských vinic je stále určená především k přímé spotřebě a k výrobě rozinek. Tak jako například v Turecku nebo Iránu.

Z trojice největších vinařských zemí vyprodukovala Itálie s rozlohou třetími vinicemi nejvíce vína, rozlohou druhé vinice Francie přinesly světově druhý největší objem a podle rozlohy vinic první Španělsko obsadilo v produkci vína až třetí příčku.

Produkce sousedního Německa ani rozloha jeho vinic nezasáhnou do žebříčku těchto absolutních hodnot, čelné místo mu však patří v produktivitě. Přepočtem zveřejněných údajů je jeho hektarový výnos 10,8 tuny na hektar, zatímco skupina sedmi desítek tuzemských vinařů odhadla výnos domácí sklizně 2020 na 5,9 tuny na hektar.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř