Přeskočit na hlavní obsah

Nové víno bude z vody?


Tato zpráva na stránky o vinařství zdánlivě nepatří. „Plzeňský Prazdroj uvede na trh nový druh alkoholického nápoje, jehož prodeje v zámoří trhají rekordy. Hard seltzer (otrocky přeloženo tvrdá sodovka nebo minerálka) se sice vyrábí většinou v pivovarech, s pivem má ale pramálo společného. Jedná se o čirý nízkokalorický a lehce ochucený nápoj s obsahem zhruba čtyř až pěti procent alkoholu, vzniklý většinou kvašením třtinového cukru, někdy sladového ječmene. Příchuť bývá nejčastěji mandarinka nebo broskev, Prazdroj vsadil na limetku a nápoj pojmenoval Viper.“

Ale jen zdánlivě. Promítne se totiž do vinařských statistik.

Ty, jak jsou prezentované nejen statistickým úřadem, ale také Ministerstvem zemědělství v jeho Situačních a výhledových zprávách Víno, v kolonce spotřeba zahrnují jak víno, nápoj z hroznů révy vinné, tak ovocná vína, zejména cider a perry, ale i medové víno a další alkoholické nápoje. A nejde o zanedbatelnou položku: na celkové konzumaci vín se ovocná vína podílejí už více než 15 procenty. Proto není domácí spotřeba vína na obyvatele a rok 20,3 litru, jak se obvykle uvádí, ale jen 17,2 litru.

A hard seltzer coby nový nápoj, který zatím nemá svou samostatnou kategorii, a podle mínění statistiků ani není nezbytné, aby ji měl, bude přiřazen mezi „Kvašené nápoje (např. jablečné víno (cidre, cider), hruškové víno (poiré, perry), medovina); směsi kvašených nápojů a směsi kvašených nápojů s nealkoholickými nápoji, zahrnuté v kategorii Jablečné víno a jiná ovocná vína.“

Proto se konzumace příznivců nového alkoholického hard seltzeru brzy objeví ve vinařských statistikách. A podíl vína z révy vinné opět klesne.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř