Přeskočit na hlavní obsah

OIV má novou prezidentku

Photo ©️ Baptiste Paquot OIV

Valné shromáždění Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV), jejímž členem je i Česko, zakončilo 45. světový kongres OIV, organizovaný ve dnech 14. až 18. října 2024 v jejím sídle ve francouzském Dijonu. Jubilejní stý kongres OIV přivítal 756 účastníků ze 40 zemí světa, na akci zaznělo 265 osobně představených vědeckých prezentací, 345 digitálních posterů a 125 tištěných posterů vystavených na místě.

Na souběžném generálním zasedání OIV byla novou prezidentkou OIV zvolená Yvette van der Merwe, jihoafrická ekonomka a specialistka na nové informační technologie. V průběhu své téměř tři desetiletí trvající kariéry se věnuje jihoafrickému vinařství a nyní je výkonnou ředitelkou společnosti South African Wine Industry Information and Systems (SAWIS). V roce 2000 se stala členkou jihoafrické delegace v OIV, kde zastávala několik klíčových funkcí jako například předsednictví hospodářské a právní komise.

Krátce před kongresem se generální ředitel OIV vyjádřil k prohlášení ministrů 37 členských zemí OIV: „Vřele vítáme toto historické prohlášení. Jedná se o zásadní vyjádření podpory OIV a odvětví vinné révy a vína v klíčovém okamžiku. Vysoká míra shody u jednacího stolu dokládá víru ve vědu a spolupráci, která je již 100 let základem OIV. Ministři plně uznali hodnotu odvětví révy vinné a vína z hospodářského, ale i společenského a kulturního hlediska. Při pohledu do budoucnosti si uvědomují výzvy, kterým odvětví révy vinné a vína čelí: udržitelnost a změna klimatu, měnící se vzorce spotřeby a nejisté prostředí mezinárodního obchodu. Ministři jednomyslně uznali význam udržitelnosti pro víno, hrozny a produkty z révy vinné - z hlediska životního prostředí, hospodářství a společnosti. Znovu potvrdili význam spolupráce a sdílení znalostí pro podporu inovací. Mezi členskými zeměmi panovala silná shoda ohledně významu inkluzivní a globální vinařské kultury.“

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Úpadek VOC proti stabilnímu DAC

Nejmladší VOC Velkopavlovicko na nule, nejstarší VOC Znojmo také, a to přesto že v uplynulých letech produkovalo až 250 hektolitrů VOC vína. Na nule jsou i VOC Blatnice a VOC Kraví Hora a tradičně i VOC Mělník a VOC Přítlucká hora. Celkem VOC spolky zatřídily v roce 2025 pouhých 108 hektolitrů vína, méně než třetinu produkce předcházejících let. ... zatímco Rakousko V Rakousku v roce 2025 vyrobili vinaři 36 131 hektolitrů DAC vín. Jen nejmladšího a dlouho DAC klasifikaci odmítajícího Wachau DAC bylo téměř tolik jako nejstaršího a největšího Weinviertel DAC. Podíl VOC vín na celkové domácí produkci klesl z 0,77 % na letošních 0,17 %, podíl rakouských DAC vín na celkové rakouské výrobě se z 14,8 % změnil jen mírně na 14,3 %. A připomeňme, že rozloha 44 tisíc hektarů rakouských vinic je sice vyšší, ale řádově obdobná jako 17 tisíc hektarů vinic tuzemských.   VOC MJ 2023 2024 2025 DAC 2023 2024 2025 VOC Znojmo ...

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...