Přeskočit na hlavní obsah

OIV má novou prezidentku

Photo ©️ Baptiste Paquot OIV

Valné shromáždění Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV), jejímž členem je i Česko, zakončilo 45. světový kongres OIV, organizovaný ve dnech 14. až 18. října 2024 v jejím sídle ve francouzském Dijonu. Jubilejní stý kongres OIV přivítal 756 účastníků ze 40 zemí světa, na akci zaznělo 265 osobně představených vědeckých prezentací, 345 digitálních posterů a 125 tištěných posterů vystavených na místě.

Na souběžném generálním zasedání OIV byla novou prezidentkou OIV zvolená Yvette van der Merwe, jihoafrická ekonomka a specialistka na nové informační technologie. V průběhu své téměř tři desetiletí trvající kariéry se věnuje jihoafrickému vinařství a nyní je výkonnou ředitelkou společnosti South African Wine Industry Information and Systems (SAWIS). V roce 2000 se stala členkou jihoafrické delegace v OIV, kde zastávala několik klíčových funkcí jako například předsednictví hospodářské a právní komise.

Krátce před kongresem se generální ředitel OIV vyjádřil k prohlášení ministrů 37 členských zemí OIV: „Vřele vítáme toto historické prohlášení. Jedná se o zásadní vyjádření podpory OIV a odvětví vinné révy a vína v klíčovém okamžiku. Vysoká míra shody u jednacího stolu dokládá víru ve vědu a spolupráci, která je již 100 let základem OIV. Ministři plně uznali hodnotu odvětví révy vinné a vína z hospodářského, ale i společenského a kulturního hlediska. Při pohledu do budoucnosti si uvědomují výzvy, kterým odvětví révy vinné a vína čelí: udržitelnost a změna klimatu, měnící se vzorce spotřeby a nejisté prostředí mezinárodního obchodu. Ministři jednomyslně uznali význam udržitelnosti pro víno, hrozny a produkty z révy vinné - z hlediska životního prostředí, hospodářství a společnosti. Znovu potvrdili význam spolupráce a sdílení znalostí pro podporu inovací. Mezi členskými zeměmi panovala silná shoda ohledně významu inkluzivní a globální vinařské kultury.“

Nejčtenější

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě. 

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Mýtus o románském a germánském způsobu značení vín

V českém mediálním prostoru se dlouhodobě objevují tvrzení o dvou způsobech značení vín, románském a germánském, zcela odlišných a na trhu fungujících nezávisle vedle sebe. Podle autorů těchto tvrzení zohledňuje románský způsob především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zem, tedy označování dle místa původu hroznů a vína, neboť místo původu dává vínům jedinečný a nezaměnitelný charakter. Germánský způsob vychází z jakostního zatřídění vín, založeného na rozlišení kvality vín dle cukernatosti sklizených hroznů. Není větší mýlky. Podle tohoto tvrzení existují v Česku oba systémy, ale převažuje germánský způsob, a románský, reprezentovaný na lahvích trojicí písmen VOC, jej doplňuje. Dodejme, že toto doplňování ilustrují necelé 4 tisíce hektolitrů vín VOC podílející se na celkové tuzemské roční produkci 635 tisíc hektolitrů vína pouhými šesti promile. Označování Románský způsob, to jsou dle uvedené teorie apelace, přečasté...