Přeskočit na hlavní obsah

OIV má novou prezidentku

Photo ©️ Baptiste Paquot OIV

Valné shromáždění Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV), jejímž členem je i Česko, zakončilo 45. světový kongres OIV, organizovaný ve dnech 14. až 18. října 2024 v jejím sídle ve francouzském Dijonu. Jubilejní stý kongres OIV přivítal 756 účastníků ze 40 zemí světa, na akci zaznělo 265 osobně představených vědeckých prezentací, 345 digitálních posterů a 125 tištěných posterů vystavených na místě.

Na souběžném generálním zasedání OIV byla novou prezidentkou OIV zvolená Yvette van der Merwe, jihoafrická ekonomka a specialistka na nové informační technologie. V průběhu své téměř tři desetiletí trvající kariéry se věnuje jihoafrickému vinařství a nyní je výkonnou ředitelkou společnosti South African Wine Industry Information and Systems (SAWIS). V roce 2000 se stala členkou jihoafrické delegace v OIV, kde zastávala několik klíčových funkcí jako například předsednictví hospodářské a právní komise.

Krátce před kongresem se generální ředitel OIV vyjádřil k prohlášení ministrů 37 členských zemí OIV: „Vřele vítáme toto historické prohlášení. Jedná se o zásadní vyjádření podpory OIV a odvětví vinné révy a vína v klíčovém okamžiku. Vysoká míra shody u jednacího stolu dokládá víru ve vědu a spolupráci, která je již 100 let základem OIV. Ministři plně uznali hodnotu odvětví révy vinné a vína z hospodářského, ale i společenského a kulturního hlediska. Při pohledu do budoucnosti si uvědomují výzvy, kterým odvětví révy vinné a vína čelí: udržitelnost a změna klimatu, měnící se vzorce spotřeby a nejisté prostředí mezinárodního obchodu. Ministři jednomyslně uznali význam udržitelnosti pro víno, hrozny a produkty z révy vinné - z hlediska životního prostředí, hospodářství a společnosti. Znovu potvrdili význam spolupráce a sdílení znalostí pro podporu inovací. Mezi členskými zeměmi panovala silná shoda ohledně významu inkluzivní a globální vinařské kultury.“

Nejčtenější

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě. 

Spotřeba vína v roce 2022

Před několika málo dny zveřejnil Český statistický úřad , který jako jediný v Česku tyto údaje oficiálně zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2022 byla podle něj 9,73 litru na osobu a rok, téměř identická jako 9,72 litrů v předchozích dvou letech a tedy téměř nejnižší za posledních deset let. To představuje 169,5 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 852 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů, jen o málo vyšší, než předchozích 17 144 tisíc hektolitrů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok a vloni byla podle statistiků 16,54 litrů, obdobně jako v letech 2017 a 2020, celkem tedy 1 742 tisíc hektolitrů, tedy o trochu méně, než 1 803 tisíc hektolitrů v roce 2021. Údaje Registru vinic k tomu dodávají, že vína z hroznů z tuzemských vinic bylo v roce 2022 jen 528 tisíc hektolitrů a o rok dříve 565 tisíc hektolitrů. Ani ne třet...

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...