Přeskočit na hlavní obsah

Zdá se, že světová produkce vína v roce 2023 bude nejmenší za posledních 60 let


Mezinárodní organizace pro révu a víno představila první odhady světové produkce vína v roce 2023.

V Evropské unii se očekává nízký objem produkce. Itálie a Španělsko zaznamenávají výrazný pokles oproti roku 2022 v důsledku nepříznivých klimatických podmínek, které vedly k plísním a suchu. Francie se v roce 2023 stane největším světovým producentem s objemem mírně nad svým pětiletým průměrem.

První prognózy sklizně v USA naznačují, že objem produkce bude nejen vyšší než v roce 2022, ale také nad průměrem posledních let.

Na jižní polokouli jsou očekávání objemu produkce vína výrazně nižší než v roce 2022. Austrálie, Argentina, Chile, Jihoafrická republika a Brazílie byly silně ovlivněné nepříznivými povětrnostními podmínkami. Výjimkou je Nový Zéland, což je jediná země s úrovní produkce v roce 2023 nad svým pětiletým průměrem.

Na základě informací shromážděných o devětadvaceti zemích, které se v roce 2022 podílely na celosvětové produkci 94 %, se světová produkce vína bez šťáv a moštů v roce 2023 odhaduje v rozmezí 241,7 až 246,6 milionů hektolitrů, přičemž střední odhad činí 244,1 mhl. Což znamená pokles o 7 % ve srovnání s již tak podprůměrným objemem roku 2022.

Letošní údaj je však třeba prozatím brát s rezervou, neboť informace z některých velkých zemí jako například Čína zatím ještě nejsou k dispozici. Rovněž vysoká volatilita objemů produkce pozorovaná v posledních letech jak na úrovni jednotlivých zemí, tak na regionální úrovni činí prognózu ještě obtížnější.

Jednalo by tak se o nejmenší produkci od roku 1961 (214 mhl), což je dokonce méně než historicky malý objem produkce v roce 2017 (248 mhl). Tento negativní scénář lze přičíst výraznému poklesu v hlavních vinařských zemích na obou polokoulích. Zatímco na jižní polokouli zaznamenaly Austrálie, Argentina, Chile, Jihoafrická republika a Brazílie meziroční výkyvy mezi -10 % a -30 %, na severní polokouli jsou to Itálie, Španělsko a Řecko, které nejvíce utrpěly špatnými klimatickými podmínkami během vegetačního období. Příznivé klimatické podmínky, které vedly k průměrným nebo nadprůměrným objemům, zaznamenaly pouze USA a několik zemí EU, jako je Německo, Portugalsko a Rumunsko.

Extrémní klimatické podmínky - jako jsou brzké mrazy, silné deště a sucho - opět výrazně ovlivnily produkci světových vinic. V kontextu klesající celosvětové spotřeby a vysokých zásob v mnoha regionech světa by však očekávaná nízká produkce mohla na světový trh přinést rovnováhu.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J