Přeskočit na hlavní obsah

Zdá se, že světová produkce vína v roce 2023 bude nejmenší za posledních 60 let


Mezinárodní organizace pro révu a víno představila první odhady světové produkce vína v roce 2023.

V Evropské unii se očekává nízký objem produkce. Itálie a Španělsko zaznamenávají výrazný pokles oproti roku 2022 v důsledku nepříznivých klimatických podmínek, které vedly k plísním a suchu. Francie se v roce 2023 stane největším světovým producentem s objemem mírně nad svým pětiletým průměrem.

První prognózy sklizně v USA naznačují, že objem produkce bude nejen vyšší než v roce 2022, ale také nad průměrem posledních let.

Na jižní polokouli jsou očekávání objemu produkce vína výrazně nižší než v roce 2022. Austrálie, Argentina, Chile, Jihoafrická republika a Brazílie byly silně ovlivněné nepříznivými povětrnostními podmínkami. Výjimkou je Nový Zéland, což je jediná země s úrovní produkce v roce 2023 nad svým pětiletým průměrem.

Na základě informací shromážděných o devětadvaceti zemích, které se v roce 2022 podílely na celosvětové produkci 94 %, se světová produkce vína bez šťáv a moštů v roce 2023 odhaduje v rozmezí 241,7 až 246,6 milionů hektolitrů, přičemž střední odhad činí 244,1 mhl. Což znamená pokles o 7 % ve srovnání s již tak podprůměrným objemem roku 2022.

Letošní údaj je však třeba prozatím brát s rezervou, neboť informace z některých velkých zemí jako například Čína zatím ještě nejsou k dispozici. Rovněž vysoká volatilita objemů produkce pozorovaná v posledních letech jak na úrovni jednotlivých zemí, tak na regionální úrovni činí prognózu ještě obtížnější.

Jednalo by tak se o nejmenší produkci od roku 1961 (214 mhl), což je dokonce méně než historicky malý objem produkce v roce 2017 (248 mhl). Tento negativní scénář lze přičíst výraznému poklesu v hlavních vinařských zemích na obou polokoulích. Zatímco na jižní polokouli zaznamenaly Austrálie, Argentina, Chile, Jihoafrická republika a Brazílie meziroční výkyvy mezi -10 % a -30 %, na severní polokouli jsou to Itálie, Španělsko a Řecko, které nejvíce utrpěly špatnými klimatickými podmínkami během vegetačního období. Příznivé klimatické podmínky, které vedly k průměrným nebo nadprůměrným objemům, zaznamenaly pouze USA a několik zemí EU, jako je Německo, Portugalsko a Rumunsko.

Extrémní klimatické podmínky - jako jsou brzké mrazy, silné deště a sucho - opět výrazně ovlivnily produkci světových vinic. V kontextu klesající celosvětové spotřeby a vysokých zásob v mnoha regionech světa by však očekávaná nízká produkce mohla na světový trh přinést rovnováhu.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Spotřeba vína v roce 2022

Před několika málo dny zveřejnil Český statistický úřad , který jako jediný v Česku tyto údaje oficiálně zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2022 byla podle něj 9,73 litru na osobu a rok, téměř identická jako 9,72 litrů v předchozích dvou letech a tedy téměř nejnižší za posledních deset let. To představuje 169,5 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 852 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů, jen o málo vyšší, než předchozích 17 144 tisíc hektolitrů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok a vloni byla podle statistiků 16,54 litrů, obdobně jako v letech 2017 a 2020, celkem tedy 1 742 tisíc hektolitrů, tedy o trochu méně, než 1 803 tisíc hektolitrů v roce 2021. Údaje Registru vinic k tomu dodávají, že vína z hroznů z tuzemských vinic bylo v roce 2022 jen 528 tisíc hektolitrů a o rok dříve 565 tisíc hektolitrů. Ani ne třet...

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...