Přeskočit na hlavní obsah

Zdá se, že světová produkce vína v roce 2023 bude nejmenší za posledních 60 let


Mezinárodní organizace pro révu a víno představila první odhady světové produkce vína v roce 2023.

V Evropské unii se očekává nízký objem produkce. Itálie a Španělsko zaznamenávají výrazný pokles oproti roku 2022 v důsledku nepříznivých klimatických podmínek, které vedly k plísním a suchu. Francie se v roce 2023 stane největším světovým producentem s objemem mírně nad svým pětiletým průměrem.

První prognózy sklizně v USA naznačují, že objem produkce bude nejen vyšší než v roce 2022, ale také nad průměrem posledních let.

Na jižní polokouli jsou očekávání objemu produkce vína výrazně nižší než v roce 2022. Austrálie, Argentina, Chile, Jihoafrická republika a Brazílie byly silně ovlivněné nepříznivými povětrnostními podmínkami. Výjimkou je Nový Zéland, což je jediná země s úrovní produkce v roce 2023 nad svým pětiletým průměrem.

Na základě informací shromážděných o devětadvaceti zemích, které se v roce 2022 podílely na celosvětové produkci 94 %, se světová produkce vína bez šťáv a moštů v roce 2023 odhaduje v rozmezí 241,7 až 246,6 milionů hektolitrů, přičemž střední odhad činí 244,1 mhl. Což znamená pokles o 7 % ve srovnání s již tak podprůměrným objemem roku 2022.

Letošní údaj je však třeba prozatím brát s rezervou, neboť informace z některých velkých zemí jako například Čína zatím ještě nejsou k dispozici. Rovněž vysoká volatilita objemů produkce pozorovaná v posledních letech jak na úrovni jednotlivých zemí, tak na regionální úrovni činí prognózu ještě obtížnější.

Jednalo by tak se o nejmenší produkci od roku 1961 (214 mhl), což je dokonce méně než historicky malý objem produkce v roce 2017 (248 mhl). Tento negativní scénář lze přičíst výraznému poklesu v hlavních vinařských zemích na obou polokoulích. Zatímco na jižní polokouli zaznamenaly Austrálie, Argentina, Chile, Jihoafrická republika a Brazílie meziroční výkyvy mezi -10 % a -30 %, na severní polokouli jsou to Itálie, Španělsko a Řecko, které nejvíce utrpěly špatnými klimatickými podmínkami během vegetačního období. Příznivé klimatické podmínky, které vedly k průměrným nebo nadprůměrným objemům, zaznamenaly pouze USA a několik zemí EU, jako je Německo, Portugalsko a Rumunsko.

Extrémní klimatické podmínky - jako jsou brzké mrazy, silné deště a sucho - opět výrazně ovlivnily produkci světových vinic. V kontextu klesající celosvětové spotřeby a vysokých zásob v mnoha regionech světa by však očekávaná nízká produkce mohla na světový trh přinést rovnováhu.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Češi mají o víno zájem stále stejný. Spíš malý

Údaje o tuzemské spotřebě alkoholu pravidelně vzbuzují vášně, neboť nás údajně posouvají na nelichotivá místa zemí s jeho největší konzumací. V roce 2019 hlásal titulek ČTK , že „Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla“ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví : „V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě.“ Skutečnost Před několika málo dny zveřejnil  Český statistický úřad , který jediný tyto údaje zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2021 byla podle něj 9,7 litru na osobu a rok, stejná jako v předchozím roce a nejnižší za posledních deset let. To představuje 163,26 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 144 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř