Přeskočit na hlavní obsah

Aktuální údaje o rozloze tuzemských vinic 2022


Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského tvořila v roce 2022 obhospodařovaná plocha tuzemských vinic přibližně 17 885 hektarů, přičemž produkční potenciál (součet osázené plochy, udělených povolení pro výsadbu a vyklučených vinic) byl na úrovni 18 495 ha.

Ve srovnání s minulým rokem se zvýšila ploch vinic o 19 ha, což bylo ovlivněno zejména vyšší plochou výsadeb. Pro rok 2022 byla stanovena kvóta pro přidělení povolení pro novou výsadbu vinic ve výši 178,4 ha. Ve stanoveném termínu požádalo o povolení 131 pěstitelů na výměru 81,6 hektarů. V tomto roce nebyla kvóta naplněna, vyhověno bylo všem žadatelům. Okamžitě využitelná plocha pro výsadbu v roce 2022 byla přibližně 450 ha. 

Pálava a Merlot

Vloni bylo vysázeno 383,4 ha nových vinic, o 115,2 hektarů více než v roce 2021. Mezi nejčastěji vysazované odrůdy révy vinné v tomto roce patřily: Pálava (62,6 ha), Tramín červený (52,8 ha) a Veltlínské zelené (23,7 ha) z bílých odrůd. Z modrých odrůd je to Merlot (10,6 ha). Z PIWI odrůd se nejvíce sázel Hibernal (17,5 ha).

Průměrné stáří nejvíce pěstovaných odrůd je 23 let. Zvláštní skupinou jsou odrůdy PIWI, vhodné pro pěstitelské systémy s nízkými vstupy, zejména pro systém ekologického zemědělství (BIO). Jejich výměra byla na konci roku 891 hektarů. To je oproti loňsku o 108 hektarů více. Nejpěstovanější odrůdou v této skupině je Hibernal s aktuální plochou 407 ha.

Podíl bílých odrůd roste

Z celkových 17 865 ha obhospodařované plochy vinic tvoří necelé tři čtvrtiny odrůdy moštové bílé, jejichž plocha se zvyšuje, zhruba jednu čtvrtinu odrůdy moštové modré a zanedbatelný podíl necelé 0,5 % připadá na stolní a podnožové odrůdy, ke kterým lze přiřadit i šlechtitelský materiál.

K největším vinařským obcím v ČR s plochou osázených vinic patřily Velké Bílovice (774 ha), Valtice (595 ha), Čejkovice (524 ha), Mikulov (515 ha), Novosedly (432 ha), Dolní Dunajovice (428 ha), Velké Pavlovice (374 ha), Vrbovec (347 ha) a Sedlec (300 ha). Ve vinařské oblasti Čechy je největší obcí Mělník (109 ha).

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř