Přeskočit na hlavní obsah

Aktuální údaje o rozloze tuzemských vinic 2022


Podle údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského tvořila v roce 2022 obhospodařovaná plocha tuzemských vinic přibližně 17 885 hektarů, přičemž produkční potenciál (součet osázené plochy, udělených povolení pro výsadbu a vyklučených vinic) byl na úrovni 18 495 ha.

Ve srovnání s minulým rokem se zvýšila ploch vinic o 19 ha, což bylo ovlivněno zejména vyšší plochou výsadeb. Pro rok 2022 byla stanovena kvóta pro přidělení povolení pro novou výsadbu vinic ve výši 178,4 ha. Ve stanoveném termínu požádalo o povolení 131 pěstitelů na výměru 81,6 hektarů. V tomto roce nebyla kvóta naplněna, vyhověno bylo všem žadatelům. Okamžitě využitelná plocha pro výsadbu v roce 2022 byla přibližně 450 ha. 

Pálava a Merlot

Vloni bylo vysázeno 383,4 ha nových vinic, o 115,2 hektarů více než v roce 2021. Mezi nejčastěji vysazované odrůdy révy vinné v tomto roce patřily: Pálava (62,6 ha), Tramín červený (52,8 ha) a Veltlínské zelené (23,7 ha) z bílých odrůd. Z modrých odrůd je to Merlot (10,6 ha). Z PIWI odrůd se nejvíce sázel Hibernal (17,5 ha).

Průměrné stáří nejvíce pěstovaných odrůd je 23 let. Zvláštní skupinou jsou odrůdy PIWI, vhodné pro pěstitelské systémy s nízkými vstupy, zejména pro systém ekologického zemědělství (BIO). Jejich výměra byla na konci roku 891 hektarů. To je oproti loňsku o 108 hektarů více. Nejpěstovanější odrůdou v této skupině je Hibernal s aktuální plochou 407 ha.

Podíl bílých odrůd roste

Z celkových 17 865 ha obhospodařované plochy vinic tvoří necelé tři čtvrtiny odrůdy moštové bílé, jejichž plocha se zvyšuje, zhruba jednu čtvrtinu odrůdy moštové modré a zanedbatelný podíl necelé 0,5 % připadá na stolní a podnožové odrůdy, ke kterým lze přiřadit i šlechtitelský materiál.

K největším vinařským obcím v ČR s plochou osázených vinic patřily Velké Bílovice (774 ha), Valtice (595 ha), Čejkovice (524 ha), Mikulov (515 ha), Novosedly (432 ha), Dolní Dunajovice (428 ha), Velké Pavlovice (374 ha), Vrbovec (347 ha) a Sedlec (300 ha). Ve vinařské oblasti Čechy je největší obcí Mělník (109 ha).

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Rakouské a české vinařství v roce 2021

Falkenstein © Austrian Wine / WSNA V roce 2021 mělo Rakousko 8,9 milionu a Česko 10,5 milionů obyvatel. Poměr Rakousko vs. Česko 46 : 54 .  V Rakousku roku 2021 dosáhla konzumace domácích i zahraničních vín 230 milionů litrů, tedy 25,8 litrů na obyvatele, a v Česku 180 milionů litrů, na obyvatele 17,2 litru. Rakousko vs. Česko 56 : 46 . Ve stejném roce bylo v Rakousku 6 291 vinařů, v Česku 1 869. Rakousko vs. Česko 77 : 23 . Rozloha rakouských produktivních vinic klesla v roce 2021 o téměř deset procent na 43 tisíc hektarů. Také plocha českých produktivních vinic v roce 2021 klesla, ale pouze o jedno procento, a jejich rozloha byla 18 tisíc hektarů. Rakousko vs. Česko 70 : 30 . Rakouská produkce vína dosáhla 2 900 tisíc hektolitrů, česká produkce 588 tisíc hektolitrů. Rakousko vs. Česko 83 : 17 . Údaj o domácí produkci je částečně ovlivněný nákupem zahraničních surovin.