Přeskočit na hlavní obsah

Aktuální údaje o rozloze tuzemských vinic 2023


Podle aktuálních údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského za rok 2023 tvořila obhospodařovaná plocha vinic v ČR přibližně 17735 hektarů (ha) a celkem bylo registrováno 13 263 pěstitelů, o půl tisíce méně než vloni. Současně klesl zájem vinohradníků o výsadbu nových vinic a přetrvával zvyšující trend výsadeb PIWI odrůd, vhodných pro ekologické pěstování.

Kvóta pro přidělení povolení pro novou výsadbu vinic ve výši 178,7 ha nebyla vyčerpána. O povolení požádalo 62 pěstitelů, kterým bylo vyhověno v plné výši, přidělená plocha pro novou výsadbu činila 31,5 ha.

Nejrozšířenější odrůdy

Celkem bylo vysázeno (v rámci povolení nové výsadby a obnovy vinic) 296 ha nových vinic, což je o 87 ha méně než v roce 2022. Mezi nejčastěji vysazované odrůdy révy vinné patřily z bílých odrůd Pálava (43 ha), Tramín červený (26 ha) a Ryzlink rýnský (26 ha); z modrých odrůd Merlot (14 ha). Z PIWI odrůd se nejvíce sázel Donauriesling (11 ha). Průměrné stáří nejvíce pěstovaných odrůd bylo 22 let.

I nadále se zvyšoval podíl ploch osázených PIWI odrůdami, vhodnými pro ekologickou nebo integrovanou produkci. Jejich výměra tvořila na konci roku 2023 celkem 960 hektarů, což je oproti roku 2022 o přibližně 70 ha více. Nejpěstovanější odrůdou v této kategorii byl Hibernal s aktuální plochou 421 ha.

K největším vinařským obcím v ČR s plochou osázených vinic patří podobně jako v letech předešlých Velké Bílovice (777 ha), Valtice (586 ha), Mikulov (517 ha), Čejkovice (505 ha), Dolní Dunajovice (434 ha), Novosedly (433 ha), Velké Pavlovice (368 ha), Vrbovec (350 ha) a Sedlec (315 ha). Ve vinařské oblasti Čechy je největší obcí Mělník (110 ha).

Pro rok 2024 je určena kvóta k povolení nové výsadby o rozloze 178,3 ha.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J