Přeskočit na hlavní obsah

Aktuální údaje o rozloze tuzemských vinic 2023


Podle aktuálních údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského za rok 2023 tvořila obhospodařovaná plocha vinic v ČR přibližně 17735 hektarů (ha) a celkem bylo registrováno 13 263 pěstitelů, o půl tisíce méně než vloni. Současně klesl zájem vinohradníků o výsadbu nových vinic a přetrvával zvyšující trend výsadeb PIWI odrůd, vhodných pro ekologické pěstování.

Kvóta pro přidělení povolení pro novou výsadbu vinic ve výši 178,7 ha nebyla vyčerpána. O povolení požádalo 62 pěstitelů, kterým bylo vyhověno v plné výši, přidělená plocha pro novou výsadbu činila 31,5 ha.

Nejrozšířenější odrůdy

Celkem bylo vysázeno (v rámci povolení nové výsadby a obnovy vinic) 296 ha nových vinic, což je o 87 ha méně než v roce 2022. Mezi nejčastěji vysazované odrůdy révy vinné patřily z bílých odrůd Pálava (43 ha), Tramín červený (26 ha) a Ryzlink rýnský (26 ha); z modrých odrůd Merlot (14 ha). Z PIWI odrůd se nejvíce sázel Donauriesling (11 ha). Průměrné stáří nejvíce pěstovaných odrůd bylo 22 let.

I nadále se zvyšoval podíl ploch osázených PIWI odrůdami, vhodnými pro ekologickou nebo integrovanou produkci. Jejich výměra tvořila na konci roku 2023 celkem 960 hektarů, což je oproti roku 2022 o přibližně 70 ha více. Nejpěstovanější odrůdou v této kategorii byl Hibernal s aktuální plochou 421 ha.

K největším vinařským obcím v ČR s plochou osázených vinic patří podobně jako v letech předešlých Velké Bílovice (777 ha), Valtice (586 ha), Mikulov (517 ha), Čejkovice (505 ha), Dolní Dunajovice (434 ha), Novosedly (433 ha), Velké Pavlovice (368 ha), Vrbovec (350 ha) a Sedlec (315 ha). Ve vinařské oblasti Čechy je největší obcí Mělník (110 ha).

Pro rok 2024 je určena kvóta k povolení nové výsadby o rozloze 178,3 ha.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř