Přeskočit na hlavní obsah

Aktuální údaje o rozloze tuzemských vinic 2023


Podle aktuálních údajů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského za rok 2023 tvořila obhospodařovaná plocha vinic v ČR přibližně 17735 hektarů (ha) a celkem bylo registrováno 13 263 pěstitelů, o půl tisíce méně než vloni. Současně klesl zájem vinohradníků o výsadbu nových vinic a přetrvával zvyšující trend výsadeb PIWI odrůd, vhodných pro ekologické pěstování.

Kvóta pro přidělení povolení pro novou výsadbu vinic ve výši 178,7 ha nebyla vyčerpána. O povolení požádalo 62 pěstitelů, kterým bylo vyhověno v plné výši, přidělená plocha pro novou výsadbu činila 31,5 ha.

Nejrozšířenější odrůdy

Celkem bylo vysázeno (v rámci povolení nové výsadby a obnovy vinic) 296 ha nových vinic, což je o 87 ha méně než v roce 2022. Mezi nejčastěji vysazované odrůdy révy vinné patřily z bílých odrůd Pálava (43 ha), Tramín červený (26 ha) a Ryzlink rýnský (26 ha); z modrých odrůd Merlot (14 ha). Z PIWI odrůd se nejvíce sázel Donauriesling (11 ha). Průměrné stáří nejvíce pěstovaných odrůd bylo 22 let.

I nadále se zvyšoval podíl ploch osázených PIWI odrůdami, vhodnými pro ekologickou nebo integrovanou produkci. Jejich výměra tvořila na konci roku 2023 celkem 960 hektarů, což je oproti roku 2022 o přibližně 70 ha více. Nejpěstovanější odrůdou v této kategorii byl Hibernal s aktuální plochou 421 ha.

K největším vinařským obcím v ČR s plochou osázených vinic patří podobně jako v letech předešlých Velké Bílovice (777 ha), Valtice (586 ha), Mikulov (517 ha), Čejkovice (505 ha), Dolní Dunajovice (434 ha), Novosedly (433 ha), Velké Pavlovice (368 ha), Vrbovec (350 ha) a Sedlec (315 ha). Ve vinařské oblasti Čechy je největší obcí Mělník (110 ha).

Pro rok 2024 je určena kvóta k povolení nové výsadby o rozloze 178,3 ha.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Spotřeba vína v roce 2022

Před několika málo dny zveřejnil Český statistický úřad , který jako jediný v Česku tyto údaje oficiálně zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2022 byla podle něj 9,73 litru na osobu a rok, téměř identická jako 9,72 litrů v předchozích dvou letech a tedy téměř nejnižší za posledních deset let. To představuje 169,5 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 852 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů, jen o málo vyšší, než předchozích 17 144 tisíc hektolitrů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok a vloni byla podle statistiků 16,54 litrů, obdobně jako v letech 2017 a 2020, celkem tedy 1 742 tisíc hektolitrů, tedy o trochu méně, než 1 803 tisíc hektolitrů v roce 2021. Údaje Registru vinic k tomu dodávají, že vína z hroznů z tuzemských vinic bylo v roce 2022 jen 528 tisíc hektolitrů a o rok dříve 565 tisíc hektolitrů. Ani ne třet...

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...