Přeskočit na hlavní obsah

Aktuální údaje o rozloze tuzemských vinic 2021


Přestože výroční zpráva Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského nebyla letos výjimečně vydaná už před začátkem prázdnin, ale bude zveřejněná až v říjnu, můžeme díky údajům registru vinic aktualizovat údaje o tuzemských vinicích roku 2021 již dnes.

Ke konci roku 2021 bylo registrováno 17 865,8 hektarů révo vinnou osázených vinic, 13 998 jejich pěstitelů, o téměř 650 méně, než v předchozím roce, a 1 869 výrobců vína, méně, než v roce 2020 i 2019. 

Více než dvě třetiny obhospodařované plochy vinic patřily odrůdám moštovým bílým, jejichž plocha se zvyšuje, necelá jedna třetina odrůdám moštovým modrým a zanedbatelný podíl necelé 0,5 % připadl na stolní a podnožové odrůdy a na šlechtitelský materiál. Produkční potenciál Česka byl 18 504,3 hektarů.

Pokles zájmu

Nejenže vloni klesl počet pěstitelů, klesl také jejich zájem o výsadbu nových vinic. Pro rok 2021 byla stanovena kvóta pro přidělení povolení pro novou výsadbu vinic ve výši 180,7 ha. Ve stanoveném termínu požádalo o povolení 173 pěstitelů na výměru 139,7 ha a uvedená kvóta zůstala nevyužitá i po prodloužení termínu příjmu žádostí. Přestože okamžitě využitelná plocha pro výsadbu byla přibližně 440 ha, i s novou výsadbou bylo vysázeno 268,2 ha nových vinic, o 28 ha méně než v minulém roce.

Populární odrůdy

Mezi nejčastěji vysazované odrůdy révy vinné patřila s 31,9 ha stále Pálava. Z ostatních bílých odrůd pak Rulandské bílé na ploše 18,9 ha a s 18,2 ha Ryzlink vlašský a z modrých odrůd pak s 10,9 ha Merlot. Mezi PIWI odrůdami kraloval s 18,3 ha Hibernal. Výměra ploch s PIWI odrůdami byla na konci roku 783 hektarů, což bylo ve srovnání s rokem 2020 o 43 ha více, jejich podíl na obhospodařované ploše činil 4 %. Nejpěstovanější odrůdou v této skupině byl už zmíněný Hibernal s aktuální plochou 384 ha, následovaný odrůdou Solaris na 149, 9 ha. 

Z celkové výměry vinic bylo v systému ekologického vinohradnictví registrováno 1 083 ha s podílem 6 %. Průměrné stáří nejvíce pěstovaných odrůd je 22 let.

Největší vinice

K největším vinařským obcím podle plochy osázených vinic patřily podobně jako v letech předešlých s 771 ha Velké Bílovice, následované Valticemi s 595 ha, Mikulovem s 518 ha, Čejkovicemi s 518 ha, Novosedly mají 427 ha, Dolní Dunajovice 424 ha, Velké Pavlovice 363 ha, Vrbovec 332 ha a Sedlec 295 ha. Ve vinařské oblasti Čechy je se 109 ha největší obcí Mělník. 

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J