Přeskočit na hlavní obsah

Třikrát o hektarovém výnosu. A pokaždé jinak


V Česku každoročně přibude okolo 500 hektarů obnovených vinic. Za posledních deset let se tak zmladila více než čtvrtina vinic a většina už je v produktivním věku. Přesto je výnos domácích vinic poloviční oproti německým. I proto domácí produkce vína uspokojí apetit jeho zdejších příznivců jen z jedné čtvrtiny. Podle analýzy dat Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV) snesou výnosy tuzemských vinic srovnání pouze s Rumunskem. Za Francií a Španělskem zaostávají o třetinu, za dalšími zeměmi produkujícími zejména moštové odrůdy včetně sousedícího Německa o polovinu a za Brazílií, z jejichž vinic se sklízí téměř tolik hroznů pro výrobu vína, jako čerstvých hroznů k jídlu, o dvě třetiny.

Podle na začátku března zveřejněného výběrového šetření Svazu vinařů České republiky byla loňská sklizeň 5,9 tuny na hektar, ještě o tři čtvrtě tuny méně, než analýzou srovnávaný výnos v roce 2018. Opravdu je to tak zlé? Je. Dokonce ještě horší.

Oblekovický Registr vinic eviduje téměř 16 000 pěstitelů révy vinné, ale každoročního šetření Svazu vinařů se účastní jen 70 až 170 respondentů. To podle jejichž hlášení byl předloňský výnos 5,8 tuny a loňský zmíněných 5,9 tuny na hektar.

Také Český statistický úřad každoročně zjišťuje údaj o sklizni dotazníkovým šetřením u vybraného vzorku pěstitelů, pravděpodobně u těch samých, celkový výsledek ale ještě dopočítává matematickým modelem. Podle něj byl předloňský výnos 5,5 tuny a loňský 5,6 tuny na hektar, o 5 % nižší.

A pak jsou tu údaje Registru vinic. Kterému zasílá údaje o sklizni všech bezmála 16 tisíc registrovaných pěstitelů s výjimkou těch, kteří veškerou svou produkci zpracují nebo si ji nechají zpracovat na víno. Těch samozřejmě není málo a k údaji o celkové sklizni je proto nezbytné se dostat oklikou přes také Registru známou celkovou produkci tuzemského vína bez produkce z dovezených surovin. Protože se žádná surovina z tuzemských vinic neexportuje, zanedbatelné množství jsou stolní hrozny a žádné se nesuší na hrozinky, lze s pomocí koeficientu výlisnosti OIV z celkové produkce vína spočítat celkovou sklizeň a tedy hektarový výnos.

Podle těchto údajů Registru vinic byl předloňský výnos 4,5 tuny a loňský 4,2 tuny na hektar. Tedy o 25 %, o jednu až jednu a půl tuny méně, než podle údajů předchozích dvou organizací.

Pro srovnání ještě nahlédneme do posledního statistického reportu Austrian Wine. Podle něj byl předloňský výnos sousedních rakouských vinic 7,6 tuny na hektar, o 3 tuny a tedy o 67 % vyšší, než český. Rakousko vs. Česko 63 : 37.

Podrobnější prozkoumání úrodnosti našich a rakouských vinic v delší časové řadě vykazuje pozoruhodné trendy. Zatímco rakouské vinohradnictví zažívá výkyvy, ale celkový trend je růstový, česká sklizeň je podle údajů uváděných respondenty ve výběrových šetření Svazu vinařů a ČSÚ více méně stabilní, ale podle údajů všech producentů v Registru vinic jejich produkce počínaje sklizní 2019 dramaticky klesá. Přestože obnova tuzemských vinic kontinuálně roste.



2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022
ÚKZÚZ – Registr vinic








Mladé vinice ha 1 650 1 295 1 460 1 502 1 498 1 830 1 036 1 009
Plodné vinice ha 16 027 16 439 16 440 16 561 16 686 16 090 16 824 16 871
Tuzemská sklizeň přepočtená t 101 398 115 552 120 251 98 258 70 421 76 528 76 439 71 290
Hektarový výnos t/ha 6,3 7,0 7,3 5,9 4,2 4,8 4,5 4,2










ČSÚ – Vývoj ploch a sklizní zemědělských plodin








Plodné vinice ha 15 808 15 797 15 807 15 941 16 081 16 140 16 359 16 416
Sklizeň t 90 608 75 905 79 774 103 704 67 956 90 376 90 059 91 764
Hektarový výnos t/ha 5,7 4,8 5,0 6,5 4,2 5,6 5,5 5,6
Ve srovnání s daty ÚKZÚZ % 91 % 68 % 69 % 110 % 100 % 118 % 121 % 132 %










SVČR - Sklizeň moštových hroznů








Respondentů ks 101 176 148 97 140 67 112 73
Plodné vinice ha 4 191 6 025 5 883 5 121 4 913 4 036 4 077 4 321
Sklizeň t 25 356 29 980 30 485 33 682 23 735 23 730 23 481 25 291
Hektarový výnos t/ha 6,1 5,0 5,2 6,6 4,8 5,9 5,8 5,9
Ve srovnání s daty ÚKZÚZ % 96 % 71 % 71 % 111 % 114 % 124 % 127 % 139 %










Austrian Wine – Statistics Report








Plodné vinice ha 43 777 46 487 48 055 48 645 48 721 48 062 42 835
Sklizeň hl 2 268 403 1 952 531 2 485 708 2 753 481 2 324 363 2 398 409 2 460 275
Sklizeň t 299 429 257 734 328 113 363 459 306 816 316 590 324 756
Hektarový výnos t/ha 6,8 5,5 6,8 7,5 6,3 6,6 7,6
Ve srovnání s daty ÚKZÚZ % 108 % 79 % 93 % 126 % 149 % 138 % 167 %

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J