Přeskočit na hlavní obsah

Komu patří Svatomartinské? Díl první.

Značka mladého vína

Za posledních deset let použil Vinařský fond víc než třetinu miliardy úplně jinak, než si zákonodárci od roku 2004 přejí. Kdekomu vrtá hlavou, kde ty podivně utracené peníze končí, což zas tak detektivní práce není. Daleko zajímavější je poznání, jakým způsobem se ty peníze utrácejí. Teď tedy příběh o Svatomartinském. Nejen víně.
Díky masivnímu marketingovému rozpočtu rostou zájem a poptávka po Svatomartinských vínech každým rokem. V roce 2005 získalo známku Svatomartinské okolo třiceti vinařství, v roce 2015 136 a letos 111 vinařů, kteří ho v roce 2005 prodali 125 tisíc lahví a 2,3 milionů lahví v roce 2015.

Marketingová podpora

Přestože Vinařský fond nad Svatomartinským plnou kontrolu nemá, hodně si ho považuje. Nejenže o něm letos už třikrát informoval na svém webu, což s výjimkou podobně podporované akce Růžové v zásadě nedělá.
Ale zejména na něj myslí ve svých rozpočtech, kde na marketing této značky věnuje kažodoročně až 8 milionů korun - alespoň do roku 2013, kdy to ještě uváděl. Od následujícího roku je částka většinou zahrnutá v patřičně nabobtnalé kapitole Mediální podpora a propagace značky Vína z Moravy, vína z Čech.

Historie značky

Vinařský fond je vlastníkem slovní ochranné známky Svatomartinské od jara roku 2005 a kombinované ochranné známky - s Martinem na koni - od jara 2006. Zaplatil za ni víc než milion korun.
Nepřehlédněme, že její užití jen z označování vín rozšířil v roce 2007 i na propagační činnost, obchod s vínem, pořádání soutěží a přehlídek, degustace vína, provozování klubů - vinoték, organizování seminářů, kongresů a sympozií, slavnosti vína nebo na odborné posuzování a hodnocení vína.

Stokorunové obchody

Už v říjnu 2006 Vinařský fond poskytl výhradní licenci k užívání značky Svatomartinské valtickému Národnímu vinařskému centru (NVC). Smlouvu fond každoročně obnovuje a za licenci inkasuje celé jedno sto korun.
Chce-li vinařství označit vína jako Svatomartinská, musí s NVC uzavřít podlicenční smlouvu, zaplatit mu za ni šest set korun, splnit apelační, takzvané technické podmínky včetně senzorického hodnocení vína a v případě zájmu NVC mu zdarma předat šest vín a prodat dalších třicet za předem určenou přátelskou cenu.
Krom toho musí už na začátku října závazně objednat záklopky nebo šroubovací uzávěry s Martinem na koni, i když senzorické hodnocení probíhá až v závěru října.

Weby weby

Vinařský fond sám pro informace o Svatomartinských vínech odkazuje na web www.wineofczechrepublic.cz, kterému říká "oficiální stránky tuzemského vinařství."
Vyhledávače také pro hledání Svatomartinské nabídnou vstup na stránky s doménou svatomartinske.cz. Kliknutí ale návštěvníky přivede na stránky www.vsvaltice.cz patřící vinařství Château Valtice - Vinné sklepy Valtice. Aby ne, když vlastníkem této domény je David Šťastný, obchodní ředitel Château Valtice, který ale doménu zaregistroval až v únoru 2007, dva roky nato, kdy značku Svatomartinské koupil Vinařský fond. Ne že by tedy sám fond neměl na registraci času dost.
Na "oficiální stránky tuzemského vinařství" přivede návštěvníky doména svatomartinskevino.cz. Ale ani ta nepatří Vinařskému fondu. V listopadu 2006 si ji zaregistrovala firma Comtech, dnes Sokotra, kterou vlastní Miloslav Muselík a která dodnes sídlí na stejné adrese jako společnost Comtech Group. Ta, které Vinařský fond za masivní reklamní kampaně Svatomartinského drahně let platil a která najala i pro Svatomartinské populárního Ondřeje Brzobohatého.
Asi nepřekvapí, že Vinařskému fondu nepatří ani doména oficiálních stránek tuzemského vinařství wineofczechrepublic.cz. Tu si už v červnu 2003 zaregistrovalo soukromé NVC a vlastní ji dodnes.

Paralely

Kromě značky Svatomartinské máme i další tuzemské potravinářské značkové paralely. Nejblíž je kombinovaná ochranná známka Regionální potravina, určená také pro víno a vlastněná přímo Ministerstvem zemědělství. Její komunikaci zajišťuje pro ministerstvo také na základě licenční smlouvy - v tomto případě ale nevýhradní - Statní zemědělský intervenční fond. A ten stejnou vinařskou chybu neudělal a doménu regionalnipotravina.cz si včas zaregistroval.
Bohužel totéž nelze říci o potravinářské značce Klasa. Samotná ochranná známka musela být trochu ohnutá - její text je “a Klasa” - protože soukromý subjekt při registraci stát o léta předběhl. Licenci k ní - také nevýhradní - drží také SZIF, ale domény klasa.cz ani aklasa.cz nepatří ani jemu ani žádné jiné státní instituci.
Když už jsme u titulu Regionální potravina. V jihomoravském kraji je pro svůj nealkoholický mošt z odrůdy Pálava jeho letošní držitelkou jediná tuzemská producentka odrůdových vinných moštů.
Ale neodbíhejme od Svatomartinského. Zvlášť když nejde jen o víno. Jde také o košty, které jsou s ním spojené. O nich více ve druhém dílu.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Zdá se, že Česko je (opět) značně alkoholické

Srpnový titulek ČTK hlásal, že „ Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla “ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví: „ V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě .“  Odtud už je pro úřady jen krůček k úvaze o regulaci prodeje alkoholu a reklamy na něj. „ Ministerstvo zdravotnictví se soustředí na přípravu návrhu posílení regulace reklamy u alkoholických nápojů, neboť právě dostupná reklama má zásadní vliv na toleranci české společnosti k alkoholu a působí negativně zejména na děti ," dodala mluvčí. A Sněmovna v červenci schválila zvýšení daně na tvrdý alkohol, tabák a hazard. Na tiché víno je spotřební daň nulová, u piva se liší podle velikosti pivovaru, je ale nižší než u tvrdého alkoholu.  Skutečně v Evropě druzí? Jenže tyto regulační úvahy nevycházejí ze správného údaje, jakkoli statisticky korektního. Ignorují totiž černý trh a

Jeden a půl milionu litrů Vín Originální Certifikace

Počet tuzemských apelací se desátým rokem od povolení první zaokrouhlil na deset a součtem předčil všechny podoblasti, co jich v Česku máme. Desetiletá tradice mohla být i delší, nebýt několikaletého martýria, které Ministerstvo zemědělství nachystalo průkopnickým znojemským žadatelům a notně je tak vzdálilo od jejich průkopnického cíle. Připomeňme, že na rozdíl od stávajícího klasifikačního systému ten apelační pro vinaře a jejich lahvová vína znamená žádné přívlastky, žádné podoblasti, žádné vinařské obce ani viniční tratě, ale namísto státní kontroly jakosti dopřává spolkům samoregulaci. Vína pod obojí Ale nepředstavuje Sofiinu volbu, producenti mohou mít ve svém portfoliu současně vína přívlastková i apelační, která klidně mohou pocházet i ze stejné sklizně i stejné viniční trati. A musí pak svým zákazníkům vysvětlovat rozdíl mezi nimi.