Přeskočit na hlavní obsah

Komu patří Svatomartinské? Díl první.

Značka mladého vína

Za posledních deset let použil Vinařský fond víc než třetinu miliardy úplně jinak, než si zákonodárci od roku 2004 přejí. Kdekomu vrtá hlavou, kde ty podivně utracené peníze končí, což zas tak detektivní práce není. Daleko zajímavější je poznání, jakým způsobem se ty peníze utrácejí. Teď tedy příběh o Svatomartinském. Nejen víně.
Díky masivnímu marketingovému rozpočtu rostou zájem a poptávka po Svatomartinských vínech každým rokem. V roce 2005 získalo známku Svatomartinské okolo třiceti vinařství, v roce 2015 136 a letos 111 vinařů, kteří ho v roce 2005 prodali 125 tisíc lahví a 2,3 milionů lahví v roce 2015.

Marketingová podpora

Přestože Vinařský fond nad Svatomartinským plnou kontrolu nemá, hodně si ho považuje. Nejenže o něm letos už třikrát informoval na svém webu, což s výjimkou podobně podporované akce Růžové v zásadě nedělá.
Ale zejména na něj myslí ve svých rozpočtech, kde na marketing této značky věnuje kažodoročně až 8 milionů korun - alespoň do roku 2013, kdy to ještě uváděl. Od následujícího roku je částka většinou zahrnutá v patřičně nabobtnalé kapitole Mediální podpora a propagace značky Vína z Moravy, vína z Čech.

Historie značky

Vinařský fond je vlastníkem slovní ochranné známky Svatomartinské od jara roku 2005 a kombinované ochranné známky - s Martinem na koni - od jara 2006. Zaplatil za ni víc než milion korun.
Nepřehlédněme, že její užití jen z označování vín rozšířil v roce 2007 i na propagační činnost, obchod s vínem, pořádání soutěží a přehlídek, degustace vína, provozování klubů - vinoték, organizování seminářů, kongresů a sympozií, slavnosti vína nebo na odborné posuzování a hodnocení vína.

Stokorunové obchody

Už v říjnu 2006 Vinařský fond poskytl výhradní licenci k užívání značky Svatomartinské valtickému Národnímu vinařskému centru (NVC). Smlouvu fond každoročně obnovuje a za licenci inkasuje celé jedno sto korun.
Chce-li vinařství označit vína jako Svatomartinská, musí s NVC uzavřít podlicenční smlouvu, zaplatit mu za ni šest set korun, splnit apelační, takzvané technické podmínky včetně senzorického hodnocení vína a v případě zájmu NVC mu zdarma předat šest vín a prodat dalších třicet za předem určenou přátelskou cenu.
Krom toho musí už na začátku října závazně objednat záklopky nebo šroubovací uzávěry s Martinem na koni, i když senzorické hodnocení probíhá až v závěru října.

Weby weby

Vinařský fond sám pro informace o Svatomartinských vínech odkazuje na web www.wineofczechrepublic.cz, kterému říká "oficiální stránky tuzemského vinařství."
Vyhledávače také pro hledání Svatomartinské nabídnou vstup na stránky s doménou svatomartinske.cz. Kliknutí ale návštěvníky přivede na stránky www.vsvaltice.cz patřící vinařství Château Valtice - Vinné sklepy Valtice. Aby ne, když vlastníkem této domény je David Šťastný, obchodní ředitel Château Valtice, který ale doménu zaregistroval až v únoru 2007, dva roky nato, kdy značku Svatomartinské koupil Vinařský fond. Ne že by tedy sám fond neměl na registraci času dost.
Na "oficiální stránky tuzemského vinařství" přivede návštěvníky doména svatomartinskevino.cz. Ale ani ta nepatří Vinařskému fondu. V listopadu 2006 si ji zaregistrovala firma Comtech, dnes Sokotra, kterou vlastní Miloslav Muselík a která dodnes sídlí na stejné adrese jako společnost Comtech Group. Ta, které Vinařský fond za masivní reklamní kampaně Svatomartinského drahně let platil a která najala i pro Svatomartinské populárního Ondřeje Brzobohatého.
Asi nepřekvapí, že Vinařskému fondu nepatří ani doména oficiálních stránek tuzemského vinařství wineofczechrepublic.cz. Tu si už v červnu 2003 zaregistrovalo soukromé NVC a vlastní ji dodnes.

Paralely

Kromě značky Svatomartinské máme i další tuzemské potravinářské značkové paralely. Nejblíž je kombinovaná ochranná známka Regionální potravina, určená také pro víno a vlastněná přímo Ministerstvem zemědělství. Její komunikaci zajišťuje pro ministerstvo také na základě licenční smlouvy - v tomto případě ale nevýhradní - Statní zemědělský intervenční fond. A ten stejnou vinařskou chybu neudělal a doménu regionalnipotravina.cz si včas zaregistroval.
Bohužel totéž nelze říci o potravinářské značce Klasa. Samotná ochranná známka musela být trochu ohnutá - její text je “a Klasa” - protože soukromý subjekt při registraci stát o léta předběhl. Licenci k ní - také nevýhradní - drží také SZIF, ale domény klasa.cz ani aklasa.cz nepatří ani jemu ani žádné jiné státní instituci.
Když už jsme u titulu Regionální potravina. V jihomoravském kraji je pro svůj nealkoholický mošt z odrůdy Pálava jeho letošní držitelkou jediná tuzemská producentka odrůdových vinných moštů.
Ale neodbíhejme od Svatomartinského. Zvlášť když nejde jen o víno. Jde také o košty, které jsou s ním spojené. O nich více ve druhém dílu.

Nejčtenější

Marketing pro (některá) Vína z Moravy i vína z Čech

Desítky milionů ročně za žlutý čtvereček >>> logo Vinařského fondu, které není jeho Nejdražší problém Vinařského fondu rozhodně není schovaný pod pokličkou. Právě naopak. Na první pohled ho lze vidět na billboardech, na všech tiskovinách fondu i na akcích, které dostanou jeho granty. Jmenuje se Vína z Moravy vína z Čech a vypadá přesně takhle >>> A není to jen kvůli tomu, že za marketingové kampaně, kterými tohle logo a tenhle slogan propaguje, utrácí fond peníze v rozporu se zákonem.  Není to dokonce ani kvůli tomu, že těch peněz utrácí neuvěřitelně mnoho - jen v loňském roce to bylo víc než 22 a půl a v předloňském 23 a půl milionu, více než třetinu svého každoročního rozpočtu. Ale největší problém je to proto, že tyto neuvěřitelně vysoké nelegální investice z veřejných prostředků jdou na propagaci značky, která fondu nepatří. Je soukromá a vždycky byla. Šest značek a žádná fondu Abychom byli úplně přesní. Ochranných známek kombinujících uved...

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...

Černý trh a žebříček největších vinařství

Seznam nejproduktivnější dvacítky domácích vinařství roku 2020 nebyl nijak překvapivý. Produkce jedné poloviny je v nabídce supermarketů a druhé v nabídce sítí vinoték. Zkrátka ta jména jsou veřejnosti známá. Pohled na první dvacítku roku 2015 je jiný. Nejen medailová místa a následující příčky obsadila vinařství, o kterých slyšel málokdo, přestože jejich souhrnná produkce hravě překonala kohokoli jiného včetně tehdejší i dnešní jedničky. Uprostřed tohoto období, na přelomu let 2017 a 2018 byl novelou vinařského zákona oficiálně poražený černý trh s vínem . Celá tuzemská produkce před novelou za leta 2015 až 2017 byla 2,1 milionu hektolitrů vína a za roky 2018 až 2020 po novele o šestnáct procent nižších 1,8 milionů hektolitrů. Můžeme sice hovořit o počasí nebo sklizni, faktem ale je, že vinařství s obdobným poklesem šla s trhem, a že rostla nebo klesala ta s produkcí stoupající nebo klesající výrazně víc. Třicet jedna vinařství Mezi lety 2015 až 2020 se v první dvacítce největších pr...