Přeskočit na hlavní obsah

Komu patří Svatomartinské? Díl první.

Značka mladého vína

Za posledních deset let použil Vinařský fond víc než třetinu miliardy úplně jinak, než si zákonodárci od roku 2004 přejí. Kdekomu vrtá hlavou, kde ty podivně utracené peníze končí, což zas tak detektivní práce není. Daleko zajímavější je poznání, jakým způsobem se ty peníze utrácejí. Teď tedy příběh o Svatomartinském. Nejen víně.
Díky masivnímu marketingovému rozpočtu rostou zájem a poptávka po Svatomartinských vínech každým rokem. V roce 2005 získalo známku Svatomartinské okolo třiceti vinařství, v roce 2015 136 a letos 111 vinařů, kteří ho v roce 2005 prodali 125 tisíc lahví a 2,3 milionů lahví v roce 2015.

Marketingová podpora

Přestože Vinařský fond nad Svatomartinským plnou kontrolu nemá, hodně si ho považuje. Nejenže o něm letos už třikrát informoval na svém webu, což s výjimkou podobně podporované akce Růžové v zásadě nedělá.
Ale zejména na něj myslí ve svých rozpočtech, kde na marketing této značky věnuje kažodoročně až 8 milionů korun - alespoň do roku 2013, kdy to ještě uváděl. Od následujícího roku je částka většinou zahrnutá v patřičně nabobtnalé kapitole Mediální podpora a propagace značky Vína z Moravy, vína z Čech.

Historie značky

Vinařský fond je vlastníkem slovní ochranné známky Svatomartinské od jara roku 2005 a kombinované ochranné známky - s Martinem na koni - od jara 2006. Zaplatil za ni víc než milion korun.
Nepřehlédněme, že její užití jen z označování vín rozšířil v roce 2007 i na propagační činnost, obchod s vínem, pořádání soutěží a přehlídek, degustace vína, provozování klubů - vinoték, organizování seminářů, kongresů a sympozií, slavnosti vína nebo na odborné posuzování a hodnocení vína.

Stokorunové obchody

Už v říjnu 2006 Vinařský fond poskytl výhradní licenci k užívání značky Svatomartinské valtickému Národnímu vinařskému centru (NVC). Smlouvu fond každoročně obnovuje a za licenci inkasuje celé jedno sto korun.
Chce-li vinařství označit vína jako Svatomartinská, musí s NVC uzavřít podlicenční smlouvu, zaplatit mu za ni šest set korun, splnit apelační, takzvané technické podmínky včetně senzorického hodnocení vína a v případě zájmu NVC mu zdarma předat šest vín a prodat dalších třicet za předem určenou přátelskou cenu.
Krom toho musí už na začátku října závazně objednat záklopky nebo šroubovací uzávěry s Martinem na koni, i když senzorické hodnocení probíhá až v závěru října.

Weby weby

Vinařský fond sám pro informace o Svatomartinských vínech odkazuje na web www.wineofczechrepublic.cz, kterému říká "oficiální stránky tuzemského vinařství."
Vyhledávače také pro hledání Svatomartinské nabídnou vstup na stránky s doménou svatomartinske.cz. Kliknutí ale návštěvníky přivede na stránky www.vsvaltice.cz patřící vinařství Château Valtice - Vinné sklepy Valtice. Aby ne, když vlastníkem této domény je David Šťastný, obchodní ředitel Château Valtice, který ale doménu zaregistroval až v únoru 2007, dva roky nato, kdy značku Svatomartinské koupil Vinařský fond. Ne že by tedy sám fond neměl na registraci času dost.
Na "oficiální stránky tuzemského vinařství" přivede návštěvníky doména svatomartinskevino.cz. Ale ani ta nepatří Vinařskému fondu. V listopadu 2006 si ji zaregistrovala firma Comtech, dnes Sokotra, kterou vlastní Miloslav Muselík a která dodnes sídlí na stejné adrese jako společnost Comtech Group. Ta, které Vinařský fond za masivní reklamní kampaně Svatomartinského drahně let platil a která najala i pro Svatomartinské populárního Ondřeje Brzobohatého.
Asi nepřekvapí, že Vinařskému fondu nepatří ani doména oficiálních stránek tuzemského vinařství wineofczechrepublic.cz. Tu si už v červnu 2003 zaregistrovalo soukromé NVC a vlastní ji dodnes.

Paralely

Kromě značky Svatomartinské máme i další tuzemské potravinářské značkové paralely. Nejblíž je kombinovaná ochranná známka Regionální potravina, určená také pro víno a vlastněná přímo Ministerstvem zemědělství. Její komunikaci zajišťuje pro ministerstvo také na základě licenční smlouvy - v tomto případě ale nevýhradní - Statní zemědělský intervenční fond. A ten stejnou vinařskou chybu neudělal a doménu regionalnipotravina.cz si včas zaregistroval.
Bohužel totéž nelze říci o potravinářské značce Klasa. Samotná ochranná známka musela být trochu ohnutá - její text je “a Klasa” - protože soukromý subjekt při registraci stát o léta předběhl. Licenci k ní - také nevýhradní - drží také SZIF, ale domény klasa.cz ani aklasa.cz nepatří ani jemu ani žádné jiné státní instituci.
Když už jsme u titulu Regionální potravina. V jihomoravském kraji je pro svůj nealkoholický mošt z odrůdy Pálava jeho letošní držitelkou jediná tuzemská producentka odrůdových vinných moštů.
Ale neodbíhejme od Svatomartinského. Zvlášť když nejde jen o víno. Jde také o košty, které jsou s ním spojené. O nich více ve druhém dílu.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Produkce VOC vín v letech 2021 a 2022

Změny ve struktuře, obsahu i zdrojích Situační a výhledové zprávy v oboru Víno Ministerstva zemědělství způsobily, že v posledních čtenáři nenaleznou údaje o produkci VOC vín v roce 2021. Nyní už je ale bilance produkce těchto vín, jejichž vzorem měl být italský systém DOC, francouzský AOC či AOP a další, byť srovnání není vůbec přiléhavé , kompletní. Aktuálních patnáct povolených VOC oblastí v roce 2022 vyprodukovalo 2,83 tisíce hektolitrů VOC vína, o třetinu méně, než v předchozím roce. Podíl produkce VOC vín na celkové domácí produkci 528 tis. hl tak klesl na nepovšimnutelných 0,54 % . Tři oblasti žádné VOC víno nevyrobily, Mělník, Hustopečsko a Přítlucká hora. O rok dříve bylo vín VOC 4,1 tisíce hektolitrů a v roce 2020 3,9 tis. hl. Zatříděné víno MJ 2021 2022 VOC Znojmo l 249 794 141 001 VOC Mikulovsko l 37 197