Přeskočit na hlavní obsah

Jaké bude Parlamentní víno 2023


V letošním roce čeká Poslaneckou sněmovnu páté a tedy trochu výroční ocenění sedmi vybraných vín titulem a zlatou medailí Parlamentní víno 2023. To je správná chvíle ohlédnout se za výsledky uplynulých čtyř ročníků.

Soutěže o zlatou parlamentní medaili se mohou účastnit pouze vína se zlatou nebo stříbrnou medailí ze soutěže Salon vín. Tu pořádá servisní organizace Svazu vinařů. Podle národních standardů certifikovaných soutěží vín, kterou Salon vín je, musí být hodnotitelé soutěžících vín zapsáni v registru degustátorů této servisní organizace. Podmínkou zápisu do registru je absolvování školení pro senzorickou analýzu vín v této servisní organizaci Svazu vinařů a jeho pravidelné opakování.

Čtyři ročníky

V prvním ročníku parlamentní soutěže získalo sedm parlamentních medailí sedm vinařství, která jsou členem Svazu vinařů. Ve druhém ročníku získalo sedm parlamentních medailí také sedm vinařství, která jsou členem Svazu vinařů. Ve třetím ročníku získalo jedno nesvazové vinařství jednu parlamentní medaili ze sedmi.

Ze čtvrtého ročníku parlamentní soutěže si dvě medaile ze sedmi odneslo také jedno nesvazové vinařství. Celkem bylo vloni oceněno prvním až třetím místem ve zmíněných sedmi kategoriích dvacet jedna vín, z nichž sedmnáct vyprodukovali členové Svazu vinařů a čtyři nečlenové. Svazem vinařů proškolení degustátoři očividně preferují vína produkovaná vinaři ze Svazu vinařů.

Šance jedné desetiny

Registr vinic eviduje bez stovky dva tisíce vinařů, z nichž členem Svazu vinařů je dvě stě, pouhých 11 %. Pravděpodobnost, že zlatou parlamentní medaili získá pro své víno člen Svazu vinařů sice z počátečních sta procent trochu klesá, přesto za čtyři uběhlé roky dosahuje velmi vysoké míry 89 %. 

Zdá se, že své parlamentní ambice podílet se na legislativním procesu vinařského zákona a prováděcích předpisů Svaz vinařů překonal. Pod jeho decentním vedením Poslanecká sněmovna přeje už čtyři roky přímo jeho členům.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J