Přeskočit na hlavní obsah

Vinařský ročník 2022 globálně


Pau Roca, generální ředitel Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV), v dubnu prezentoval předběžné výsledky roku 2022. Česko je opět v první dvacítce, bohužel jen díky chybě.

Vinice

Světová plocha vinic se v roce 2022 odhaduje na 7,3 milionů hektarů, což je jen nepatrně méně než v roce 2021 (-0,4 %). Zdá se, že plocha světových vinic se od roku 2017 stabilizovala. Za současnou stabilizací se však skrývá různorodý vývoj v hlavních vinařských zemích. Na prvních příčkách celkové plochy vinohradů zůstává Španělsko, Francie, Čína, Itálie a Turecko, dvě z uvedených zemí však jen díky majoritní produkci stolních hroznů.

Produkce

Světová produkce vína v roce 2022 se odhaduje na 258 milionů hektolitrů, což znamená mírný pokles o 1 % oproti roku 2021. Důvodem je vyšší než očekávaný objem sklizně v Evropě, a to navzdory suchu a vlnám veder během jara a léta, a průměrná úroveň produkce na jižní polokouli. Nejvyšší produkci zaznamenali v Itálii, Francii, Španělsku a Spojených státech a na jižní polokouli v Austrálii, Chile, Argentině a Jižní Africe.

Spotřeba

Světová spotřeba vína v roce 2022 se odhaduje na 232 milionů hektolitrů, což znamená pokles o 2 mil. hl oproti roku 2021. Válka na Ukrajině a s ní spojená energetická krize spolu s narušením globálního dodavatelského řetězce vedly ke skokovému nárůstu nákladů na výrobu a distribuci. To mělo za následek výrazné zvýšení cen vína pro spotřebitele. V tomto kontextu bylo chování při spotřebě vína na úrovni jednotlivých zemí poměrně různorodé v rámci geografických regionů. Největší spotřebu již tradičně vykázaly Spojené státy následované Francií, Itálií, Německem a Spojeným královstvím.

Export

Vývoz vína v roce 2022 byl vážně ovlivněn vysokou inflací a narušením globálního dodavatelského řetězce, které vedlo k výraznému zpomalení námořní přepravy. Tato kombinace událostí měla za následek celkově nižší objem vyvezeného vína za mnohem vyšší průměrnou cenu (+15 % oproti roku 2021), přičemž hodnota celosvětového vývozu vína se odhaduje na 37,6 miliardy EUR, což je nejvyšší hodnota, jaká kdy byla zaznamenána. Největšími vývozci vína byly Itálie, Španělsko a Francie, největšími dovozci Spojené státy, Německo a Spojené království.

V žebříčku konzumace zůstalo Česko s objemem 2,3 milionů hektolitrů vína na dvacáté pozici za Švýcarskem, Japonskem a Rakouskem a před Belgií a Švédskem. Do tohoto sousedství nás však přivádí chyba ministerstva zemědělství, které do OIV v posledních letech odesílá údaj Českého statistického úřadu o celkové spotřebě vína včetně vína ovocného. To se ale na celkové spotřebě podílí nezanedbatelnou jednou pětinou a po jeho odečtení by čeští příznivci vína z této skupiny vypadli.




Nejčtenější

Marketing pro (některá) Vína z Moravy i vína z Čech

Desítky milionů ročně za žlutý čtvereček >>> logo Vinařského fondu, které není jeho Nejdražší problém Vinařského fondu rozhodně není schovaný pod pokličkou. Právě naopak. Na první pohled ho lze vidět na billboardech, na všech tiskovinách fondu i na akcích, které dostanou jeho granty. Jmenuje se Vína z Moravy vína z Čech a vypadá přesně takhle >>> A není to jen kvůli tomu, že za marketingové kampaně, kterými tohle logo a tenhle slogan propaguje, utrácí fond peníze v rozporu se zákonem.  Není to dokonce ani kvůli tomu, že těch peněz utrácí neuvěřitelně mnoho - jen v loňském roce to bylo víc než 22 a půl a v předloňském 23 a půl milionu, více než třetinu svého každoročního rozpočtu. Ale největší problém je to proto, že tyto neuvěřitelně vysoké nelegální investice z veřejných prostředků jdou na propagaci značky, která fondu nepatří. Je soukromá a vždycky byla. Šest značek a žádná fondu Abychom byli úplně přesní. Ochranných známek kombinujících uved...

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...