Přeskočit na hlavní obsah

Vinařský ročník 2022 globálně


Pau Roca, generální ředitel Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV), v dubnu prezentoval předběžné výsledky roku 2022. Česko je opět v první dvacítce, bohužel jen díky chybě.

Vinice

Světová plocha vinic se v roce 2022 odhaduje na 7,3 milionů hektarů, což je jen nepatrně méně než v roce 2021 (-0,4 %). Zdá se, že plocha světových vinic se od roku 2017 stabilizovala. Za současnou stabilizací se však skrývá různorodý vývoj v hlavních vinařských zemích. Na prvních příčkách celkové plochy vinohradů zůstává Španělsko, Francie, Čína, Itálie a Turecko, dvě z uvedených zemí však jen díky majoritní produkci stolních hroznů.

Produkce

Světová produkce vína v roce 2022 se odhaduje na 258 milionů hektolitrů, což znamená mírný pokles o 1 % oproti roku 2021. Důvodem je vyšší než očekávaný objem sklizně v Evropě, a to navzdory suchu a vlnám veder během jara a léta, a průměrná úroveň produkce na jižní polokouli. Nejvyšší produkci zaznamenali v Itálii, Francii, Španělsku a Spojených státech a na jižní polokouli v Austrálii, Chile, Argentině a Jižní Africe.

Spotřeba

Světová spotřeba vína v roce 2022 se odhaduje na 232 milionů hektolitrů, což znamená pokles o 2 mil. hl oproti roku 2021. Válka na Ukrajině a s ní spojená energetická krize spolu s narušením globálního dodavatelského řetězce vedly ke skokovému nárůstu nákladů na výrobu a distribuci. To mělo za následek výrazné zvýšení cen vína pro spotřebitele. V tomto kontextu bylo chování při spotřebě vína na úrovni jednotlivých zemí poměrně různorodé v rámci geografických regionů. Největší spotřebu již tradičně vykázaly Spojené státy následované Francií, Itálií, Německem a Spojeným královstvím.

Export

Vývoz vína v roce 2022 byl vážně ovlivněn vysokou inflací a narušením globálního dodavatelského řetězce, které vedlo k výraznému zpomalení námořní přepravy. Tato kombinace událostí měla za následek celkově nižší objem vyvezeného vína za mnohem vyšší průměrnou cenu (+15 % oproti roku 2021), přičemž hodnota celosvětového vývozu vína se odhaduje na 37,6 miliardy EUR, což je nejvyšší hodnota, jaká kdy byla zaznamenána. Největšími vývozci vína byly Itálie, Španělsko a Francie, největšími dovozci Spojené státy, Německo a Spojené království.

V žebříčku konzumace zůstalo Česko s objemem 2,3 milionů hektolitrů vína na dvacáté pozici za Švýcarskem, Japonskem a Rakouskem a před Belgií a Švédskem. Do tohoto sousedství nás však přivádí chyba ministerstva zemědělství, které do OIV v posledních letech odesílá údaj Českého statistického úřadu o celkové spotřebě vína včetně vína ovocného. To se ale na celkové spotřebě podílí nezanedbatelnou jednou pětinou a po jeho odečtení by čeští příznivci vína z této skupiny vypadli.




Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařství Mi

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho