Přeskočit na hlavní obsah

Potravinářská inspekce o víně 2022


Státní zemědělská a potravinářská inspekce se s veřejností podělila o výsledky loňských kontrol vína. Za účelem prověření požadavků na produkci a uvádění na trh výrobků z révy vinné provedla v roce 2022 celkem 4 450 kontrolních vstupů do 3 132 provozoven. Během těchto kontrol byla v 1 115 kontrolních materiálech popsána minimálně jedna nevyhovující skutečnost a tedy 1/4 daných kontrol byla nevyhovující. Nejčastěji byla projednávána porušení nedodržení požadavků na označení produktu/vína (53), nedodržení požadavků na uvádění do oběhu vína (148) a řádné nevedení evidenčních knih v odvětví vína (91).

Nedostatky

V rámci těchto kontrolních vstupů bylo za účelem laboratorní analýzy odebráno dle analýzy rizika 734 šarží výrobků z révy vinné, z nichž 87 šarží, 12 %, nevyhovělo povoleným enologickým postupům a omezením.

Nejpočetnější zjištění bylo v senzoricky nevyhovujících parametrech. Nejčastější byly choroby a vady jako například oxidáza, nežádoucí těkavé látky – octovatění vína, nežádoucí biologické procesy – druhotná fermentace a plíseň. Dále byly zjištěny nedostatky při ověřování údajů uvedených na etiketě vín, lišily se údaje o skutečném obsahu alkoholu anebo údaje o zbytkovém obsahu cukru.

Nedostatky v jakostních a bezpečnostních parametrech byly zjištěny v případě překročení povoleného limitu obsahu těkavých kyselin, překročení limitu přetlaku v lahvi pro danou kategorii produktu a celkového obsahu alergenu oxidu siřičitého.

Dále byly odhalené nepovolené enologické postupy, a to v případě překročení limitu pro zvyšování přirozeného obsahu alkoholu ve výrobku nadlimitním přídavkem cukru do moštu nebo rmutu a překročení limitu v případě použití kyseliny sorbové jako konzervantu, kyseliny citronové jako stabilizátoru nebo obsahu mědi.

Nevyhovující

Závažná zjištění, tedy falšování produktu, byla zjištěna v 10 případech, a to u šarží vín původem z Česka, Slovenska a Španělska. Tato vína a částečně zkvašené hroznové mošty včetně burčáku obsahovaly zakázaný přídavek exogenní vody (3×), neodpovídající geografický původ (2×), nepovolený přídavek syntetických aromat (2×), nepovolený přídavek barviva – azorubin (E120), dále původ ethanolu u likérového vína a nepovolená přítomnost sacharinu jako náhradního sladidla.

Dále bylo v rámci těchto vstupů na místě hodnoceno 779 šarží výroků z révy vinné, z nichž 332 šarží, 43 %, nevyhovělo právním předpisům, nejčastěji v neodpovídajícím či zavádějícím značení. Celkem tedy bylo hodnoceno 1513 šarží výrobků z révy vinné, z nichž 419 šarží nevyhovělo právním předpisům, což představuje 27,7 % nevyhovujících šarží ze všech hodnocených šarží. U lihovin byl tento podíl 10,4 % a u piva 11,3 %, ve srovnání s vínem méně než polovina. V porovnání s rokem 2021 se jedná o mírný nárůst nevyhovujících záchytů a současně navýšení celkového počtu posuzovaných šarží výrobků z révy vinné.

Dovozy

Zaměření kontrolní činnosti v roce 2022, s ohledem na výrobky z révy vinné, směřovalo zejména na kontrolu „dovozů“ nebalených vín ze zahraničí. V tomto období bylo oznámeno celkem 2 599 hlášení příjmu nebaleného vína, což představuje 4 004 šarží v celkovém množství 57 245 376 litrů. Nejčastěji se jednalo o nebalené víno původem z Maďarska, Itálie, Španělska, Argentiny, Slovenska, Rakouska a Moldavska.

V rámci kontroly bylo inspektory provedeno celkem 367 kontrolních vstupů, během kterých byla prověřena oznamovací povinnost u 739 šarží, 18,5 %, v celkovém objemu 10 690 955 litrů, tj. 18,7 %. V laboratoři bylo analyzováno 152 šarží nebalených vín v celkovém objemu 2 584 432 litrů. Laboratorním rozborům nevyhověly celkem 2 šarže nebalených vín. U nebaleného vína původem ze Španělska v objemu 21,4 tis. litrů byl zjištěn překročený povolený limit pro obsah mědi. Naopak u druhého nebaleného vína původem z Rakouska v objemu 200 litrů neodpovídala naměřená hodnota skutečného obsahu alkoholu deklaraci na obalu výrobku a průvodního dokladu. Ostatní vzorky byly vyhodnoceny jako vyhovující.

Maloobchod

Druhé podstatné zaměření kontrolní činnosti směřovalo na prověření zákonných podmínek při prodeji vína spotřebiteli, tedy prodeji vína sudového, čepovaného, rozlévaného a vína v obalu určeném pro spotřebitele.

Zásadní pohled tak byl upřen na prodejce vín vystupujících v pozici „vinotéky-stáčírny“, kteří svým chováním obcházeli zákonný prodej sudového vína. S těmito subjekty bylo v roce 2022 zahájeno 53 správních řízení s návrhem na uložení sankce v celkové výši 1 204 tis. Kč. Pravomocně skončeno pak bylo 51 správních řízení s uložením sankce v celkové výší 1 141 tis. Kč.

Od platnosti novely zákona o vinohradnictví a vinařství č. 321/2004 Sb., respektive od účinnosti povinnosti prodeje sudového vína v provozovně příjemce nebo výrobce, tj. od počátku roku 2018, bylo za protizákonný prodej sudového vína pravomocně skončeno 228 správních řízení s uložením sankce v celkové výši 5 045 tis. Kč.

Systém databanky analytických hodnot vín

Evropskou databanku analytických hodnot vín spravuje a koordinuje Společné výzkumné středisko při EK v belgickém Geelu. Hlavním účelem databanky je shromažďování dat izotopového rozboru etanolu a vody úředně odebraných vzorků hroznů zpracovaných na víno v souladu s výše uvedenými nařízeními. Data se dle platné legislativy získávají referenčními metodami převzatými ze Sborníku oficiálních metod Mezinárodní organizace pro révu a víno (OIV).

Soubor strukturovaných informací o původu a zpracování dvaceti databázových vzorků z ČR společně s výsledky laboratorních rozborů jsou každoročně poskytovány EK. SZPI v systému zajišťuje fyzikálně-chemický a izotopový rozbor vzorků, vkládání i odesílání dat do evropské databanky a plní rovněž koordinační funkci celého systému v České republice.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2022

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vloni vyprodukoval domácí vinařský průmysl z domácích hroznů celkem 528 tisíc hektolitrů vína, včetně zahraniční suroviny pak 1 312 tisíc hektolitrů. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která z loňské úrovně mírně poklesla na letošních 171,8 tisíc hektolitrů. Výrazný růst zažili producenti Zámecké vinařství Bzenec a Templářské sklepy Čejkovice, vzrostla i produkce Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, úrovně roku 2020 ale ještě nedosáhla. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a dalším poklesem oproti předchozím dvou letům uzavírá Vinaria. Podobné, jen v absolutních číslech mnohem vyšší poklesy zasáhly Znovín Znojmo, vinařství Bronislav Vajbar, Vinařství Neoklas Šardice, Vinný dům, Vinařství Krist, Víno Hruška, Vinselekt Michlovský i Patria

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř