Přeskočit na hlavní obsah

Hektarový výnos vs. Spotřební daň


Diskuse o existenci nulové spotřební daně na tiché víno byla a stále ještě je bouřlivá a padají v ní více či méně známé argumenty. A přesto jeden z tuzemských vinařských spolků položil na stůl nový; rozdílný hektarový výnos tuzemských a zahraničních vinic. Zní takto:
Čeští vinaři umí vyrobit konkurenceschopný produkt. Ale mimo nejlevnější kategorii. Limitem je volný trh a naše legislativa. Levný dovoz je z míst, kde zákon povoluje výnosnost vinice až 50 tun na hektar – u nás pouze 14 tun.
Jako bychom byli výjimečnou vinařskou zemí s pěstiteli nešťastně zákonem omezenými v produkci jejich vinic. Kdyby omezení nebylo, měli by vinaři víc domácí suroviny a mohli by produkovat víc vína, a tedy snad i toho levného. Pomiňme, že zákon povoluje hektarový výnos 14 tun překročit, že vinaři nejsou v produkci vína ničím omezení, protože si mohou dovézt surovinu z volného trhu ze zahraničí, a podívejme se na údaje o tuzemských vinohradech.

Domácí pěstitelé

Zkraje roku uvedl stejný spolek, že průměrný výnos vinic několika jeho členů je 5,9 tuny na hektar. Jenže podle komplexních údajů Registru vinic s údaji od všech producentů byl výnos tuzemských vinic dokonce ještě nižší, jen 4,2 tuny na hektar. O dvě třetiny méně, než v zákoně uvedených 14 tun.

Levné dovozy

Pořadí zemí, z nichž se k nám dováží víno, se příliš nemění. Nejvyšší tuzemský import vloni představovalo Maďarsko (334 256 hl za průměrnou cenu 16,20 Kč/l), Itálie (151 355 hl, 41,60 Kč/l) a Španělsko (134 770 hl, 20,90 Kč/l). S nižšími objemy a začasté s vyššími cenami následují Slovensko, Německo, Moldávie, Francie, Argentina, Chile a Rakousko.

A plodnost jejich vinic?

Společná zpráva Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů a Mezinárodní organizace pro révu a víno porovnala nejen hektarové výnosy vinic, ale také podíl stolních a moštových odrůd na nich. Protože stolní odrůdy mají vyšší výnos, než moštové, což ovlivní zdánlivě jednoznačnou statistiku.

Itálie má výnos ve výši 12,2 t/ha s podílem stolních hroznů 1/8, Španělsko 7,1 t/ha a stolní hrozny 1/20, Německo 13,6 t/ha, stolní hrozny téměř nula, Francie 7,8 t/ha, stolní hrozny také téměř nula, Argentina 12,4 t/ha, stolní hrozny 1/13, Chile 11,8 t/ha, stolní hrozny skoro 1/3, Rakousko pak 7,6 t/ha a stolní hrozny stejně jako v případě Česka nula. Maďarsko zpráva neuvádí.

Nejvyšší výnosy na světě – 19,2 a 19,0 tun na hektar – vykazují Indie a Egypt. I tak mnohem méně, než spolkem zmíněných 50 tun. Jenže jejich vinice jsou z 98,5 %, resp. z 99,5 % osázené stolními odrůdami, které se pro výrobu vína nepoužívají, ale čerstvé snědí nebo usuší.

Problémem tuzemského pěstitelství a potažmo vinařství zjevně nejsou vysoké výnosy zahraničních vinic, ale nízké výnosy těch domácích. Jak to souvisí se spotřební daní ví bůh.

Nejčtenější

Marketing pro (některá) Vína z Moravy i vína z Čech

Desítky milionů ročně za žlutý čtvereček >>> logo Vinařského fondu, které není jeho Nejdražší problém Vinařského fondu rozhodně není schovaný pod pokličkou. Právě naopak. Na první pohled ho lze vidět na billboardech, na všech tiskovinách fondu i na akcích, které dostanou jeho granty. Jmenuje se Vína z Moravy vína z Čech a vypadá přesně takhle >>> A není to jen kvůli tomu, že za marketingové kampaně, kterými tohle logo a tenhle slogan propaguje, utrácí fond peníze v rozporu se zákonem.  Není to dokonce ani kvůli tomu, že těch peněz utrácí neuvěřitelně mnoho - jen v loňském roce to bylo víc než 22 a půl a v předloňském 23 a půl milionu, více než třetinu svého každoročního rozpočtu. Ale největší problém je to proto, že tyto neuvěřitelně vysoké nelegální investice z veřejných prostředků jdou na propagaci značky, která fondu nepatří. Je soukromá a vždycky byla. Šest značek a žádná fondu Abychom byli úplně přesní. Ochranných známek kombinujících uved...

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...