Přeskočit na hlavní obsah

Hektarový výnos vs. Spotřební daň


Diskuse o existenci nulové spotřební daně na tiché víno byla a stále ještě je bouřlivá a padají v ní více či méně známé argumenty. A přesto jeden z tuzemských vinařských spolků položil na stůl nový; rozdílný hektarový výnos tuzemských a zahraničních vinic. Zní takto:
Čeští vinaři umí vyrobit konkurenceschopný produkt. Ale mimo nejlevnější kategorii. Limitem je volný trh a naše legislativa. Levný dovoz je z míst, kde zákon povoluje výnosnost vinice až 50 tun na hektar – u nás pouze 14 tun.
Jako bychom byli výjimečnou vinařskou zemí s pěstiteli nešťastně zákonem omezenými v produkci jejich vinic. Kdyby omezení nebylo, měli by vinaři víc domácí suroviny a mohli by produkovat víc vína, a tedy snad i toho levného. Pomiňme, že zákon povoluje hektarový výnos 14 tun překročit, že vinaři nejsou v produkci vína ničím omezení, protože si mohou dovézt surovinu z volného trhu ze zahraničí, a podívejme se na údaje o tuzemských vinohradech.

Domácí pěstitelé

Zkraje roku uvedl stejný spolek, že průměrný výnos vinic několika jeho členů je 5,9 tuny na hektar. Jenže podle komplexních údajů Registru vinic s údaji od všech producentů byl výnos tuzemských vinic dokonce ještě nižší, jen 4,2 tuny na hektar. O dvě třetiny méně, než v zákoně uvedených 14 tun.

Levné dovozy

Pořadí zemí, z nichž se k nám dováží víno, se příliš nemění. Nejvyšší tuzemský import vloni představovalo Maďarsko (334 256 hl za průměrnou cenu 16,20 Kč/l), Itálie (151 355 hl, 41,60 Kč/l) a Španělsko (134 770 hl, 20,90 Kč/l). S nižšími objemy a začasté s vyššími cenami následují Slovensko, Německo, Moldávie, Francie, Argentina, Chile a Rakousko.

A plodnost jejich vinic?

Společná zpráva Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů a Mezinárodní organizace pro révu a víno porovnala nejen hektarové výnosy vinic, ale také podíl stolních a moštových odrůd na nich. Protože stolní odrůdy mají vyšší výnos, než moštové, což ovlivní zdánlivě jednoznačnou statistiku.

Itálie má výnos ve výši 12,2 t/ha s podílem stolních hroznů 1/8, Španělsko 7,1 t/ha a stolní hrozny 1/20, Německo 13,6 t/ha, stolní hrozny téměř nula, Francie 7,8 t/ha, stolní hrozny také téměř nula, Argentina 12,4 t/ha, stolní hrozny 1/13, Chile 11,8 t/ha, stolní hrozny skoro 1/3, Rakousko pak 7,6 t/ha a stolní hrozny stejně jako v případě Česka nula. Maďarsko zpráva neuvádí.

Nejvyšší výnosy na světě – 19,2 a 19,0 tun na hektar – vykazují Indie a Egypt. I tak mnohem méně, než spolkem zmíněných 50 tun. Jenže jejich vinice jsou z 98,5 %, resp. z 99,5 % osázené stolními odrůdami, které se pro výrobu vína nepoužívají, ale čerstvé snědí nebo usuší.

Problémem tuzemského pěstitelství a potažmo vinařství zjevně nejsou vysoké výnosy zahraničních vinic, ale nízké výnosy těch domácích. Jak to souvisí se spotřební daní ví bůh.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2022

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vloni vyprodukoval domácí vinařský průmysl z domácích hroznů celkem 528 tisíc hektolitrů vína, včetně zahraniční suroviny pak 1 312 tisíc hektolitrů. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která z loňské úrovně mírně poklesla na letošních 171,8 tisíc hektolitrů. Výrazný růst zažili producenti Zámecké vinařství Bzenec a Templářské sklepy Čejkovice, vzrostla i produkce Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, úrovně roku 2020 ale ještě nedosáhla. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a dalším poklesem oproti předchozím dvou letům uzavírá Vinaria. Podobné, jen v absolutních číslech mnohem vyšší poklesy zasáhly Znovín Znojmo, vinařství Bronislav Vajbar, Vinařství Neoklas Šardice, Vinný dům, Vinařství Krist, Víno Hruška, Vinselekt Michlovský i Patria

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.