Přeskočit na hlavní obsah

Hektarový výnos vs. Spotřební daň


Diskuse o existenci nulové spotřební daně na tiché víno byla a stále ještě je bouřlivá a padají v ní více či méně známé argumenty. A přesto jeden z tuzemských vinařských spolků položil na stůl nový; rozdílný hektarový výnos tuzemských a zahraničních vinic. Zní takto:
Čeští vinaři umí vyrobit konkurenceschopný produkt. Ale mimo nejlevnější kategorii. Limitem je volný trh a naše legislativa. Levný dovoz je z míst, kde zákon povoluje výnosnost vinice až 50 tun na hektar – u nás pouze 14 tun.
Jako bychom byli výjimečnou vinařskou zemí s pěstiteli nešťastně zákonem omezenými v produkci jejich vinic. Kdyby omezení nebylo, měli by vinaři víc domácí suroviny a mohli by produkovat víc vína, a tedy snad i toho levného. Pomiňme, že zákon povoluje hektarový výnos 14 tun překročit, že vinaři nejsou v produkci vína ničím omezení, protože si mohou dovézt surovinu z volného trhu ze zahraničí, a podívejme se na údaje o tuzemských vinohradech.

Domácí pěstitelé

Zkraje roku uvedl stejný spolek, že průměrný výnos vinic několika jeho členů je 5,9 tuny na hektar. Jenže podle komplexních údajů Registru vinic s údaji od všech producentů byl výnos tuzemských vinic dokonce ještě nižší, jen 4,2 tuny na hektar. O dvě třetiny méně, než v zákoně uvedených 14 tun.

Levné dovozy

Pořadí zemí, z nichž se k nám dováží víno, se příliš nemění. Nejvyšší tuzemský import vloni představovalo Maďarsko (334 256 hl za průměrnou cenu 16,20 Kč/l), Itálie (151 355 hl, 41,60 Kč/l) a Španělsko (134 770 hl, 20,90 Kč/l). S nižšími objemy a začasté s vyššími cenami následují Slovensko, Německo, Moldávie, Francie, Argentina, Chile a Rakousko.

A plodnost jejich vinic?

Společná zpráva Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů a Mezinárodní organizace pro révu a víno porovnala nejen hektarové výnosy vinic, ale také podíl stolních a moštových odrůd na nich. Protože stolní odrůdy mají vyšší výnos, než moštové, což ovlivní zdánlivě jednoznačnou statistiku.

Itálie má výnos ve výši 12,2 t/ha s podílem stolních hroznů 1/8, Španělsko 7,1 t/ha a stolní hrozny 1/20, Německo 13,6 t/ha, stolní hrozny téměř nula, Francie 7,8 t/ha, stolní hrozny také téměř nula, Argentina 12,4 t/ha, stolní hrozny 1/13, Chile 11,8 t/ha, stolní hrozny skoro 1/3, Rakousko pak 7,6 t/ha a stolní hrozny stejně jako v případě Česka nula. Maďarsko zpráva neuvádí.

Nejvyšší výnosy na světě – 19,2 a 19,0 tun na hektar – vykazují Indie a Egypt. I tak mnohem méně, než spolkem zmíněných 50 tun. Jenže jejich vinice jsou z 98,5 %, resp. z 99,5 % osázené stolními odrůdami, které se pro výrobu vína nepoužívají, ale čerstvé snědí nebo usuší.

Problémem tuzemského pěstitelství a potažmo vinařství zjevně nejsou vysoké výnosy zahraničních vinic, ale nízké výnosy těch domácích. Jak to souvisí se spotřební daní ví bůh.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě.