Přeskočit na hlavní obsah

Hektarový výnos vs. Spotřební daň


Diskuse o existenci nulové spotřební daně na tiché víno byla a stále ještě je bouřlivá a padají v ní více či méně známé argumenty. A přesto jeden z tuzemských vinařských spolků položil na stůl nový; rozdílný hektarový výnos tuzemských a zahraničních vinic. Zní takto:
Čeští vinaři umí vyrobit konkurenceschopný produkt. Ale mimo nejlevnější kategorii. Limitem je volný trh a naše legislativa. Levný dovoz je z míst, kde zákon povoluje výnosnost vinice až 50 tun na hektar – u nás pouze 14 tun.
Jako bychom byli výjimečnou vinařskou zemí s pěstiteli nešťastně zákonem omezenými v produkci jejich vinic. Kdyby omezení nebylo, měli by vinaři víc domácí suroviny a mohli by produkovat víc vína, a tedy snad i toho levného. Pomiňme, že zákon povoluje hektarový výnos 14 tun překročit, že vinaři nejsou v produkci vína ničím omezení, protože si mohou dovézt surovinu z volného trhu ze zahraničí, a podívejme se na údaje o tuzemských vinohradech.

Domácí pěstitelé

Zkraje roku uvedl stejný spolek, že průměrný výnos vinic několika jeho členů je 5,9 tuny na hektar. Jenže podle komplexních údajů Registru vinic s údaji od všech producentů byl výnos tuzemských vinic dokonce ještě nižší, jen 4,2 tuny na hektar. O dvě třetiny méně, než v zákoně uvedených 14 tun.

Levné dovozy

Pořadí zemí, z nichž se k nám dováží víno, se příliš nemění. Nejvyšší tuzemský import vloni představovalo Maďarsko (334 256 hl za průměrnou cenu 16,20 Kč/l), Itálie (151 355 hl, 41,60 Kč/l) a Španělsko (134 770 hl, 20,90 Kč/l). S nižšími objemy a začasté s vyššími cenami následují Slovensko, Německo, Moldávie, Francie, Argentina, Chile a Rakousko.

A plodnost jejich vinic?

Společná zpráva Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů a Mezinárodní organizace pro révu a víno porovnala nejen hektarové výnosy vinic, ale také podíl stolních a moštových odrůd na nich. Protože stolní odrůdy mají vyšší výnos, než moštové, což ovlivní zdánlivě jednoznačnou statistiku.

Itálie má výnos ve výši 12,2 t/ha s podílem stolních hroznů 1/8, Španělsko 7,1 t/ha a stolní hrozny 1/20, Německo 13,6 t/ha, stolní hrozny téměř nula, Francie 7,8 t/ha, stolní hrozny také téměř nula, Argentina 12,4 t/ha, stolní hrozny 1/13, Chile 11,8 t/ha, stolní hrozny skoro 1/3, Rakousko pak 7,6 t/ha a stolní hrozny stejně jako v případě Česka nula. Maďarsko zpráva neuvádí.

Nejvyšší výnosy na světě – 19,2 a 19,0 tun na hektar – vykazují Indie a Egypt. I tak mnohem méně, než spolkem zmíněných 50 tun. Jenže jejich vinice jsou z 98,5 %, resp. z 99,5 % osázené stolními odrůdami, které se pro výrobu vína nepoužívají, ale čerstvé snědí nebo usuší.

Problémem tuzemského pěstitelství a potažmo vinařství zjevně nejsou vysoké výnosy zahraničních vinic, ale nízké výnosy těch domácích. Jak to souvisí se spotřební daní ví bůh.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Mýtus o románském a germánském způsobu značení vín

V českém mediálním prostoru se dlouhodobě objevují tvrzení o dvou způsobech značení vín, románském a germánském, zcela odlišných a na trhu fungujících nezávisle vedle sebe. Podle autorů těchto tvrzení zohledňuje románský způsob především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zem, tedy označování dle místa původu hroznů a vína, neboť místo původu dává vínům jedinečný a nezaměnitelný charakter. Germánský způsob vychází z jakostního zatřídění vín, založeného na rozlišení kvality vín dle cukernatosti sklizených hroznů. Není větší mýlky. Podle tohoto tvrzení existují v Česku oba systémy, ale převažuje germánský způsob, a románský, reprezentovaný na lahvích trojicí písmen VOC, jej doplňuje. Dodejme, že toto doplňování ilustrují necelé 4 tisíce hektolitrů vín VOC podílející se na celkové tuzemské roční produkci 635 tisíc hektolitrů vína pouhými šesti promile. Označování Románský způsob, to jsou dle uvedené teorie apelace, přečasté...