Přeskočit na hlavní obsah

Bílé sudové víno v září výrazně zdražilo

 
Zatímco cena obyčejného lahvového vína v září meziměsíčně mírně stoupla, u jakostních vín zůstala na stejné úrovni jako na konci prázdnin, 59 a 60 korun za litr za bílé a červené a je jen o dvě koruny na litr vyšší, než byla na začátku roku. Jakostní sudové červené víno se meziměsíčně nezměnilo, zato cena jakostního bílého sudového vína se oproti předchozímu měsíci i počátku roku zvýšila o 12 korun na 48 korun za litr a o padesátník překročila cenu zmíněného obyčejného lahvového bílého vína.

Cena šumivého vína klesla na březnovou a tedy zatím nejnižší letošní úroveň 92 korun za litr a cena vína s přívlastkem opět klesla pod stovku na 98 korun za litr, vše míněno jako ceny velkoobchodní, bez dopravy a daně z přidané hodnoty.

Ceny v roce 2003

Ve srovnání s tím byly ceny zářijové produkce před pěti lety v roce 2013 a před patnácti lety v roce 2003 pro jakostní bílé lahvové 62, resp. 50 a červené 65 a 56 korun za litr, za jakostní sudové bílé 33 a 27 a červené 30 a 28 korun, za šumivé 94 a 82 a za přívlastkové 89 korun za litr. V roce 2003 ještě zákon přívlastková vína neznal. Díky inflaci stouply od roku 2003 dodnes všeobecné ceny ve statistickém spotřebním koši o třetinu, v obecné rovině můžeme tedy usoudit, že i náklady na výrobu vína a na pěstování hroznů taktéž o třetinu vzrostly.

Spotřeba vína

Celková obliba vína v Česku neroste, jeho spotřeba se stále pohybuje spíše pod 20 litrů na osobu a rok. Těsně před vstupem do EU v roce 2003 byla 15,6 litrů a postupně stoupala až do roku 2010, kdy dosáhla svého dosavadního maxima 21,5 litrů, od té doby klesla a pohybuje se okolo hodnoty lehce pod dvacet litrů na osobu a rok.
 
Obliba domácího vína kolísá. Před vstupem do EU a ještě dva roky po něm se tuzemská produkce na domácí spotřebě podílela přibližně 30 %. Rekordní rok 2010 ve spotřebě vína na osobu byl pohromou pro domácí vinařství, tehdy tuzemští příznivci vína vypili pouze 4,6 % vína od domácích vinařů. 
 
Téměř stejně hrozivé bilance dosahla domácí produkce v roce 2012, kdy se sice její podíl zvýšil na stále nízkých 8,5 %, ale za cenu prudkého poklesu spotřeby reprezentované konzumací 15,9 litrů vína na osobu. To se znovu téměř zopakovalo v roce 2014, kdy dosáhl podíl 9,3 % domácí produkce na spotřebě 18,8 litrů na osobu a rok.
 
Tak asi takhle zde v posledních letech s vinařským průmyslem žijem a pijem. Přestože nedávno například zde ledaskdo uváděl něco odlišného.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Úpadek VOC proti stabilnímu DAC

Nejmladší VOC Velkopavlovicko na nule, nejstarší VOC Znojmo také, a to přesto že v uplynulých letech produkovalo až 250 hektolitrů VOC vína. Na nule jsou i VOC Blatnice a VOC Kraví Hora a tradičně i VOC Mělník a VOC Přítlucká hora. Celkem VOC spolky zatřídily v roce 2025 pouhých 108 hektolitrů vína, méně než třetinu produkce předcházejících let. ... zatímco Rakousko V Rakousku v roce 2025 vyrobili vinaři 36 131 hektolitrů DAC vín. Jen nejmladšího a dlouho DAC klasifikaci odmítajícího Wachau DAC bylo téměř tolik jako nejstaršího a největšího Weinviertel DAC. Podíl VOC vín na celkové domácí produkci klesl z 0,77 % na letošních 0,17 %, podíl rakouských DAC vín na celkové rakouské výrobě se z 14,8 % změnil jen mírně na 14,3 %. A připomeňme, že rozloha 44 tisíc hektarů rakouských vinic je sice vyšší, ale řádově obdobná jako 17 tisíc hektarů vinic tuzemských.   VOC MJ 2023 2024 2025 DAC 2023 2024 2025 VOC Znojmo ...

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...