Přeskočit na hlavní obsah

Bílé sudové víno v září výrazně zdražilo

 
Zatímco cena obyčejného lahvového vína v září meziměsíčně mírně stoupla, u jakostních vín zůstala na stejné úrovni jako na konci prázdnin, 59 a 60 korun za litr za bílé a červené a je jen o dvě koruny na litr vyšší, než byla na začátku roku. Jakostní sudové červené víno se meziměsíčně nezměnilo, zato cena jakostního bílého sudového vína se oproti předchozímu měsíci i počátku roku zvýšila o 12 korun na 48 korun za litr a o padesátník překročila cenu zmíněného obyčejného lahvového bílého vína.

Cena šumivého vína klesla na březnovou a tedy zatím nejnižší letošní úroveň 92 korun za litr a cena vína s přívlastkem opět klesla pod stovku na 98 korun za litr, vše míněno jako ceny velkoobchodní, bez dopravy a daně z přidané hodnoty.

Ceny v roce 2003

Ve srovnání s tím byly ceny zářijové produkce před pěti lety v roce 2013 a před patnácti lety v roce 2003 pro jakostní bílé lahvové 62, resp. 50 a červené 65 a 56 korun za litr, za jakostní sudové bílé 33 a 27 a červené 30 a 28 korun, za šumivé 94 a 82 a za přívlastkové 89 korun za litr. V roce 2003 ještě zákon přívlastková vína neznal. Díky inflaci stouply od roku 2003 dodnes všeobecné ceny ve statistickém spotřebním koši o třetinu, v obecné rovině můžeme tedy usoudit, že i náklady na výrobu vína a na pěstování hroznů taktéž o třetinu vzrostly.

Spotřeba vína

Celková obliba vína v Česku neroste, jeho spotřeba se stále pohybuje spíše pod 20 litrů na osobu a rok. Těsně před vstupem do EU v roce 2003 byla 15,6 litrů a postupně stoupala až do roku 2010, kdy dosáhla svého dosavadního maxima 21,5 litrů, od té doby klesla a pohybuje se okolo hodnoty lehce pod dvacet litrů na osobu a rok.
 
Obliba domácího vína kolísá. Před vstupem do EU a ještě dva roky po něm se tuzemská produkce na domácí spotřebě podílela přibližně 30 %. Rekordní rok 2010 ve spotřebě vína na osobu byl pohromou pro domácí vinařství, tehdy tuzemští příznivci vína vypili pouze 4,6 % vína od domácích vinařů. 
 
Téměř stejně hrozivé bilance dosahla domácí produkce v roce 2012, kdy se sice její podíl zvýšil na stále nízkých 8,5 %, ale za cenu prudkého poklesu spotřeby reprezentované konzumací 15,9 litrů vína na osobu. To se znovu téměř zopakovalo v roce 2014, kdy dosáhl podíl 9,3 % domácí produkce na spotřebě 18,8 litrů na osobu a rok.
 
Tak asi takhle zde v posledních letech s vinařským průmyslem žijem a pijem. Přestože nedávno například zde ledaskdo uváděl něco odlišného.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J