Přeskočit na hlavní obsah

Bílé sudové víno v září výrazně zdražilo

 
Zatímco cena obyčejného lahvového vína v září meziměsíčně mírně stoupla, u jakostních vín zůstala na stejné úrovni jako na konci prázdnin, 59 a 60 korun za litr za bílé a červené a je jen o dvě koruny na litr vyšší, než byla na začátku roku. Jakostní sudové červené víno se meziměsíčně nezměnilo, zato cena jakostního bílého sudového vína se oproti předchozímu měsíci i počátku roku zvýšila o 12 korun na 48 korun za litr a o padesátník překročila cenu zmíněného obyčejného lahvového bílého vína.

Cena šumivého vína klesla na březnovou a tedy zatím nejnižší letošní úroveň 92 korun za litr a cena vína s přívlastkem opět klesla pod stovku na 98 korun za litr, vše míněno jako ceny velkoobchodní, bez dopravy a daně z přidané hodnoty.

Ceny v roce 2003

Ve srovnání s tím byly ceny zářijové produkce před pěti lety v roce 2013 a před patnácti lety v roce 2003 pro jakostní bílé lahvové 62, resp. 50 a červené 65 a 56 korun za litr, za jakostní sudové bílé 33 a 27 a červené 30 a 28 korun, za šumivé 94 a 82 a za přívlastkové 89 korun za litr. V roce 2003 ještě zákon přívlastková vína neznal. Díky inflaci stouply od roku 2003 dodnes všeobecné ceny ve statistickém spotřebním koši o třetinu, v obecné rovině můžeme tedy usoudit, že i náklady na výrobu vína a na pěstování hroznů taktéž o třetinu vzrostly.

Spotřeba vína

Celková obliba vína v Česku neroste, jeho spotřeba se stále pohybuje spíše pod 20 litrů na osobu a rok. Těsně před vstupem do EU v roce 2003 byla 15,6 litrů a postupně stoupala až do roku 2010, kdy dosáhla svého dosavadního maxima 21,5 litrů, od té doby klesla a pohybuje se okolo hodnoty lehce pod dvacet litrů na osobu a rok.
 
Obliba domácího vína kolísá. Před vstupem do EU a ještě dva roky po něm se tuzemská produkce na domácí spotřebě podílela přibližně 30 %. Rekordní rok 2010 ve spotřebě vína na osobu byl pohromou pro domácí vinařství, tehdy tuzemští příznivci vína vypili pouze 4,6 % vína od domácích vinařů. 
 
Téměř stejně hrozivé bilance dosahla domácí produkce v roce 2012, kdy se sice její podíl zvýšil na stále nízkých 8,5 %, ale za cenu prudkého poklesu spotřeby reprezentované konzumací 15,9 litrů vína na osobu. To se znovu téměř zopakovalo v roce 2014, kdy dosáhl podíl 9,3 % domácí produkce na spotřebě 18,8 litrů na osobu a rok.
 
Tak asi takhle zde v posledních letech s vinařským průmyslem žijem a pijem. Přestože nedávno například zde ledaskdo uváděl něco odlišného.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

České vinařství v roce 2023

Produkce Produkce všech domácích vinařství dosáhla vloni nejnižší úrovně posledních let, 697 tisíc hektolitrů vína. Ve srovnání s 1 102 tisíci hektolitry rekordního roku 2017 o víc než třetinu méně. Pokles výroby pokračuje po celou tuto dobu s výjimkou malého nevýznamného nárůstu v kovidovém roce 2021. Podíl tuzemských hroznů révy vinné s touto produkci však úplně nekoreluje. Zatímco v rekordním roce 2017 pocházelo z tuzemské sklizně 642 tisíc hektolitrů vína a ze zahraniční 460 tisíc hektolitrů s vzájemným poměrem 3:2, v roce 2023 bylo z domácích vinic 486 tisíc hektolitrů a ze zahraničních 211 tisíc hektolitrů s poměrem 7:3. Produkce z tuzemských vinic klesla o čtvrtinu, zatímco z dovozových o víc než polovinu. Vinice Připočteme-li k produkci vína i zanedbatelnou produkci moštů a ostatních výrobků jako jsou burčáky a podobně a přepočteme-li ji výlisností, dopočteme se nejen celkové roční sklizně z tuzemských vinic, ale také jejich hektarových výnosů. Plocha tuzemských plodných vinic

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho