Přeskočit na hlavní obsah

Nové údaje o cenách vína a o chuti na něj


Jarní údaje o cenách a výkonech vinařského průmyslu nepřinesly žádný signál, že by se v něm po ataku na sudové víno s novelou vinařského zákona cokoli poztivního změnilo. Spíš naopak.
Podívejme se proto na aktuální čísla vycházející z údajů SZIF o stavu vinařského průmyslu na konci prázdnin, jaké trendy přicházejí.

Ceny vína

Cena jakostního bílého lahvového vína bez DPH a dopravy u průmyslových výrobců v dubnu 2016 byla 59 korun za litr a nyní v srpnu 2018, téměř rok a půl po přijetí novely, také 59 korun. U jakostního červeného lahvového vína jsou stejné údaje 63 Kč a 59 Kč s průměrem za celé období 61 korun za litr.
Jakostní bílé sudové se rok před novelou prodávalo za 32 a v srpnu 2018 za 36 korun s průměrem 34 korun, jakostní červené sudové za 32 a nyní za 37 korun s průměrem 35 korun. Víno s přívlastkem zahajovalo stejné období s 68 korunami za litr, po roce byla cena 82 korun a jeho srpnová cena je 99 korun, což za celé období znamená průměr 84 korun.
S cenami lahvového ani sudového vína novela vinařského zákona neudělala zkrátka téměř nic. Mírně vzrostla jen cena přívlastkového vína, pro které ale sudové víno nikdy nebylo konkurencí. Co ukázal zahraniční obchod s vínem?

Zahraniční bilance

Dovoz vína měl podle plánu lobbistů vzrůst, protože novela měla odhalit 1 milion hektolitrů černých dovozů a tomu odpovídající chybějící 2,5 milardy na daních pro státní rozpočet. 
Jenže o jedenáct procent, o 100 tisíc hektolitrů klesl. Za leden až srpen 2017 se dovezlo 946 tisíc hektolitrů vína a za stejné období 2018 byl import 847 tisíc hektolitrů.
Vývoz vína v uvedeném období o 8 tisíc hektolitrů klesl z 43 tisíc hektolitrů na 35 tisíc.

Proč víno nechybí

Připomeneme-li si jarní mrazy roku 2017 a jejich 30 % záporný vliv na sklizeň a tím i na nabídku tuzemského vína v roce 2018, kterého se o něco méně prodalo také do zahraničí, a uvážíme-li nepřehlédnutelný pokles dovozu - který měl díky novele vinařského zákona dvojnásobně vzrůst - nemůžeme se zbavit statistikou zatím nedoloženému dojmu, že chuť otevřít si láhev vína nebo přinést si ho litr z vinotéky a tím i spotřeba vína v Česku i přes kampaně Vinařského fondu klesají. A to přesto, že současně roste počet obyvatel Česka.
Nezapůsobila naopak na veřejnost dlouhodobá negativní kampaň Svazu vinařů o sudovce, zfalšovaných vínech a černém trhu? Který mu na svém webu nejméně od června 2015 až do letošního března věnoval samostatnou, dnes už skrytou sekci? Mohou po takové kampani producenti na letošní očekávanou nadprůměrnou sklizeň skutečně hledět s optimismem?

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Necháme si ujít jedinečné vinařské označení DCC?

Začátkem letošního roku byla zahájená debata a spuštěná anketa o novém dobrovolném označení tuzemských vín odpovídajícím populárnímu označení rakouských a dnes i maďarských a slovenských vín. Totiž Districtus Cechiae Controllatus, DCC , po vzoru Districtus Austriae Controllatus, DAC, Districtus Hungaricus Controllatus, DHC , a Districtus Slovakia Controllatus, D.S.C . Příkladem takového označení by bylo víno s etiketou Mikulovská DCC Goldhamer 2019 Ryzlink vlašský Pozdní sběr , které ve srovnání s označením Wachau DAC Dürnstein 2019 Riesling , Alsace AOC Vallée Noble 2019 Gewurztraminer Vendanges tardives nebo Debrői Hárslevelű DHC Aldebrő 2018 Superior nejenže skvěle obstojí, ale zejména zákazníkům podá zcela identickou informaci, jako nám blízká zahraniční vína. Zatím ne Reakce na podnět ministru zemědělství  jednoduše doplnit v osmém odstavci § 7 vinařské prováděcí vyhlášky možnost " uvést na etiketě označení Districtus Cechiae Controllatus nebo DCC, pokud jde o víno s chr