Přeskočit na hlavní obsah

Nové údaje o cenách vína a o chuti na něj


Jarní údaje o cenách a výkonech vinařského průmyslu nepřinesly žádný signál, že by se v něm po ataku na sudové víno s novelou vinařského zákona cokoli poztivního změnilo. Spíš naopak.
Podívejme se proto na aktuální čísla vycházející z údajů SZIF o stavu vinařského průmyslu na konci prázdnin, jaké trendy přicházejí.

Ceny vína

Cena jakostního bílého lahvového vína bez DPH a dopravy u průmyslových výrobců v dubnu 2016 byla 59 korun za litr a nyní v srpnu 2018, téměř rok a půl po přijetí novely, také 59 korun. U jakostního červeného lahvového vína jsou stejné údaje 63 Kč a 59 Kč s průměrem za celé období 61 korun za litr.
Jakostní bílé sudové se rok před novelou prodávalo za 32 a v srpnu 2018 za 36 korun s průměrem 34 korun, jakostní červené sudové za 32 a nyní za 37 korun s průměrem 35 korun. Víno s přívlastkem zahajovalo stejné období s 68 korunami za litr, po roce byla cena 82 korun a jeho srpnová cena je 99 korun, což za celé období znamená průměr 84 korun.
S cenami lahvového ani sudového vína novela vinařského zákona neudělala zkrátka téměř nic. Mírně vzrostla jen cena přívlastkového vína, pro které ale sudové víno nikdy nebylo konkurencí. Co ukázal zahraniční obchod s vínem?

Zahraniční bilance

Dovoz vína měl podle plánu lobbistů vzrůst, protože novela měla odhalit 1 milion hektolitrů černých dovozů a tomu odpovídající chybějící 2,5 milardy na daních pro státní rozpočet. 
Jenže o jedenáct procent, o 100 tisíc hektolitrů klesl. Za leden až srpen 2017 se dovezlo 946 tisíc hektolitrů vína a za stejné období 2018 byl import 847 tisíc hektolitrů.
Vývoz vína v uvedeném období o 8 tisíc hektolitrů klesl z 43 tisíc hektolitrů na 35 tisíc.

Proč víno nechybí

Připomeneme-li si jarní mrazy roku 2017 a jejich 30 % záporný vliv na sklizeň a tím i na nabídku tuzemského vína v roce 2018, kterého se o něco méně prodalo také do zahraničí, a uvážíme-li nepřehlédnutelný pokles dovozu - který měl díky novele vinařského zákona dvojnásobně vzrůst - nemůžeme se zbavit statistikou zatím nedoloženému dojmu, že chuť otevřít si láhev vína nebo přinést si ho litr z vinotéky a tím i spotřeba vína v Česku i přes kampaně Vinařského fondu klesají. A to přesto, že současně roste počet obyvatel Česka.
Nezapůsobila naopak na veřejnost dlouhodobá negativní kampaň Svazu vinařů o sudovce, zfalšovaných vínech a černém trhu? Který mu na svém webu nejméně od června 2015 až do letošního března věnoval samostatnou, dnes už skrytou sekci? Mohou po takové kampani producenti na letošní očekávanou nadprůměrnou sklizeň skutečně hledět s optimismem?

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Vinařské podpory v roce 2024

V loňském roce zaplatil Vinařský fond žadatelům o podpory, kteří úspěšně prošli procesem podání žádosti, jejího schválení i nezbytným vyúčtováním, 20 milionů korun. Těm, kteří o podporu nežádali a žádné vyúčtování neposlali, zaplatil na podporách bez žádosti nazývaných propagace, marketing nebo kampaň 57 milionů, téměř trojnásobek. A vytvořil ztrátu 3 miliony korun. Úspěšnost získání podpory na žádost není vysoká. V roce 2023 Fond o ní požádalo 786 osob, Fond 542 vyhověl a rozhodl jim vyplatit 40 milionů korun. Ti se však v loňském roce, kdy doručili zákonem požadovaná vyúčtování, dočkali výplaty jen uvedených 20 milionů, poloviny. Jenže Fond ve svém finančním plánu na rok 2024 neplánoval na podpory slíbených 40 milionů, ale jen 22 milionů.  To je však ustálená praxe. Například v na sliby rekordním roce 2019 rozhodl uhradit 712 žadatelům o podpory 67 milionů korun, na následující rok si naplánoval vyplatit jim pouze 19 milionů, a ve skutečnosti jim zaplatil jen 17 milionů. Slibem n...

Obavy Ministerstva financí: nejsou podpory Vinařského fondu ovlivněné?

Když začalo Ministerstvo financí vloni kontrolovat rozhodování Rady Vinařského fondu o žádostech o podpory Fondu, nevycházelo z údivu. První, nad čím se pozastavilo, byly samotné peníze. Jak je možné, ptali se kontroloři, že rozhodnete o podporách v násobném množství, než kolik na ně plánujete v rozpočtu? Z čeho je hodláte zaplatit, až dostanete jejich vyúčtování? Jejich zjištění se týkalo předchozích dvou let. Tehdy měl Fond v plánu rozdělit na vinařské podpory devatenáct milionů a přislíbil jich v roce 2020 padesát tři a v roce 2019 dokonce 67 milionů. Platí míň než slíbí A ještě zvláštnější je, že Fond pravidelně zaplatí žadatelům po dodání vyúčtování mnohem méně, než kolik jim přislíbil. Pokud v roce 2019 rozhodl o podporách za 67 milionů, pak v následujícím roce po dodání vyúčtování vyplatil 17 milionů. A namísto o rok později přislíbených 53 milionů napřesrok vyplatil necelých 18 milionů korun. Zdálo by se, že po upozornění Ministerstva financí se od letoška musí tato praxe změni...