Přeskočit na hlavní obsah

Nové údaje o cenách vína a o chuti na něj


Jarní údaje o cenách a výkonech vinařského průmyslu nepřinesly žádný signál, že by se v něm po ataku na sudové víno s novelou vinařského zákona cokoli poztivního změnilo. Spíš naopak.
Podívejme se proto na aktuální čísla vycházející z údajů SZIF o stavu vinařského průmyslu na konci prázdnin, jaké trendy přicházejí.

Ceny vína

Cena jakostního bílého lahvového vína bez DPH a dopravy u průmyslových výrobců v dubnu 2016 byla 59 korun za litr a nyní v srpnu 2018, téměř rok a půl po přijetí novely, také 59 korun. U jakostního červeného lahvového vína jsou stejné údaje 63 Kč a 59 Kč s průměrem za celé období 61 korun za litr.
Jakostní bílé sudové se rok před novelou prodávalo za 32 a v srpnu 2018 za 36 korun s průměrem 34 korun, jakostní červené sudové za 32 a nyní za 37 korun s průměrem 35 korun. Víno s přívlastkem zahajovalo stejné období s 68 korunami za litr, po roce byla cena 82 korun a jeho srpnová cena je 99 korun, což za celé období znamená průměr 84 korun.
S cenami lahvového ani sudového vína novela vinařského zákona neudělala zkrátka téměř nic. Mírně vzrostla jen cena přívlastkového vína, pro které ale sudové víno nikdy nebylo konkurencí. Co ukázal zahraniční obchod s vínem?

Zahraniční bilance

Dovoz vína měl podle plánu lobbistů vzrůst, protože novela měla odhalit 1 milion hektolitrů černých dovozů a tomu odpovídající chybějící 2,5 milardy na daních pro státní rozpočet. 
Jenže o jedenáct procent, o 100 tisíc hektolitrů klesl. Za leden až srpen 2017 se dovezlo 946 tisíc hektolitrů vína a za stejné období 2018 byl import 847 tisíc hektolitrů.
Vývoz vína v uvedeném období o 8 tisíc hektolitrů klesl z 43 tisíc hektolitrů na 35 tisíc.

Proč víno nechybí

Připomeneme-li si jarní mrazy roku 2017 a jejich 30 % záporný vliv na sklizeň a tím i na nabídku tuzemského vína v roce 2018, kterého se o něco méně prodalo také do zahraničí, a uvážíme-li nepřehlédnutelný pokles dovozu - který měl díky novele vinařského zákona dvojnásobně vzrůst - nemůžeme se zbavit statistikou zatím nedoloženému dojmu, že chuť otevřít si láhev vína nebo přinést si ho litr z vinotéky a tím i spotřeba vína v Česku i přes kampaně Vinařského fondu klesají. A to přesto, že současně roste počet obyvatel Česka.
Nezapůsobila naopak na veřejnost dlouhodobá negativní kampaň Svazu vinařů o sudovce, zfalšovaných vínech a černém trhu? Který mu na svém webu nejméně od června 2015 až do letošního března věnoval samostatnou, dnes už skrytou sekci? Mohou po takové kampani producenti na letošní očekávanou nadprůměrnou sklizeň skutečně hledět s optimismem?

Nejčtenější

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě. 

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho...