Přeskočit na hlavní obsah

Letošní vinařské granty: zlom nebo anomálie?


I když je udělování vinařských grantů podle zákona o vinařství a vinohradnictví už čtrnáct let hlavní činností Vinařského fondu, na kterou by mělo směřovat téměř 90 procent jeho rozpočtu, za posledních deset let jich přislíbil pouze 23 procent. Vloni navíc mírně klesl počet předkládaných projektů a zdálo se, že zanedlouho bude i tento limit pokořen. Jenže přišlo letošní jarní a nyní podzimní kolo a rok 2018 vypadá úplně jinak, padají rekordy.

Žádosti, peníze a projekty

Ještě nikdy nepodali žadatelé Fondu tisíce, přesně 2329, projektů. Zatím nejvíc jich Fond posuzoval 669 v roce 2016, kdy finanční objem žádostí dosáhl 44,6 milionů korun, téměř stejně jako letošních 44,4 milionu.
Ještě nikdy Fond nepřislíbil granty ve výši 42 procent svého rozpočtu. Nejvíce zaslíbil opět v roce 2016, kdy to bylo 28 procent rozpočtu, a tuto hranici tak letos překonal o nepřehlédnutelnou polovinu.
Pokud pouze za letošek poslali žadatelé více než 2300 žádostí, pak na jen o něco více než dvojnásobných 4985 žádostí potřebovali žadatelé celých deset let.
Není proto divu, že letošních 13 575 přislíbených korun na jednu podpořenou žádost je nejméně od roku 2008. Doposud tento primát s 30 296 korunami patřil loňskému roku.
Při tom všem ale počet zamítnutých žádostí zůstal na historickém minimu 7 procent z let 2014 a 2017 a je výrazně nižší, než jeho maximum 17 procent v roce 2012.

Budoucnost se krátí?

Dokáže někdo odhadnout, co to přesně znamená a zda má význam chystat nové zajímavé vinařské projekty?
To si zřejmě netroufne nikdo, ale jisté je, že na marketingové kampaně, které přestože nezákonné, jsou podle Fondu jeho vlajkovou lodí, asi zbyde už letos o hodně méně peněz.
Ledaže Fond nasadí administrativní brzdu a bude víc a důkladněji kontrolovat podané žádosti o proplacení přislíbených grantů a jejich výplatu bude krátit.
I když je mezi příslibem grantu a jeho výplatou časový i meziroční posun, v dlouhodbém horizontu se poměrně srovná. Údaj za posledních deset let od roku 2008 do roku 2017 je krutý: přislíbeno 171 milionů, vyplaceno 109 milionů, ani ne dvě třetiny. I když příčina nižší výplaty může být i na straně žadatelů - například projekt ani nerealizovali - číslo je to zarážející.
A chtějí-li mít autoři grantových projektů při psaní žádostí ještě těžší ruku, pak speciálně pro ně je určený údaj o poměru skutečně vyplacených grantových peněz vůči sumě, o kterou podané žádosti celkem usilovaly. Je to 30 procent 😞.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Úpadek VOC proti stabilnímu DAC

Nejmladší VOC Velkopavlovicko na nule, nejstarší VOC Znojmo také, a to přesto že v uplynulých letech produkovalo až 250 hektolitrů VOC vína. Na nule jsou i VOC Blatnice a VOC Kraví Hora a tradičně i VOC Mělník a VOC Přítlucká hora. Celkem VOC spolky zatřídily v roce 2025 pouhých 108 hektolitrů vína, méně než třetinu produkce předcházejících let. ... zatímco Rakousko V Rakousku v roce 2025 vyrobili vinaři 36 131 hektolitrů DAC vín. Jen nejmladšího a dlouho DAC klasifikaci odmítajícího Wachau DAC bylo téměř tolik jako nejstaršího a největšího Weinviertel DAC. Podíl VOC vín na celkové domácí produkci klesl z 0,77 % na letošních 0,17 %, podíl rakouských DAC vín na celkové rakouské výrobě se z 14,8 % změnil jen mírně na 14,3 %. A připomeňme, že rozloha 44 tisíc hektarů rakouských vinic je sice vyšší, ale řádově obdobná jako 17 tisíc hektarů vinic tuzemských.   VOC MJ 2023 2024 2025 DAC 2023 2024 2025 VOC Znojmo ...

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...