Přeskočit na hlavní obsah

Letošní vinařské granty: zlom nebo anomálie?


I když je udělování vinařských grantů podle zákona o vinařství a vinohradnictví už čtrnáct let hlavní činností Vinařského fondu, na kterou by mělo směřovat téměř 90 procent jeho rozpočtu, za posledních deset let jich přislíbil pouze 23 procent. Vloni navíc mírně klesl počet předkládaných projektů a zdálo se, že zanedlouho bude i tento limit pokořen. Jenže přišlo letošní jarní a nyní podzimní kolo a rok 2018 vypadá úplně jinak, padají rekordy.

Žádosti, peníze a projekty

Ještě nikdy nepodali žadatelé Fondu tisíce, přesně 2329, projektů. Zatím nejvíc jich Fond posuzoval 669 v roce 2016, kdy finanční objem žádostí dosáhl 44,6 milionů korun, téměř stejně jako letošních 44,4 milionu.
Ještě nikdy Fond nepřislíbil granty ve výši 42 procent svého rozpočtu. Nejvíce zaslíbil opět v roce 2016, kdy to bylo 28 procent rozpočtu, a tuto hranici tak letos překonal o nepřehlédnutelnou polovinu.
Pokud pouze za letošek poslali žadatelé více než 2300 žádostí, pak na jen o něco více než dvojnásobných 4985 žádostí potřebovali žadatelé celých deset let.
Není proto divu, že letošních 13 575 přislíbených korun na jednu podpořenou žádost je nejméně od roku 2008. Doposud tento primát s 30 296 korunami patřil loňskému roku.
Při tom všem ale počet zamítnutých žádostí zůstal na historickém minimu 7 procent z let 2014 a 2017 a je výrazně nižší, než jeho maximum 17 procent v roce 2012.

Budoucnost se krátí?

Dokáže někdo odhadnout, co to přesně znamená a zda má význam chystat nové zajímavé vinařské projekty?
To si zřejmě netroufne nikdo, ale jisté je, že na marketingové kampaně, které přestože nezákonné, jsou podle Fondu jeho vlajkovou lodí, asi zbyde už letos o hodně méně peněz.
Ledaže Fond nasadí administrativní brzdu a bude víc a důkladněji kontrolovat podané žádosti o proplacení přislíbených grantů a jejich výplatu bude krátit.
I když je mezi příslibem grantu a jeho výplatou časový i meziroční posun, v dlouhodbém horizontu se poměrně srovná. Údaj za posledních deset let od roku 2008 do roku 2017 je krutý: přislíbeno 171 milionů, vyplaceno 109 milionů, ani ne dvě třetiny. I když příčina nižší výplaty může být i na straně žadatelů - například projekt ani nerealizovali - číslo je to zarážející.
A chtějí-li mít autoři grantových projektů při psaní žádostí ještě těžší ruku, pak speciálně pro ně je určený údaj o poměru skutečně vyplacených grantových peněz vůči sumě, o kterou podané žádosti celkem usilovaly. Je to 30 procent 😞.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě.