Přeskočit na hlavní obsah

Letošní vinařské granty: zlom nebo anomálie?


I když je udělování vinařských grantů podle zákona o vinařství a vinohradnictví už čtrnáct let hlavní činností Vinařského fondu, na kterou by mělo směřovat téměř 90 procent jeho rozpočtu, za posledních deset let jich přislíbil pouze 23 procent. Vloni navíc mírně klesl počet předkládaných projektů a zdálo se, že zanedlouho bude i tento limit pokořen. Jenže přišlo letošní jarní a nyní podzimní kolo a rok 2018 vypadá úplně jinak, padají rekordy.

Žádosti, peníze a projekty

Ještě nikdy nepodali žadatelé Fondu tisíce, přesně 2329, projektů. Zatím nejvíc jich Fond posuzoval 669 v roce 2016, kdy finanční objem žádostí dosáhl 44,6 milionů korun, téměř stejně jako letošních 44,4 milionu.
Ještě nikdy Fond nepřislíbil granty ve výši 42 procent svého rozpočtu. Nejvíce zaslíbil opět v roce 2016, kdy to bylo 28 procent rozpočtu, a tuto hranici tak letos překonal o nepřehlédnutelnou polovinu.
Pokud pouze za letošek poslali žadatelé více než 2300 žádostí, pak na jen o něco více než dvojnásobných 4985 žádostí potřebovali žadatelé celých deset let.
Není proto divu, že letošních 13 575 přislíbených korun na jednu podpořenou žádost je nejméně od roku 2008. Doposud tento primát s 30 296 korunami patřil loňskému roku.
Při tom všem ale počet zamítnutých žádostí zůstal na historickém minimu 7 procent z let 2014 a 2017 a je výrazně nižší, než jeho maximum 17 procent v roce 2012.

Budoucnost se krátí?

Dokáže někdo odhadnout, co to přesně znamená a zda má význam chystat nové zajímavé vinařské projekty?
To si zřejmě netroufne nikdo, ale jisté je, že na marketingové kampaně, které přestože nezákonné, jsou podle Fondu jeho vlajkovou lodí, asi zbyde už letos o hodně méně peněz.
Ledaže Fond nasadí administrativní brzdu a bude víc a důkladněji kontrolovat podané žádosti o proplacení přislíbených grantů a jejich výplatu bude krátit.
I když je mezi příslibem grantu a jeho výplatou časový i meziroční posun, v dlouhodbém horizontu se poměrně srovná. Údaj za posledních deset let od roku 2008 do roku 2017 je krutý: přislíbeno 171 milionů, vyplaceno 109 milionů, ani ne dvě třetiny. I když příčina nižší výplaty může být i na straně žadatelů - například projekt ani nerealizovali - číslo je to zarážející.
A chtějí-li mít autoři grantových projektů při psaní žádostí ještě těžší ruku, pak speciálně pro ně je určený údaj o poměru skutečně vyplacených grantových peněz vůči sumě, o kterou podané žádosti celkem usilovaly. Je to 30 procent 😞.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J