Přeskočit na hlavní obsah

Letošní vinařské granty: zlom nebo anomálie?


I když je udělování vinařských grantů podle zákona o vinařství a vinohradnictví už čtrnáct let hlavní činností Vinařského fondu, na kterou by mělo směřovat téměř 90 procent jeho rozpočtu, za posledních deset let jich přislíbil pouze 23 procent. Vloni navíc mírně klesl počet předkládaných projektů a zdálo se, že zanedlouho bude i tento limit pokořen. Jenže přišlo letošní jarní a nyní podzimní kolo a rok 2018 vypadá úplně jinak, padají rekordy.

Žádosti, peníze a projekty

Ještě nikdy nepodali žadatelé Fondu tisíce, přesně 2329, projektů. Zatím nejvíc jich Fond posuzoval 669 v roce 2016, kdy finanční objem žádostí dosáhl 44,6 milionů korun, téměř stejně jako letošních 44,4 milionu.
Ještě nikdy Fond nepřislíbil granty ve výši 42 procent svého rozpočtu. Nejvíce zaslíbil opět v roce 2016, kdy to bylo 28 procent rozpočtu, a tuto hranici tak letos překonal o nepřehlédnutelnou polovinu.
Pokud pouze za letošek poslali žadatelé více než 2300 žádostí, pak na jen o něco více než dvojnásobných 4985 žádostí potřebovali žadatelé celých deset let.
Není proto divu, že letošních 13 575 přislíbených korun na jednu podpořenou žádost je nejméně od roku 2008. Doposud tento primát s 30 296 korunami patřil loňskému roku.
Při tom všem ale počet zamítnutých žádostí zůstal na historickém minimu 7 procent z let 2014 a 2017 a je výrazně nižší, než jeho maximum 17 procent v roce 2012.

Budoucnost se krátí?

Dokáže někdo odhadnout, co to přesně znamená a zda má význam chystat nové zajímavé vinařské projekty?
To si zřejmě netroufne nikdo, ale jisté je, že na marketingové kampaně, které přestože nezákonné, jsou podle Fondu jeho vlajkovou lodí, asi zbyde už letos o hodně méně peněz.
Ledaže Fond nasadí administrativní brzdu a bude víc a důkladněji kontrolovat podané žádosti o proplacení přislíbených grantů a jejich výplatu bude krátit.
I když je mezi příslibem grantu a jeho výplatou časový i meziroční posun, v dlouhodbém horizontu se poměrně srovná. Údaj za posledních deset let od roku 2008 do roku 2017 je krutý: přislíbeno 171 milionů, vyplaceno 109 milionů, ani ne dvě třetiny. I když příčina nižší výplaty může být i na straně žadatelů - například projekt ani nerealizovali - číslo je to zarážející.
A chtějí-li mít autoři grantových projektů při psaní žádostí ještě těžší ruku, pak speciálně pro ně je určený údaj o poměru skutečně vyplacených grantových peněz vůči sumě, o kterou podané žádosti celkem usilovaly. Je to 30 procent 😞.

Nejčtenější

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Rakouské vinařství v roce 2023

 © Austrian Wine / Robert Herbst Několik dní před začátkem letošní sklizně byla zveřejněná zpráva Rakouské vino 2023 nabízející komplexní pohled na rakouský vinařský průmysl i jeho zákazníky. Jaký je ve srovnání s českým? Vinice Současná plocha rakouských vinic je 44 tisic hektarů, z toho plocha plodných vinic je téměř 42 tisic hektarů, na nichž hospodařilo 10 012 producentů. 30 tisic hektarů, tedy 68,4 % osázené plochy je osázeno bílými jakostními odrůdami révy vinné. Rakousko proto říká, že je klasickou zemí bílých vín. Nejpěstovanější odrůdou je Veltlínské zelené s podílem 32,3 % osázených vinic. V Česku je 18 tisic hektarů vinic, z toho plodných je 17,7 tisic ha, o 60 % méně. Odrůdy moštové bílé tvoří 73 % a jejich plocha se zvyšuje, takže i Česko je klasickou zemí bílých vín. A Veltlínské zelené je s 1 487 hektary  jednička  i v Česku. Registrovaných pěstitelů je 13 263, absolutně i relativně mnohem víc, než rakouských. Sklizeň V Rakousku se sklidilo objemově 2 330 713 hektolitrů,