Přeskočit na hlavní obsah

V jarním vinařském grantovém kole 2018 padly historické rekordy

Na začátku loňského jarního grantového kola jsme lákali až na pětinásobné zvýšení rozdělovaných podpor marketingovým vinařským projektům. Realita se ale s tímto optimistickým předpokladem tvrdě střetla - Vinařský fond, který má granty v hrsti, před rokem přidělil 452 úspěšným žadatelům historicky nejnižší průměrnou částku 32,6 tisíce korun na jeden projekt. Rekord zopakoval i v podzimním kole, kdy průměrná výše každého ze 139 grantem podpořných projektů klesla na 23 tisíc korun. Co přineslo letošní jaro?

Rozpočet

Podle letošního schváleného rozpočtu se zdálo vše při starém, stejných sedmdesát milonů příjmů, rozdělených stejně jako vloni zejména na nelegální mediální podporu a propagaci značek „Vína z Moravy, vína z Čech“ a "Svatomartinské" a dalších aktivit bez opory v zákoně, a zbylých osmnáct milionů na hlavní činnost, rozdělování grantů, tedy podpor.
Jenže přišla změna. Mezi podpory se v souladu se zákonem nově dostaly i podpory rozdělované na poplatky na účast vinařů na soutěžích, které byly do té doby rozdělované v neprůhledném mimozákonném režimu. Tato změna vedla k dramatickému nárůstu počtu žádostí a k zahlcení administrativy Vinařského fondu a tím i k posunutí konečného termínu schválení všech podpor.

Podpory v číslech

Dopad na samotné podpory byl dramatický. Počet žádostí se zvýšil čtyřnásobně z necelých pěti set na dva tisíce a podobně vzrostl i počet zamítnutých žádostí ze třiceti na sto čyřicet. Ale protože průměrná požadovaná částka výrazně klesla, i přes téměř nejvyšší úspěšnost žadatelů ve výši 67 % přislíbené z požadované částky klesla i průměrná částka přislíbené podpory. Na pouhých 12 tisíc korun.
Celkově to pro Vinařský fond představuje necelých 23 přislíbených milionů korun, což je sice nejvíce v celé historii Vinařského fondu a dokonce už nyní o pět milionů víc, než je v letošním plánu, ale jen o pouhé tři procentní body víc než v jarním kole před dvěma lety.

Stále chybí projekty

Tedy namísto zákonem přislíbených téměř devíti desetin jen jedna jediná třetina jeho celoročního rozpočtu. Počet podpořených žádostí několikanásobně stoupl, bohužel na granty přislíbená částka se zatím zvýšila jen o zlomek. Přestože je před námi léto, v rozpočtových úvahách už začínáme myslet na grantový podzim. 
Podstatným problémem totiž zůstává nedostatek žádosti o granty na kvalitní, byť drahé projekty. Budiž výzvou autorům, že projektů, které získaly nejméně 100 tisíc korun, bylo letos 32, o dva méně, než v hubenějším loňském roce a dokonce o šest méně, než předloni.

Úspěšní žadatelé

Jaké projekty letos uspěly nejvíc? Půl milionu korun mají přislíbená zářijová vinobraní Znojemské historické, Pálavské v Mikulově a Slovácké slavnosti vína a otevřených památek v Uherském Hradišti, 350 tisíc srpnová vinařská soutěž Vinař roku a už proběhlý Festival vína VOC Znojmo 300 tisíc korun. Všechna uvedená vinobraní získala tradičně 100 % požadované částky a poslední dvě jmenované akce 88 %.
Z tohoto pohledu byly nejméně úspěšnými projekty infotabule v obci Tvořihráz, pro kterou místní získali jen 4 % požadované částky, a rovněž zářijové Bzenecké vinobraní, na které připadlo 5 % požadované částky.
Máte jiný nový nápad na vinařský marketing? Projektujte, piště a o prázdninách požádejte o grant. Peníze stále jsou.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J