Přeskočit na hlavní obsah

V jarním vinařském grantovém kole 2018 padly historické rekordy

Na začátku loňského jarního grantového kola jsme lákali až na pětinásobné zvýšení rozdělovaných podpor marketingovým vinařským projektům. Realita se ale s tímto optimistickým předpokladem tvrdě střetla - Vinařský fond, který má granty v hrsti, před rokem přidělil 452 úspěšným žadatelům historicky nejnižší průměrnou částku 32,6 tisíce korun na jeden projekt. Rekord zopakoval i v podzimním kole, kdy průměrná výše každého ze 139 grantem podpořných projektů klesla na 23 tisíc korun. Co přineslo letošní jaro?

Rozpočet

Podle letošního schváleného rozpočtu se zdálo vše při starém, stejných sedmdesát milonů příjmů, rozdělených stejně jako vloni zejména na nelegální mediální podporu a propagaci značek „Vína z Moravy, vína z Čech“ a "Svatomartinské" a dalších aktivit bez opory v zákoně, a zbylých osmnáct milionů na hlavní činnost, rozdělování grantů, tedy podpor.
Jenže přišla změna. Mezi podpory se v souladu se zákonem nově dostaly i podpory rozdělované na poplatky na účast vinařů na soutěžích, které byly do té doby rozdělované v neprůhledném mimozákonném režimu. Tato změna vedla k dramatickému nárůstu počtu žádostí a k zahlcení administrativy Vinařského fondu a tím i k posunutí konečného termínu schválení všech podpor.

Podpory v číslech

Dopad na samotné podpory byl dramatický. Počet žádostí se zvýšil čtyřnásobně z necelých pěti set na dva tisíce a podobně vzrostl i počet zamítnutých žádostí ze třiceti na sto čyřicet. Ale protože průměrná požadovaná částka výrazně klesla, i přes téměř nejvyšší úspěšnost žadatelů ve výši 67 % přislíbené z požadované částky klesla i průměrná částka přislíbené podpory. Na pouhých 12 tisíc korun.
Celkově to pro Vinařský fond představuje necelých 23 přislíbených milionů korun, což je sice nejvíce v celé historii Vinařského fondu a dokonce už nyní o pět milionů víc, než je v letošním plánu, ale jen o pouhé tři procentní body víc než v jarním kole před dvěma lety.

Stále chybí projekty

Tedy namísto zákonem přislíbených téměř devíti desetin jen jedna jediná třetina jeho celoročního rozpočtu. Počet podpořených žádostí několikanásobně stoupl, bohužel na granty přislíbená částka se zatím zvýšila jen o zlomek. Přestože je před námi léto, v rozpočtových úvahách už začínáme myslet na grantový podzim. 
Podstatným problémem totiž zůstává nedostatek žádosti o granty na kvalitní, byť drahé projekty. Budiž výzvou autorům, že projektů, které získaly nejméně 100 tisíc korun, bylo letos 32, o dva méně, než v hubenějším loňském roce a dokonce o šest méně, než předloni.

Úspěšní žadatelé

Jaké projekty letos uspěly nejvíc? Půl milionu korun mají přislíbená zářijová vinobraní Znojemské historické, Pálavské v Mikulově a Slovácké slavnosti vína a otevřených památek v Uherském Hradišti, 350 tisíc srpnová vinařská soutěž Vinař roku a už proběhlý Festival vína VOC Znojmo 300 tisíc korun. Všechna uvedená vinobraní získala tradičně 100 % požadované částky a poslední dvě jmenované akce 88 %.
Z tohoto pohledu byly nejméně úspěšnými projekty infotabule v obci Tvořihráz, pro kterou místní získali jen 4 % požadované částky, a rovněž zářijové Bzenecké vinobraní, na které připadlo 5 % požadované částky.
Máte jiný nový nápad na vinařský marketing? Projektujte, piště a o prázdninách požádejte o grant. Peníze stále jsou.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Hektarový výnos vs. Spotřební daň

Diskuse o existenci nulové spotřební daně na tiché víno byla a stále ještě je bouřlivá a padají v ní více či méně známé argumenty. A přesto jeden z tuzemských vinařských spolků položil na stůl nový; rozdílný hektarový výnos tuzemských a zahraničních vinic. Zní takto: Čeští vinaři umí vyrobit konkurenceschopný produkt. Ale mimo nejlevnější kategorii. Limitem je volný trh a naše legislativa. Levný dovoz je z míst, kde zákon povoluje výnosnost vinice až 50 tun na hektar – u nás pouze 14 tun. Jako bychom byli výjimečnou vinařskou zemí s pěstiteli nešťastně zákonem omezenými v produkci jejich vinic. Kdyby omezení nebylo, měli by vinaři víc domácí suroviny a mohli by produkovat víc vína, a tedy snad i toho levného. Pomiňme, že zákon povoluje hektarový výnos 14 tun překročit, že vinaři nejsou v produkci vína ničím omezení, protože si mohou dovézt surovinu z volného trhu ze zahraničí, a podívejme se na údaje o tuzemských vinohradech. Domácí pěstitelé Zkraje roku uvedl stejný spolek, že průměrn...

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...