Přeskočit na hlavní obsah

Zájem o jarní vinařské granty je o pětinu nižší


Skepse mezi žadateli o finanční podpory Vinařského fondu se s novým obsazením jeho rady, která o jejich rozdělování rozhoduje, zvýšila. To může být vysvětlení, proč je počet žádostí i celková požadovaná suma po letech růstu dramaticky nižší. Ve srovnání s loňskem o dvacet procent.
Zatím se bohužel nenaplnil předpoklad, že by se rozpočet věnovaný na finanční podpory mohl až zpětinásobit. Ale také se ještě peníze neutrácí v rozporu se zákonem, jak tomu bylo po celé předchozí roky
Přesto se na fondu nesešly žádosti, jejichž počet a suma by umožnily vybírat jen to nejlepší, co si granty fondu a s jejich pomocí celý vinařský průmysl zaslouží.

Milionový přehled

Stručná rekapitulace je, že fond letos eviduje 480 žádostí o celkové výši 26,9 millionů. Méně, než vloni, kdy jich ve stejném období bylo 537 za 33,2 milionů, ale také méně než předloni, kdy jich bylo sice jen 446, zato za 32,8 milionů.
Z celkových sedmi oblastí, na které fond může podle zákona poskytovat svoje granty, nejvíce peněz - 14,1 milionů, tedy 53 % z celkové sumy všech žádostí - chtějí žadatelé na 190 projektů promočních akcí s vinařskou tematikou a na projekty rozvoje vinařské turistiky. 
S 4,6 miliony a podílem 17 % následují žádosti organizátorů na 104 projektů přehlídek, soutěží a výstav vín. Třetí příčku s 3,7 miliony a podílem 14 % obsadilo 140 žádostí účastníků přehlídek, soutěží a výstav vín o úhradu účastnických poplatků nebo pronájem výstavních prostor. 
Na čtvrté a páté příčce jsou s 2,9 a 1,1 miliony projekty na tištěné a audiovizuální materiály o víně, vinohradnictví nebo vinařství a o rozvoji vinařské turistiky a nakonec na semináře, konference a školení s tematikou vinařství, vinohradnictví nebo sommelierství. 
Pravděpodobně se letos nikdo nechystá zakládat novou vinařskou apelaci nebo neví, že fond může i její přípravu grantem podpořit, proto se letos žádná taková žádost na seznamu nevyskytuje.

Na co by nám průzkumy trhu byly

Jak jsme si již všimli, v historii grantů ještě nikdo nepodal žádnou žádost o finanční podporu projektu na průzkum trhu s vinařskými produkty. Tato mnohaletá překvapivá tradice pokračuje. O příspěvky na průzkumy trhu, které navíc mohou dosáhnout až 100% nákladů projektu a průzkum je tak úplně zdarma, se ani letos nikdo neuchází. 
Na příčinu možná poukázal Ondřej Baránek, prezident Vinařské unie, který v rozhovoru pro náš magazín před měsícem uvedl: “Rozloha tuzemských vinic je bohužel omezená a vzhledem k tomu, že Češi obecně preferují moravská a česká vína, celková produkce nestačí na pokrytí poptávky. Dá se tedy říci, že žádný tuzemský vinař nemá problém prodat všechno kvalitní víno, které vyrobil.
Pokud by měl pravdu a průzkumy trhu by tak byly i zadarmo pro vinaře jen marněním času, stála by před fondem otázka, proč vlastně na podporu marketingu vína a vinařské turistiky granty rozděluje. A proč na ně od vinařů a pěstitelů vybírá peníze. 

Nejčtenější

Aktuální údaje o rozloze tuzemských vinic 2020

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský právě vydal výroční zprávu za rok 2020, která obsahuje mimo jiné přehled registrovaných vinic tak, jak je eviduje jeho Registr vinic ve Znojmě-Oblekovicích. Osázená plocha vinic je podle údajů ÚKZÚZ v posledních letech kolísavá. Oproti roku 2019, kdy činila 18 189 hektarů, je nižší o 264 hektarů. V roce 2020 bylo vysázeno 296 hektarů nových vinic a současně bylo vyklučeno 172 hektarů starých vinic. Nová výsadba V roce 2020 byla stanovená kvóta pro přidělení povolení pro novou výsadbu ve výši 181 hektarů a všem 174 žadatelům bylo plně vyhověno. Nejvíce vysazovanými odrůdami byly Pálava s 32 hektary, Ryzlink rýnský s 31 hektary a Veltlínské zelené s 21 hektary, následované Rulandským modrým s plochou 14 hektarů. Z PIWI odrůd se nejvíce s téměř 15 hektary sázel Hibernal. Na zkušební vinici ÚKZÚZ o velikosti 5 hektarů v k.ú. Znojmo na viniční trati Načeratický kopec se na ploše 33 tisíc metrů čtverečních probíhají pokusy registrace a odlišnost

Výroční zpráva: návod na čtení

Tento týden dostali poslanci Poslanecké sněmovny k dispozici výroční zprávu Vinařského fondu za rok 2020, kterou každoročně musí, tak jako výroční zprávy České televize, Českého rozhlasu, České tiskové kanceláře a mnoha dalších, projednat a posoudit, a před tím přečíst. Tak jako vždy se poslanci ke kontrole postaví liknavě a proto následuje jednoduchý čtenářský návod, který jim jejich asistenti prozatím upírají. K ověření, zda je hospodaření Vinařského fondu souladu se zákonem, postačí nalistovat tabulku s přehledem příjmů a výdajů, strana 30, z níž lze s kalkulačkou v ruce zjistit toto: Za prvé: Rozhodnutí o poskytnutí podpory jsou poskytovány, jak je v tabulce označené, podle § 31 odst. 4 vinařského zákona a činily 17 milionů korun. Třikrát víc, 52 milionů korun, vynaložil Fond na Komunikační kampaň a Propagace na základě smluv, kde odkaz na zákon chybí jednoduše proto, že zákon takové výdaje Fondu neumožňuje . Za druhé:  Jestliže za rok 2020 Fond nelegálně utratil 52 milionů, ta

Černý trh a poctivý vinař z Břeclavska

Boj proti černému trhu s vínem vypukl s novelou vinařského zákona 1. dubna 2017. Už jsou to plné čtyři roky, kdy stát s cílem sklidit ročně miliardový benefit na černý trh zaklekl. Tiskový mluvčí Ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý sice dnes tvrdí, že " snižování daňových úniků nebylo stanoveno jako cíl novely vinařského zákona ," ale tehdejší vláda Bohuslava Sobotky s Andrejem Babišem jako ministrem financí to viděla přesně obráceně. V příloze svého lednového usnesení z roku 2016 uvedla: " V neposlední řadě jsou navržené změny v souvislosti s rozsáhlými daňovými úniky rovněž nutné z hlediska účinného fiskálního dozoru. Podle kvalifikovaného odhadu probíhá zhruba pětina trhu s vínem v České republice v rámci šedé ekonomiky. Při konzumaci přibližně 2 mil. hl jde o objem 0,5 mil. hl vína za rok. Průměrná cena dovozu nebaleného vína je 15 Kč za 1 litr, zatímco následná cena realizace prodeje je zhruba 65 Kč za 1 litr, což činí zisk kolem 50 Kč za 1 litr. To odpovídá obje