Přeskočit na hlavní obsah

Zájem o jarní vinařské granty je o pětinu nižší


Skepse mezi žadateli o finanční podpory Vinařského fondu se s novým obsazením jeho rady, která o jejich rozdělování rozhoduje, zvýšila. To může být vysvětlení, proč je počet žádostí i celková požadovaná suma po letech růstu dramaticky nižší. Ve srovnání s loňskem o dvacet procent.
Zatím se bohužel nenaplnil předpoklad, že by se rozpočet věnovaný na finanční podpory mohl až zpětinásobit. Ale také se ještě peníze neutrácí v rozporu se zákonem, jak tomu bylo po celé předchozí roky
Přesto se na fondu nesešly žádosti, jejichž počet a suma by umožnily vybírat jen to nejlepší, co si granty fondu a s jejich pomocí celý vinařský průmysl zaslouží.

Milionový přehled

Stručná rekapitulace je, že fond letos eviduje 480 žádostí o celkové výši 26,9 millionů. Méně, než vloni, kdy jich ve stejném období bylo 537 za 33,2 milionů, ale také méně než předloni, kdy jich bylo sice jen 446, zato za 32,8 milionů.
Z celkových sedmi oblastí, na které fond může podle zákona poskytovat svoje granty, nejvíce peněz - 14,1 milionů, tedy 53 % z celkové sumy všech žádostí - chtějí žadatelé na 190 projektů promočních akcí s vinařskou tematikou a na projekty rozvoje vinařské turistiky. 
S 4,6 miliony a podílem 17 % následují žádosti organizátorů na 104 projektů přehlídek, soutěží a výstav vín. Třetí příčku s 3,7 miliony a podílem 14 % obsadilo 140 žádostí účastníků přehlídek, soutěží a výstav vín o úhradu účastnických poplatků nebo pronájem výstavních prostor. 
Na čtvrté a páté příčce jsou s 2,9 a 1,1 miliony projekty na tištěné a audiovizuální materiály o víně, vinohradnictví nebo vinařství a o rozvoji vinařské turistiky a nakonec na semináře, konference a školení s tematikou vinařství, vinohradnictví nebo sommelierství. 
Pravděpodobně se letos nikdo nechystá zakládat novou vinařskou apelaci nebo neví, že fond může i její přípravu grantem podpořit, proto se letos žádná taková žádost na seznamu nevyskytuje.

Na co by nám průzkumy trhu byly

Jak jsme si již všimli, v historii grantů ještě nikdo nepodal žádnou žádost o finanční podporu projektu na průzkum trhu s vinařskými produkty. Tato mnohaletá překvapivá tradice pokračuje. O příspěvky na průzkumy trhu, které navíc mohou dosáhnout až 100% nákladů projektu a průzkum je tak úplně zdarma, se ani letos nikdo neuchází. 
Na příčinu možná poukázal Ondřej Baránek, prezident Vinařské unie, který v rozhovoru pro náš magazín před měsícem uvedl: “Rozloha tuzemských vinic je bohužel omezená a vzhledem k tomu, že Češi obecně preferují moravská a česká vína, celková produkce nestačí na pokrytí poptávky. Dá se tedy říci, že žádný tuzemský vinař nemá problém prodat všechno kvalitní víno, které vyrobil.
Pokud by měl pravdu a průzkumy trhu by tak byly i zadarmo pro vinaře jen marněním času, stála by před fondem otázka, proč vlastně na podporu marketingu vína a vinařské turistiky granty rozděluje. A proč na ně od vinařů a pěstitelů vybírá peníze. 

Nejčtenější

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě. 

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř