Přeskočit na hlavní obsah

Zájem o jarní vinařské granty je o pětinu nižší


Skepse mezi žadateli o finanční podpory Vinařského fondu se s novým obsazením jeho rady, která o jejich rozdělování rozhoduje, zvýšila. To může být vysvětlení, proč je počet žádostí i celková požadovaná suma po letech růstu dramaticky nižší. Ve srovnání s loňskem o dvacet procent.
Zatím se bohužel nenaplnil předpoklad, že by se rozpočet věnovaný na finanční podpory mohl až zpětinásobit. Ale také se ještě peníze neutrácí v rozporu se zákonem, jak tomu bylo po celé předchozí roky
Přesto se na fondu nesešly žádosti, jejichž počet a suma by umožnily vybírat jen to nejlepší, co si granty fondu a s jejich pomocí celý vinařský průmysl zaslouží.

Milionový přehled

Stručná rekapitulace je, že fond letos eviduje 480 žádostí o celkové výši 26,9 millionů. Méně, než vloni, kdy jich ve stejném období bylo 537 za 33,2 milionů, ale také méně než předloni, kdy jich bylo sice jen 446, zato za 32,8 milionů.
Z celkových sedmi oblastí, na které fond může podle zákona poskytovat svoje granty, nejvíce peněz - 14,1 milionů, tedy 53 % z celkové sumy všech žádostí - chtějí žadatelé na 190 projektů promočních akcí s vinařskou tematikou a na projekty rozvoje vinařské turistiky. 
S 4,6 miliony a podílem 17 % následují žádosti organizátorů na 104 projektů přehlídek, soutěží a výstav vín. Třetí příčku s 3,7 miliony a podílem 14 % obsadilo 140 žádostí účastníků přehlídek, soutěží a výstav vín o úhradu účastnických poplatků nebo pronájem výstavních prostor. 
Na čtvrté a páté příčce jsou s 2,9 a 1,1 miliony projekty na tištěné a audiovizuální materiály o víně, vinohradnictví nebo vinařství a o rozvoji vinařské turistiky a nakonec na semináře, konference a školení s tematikou vinařství, vinohradnictví nebo sommelierství. 
Pravděpodobně se letos nikdo nechystá zakládat novou vinařskou apelaci nebo neví, že fond může i její přípravu grantem podpořit, proto se letos žádná taková žádost na seznamu nevyskytuje.

Na co by nám průzkumy trhu byly

Jak jsme si již všimli, v historii grantů ještě nikdo nepodal žádnou žádost o finanční podporu projektu na průzkum trhu s vinařskými produkty. Tato mnohaletá překvapivá tradice pokračuje. O příspěvky na průzkumy trhu, které navíc mohou dosáhnout až 100% nákladů projektu a průzkum je tak úplně zdarma, se ani letos nikdo neuchází. 
Na příčinu možná poukázal Ondřej Baránek, prezident Vinařské unie, který v rozhovoru pro náš magazín před měsícem uvedl: “Rozloha tuzemských vinic je bohužel omezená a vzhledem k tomu, že Češi obecně preferují moravská a česká vína, celková produkce nestačí na pokrytí poptávky. Dá se tedy říci, že žádný tuzemský vinař nemá problém prodat všechno kvalitní víno, které vyrobil.
Pokud by měl pravdu a průzkumy trhu by tak byly i zadarmo pro vinaře jen marněním času, stála by před fondem otázka, proč vlastně na podporu marketingu vína a vinařské turistiky granty rozděluje. A proč na ně od vinařů a pěstitelů vybírá peníze. 

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Spotřeba vína v roce 2022

Před několika málo dny zveřejnil Český statistický úřad , který jako jediný v Česku tyto údaje oficiálně zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2022 byla podle něj 9,73 litru na osobu a rok, téměř identická jako 9,72 litrů v předchozích dvou letech a tedy téměř nejnižší za posledních deset let. To představuje 169,5 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 852 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů, jen o málo vyšší, než předchozích 17 144 tisíc hektolitrů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok a vloni byla podle statistiků 16,54 litrů, obdobně jako v letech 2017 a 2020, celkem tedy 1 742 tisíc hektolitrů, tedy o trochu méně, než 1 803 tisíc hektolitrů v roce 2021. Údaje Registru vinic k tomu dodávají, že vína z hroznů z tuzemských vinic bylo v roce 2022 jen 528 tisíc hektolitrů a o rok dříve 565 tisíc hektolitrů. Ani ne třet...

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...