Přeskočit na hlavní obsah

Kde a proč bude Faltýnek hledat 35 milionů

Nejsme ČT ani ČTK 

"Na sekretariát zemědělského výboru byla doručena Výroční zpráva vinařského fondu za rok 2013," oznámil v červnu 2014 poslancům, kteří tohoroční desátou schůzi výboru navštívili, jeho předseda Jaroslav Faltýnek. A tato slova jsou to jediné, co o povinném projednávání dvanácti výročních zpráv fondu od roku 2005 v parlamentu zbylo.
Grantová a informační agentura Vinařský fond má mezi obdobnými tuzemskými institucemi zjevně výsadní postavení. Zatímco ostatní kontroluje parlament a zajímají se o ně média, na kontrolu Vinařského fondu poslanci dvanáct let zapomínají a média pro svou práci nemají dostatek podkladů. 
Pak se nelze divit, že fond utrácí miliony v rozporu se zákonem.
Česká tisková kancelář, Česká televize, Český rozhlas nebo Státní fond kinematografie takový život v bavlnce nemají. Každou také řídí rady a ze svých jednání zveřejňují zápisy, zde ČTK, tady ČT a ČRo a tady SFK. Každoročně vypracují výroční zprávy, které projednají jejich dozorčí rady a nakonec poslanecká sněmovna. To je i pro média slušná zásoba informací.
Vinařský fond to má ale jinak.

Rozhodujeme, ale neřekneme jak

Z jednání rady ani dozorčí rady není za třináct let k dispozici jediný zápis. Od letoška jsou sice zveřejněná dvě usnesení z jednání rady, jejich obsah je ale proti zápisům poněkud anorektický. 
Fond zápisy odmítá poskytnout i podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Kdo je chce, musí se obrátit na soud.

Dozorčí rada nás nekontroluje

Za dvanáct let vypracoval a zveřejnil fond dvanáct výročních zpráv, letos už bude třináctá. O tom, že by jakoukoli z nich projednala dozorčí rada neexistuje podle Jaroslava Machovce, ředitele fondu, jediný záznam. Přesto je ve výročních zprávách napsané, že je dozorčí rada schválila.
Podle této zábavné logiky schvaluje dozorčí rada výroční zprávy s textem, že už je schválila. Ale záznam o tom stejně neexistuje 😎.

Poslanci nás také nekontrolují

Každou výroční zprávu musí podle zákona projednat Poslanecká sněmovna. Jenže podle Machovce fond z dvanácti existujících a dozorčí radou “schválených” zpráv předal poslancům jen čtyři poslední.
Je jasné, že osm výročních zpráv poslanci projednat nemohli, když je neměli. Proč neprojednali ani ty čtyři, které v parlamentu mají, otázkou ale je.
Hledáte-li klíč k řešení záhady, jak mohl fond bez povšimnutí za deset let utratit v rozporu se zákonem třetinu miliardy a jak si to s padesáti miliony naplánoval i letos, jeden by se nabízel.

Pětatřicet milionů?

Podle prosincového vyjádření Kanceláře Poslanecké sněmovny projednají poslanci poslední výroční zprávu fondu - tu za rok 2015 - na některém z následujících zasedání zemědělského výboru. Na programu lednového zasedání ale nebyla.
Až bude Faltýnek spolu s ostatními poslanci ve výboru hledat ve výroční zprávě fondu, kolik měl fond v roce 2015 podle zákona použit na podporu vinařství a vinařské turistiky, ale nepoužil, zjistí to na jejích stranách 56 a 57 .
V tabulce Tvorba fondů jsou uvedené zákonné výdaje fondu použité výhradně k účelům podle odstavce 4) § 31, evidované v účetnictví odděleně na účtech 913-410, 913-411a 913-412, jak požaduje odstavec 2) § 36 vinařského zákona. Provozní náklady fondu jsou uvedené v druhé tabulce na stejné straně. A příjmy fondu, které lze k zákonným účelům a provozním nákladům jako jediným použít, jsou v další tabulce na následující straně.

O granty nežádejte, utrácíme jinak

Takhle to z údajů výroční zprávy fondu za rok 2015 vypadá:

Příjmy
53 424 693
Podpora marketingu 913-410 4 354 445
Informace veřejnosti o vinohradnictv 913-411 2 889 444
Podpora a rozvoj vinařství a turistiky 913-412 5 565 565
Provozní náklady 
6 166 105
Zákonné výdaje
18 975 559
Rozdíl
34 449 134

Protože příjmy fondu může fond podle odstavce 1) § 36 zákona použít pouze k účelům podle odstavce 4) § 31 a k pokrytí provozních nákladů, rozdíl těchto peněz utratil fond v rozporu se zákonem.
Za rok 2015 to dělá bezmála dvě třetiny - 65% - jeho příjmů. Proto na podpory, kvůli kterým byl fond zřízen, dlouhodobě zbývá pouhých 16% jeho příjmů.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výživové hodnoty na etiketách vín zatím stále ještě dobrovolně

Jaká je energetická hodnota vína Až dodneška je uvádění výživových hodnot dobrovolné, ale od 13. prosince je pro většinu výrobců povinné uvádět sedm údajů, a to energetickou hodnotu, tuky a z nich nasycené mastné kyseliny, sacharidy a z nich cukry, bílkoviny a sůl . Základních sedm povinných údajů mohou producenti dobrovolně doplnit o mononenasycené mastné kyseliny, polynenasycené mastné kyseliny, polyalkoholy, škrob, vlákninu, vitaminy a minerální látky .  Pro vína tato povinnost neplatí a uvádění výživových hodnot zatím zůstává dobrovolné, stejně jako je ještě dobrovolné do čtvrtečního schválení novely vinařského zákona senátem a jejího následného podpisu prezidentem značení vín jednotným logotypem . Protože ale výjimka platí pro nápoje s obsahem alkoholu nad 1,2 % obj., nelkoholická vína uváděná do oběhu po 13. prosinci už všechny povinné výživové hodnoty mít musí.