Přeskočit na hlavní obsah

Kde a proč bude Faltýnek hledat 35 milionů

Nejsme ČT ani ČTK 

"Na sekretariát zemědělského výboru byla doručena Výroční zpráva vinařského fondu za rok 2013," oznámil v červnu 2014 poslancům, kteří tohoroční desátou schůzi výboru navštívili, jeho předseda Jaroslav Faltýnek. A tato slova jsou to jediné, co o povinném projednávání dvanácti výročních zpráv fondu od roku 2005 v parlamentu zbylo.
Grantová a informační agentura Vinařský fond má mezi obdobnými tuzemskými institucemi zjevně výsadní postavení. Zatímco ostatní kontroluje parlament a zajímají se o ně média, na kontrolu Vinařského fondu poslanci dvanáct let zapomínají a média pro svou práci nemají dostatek podkladů. 
Pak se nelze divit, že fond utrácí miliony v rozporu se zákonem.
Česká tisková kancelář, Česká televize, Český rozhlas nebo Státní fond kinematografie takový život v bavlnce nemají. Každou také řídí rady a ze svých jednání zveřejňují zápisy, zde ČTK, tady ČT a ČRo a tady SFK. Každoročně vypracují výroční zprávy, které projednají jejich dozorčí rady a nakonec poslanecká sněmovna. To je i pro média slušná zásoba informací.
Vinařský fond to má ale jinak.

Rozhodujeme, ale neřekneme jak

Z jednání rady ani dozorčí rady není za třináct let k dispozici jediný zápis. Od letoška jsou sice zveřejněná dvě usnesení z jednání rady, jejich obsah je ale proti zápisům poněkud anorektický. 
Fond zápisy odmítá poskytnout i podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Kdo je chce, musí se obrátit na soud.

Dozorčí rada nás nekontroluje

Za dvanáct let vypracoval a zveřejnil fond dvanáct výročních zpráv, letos už bude třináctá. O tom, že by jakoukoli z nich projednala dozorčí rada neexistuje podle Jaroslava Machovce, ředitele fondu, jediný záznam. Přesto je ve výročních zprávách napsané, že je dozorčí rada schválila.
Podle této zábavné logiky schvaluje dozorčí rada výroční zprávy s textem, že už je schválila. Ale záznam o tom stejně neexistuje 😎.

Poslanci nás také nekontrolují

Každou výroční zprávu musí podle zákona projednat Poslanecká sněmovna. Jenže podle Machovce fond z dvanácti existujících a dozorčí radou “schválených” zpráv předal poslancům jen čtyři poslední.
Je jasné, že osm výročních zpráv poslanci projednat nemohli, když je neměli. Proč neprojednali ani ty čtyři, které v parlamentu mají, otázkou ale je.
Hledáte-li klíč k řešení záhady, jak mohl fond bez povšimnutí za deset let utratit v rozporu se zákonem třetinu miliardy a jak si to s padesáti miliony naplánoval i letos, jeden by se nabízel.

Pětatřicet milionů?

Podle prosincového vyjádření Kanceláře Poslanecké sněmovny projednají poslanci poslední výroční zprávu fondu - tu za rok 2015 - na některém z následujících zasedání zemědělského výboru. Na programu lednového zasedání ale nebyla.
Až bude Faltýnek spolu s ostatními poslanci ve výboru hledat ve výroční zprávě fondu, kolik měl fond v roce 2015 podle zákona použit na podporu vinařství a vinařské turistiky, ale nepoužil, zjistí to na jejích stranách 56 a 57 .
V tabulce Tvorba fondů jsou uvedené zákonné výdaje fondu použité výhradně k účelům podle odstavce 4) § 31, evidované v účetnictví odděleně na účtech 913-410, 913-411a 913-412, jak požaduje odstavec 2) § 36 vinařského zákona. Provozní náklady fondu jsou uvedené v druhé tabulce na stejné straně. A příjmy fondu, které lze k zákonným účelům a provozním nákladům jako jediným použít, jsou v další tabulce na následující straně.

O granty nežádejte, utrácíme jinak

Takhle to z údajů výroční zprávy fondu za rok 2015 vypadá:

Příjmy
53 424 693
Podpora marketingu 913-410 4 354 445
Informace veřejnosti o vinohradnictv 913-411 2 889 444
Podpora a rozvoj vinařství a turistiky 913-412 5 565 565
Provozní náklady 
6 166 105
Zákonné výdaje
18 975 559
Rozdíl
34 449 134

Protože příjmy fondu může fond podle odstavce 1) § 36 zákona použít pouze k účelům podle odstavce 4) § 31 a k pokrytí provozních nákladů, rozdíl těchto peněz utratil fond v rozporu se zákonem.
Za rok 2015 to dělá bezmála dvě třetiny - 65% - jeho příjmů. Proto na podpory, kvůli kterým byl fond zřízen, dlouhodobě zbývá pouhých 16% jeho příjmů.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Spotřeba vína v roce 2022

Před několika málo dny zveřejnil Český statistický úřad , který jako jediný v Česku tyto údaje oficiálně zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2022 byla podle něj 9,73 litru na osobu a rok, téměř identická jako 9,72 litrů v předchozích dvou letech a tedy téměř nejnižší za posledních deset let. To představuje 169,5 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 852 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů, jen o málo vyšší, než předchozích 17 144 tisíc hektolitrů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok a vloni byla podle statistiků 16,54 litrů, obdobně jako v letech 2017 a 2020, celkem tedy 1 742 tisíc hektolitrů, tedy o trochu méně, než 1 803 tisíc hektolitrů v roce 2021. Údaje Registru vinic k tomu dodávají, že vína z hroznů z tuzemských vinic bylo v roce 2022 jen 528 tisíc hektolitrů a o rok dříve 565 tisíc hektolitrů. Ani ne třet...

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...