Přeskočit na hlavní obsah

Krátce a krotce novinky z Vinařského fondu v kostce

V posledních týdnech se Vinařský fond proměnil a mění se i prostředí, v němž koření. V následujících odstavcích krátce a v kostce tyto změny zaznamenáváme, jsou to za desetiletí jeho existence změny větší než malé.

Fond se přestěhoval

Poštovní adresa fondu zůstala, ale pokud chcete jeho nové kanceláře navštívit, už ne hlavním vchodem a schodištěm budovy Jihomoravského kraje, ale o pár desítek metrů dál vpravo, směrem k Moravskému náměstí, v pořadí čtvrté dveře - bývalá restaurace Zemský dům. 

Fond má nový web

Elektronická adresa fondu také zůstala, ale od Vánoc je na ní nový web. Podle mínění fondu jsou jeho hlavními změnami přehlednější struktura, rozšíření obsahu a úprava sekce pro registrované.
Podle našeho názoru jsou zajímavější proměnou odstranění odkazu, kde veřejnost nalezne informace fondu o vinohradnictví a vinařství (stojí hodně peněz, tak proč ta skromnost), a v aktualitách žádné informace ze zasedání rady fondu. Nahradila je usnesení z jednání rady i s kalendářem jednání na celý rok, což je v dějinách fondu skutečná a až do prosince nepředstavitelná revoluce. Možnost, že bychom k tomu přispěli i našim srovnáním otevřenosti bilancí bilionové České národní banky s tajnůstkářstvím desítkymilionového fondu nám nedává spát.

Novelou se mění vinařský zákon i fond

Že má novela vinařského zákona zvýšit věrohodnost vinařských statistik, změnit byznys se sudovým vínem a změnit i důležitá a letitá pravidla fungování fondu jsme jako jediní psali a o důsledcích informovali. Necháme na zvídavých čtenářích, jestli budou v textu novely hledat úpravy lhůt pro zveřejnění zájemců o jeho granty a další fikané změny. Rovnou ale prozradíme, že fond už nebude muset zveřejňovat informace o svých smlouvách podle vinařského zákona. Šlus, konec.

Zveřejňování smluv

Fond už loni v létě začal souběžně zveřejňovat smlouvy také v Registru smluv, jak to jemu a většině státních organizací nařídil jiný zákon. A po Vánocích jeho smlouvy do svého indexu zařadil i praktický Hlídač smluv. Jenže novela vinařského zákona také ruší na dobu svého vzniku velmi moderní povinnost fondu zveřejňovat na internetu a ve výročních zprávách informace o smlouvách s plněním vyšším než 10 tisíc. Kdežto Registr smluv zakládá povinnost zveřejňovat smlouvy s plněním až nad 50 tisíc. Na druhou stranu jsou v centrálním registru a tím i v Hlídači smluv zveřejněné celé texty smluv, čímž zájemci o ně nemusí žádat podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Bohužel se fond zatím vyhýbá zveřejňování strojově čitelných sjednaných cen a proto se podle nich až do zjednání nápravy v Registru ani Hlídači orientovat nejde.

Fond o novele vinařského zákona

Až dosud o legislativě mlčící fond se na svém novotou zářícím webu odhodlal poskytnout veřejnosti informace ke schválené novele zákona o vinohradnictví a vinařství. Je však dost překvapivé, že kliknutí na informaci přesměruje čtenáře na web jedné z aliancí vinařských producentů. Sám fond tedy informaci neposkytuje, jak by čtenář a zákonodárci čekali. Je zajímavé, že místo aby fond sám zájemce o novinkách informoval, s klidnou myslí přenechá interpretaci zákona na zákonu ne nezávislém profesním spolku. Že v textu chybí reflexe vlivu novely na fungování samotného fondu se pak vlastně ani nejde divit. 

Nová pestrá rada fondu

O novém složení a různorodosti rady fondu jsme už psali. Leckoho může napadnout, že tato personální obměna a uvedená zveřejňování usnesení z jednání rady nejsou bez souvislosti. Současně je paradox, že v radě fondu vedle sebe sedí lidé, kteří si jen pár dní před jmenováním vyměňovali na internetu ne právě uctivé a docela osobní zdravice. S vědomím personálních i legislativních změn a nového pracovního ducha v nových kancelářích bude proto zajímavé sledovat nejen skrovné aktuality na webu fondu, ale zejména výsledky jeho činnorodosti.

Noví čtenáři se zájmem o fond a události okolo

Podzimní příspěvky našeho magazínu také vyvolaly reflexi vedení fondu. Zřejmě proto se v historicky prvním zveřejněném usnesení hned z prvního jednání nové rady dočteme, že je členové rady doporučují ke čtení i některým brněnským právníkům. Věříme, že i z nich se stanou naši zvídaví čtenáři. Kde jinde by také měli hledat novinky z vinařského a pěstitelského průmyslu, když i na novém webu fondu je jich jak šafránu.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J