Přeskočit na hlavní obsah

Když fond schválí rozpočet, je hned jasno, zda ho pálí zákon

Finanční plán fondu ukázal tři věci

Na sklonku ledna schválili radní vinařské grantové a informační agentury Vinařský fond finanční plán na letošní rok. A ten ukázal tři věci.
Za prvé se podle obsahu kapitol prokázalo, že utrácení naplánovaných sedmdesáti milionů veřejných prostředků zůstane i letos při starém a obavy z nelegálního zacházení se svěřenými prostředky ani nová rada nemá.
Za druhé se tím ukázala lichou naděje na až pětinásobné zvýšení udělovaných grantů - hlavní činnosti fondu.
A jako třetí z toho vyplynulo, že i letos o fondu budeme my psát a vy číst stejně smutné věci, jako vloni.

Plán je důkaz

I letos jsou kapitoly plánu explicitním důkazem hospodaření s prostředky fondu v rozporu s vinařským zákonem. A ani letos to nikomu, kdo mají fond kontrolovat, nevadí.
Z plánu o deseti kapitolách a sedmdesáti milionech odpovídají zákonnému vymezení pouhé dvě. Ano, z deseti jen dvě.
Kapitola o podporách fondu a jeho informační činnosti s celkem 18 milionovým plánem zcela odpovídá jedinému zákonnému předmětu činnosti fondu, shrnutému do lapidárního odstavce 4) § 31 vinařského zákona. A kapitola s provozními náklady fondu ve výši 6,3 milionu je v souladu s podmínkou odstavce 1) § 36 vinařského zákona.

Veřejné prostředky úpí

Náplň ostatních osmi kapitol, za které chce rada utratit více než 45 milionů korun, v zákoně uvedená není.
Rada plán schvalovala v poslední den lhůty pro zaplacení povinných čtvrtletních odvodů fondu zřejmě proto, aby tím plátcům odvodů nedělala na čele předčasně vrásky. Bez ohledu na datum ale jejich odvody opět naplánovala použít v rozporu se zákonem a třetina nelegálně utracené miliardy letos o bezmála padesát milionů nabobtná. Tak už to běží neuvěřitelně dlouhou řadu let.
A brzy se dozvíme, jestli schválená novela vinařského zákona s “drobnými” úpravami pravomocí fondu nezmění tento stav ještě k horšímu.

Nejčtenější

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařství Mi

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř