Přeskočit na hlavní obsah

Když fond schválí rozpočet, je hned jasno, zda ho pálí zákon

Finanční plán fondu ukázal tři věci

Na sklonku ledna schválili radní vinařské grantové a informační agentury Vinařský fond finanční plán na letošní rok. A ten ukázal tři věci.
Za prvé se podle obsahu kapitol prokázalo, že utrácení naplánovaných sedmdesáti milionů veřejných prostředků zůstane i letos při starém a obavy z nelegálního zacházení se svěřenými prostředky ani nová rada nemá.
Za druhé se tím ukázala lichou naděje na až pětinásobné zvýšení udělovaných grantů - hlavní činnosti fondu.
A jako třetí z toho vyplynulo, že i letos o fondu budeme my psát a vy číst stejně smutné věci, jako vloni.

Plán je důkaz

I letos jsou kapitoly plánu explicitním důkazem hospodaření s prostředky fondu v rozporu s vinařským zákonem. A ani letos to nikomu, kdo mají fond kontrolovat, nevadí.
Z plánu o deseti kapitolách a sedmdesáti milionech odpovídají zákonnému vymezení pouhé dvě. Ano, z deseti jen dvě.
Kapitola o podporách fondu a jeho informační činnosti s celkem 18 milionovým plánem zcela odpovídá jedinému zákonnému předmětu činnosti fondu, shrnutému do lapidárního odstavce 4) § 31 vinařského zákona. A kapitola s provozními náklady fondu ve výši 6,3 milionu je v souladu s podmínkou odstavce 1) § 36 vinařského zákona.

Veřejné prostředky úpí

Náplň ostatních osmi kapitol, za které chce rada utratit více než 45 milionů korun, v zákoně uvedená není.
Rada plán schvalovala v poslední den lhůty pro zaplacení povinných čtvrtletních odvodů fondu zřejmě proto, aby tím plátcům odvodů nedělala na čele předčasně vrásky. Bez ohledu na datum ale jejich odvody opět naplánovala použít v rozporu se zákonem a třetina nelegálně utracené miliardy letos o bezmála padesát milionů nabobtná. Tak už to běží neuvěřitelně dlouhou řadu let.
A brzy se dozvíme, jestli schválená novela vinařského zákona s “drobnými” úpravami pravomocí fondu nezmění tento stav ještě k horšímu.

Nejčtenější

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?

Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč. Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů. Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apela

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř