Přeskočit na hlavní obsah

Když fond schválí rozpočet, je hned jasno, zda ho pálí zákon

Finanční plán fondu ukázal tři věci

Na sklonku ledna schválili radní vinařské grantové a informační agentury Vinařský fond finanční plán na letošní rok. A ten ukázal tři věci.
Za prvé se podle obsahu kapitol prokázalo, že utrácení naplánovaných sedmdesáti milionů veřejných prostředků zůstane i letos při starém a obavy z nelegálního zacházení se svěřenými prostředky ani nová rada nemá.
Za druhé se tím ukázala lichou naděje na až pětinásobné zvýšení udělovaných grantů - hlavní činnosti fondu.
A jako třetí z toho vyplynulo, že i letos o fondu budeme my psát a vy číst stejně smutné věci, jako vloni.

Plán je důkaz

I letos jsou kapitoly plánu explicitním důkazem hospodaření s prostředky fondu v rozporu s vinařským zákonem. A ani letos to nikomu, kdo mají fond kontrolovat, nevadí.
Z plánu o deseti kapitolách a sedmdesáti milionech odpovídají zákonnému vymezení pouhé dvě. Ano, z deseti jen dvě.
Kapitola o podporách fondu a jeho informační činnosti s celkem 18 milionovým plánem zcela odpovídá jedinému zákonnému předmětu činnosti fondu, shrnutému do lapidárního odstavce 4) § 31 vinařského zákona. A kapitola s provozními náklady fondu ve výši 6,3 milionu je v souladu s podmínkou odstavce 1) § 36 vinařského zákona.

Veřejné prostředky úpí

Náplň ostatních osmi kapitol, za které chce rada utratit více než 45 milionů korun, v zákoně uvedená není.
Rada plán schvalovala v poslední den lhůty pro zaplacení povinných čtvrtletních odvodů fondu zřejmě proto, aby tím plátcům odvodů nedělala na čele předčasně vrásky. Bez ohledu na datum ale jejich odvody opět naplánovala použít v rozporu se zákonem a třetina nelegálně utracené miliardy letos o bezmála padesát milionů nabobtná. Tak už to běží neuvěřitelně dlouhou řadu let.
A brzy se dozvíme, jestli schválená novela vinařského zákona s “drobnými” úpravami pravomocí fondu nezmění tento stav ještě k horšímu.

Nejčtenější

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě. 

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...