Přeskočit na hlavní obsah

Když fond schválí rozpočet, je hned jasno, zda ho pálí zákon

Finanční plán fondu ukázal tři věci

Na sklonku ledna schválili radní vinařské grantové a informační agentury Vinařský fond finanční plán na letošní rok. A ten ukázal tři věci.
Za prvé se podle obsahu kapitol prokázalo, že utrácení naplánovaných sedmdesáti milionů veřejných prostředků zůstane i letos při starém a obavy z nelegálního zacházení se svěřenými prostředky ani nová rada nemá.
Za druhé se tím ukázala lichou naděje na až pětinásobné zvýšení udělovaných grantů - hlavní činnosti fondu.
A jako třetí z toho vyplynulo, že i letos o fondu budeme my psát a vy číst stejně smutné věci, jako vloni.

Plán je důkaz

I letos jsou kapitoly plánu explicitním důkazem hospodaření s prostředky fondu v rozporu s vinařským zákonem. A ani letos to nikomu, kdo mají fond kontrolovat, nevadí.
Z plánu o deseti kapitolách a sedmdesáti milionech odpovídají zákonnému vymezení pouhé dvě. Ano, z deseti jen dvě.
Kapitola o podporách fondu a jeho informační činnosti s celkem 18 milionovým plánem zcela odpovídá jedinému zákonnému předmětu činnosti fondu, shrnutému do lapidárního odstavce 4) § 31 vinařského zákona. A kapitola s provozními náklady fondu ve výši 6,3 milionu je v souladu s podmínkou odstavce 1) § 36 vinařského zákona.

Veřejné prostředky úpí

Náplň ostatních osmi kapitol, za které chce rada utratit více než 45 milionů korun, v zákoně uvedená není.
Rada plán schvalovala v poslední den lhůty pro zaplacení povinných čtvrtletních odvodů fondu zřejmě proto, aby tím plátcům odvodů nedělala na čele předčasně vrásky. Bez ohledu na datum ale jejich odvody opět naplánovala použít v rozporu se zákonem a třetina nelegálně utracené miliardy letos o bezmála padesát milionů nabobtná. Tak už to běží neuvěřitelně dlouhou řadu let.
A brzy se dozvíme, jestli schválená novela vinařského zákona s “drobnými” úpravami pravomocí fondu nezmění tento stav ještě k horšímu.
Štítky:

Nejčtenější

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařství Mi
Pokračovat+

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J
Pokračovat+

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.
Pokračovat+