Přeskočit na hlavní obsah

Vinařské grantové kolo Podzim 2018 čeká na vyhodnocení


Ve středu 15. srpna skončila možnost podat Vinařskému fondu žádosti o jeho vinařské granty do podzimního kola a této šance využili žadatelé pro svých 328 projektů. Což je dvojnásobek loňského počtu a dva a půl násobek v předchozích podzimních kolech. Také ale jen šestina letošního jarního kola.

Celková požadovaná suma je 10,3 milionu korun, o 70 % méně, než připravili žadatelé v předchozím kole. I když je v porovnání s minulými podzimními grantovými koly počet projektů rekordní, podle celkové sumy to neplatí. V letech 2009, 2010 a 2016, přestože počet tehdy předložených projektů byl třetinový, připravili jejich autoři projekty finančně náročnější. Ale získali pouze 27 %, 19 %, resp. 22 %.

Hodnocení projektů

Lze očekávat, že se jednání Rady fondu ve čtvrtek 13. září, čtyři týdny po uzávěrce žádostí, bude věnovat výhradně jejich schvalování, snižování požadovaných částek i jejich zamítání, a to vše, na rozdíl od rekordního jarního kola, zvládne během jediného zasedání.

Výsledky jejího rozhodování fond v takovém případě zveřejnění nejpozději 5. října a poté bude čas na analýzu jeho štědrosti nebo úspornosti. Připomeňme, že udělování grantů je hlavním smyslem jeho existence a že s 19 % přidělených peněz uspěli historicky nejméně podzimní žadatelé právě v roce 2010 a naopak s 56 % nejvíce v roce 2011. Tehdy ovšem požadovali pouhých 6,8 milionů korun, nejméně, kolik kdy v kterémkoli kole po fondu požadovali. O jeho štědrosti tak mluvit rozhodně nelze a je patrné, že se svěřenými penězi raději hospodaří proti svému smyslu.

Prodloužené termíny

Jak termín pro zveřejnění výsledků schvalování, tak termín pro zveřejnění informací o podaných žádostech se v důsledku "sudovkové" novely vinařského zákona z roku 2017 prodloužily o jeden, resp. tři týdny.

Uvedenou novelu vinařského zákona prosazoval Svaz vinařů reprezentovaný Tiborem Nyitrayem, jeho prezidentem a současně místopředsedou Rady fondu. I když důvodová zpráva k novele žádné odůvodnění ohledně změn týkajících se fondu neobsahuje, lze se domnívat, že právě jeho osobní zkušenosti s manažerským fungováním fondu a jeho limity byly důvodem pro tuto časovou úlevu managementu fondu.

Úřad, který je off-line

A připomeňme, že v době, kdy i daně lze podat on-line, patří fond stále ještě mezi elektronicky nepoznamenané úřady a žádosti se podávají výlučně na papíře, byť i datovou schránkou elektronickém. Jejich přepisování z papírů a souborů do excelovských tabulek tak ještě na sklonku roku 2018 vyžaduje lidské zdroje, které by bylo lepší využít kreativněji. To by ovšem fond nesměli vést lidé, kteří čtyři roky řídili jeho nejdražší a nejneúspěšnější elektronický projekt, mobilní aplikaci Víno na dotek, který musel z rohodnutí Rady fondu skončit. Ale ani ukončit ho se fondu zatím nepodařilo a projekt tak na očích veřejnosti skomírá dál.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho...