Přeskočit na hlavní obsah

Vinařské grantové kolo Podzim 2018 čeká na vyhodnocení


Ve středu 15. srpna skončila možnost podat Vinařskému fondu žádosti o jeho vinařské granty do podzimního kola a této šance využili žadatelé pro svých 328 projektů. Což je dvojnásobek loňského počtu a dva a půl násobek v předchozích podzimních kolech. Také ale jen šestina letošního jarního kola.

Celková požadovaná suma je 10,3 milionu korun, o 70 % méně, než připravili žadatelé v předchozím kole. I když je v porovnání s minulými podzimními grantovými koly počet projektů rekordní, podle celkové sumy to neplatí. V letech 2009, 2010 a 2016, přestože počet tehdy předložených projektů byl třetinový, připravili jejich autoři projekty finančně náročnější. Ale získali pouze 27 %, 19 %, resp. 22 %.

Hodnocení projektů

Lze očekávat, že se jednání Rady fondu ve čtvrtek 13. září, čtyři týdny po uzávěrce žádostí, bude věnovat výhradně jejich schvalování, snižování požadovaných částek i jejich zamítání, a to vše, na rozdíl od rekordního jarního kola, zvládne během jediného zasedání.

Výsledky jejího rozhodování fond v takovém případě zveřejnění nejpozději 5. října a poté bude čas na analýzu jeho štědrosti nebo úspornosti. Připomeňme, že udělování grantů je hlavním smyslem jeho existence a že s 19 % přidělených peněz uspěli historicky nejméně podzimní žadatelé právě v roce 2010 a naopak s 56 % nejvíce v roce 2011. Tehdy ovšem požadovali pouhých 6,8 milionů korun, nejméně, kolik kdy v kterémkoli kole po fondu požadovali. O jeho štědrosti tak mluvit rozhodně nelze a je patrné, že se svěřenými penězi raději hospodaří proti svému smyslu.

Prodloužené termíny

Jak termín pro zveřejnění výsledků schvalování, tak termín pro zveřejnění informací o podaných žádostech se v důsledku "sudovkové" novely vinařského zákona z roku 2017 prodloužily o jeden, resp. tři týdny.

Uvedenou novelu vinařského zákona prosazoval Svaz vinařů reprezentovaný Tiborem Nyitrayem, jeho prezidentem a současně místopředsedou Rady fondu. I když důvodová zpráva k novele žádné odůvodnění ohledně změn týkajících se fondu neobsahuje, lze se domnívat, že právě jeho osobní zkušenosti s manažerským fungováním fondu a jeho limity byly důvodem pro tuto časovou úlevu managementu fondu.

Úřad, který je off-line

A připomeňme, že v době, kdy i daně lze podat on-line, patří fond stále ještě mezi elektronicky nepoznamenané úřady a žádosti se podávají výlučně na papíře, byť i datovou schránkou elektronickém. Jejich přepisování z papírů a souborů do excelovských tabulek tak ještě na sklonku roku 2018 vyžaduje lidské zdroje, které by bylo lepší využít kreativněji. To by ovšem fond nesměli vést lidé, kteří čtyři roky řídili jeho nejdražší a nejneúspěšnější elektronický projekt, mobilní aplikaci Víno na dotek, který musel z rohodnutí Rady fondu skončit. Ale ani ukončit ho se fondu zatím nepodařilo a projekt tak na očích veřejnosti skomírá dál.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Rakouské a české vinařství v roce 2021

Falkenstein © Austrian Wine / WSNA V roce 2021 mělo Rakousko 8,9 milionu a Česko 10,5 milionů obyvatel. Poměr Rakousko vs. Česko 46 : 54 .  V Rakousku roku 2021 dosáhla konzumace domácích i zahraničních vín 230 milionů litrů, tedy 25,8 litrů na obyvatele, a v Česku 180 milionů litrů, na obyvatele 17,2 litru. Rakousko vs. Česko 56 : 46 . Ve stejném roce bylo v Rakousku 6 291 vinařů, v Česku 1 869. Rakousko vs. Česko 77 : 23 . Rozloha rakouských produktivních vinic klesla v roce 2021 o téměř deset procent na 43 tisíc hektarů. Také plocha českých produktivních vinic v roce 2021 klesla, ale pouze o jedno procento, a jejich rozloha byla 18 tisíc hektarů. Rakousko vs. Česko 70 : 30 . Rakouská produkce vína dosáhla 2 900 tisíc hektolitrů, česká produkce 588 tisíc hektolitrů. Rakousko vs. Česko 83 : 17 . Údaj o domácí produkci je částečně ovlivněný nákupem zahraničních surovin.