Přeskočit na hlavní obsah

Vinařské grantové kolo Podzim 2018 čeká na vyhodnocení


Ve středu 15. srpna skončila možnost podat Vinařskému fondu žádosti o jeho vinařské granty do podzimního kola a této šance využili žadatelé pro svých 328 projektů. Což je dvojnásobek loňského počtu a dva a půl násobek v předchozích podzimních kolech. Také ale jen šestina letošního jarního kola.

Celková požadovaná suma je 10,3 milionu korun, o 70 % méně, než připravili žadatelé v předchozím kole. I když je v porovnání s minulými podzimními grantovými koly počet projektů rekordní, podle celkové sumy to neplatí. V letech 2009, 2010 a 2016, přestože počet tehdy předložených projektů byl třetinový, připravili jejich autoři projekty finančně náročnější. Ale získali pouze 27 %, 19 %, resp. 22 %.

Hodnocení projektů

Lze očekávat, že se jednání Rady fondu ve čtvrtek 13. září, čtyři týdny po uzávěrce žádostí, bude věnovat výhradně jejich schvalování, snižování požadovaných částek i jejich zamítání, a to vše, na rozdíl od rekordního jarního kola, zvládne během jediného zasedání.

Výsledky jejího rozhodování fond v takovém případě zveřejnění nejpozději 5. října a poté bude čas na analýzu jeho štědrosti nebo úspornosti. Připomeňme, že udělování grantů je hlavním smyslem jeho existence a že s 19 % přidělených peněz uspěli historicky nejméně podzimní žadatelé právě v roce 2010 a naopak s 56 % nejvíce v roce 2011. Tehdy ovšem požadovali pouhých 6,8 milionů korun, nejméně, kolik kdy v kterémkoli kole po fondu požadovali. O jeho štědrosti tak mluvit rozhodně nelze a je patrné, že se svěřenými penězi raději hospodaří proti svému smyslu.

Prodloužené termíny

Jak termín pro zveřejnění výsledků schvalování, tak termín pro zveřejnění informací o podaných žádostech se v důsledku "sudovkové" novely vinařského zákona z roku 2017 prodloužily o jeden, resp. tři týdny.

Uvedenou novelu vinařského zákona prosazoval Svaz vinařů reprezentovaný Tiborem Nyitrayem, jeho prezidentem a současně místopředsedou Rady fondu. I když důvodová zpráva k novele žádné odůvodnění ohledně změn týkajících se fondu neobsahuje, lze se domnívat, že právě jeho osobní zkušenosti s manažerským fungováním fondu a jeho limity byly důvodem pro tuto časovou úlevu managementu fondu.

Úřad, který je off-line

A připomeňme, že v době, kdy i daně lze podat on-line, patří fond stále ještě mezi elektronicky nepoznamenané úřady a žádosti se podávají výlučně na papíře, byť i datovou schránkou elektronickém. Jejich přepisování z papírů a souborů do excelovských tabulek tak ještě na sklonku roku 2018 vyžaduje lidské zdroje, které by bylo lepší využít kreativněji. To by ovšem fond nesměli vést lidé, kteří čtyři roky řídili jeho nejdražší a nejneúspěšnější elektronický projekt, mobilní aplikaci Víno na dotek, který musel z rohodnutí Rady fondu skončit. Ale ani ukončit ho se fondu zatím nepodařilo a projekt tak na očích veřejnosti skomírá dál.

Nejčtenější

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?

Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč. Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů. Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apela

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř