Přeskočit na hlavní obsah

Vinařské grantové kolo Podzim 2018 čeká na vyhodnocení


Ve středu 15. srpna skončila možnost podat Vinařskému fondu žádosti o jeho vinařské granty do podzimního kola a této šance využili žadatelé pro svých 328 projektů. Což je dvojnásobek loňského počtu a dva a půl násobek v předchozích podzimních kolech. Také ale jen šestina letošního jarního kola.

Celková požadovaná suma je 10,3 milionu korun, o 70 % méně, než připravili žadatelé v předchozím kole. I když je v porovnání s minulými podzimními grantovými koly počet projektů rekordní, podle celkové sumy to neplatí. V letech 2009, 2010 a 2016, přestože počet tehdy předložených projektů byl třetinový, připravili jejich autoři projekty finančně náročnější. Ale získali pouze 27 %, 19 %, resp. 22 %.

Hodnocení projektů

Lze očekávat, že se jednání Rady fondu ve čtvrtek 13. září, čtyři týdny po uzávěrce žádostí, bude věnovat výhradně jejich schvalování, snižování požadovaných částek i jejich zamítání, a to vše, na rozdíl od rekordního jarního kola, zvládne během jediného zasedání.

Výsledky jejího rozhodování fond v takovém případě zveřejnění nejpozději 5. října a poté bude čas na analýzu jeho štědrosti nebo úspornosti. Připomeňme, že udělování grantů je hlavním smyslem jeho existence a že s 19 % přidělených peněz uspěli historicky nejméně podzimní žadatelé právě v roce 2010 a naopak s 56 % nejvíce v roce 2011. Tehdy ovšem požadovali pouhých 6,8 milionů korun, nejméně, kolik kdy v kterémkoli kole po fondu požadovali. O jeho štědrosti tak mluvit rozhodně nelze a je patrné, že se svěřenými penězi raději hospodaří proti svému smyslu.

Prodloužené termíny

Jak termín pro zveřejnění výsledků schvalování, tak termín pro zveřejnění informací o podaných žádostech se v důsledku "sudovkové" novely vinařského zákona z roku 2017 prodloužily o jeden, resp. tři týdny.

Uvedenou novelu vinařského zákona prosazoval Svaz vinařů reprezentovaný Tiborem Nyitrayem, jeho prezidentem a současně místopředsedou Rady fondu. I když důvodová zpráva k novele žádné odůvodnění ohledně změn týkajících se fondu neobsahuje, lze se domnívat, že právě jeho osobní zkušenosti s manažerským fungováním fondu a jeho limity byly důvodem pro tuto časovou úlevu managementu fondu.

Úřad, který je off-line

A připomeňme, že v době, kdy i daně lze podat on-line, patří fond stále ještě mezi elektronicky nepoznamenané úřady a žádosti se podávají výlučně na papíře, byť i datovou schránkou elektronickém. Jejich přepisování z papírů a souborů do excelovských tabulek tak ještě na sklonku roku 2018 vyžaduje lidské zdroje, které by bylo lepší využít kreativněji. To by ovšem fond nesměli vést lidé, kteří čtyři roky řídili jeho nejdražší a nejneúspěšnější elektronický projekt, mobilní aplikaci Víno na dotek, který musel z rohodnutí Rady fondu skončit. Ale ani ukončit ho se fondu zatím nepodařilo a projekt tak na očích veřejnosti skomírá dál.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2022

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vloni vyprodukoval domácí vinařský průmysl z domácích hroznů celkem 528 tisíc hektolitrů vína, včetně zahraniční suroviny pak 1 312 tisíc hektolitrů. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která z loňské úrovně mírně poklesla na letošních 171,8 tisíc hektolitrů. Výrazný růst zažili producenti Zámecké vinařství Bzenec a Templářské sklepy Čejkovice, vzrostla i produkce Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, úrovně roku 2020 ale ještě nedosáhla. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a dalším poklesem oproti předchozím dvou letům uzavírá Vinaria. Podobné, jen v absolutních číslech mnohem vyšší poklesy zasáhly Znovín Znojmo, vinařství Bronislav Vajbar, Vinařství Neoklas Šardice, Vinný dům, Vinařství Krist, Víno Hruška, Vinselekt Michlovský i Patria

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.