Přeskočit na hlavní obsah

Kde se klučilo

Ze srpnové výroční zprávy Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského jsme se mimo jiné dozvěděli, že meziroční nárůst ploch tuzmeských vinic v roce 2017 byl 390 hektarů a jejich osázená plocha tak vzrostla na 17 903 hektarů. Současně ale bylo vyklučeno 170 hektarů vinic, jak jsme psali zde

Kde se tedy klučilo?

Téměř polovina vyklučených vinic je na Znojemsku, kde se klučení dotklo jedenadvaceti obcí. O pětinu vyklučených vinic se postarala podoblast Velkopavlovická a nejvíce vinic vzalo za své v Čejkovicích. O celkových osm hektarů méně vyklučili pěstitelé na Slovácku, nejvíc pak v Mutěnicích. Desetina vyklučených vinic je v osmi obcích Mikulovské vinařské podoblasti, z toho největší podíl připadá na Novosedly na Moravě.
Dvě procenta vyklučené plochy jsou na území dvou vinařských obcí podoblasti Mělnické a jedno procento v obci Vetlá v podoblasti Litoměřické.
Obcí s nejrozsáhlejšími vyklučenými vinicemi jsou Hostěradice na Moravě ve Znojemské podoblasti, které se na celkové ploše podílely plnou osminou.

Podoblast Katastrální území Plocha (ha) Podíl
- Vranov nad Dyjí 1,0357 0,6%
Litoměřická
2,4 1,4%

Vetlá 2,4
Mělnická
4,1007 2,4%

Mělník 2,1358

Skuhrov u Mělníka 1,9649
Mikulovská
18,0466 10,6%

Novosedly na Moravě 7,1257

Lednice na Moravě 3,89

Nový Přerov 3

Březí u Mikulova 2,1361

Mikulov na Moravě 1,1776

Dolní Dunajovice 0,2755

Valtice 0,2296

Milovice u Mikulova 0,2121
Slovácká
27,5716 16,2%

Mutěnice 7,2716

Ořechov u Uherského Hradiště 4,3103

Polešovice 1,9937

Blatnice pod Svatým Antonínkem 1,9792

Lipov 1,8616

Šardice 1,6786

Osvětimany 1,5313

Terezín u Čejče 0,8998

Hovorany 0,6894

Hrušky 0,6684

Tupesy na Moravě 0,6055

Starý Poddvorov 0,5525

Prušánky 0,4541

Milotice u Kyjova 0,4281

Moravská Nová Ves 0,316

Dambořice 0,315

Hroznová Lhota 0,3024

Mikulčice 0,2895

Josefov u Hodonína 0,2311

Vážany u Uherského Hradiště 0,22

Dolní Bojanovice 0,2127

Sudoměřice 0,1964

Kostice 0,1481

Strážnice na Moravě 0,0984

Nový Poddvorov 0,09

Ostrožské Předměstí 0,0643

Svatobořice 0,06

Čejč 0,05

Rohatec 0,0354

Ježov 0,0111

Syrovín 0,005

Domanín 0,0021
Velkopavlovická
35,2601 20,7%

Čejkovice 10,9088

Starovičky 6,9825

Velké Pavlovice 2,1723

Nikolčice 2,8485

Starovice 2,1272

Němčičky u Hustopečí 1,9531

Velké Bílovice 1,5918

Přítluky 1,241

Sokolnice 1,22

Kobylí na Moravě 0,7318

Vrbice u Velkých Pavlovic 0,6282

Morkůvky 0,5603

Klobouky u Brna 0,3188

Rakvice 0,31

Bořetice u Hustopečí 0,3

Zaječí 0,25

Horní Bojanovice 0,2164

Borkovany 0,2

Hostěrádky 0,1346

Křepice u Hustopečí 0,1317

Moravský Žižkov 0,1228

Velké Němčice 0,1

Újezd u Brna 0,06

Chrlice 0,055

Hustopeče u Brna 0,0503

Šakvice 0,03

Nosislav 0,015
Znojemská
81,9984 48,1%

Hostěradice na Moravě 21,337

Jiřice u Miroslavi 10,5218

Tasovice nad Dyjí 8,2966

Pravlov 7,0828

Ječmeniště 6,0551

Hrádek u Znojma 5,35

Vrbovec 4,9732

Micmanice 3,38

Slup 3,3512

Krhovice 3,2411

Němčičky 2,32

Dyje 2,29

Sedlešovice 1,117

Těšetice u Znojma 0,8334

Šatov 0,4204

Miroslav 0,4014

Mělčany u Ivančic 0,3331

Jaroslavice 0,29

Jezeřany 0,1553

Domčice 0,1441

Nový Šaldorf 0,1049
Celkem
170,4131 100,0%

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J