Přeskočit na hlavní obsah

Na grantech Vinařský fond stále šetří. Úspěšnému žadateli letos přislíbil nejméně peněz v historii

Málo žádostí a ještě méně podpor

Pokud měl někdo naději, že s novým vedením budou granty Vinařského fondu pokropené živou vodu, zmýlil se. Počasí zasáhlo nejen vinice, ale zmrazené jsou i podpory. 
Přestože fond trpí přebytkem peněz, které i s hrozbou exekuce vybere od vinařů a pěstitelů a má jim je z devadesáti procent podporami přerozdělit, pokračuje v trendu předchozích let. Žadatelům letos zjara přiklepl pro financování jejich projektů jen o malinko více než polovinu požadovaných peněz.

Rekapitulace

Po schválení finančního plánu zřejmě nevěří na změnu grantových praktik ani autoři předkládaných projektů, protože počet žádostí i celková částka ve srovnání s loňskem klesly o pětinu. 
Z 480 podaných žádostí o granty jich bylo zamítnutých 28 a úspěšný žadatel má v průměru na svůj projekt přislíbených 32,6 tisíc korun. Naprosté historické minimum. A to už fond ve třech letech z předchozích deseti disponoval rozpočtem vyšším než letošním.
Na granty v jarním kole 2017 žádali autoři projektů 27 milionů korun. Fond jim ze schváleného finančního plán 70 milionů korun přislíbil 14,7 milionů, tedy 55% z požadované sumy a 21 % ze schváleného finančního plány. Pětinu, co má k dispozici, což je šedivý průměr, vloni ve stejném období rozdělil čtvrtinu. 
Méně než 55% požadovaných částek přislíbil fond za posledních deset let vydat vloni a předloni a v jarních obdobích let 2013, 2012 a 2008. 

Přijde změna?

Že dvě třetiny peněz fondu zmizí v nelegálních projektech je obehraná píseň. Naděje na změnu může mít jen dva důvody. Za prvé se jarní grantové kolo pořádalo podle stejných pravidel a se stejnými limity, jako v předchozích letech, ty se ale od letošního podzimu dočkají změny. A za druhé má fond dlouhodobě nasmlouvané nelegální výdaje, které zřejmě nedokáže bez další škody zrušit a může je proto chtít ještě i letos financovat na úkor grantů.
Sázkové kanceláře vypisují kurzy: obrátí se nevlídný trend už v podzimním grantovém kole? Obrátí se vůbec někdy?



Poznámka: Vydavatel tohoto magazínu má zkušenosti s postupem Vinařského fondu při řízení o rozhodování o jeho podporách
Štítky:

Nejčtenější

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...
Pokračovat+

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...
Pokračovat+

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.
Pokračovat+