Přeskočit na hlavní obsah

Na grantech Vinařský fond stále šetří. Úspěšnému žadateli letos přislíbil nejméně peněz v historii

Málo žádostí a ještě méně podpor

Pokud měl někdo naději, že s novým vedením budou granty Vinařského fondu pokropené živou vodu, zmýlil se. Počasí zasáhlo nejen vinice, ale zmrazené jsou i podpory. 
Přestože fond trpí přebytkem peněz, které i s hrozbou exekuce vybere od vinařů a pěstitelů a má jim je z devadesáti procent podporami přerozdělit, pokračuje v trendu předchozích let. Žadatelům letos zjara přiklepl pro financování jejich projektů jen o malinko více než polovinu požadovaných peněz.

Rekapitulace

Po schválení finančního plánu zřejmě nevěří na změnu grantových praktik ani autoři předkládaných projektů, protože počet žádostí i celková částka ve srovnání s loňskem klesly o pětinu. 
Z 480 podaných žádostí o granty jich bylo zamítnutých 28 a úspěšný žadatel má v průměru na svůj projekt přislíbených 32,6 tisíc korun. Naprosté historické minimum. A to už fond ve třech letech z předchozích deseti disponoval rozpočtem vyšším než letošním.
Na granty v jarním kole 2017 žádali autoři projektů 27 milionů korun. Fond jim ze schváleného finančního plán 70 milionů korun přislíbil 14,7 milionů, tedy 55% z požadované sumy a 21 % ze schváleného finančního plány. Pětinu, co má k dispozici, což je šedivý průměr, vloni ve stejném období rozdělil čtvrtinu. 
Méně než 55% požadovaných částek přislíbil fond za posledních deset let vydat vloni a předloni a v jarních obdobích let 2013, 2012 a 2008. 

Přijde změna?

Že dvě třetiny peněz fondu zmizí v nelegálních projektech je obehraná píseň. Naděje na změnu může mít jen dva důvody. Za prvé se jarní grantové kolo pořádalo podle stejných pravidel a se stejnými limity, jako v předchozích letech, ty se ale od letošního podzimu dočkají změny. A za druhé má fond dlouhodobě nasmlouvané nelegální výdaje, které zřejmě nedokáže bez další škody zrušit a může je proto chtít ještě i letos financovat na úkor grantů.
Sázkové kanceláře vypisují kurzy: obrátí se nevlídný trend už v podzimním grantovém kole? Obrátí se vůbec někdy?



Poznámka: Vydavatel tohoto magazínu má zkušenosti s postupem Vinařského fondu při řízení o rozhodování o jeho podporách
Štítky:

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...
Pokračovat+

Spotřeba vína v roce 2022

Před několika málo dny zveřejnil Český statistický úřad , který jako jediný v Česku tyto údaje oficiálně zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2022 byla podle něj 9,73 litru na osobu a rok, téměř identická jako 9,72 litrů v předchozích dvou letech a tedy téměř nejnižší za posledních deset let. To představuje 169,5 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 852 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů, jen o málo vyšší, než předchozích 17 144 tisíc hektolitrů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok a vloni byla podle statistiků 16,54 litrů, obdobně jako v letech 2017 a 2020, celkem tedy 1 742 tisíc hektolitrů, tedy o trochu méně, než 1 803 tisíc hektolitrů v roce 2021. Údaje Registru vinic k tomu dodávají, že vína z hroznů z tuzemských vinic bylo v roce 2022 jen 528 tisíc hektolitrů a o rok dříve 565 tisíc hektolitrů. Ani ne třet...
Pokračovat+

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...
Pokračovat+