Přeskočit na hlavní obsah

Na grantech Vinařský fond stále šetří. Úspěšnému žadateli letos přislíbil nejméně peněz v historii

Málo žádostí a ještě méně podpor

Pokud měl někdo naději, že s novým vedením budou granty Vinařského fondu pokropené živou vodu, zmýlil se. Počasí zasáhlo nejen vinice, ale zmrazené jsou i podpory. 
Přestože fond trpí přebytkem peněz, které i s hrozbou exekuce vybere od vinařů a pěstitelů a má jim je z devadesáti procent podporami přerozdělit, pokračuje v trendu předchozích let. Žadatelům letos zjara přiklepl pro financování jejich projektů jen o malinko více než polovinu požadovaných peněz.

Rekapitulace

Po schválení finančního plánu zřejmě nevěří na změnu grantových praktik ani autoři předkládaných projektů, protože počet žádostí i celková částka ve srovnání s loňskem klesly o pětinu
Z 480 podaných žádostí o granty jich bylo zamítnutých 28 a úspěšný žadatel má v průměru na svůj projekt přislíbených 32,6 tisíc korun. Naprosté historické minimum. A to už fond ve třech letech z předchozích deseti disponoval rozpočtem vyšším než letošním.
Na granty v jarním kole 2017 žádali autoři projektů 27 milionů korun. Fond jim ze schváleného finančního plán 70 milionů korun přislíbil 14,7 milionů, tedy 55% z požadované sumy a 21 % ze schváleného finančního plány. Pětinu, co má k dispozici, což je šedivý průměr, vloni ve stejném období rozdělil čtvrtinu
Méně než 55% požadovaných částek přislíbil fond za posledních deset let vydat vloni a předloni a v jarních obdobích let 2013, 2012 a 2008. 

Přijde změna?

Že dvě třetiny peněz fondu zmizí v nelegálních projektech je obehraná píseň. Naděje na změnu může mít jen dva důvody. Za prvé se jarní grantové kolo pořádalo podle stejných pravidel a se stejnými limity, jako v předchozích letech, ty se ale od letošního podzimu dočkají změny. A za druhé má fond dlouhodobě nasmlouvané nelegální výdaje, které zřejmě nedokáže bez další škody zrušit a může je proto chtít ještě i letos financovat na úkor grantů.
Sázkové kanceláře vypisují kurzy: obrátí se nevlídný trend už v podzimním grantovém kole? Obrátí se vůbec někdy?



Poznámka: Vydavatel tohoto magazínu má zkušenosti s postupem Vinařského fondu při řízení o rozhodování o jeho podporách

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř