Přeskočit na hlavní obsah

Na grantech Vinařský fond stále šetří. Úspěšnému žadateli letos přislíbil nejméně peněz v historii

Málo žádostí a ještě méně podpor

Pokud měl někdo naději, že s novým vedením budou granty Vinařského fondu pokropené živou vodu, zmýlil se. Počasí zasáhlo nejen vinice, ale zmrazené jsou i podpory. 
Přestože fond trpí přebytkem peněz, které i s hrozbou exekuce vybere od vinařů a pěstitelů a má jim je z devadesáti procent podporami přerozdělit, pokračuje v trendu předchozích let. Žadatelům letos zjara přiklepl pro financování jejich projektů jen o malinko více než polovinu požadovaných peněz.

Rekapitulace

Po schválení finančního plánu zřejmě nevěří na změnu grantových praktik ani autoři předkládaných projektů, protože počet žádostí i celková částka ve srovnání s loňskem klesly o pětinu. 
Z 480 podaných žádostí o granty jich bylo zamítnutých 28 a úspěšný žadatel má v průměru na svůj projekt přislíbených 32,6 tisíc korun. Naprosté historické minimum. A to už fond ve třech letech z předchozích deseti disponoval rozpočtem vyšším než letošním.
Na granty v jarním kole 2017 žádali autoři projektů 27 milionů korun. Fond jim ze schváleného finančního plán 70 milionů korun přislíbil 14,7 milionů, tedy 55% z požadované sumy a 21 % ze schváleného finančního plány. Pětinu, co má k dispozici, což je šedivý průměr, vloni ve stejném období rozdělil čtvrtinu. 
Méně než 55% požadovaných částek přislíbil fond za posledních deset let vydat vloni a předloni a v jarních obdobích let 2013, 2012 a 2008. 

Přijde změna?

Že dvě třetiny peněz fondu zmizí v nelegálních projektech je obehraná píseň. Naděje na změnu může mít jen dva důvody. Za prvé se jarní grantové kolo pořádalo podle stejných pravidel a se stejnými limity, jako v předchozích letech, ty se ale od letošního podzimu dočkají změny. A za druhé má fond dlouhodobě nasmlouvané nelegální výdaje, které zřejmě nedokáže bez další škody zrušit a může je proto chtít ještě i letos financovat na úkor grantů.
Sázkové kanceláře vypisují kurzy: obrátí se nevlídný trend už v podzimním grantovém kole? Obrátí se vůbec někdy?



Poznámka: Vydavatel tohoto magazínu má zkušenosti s postupem Vinařského fondu při řízení o rozhodování o jeho podporách
Štítky:

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho
Pokračovat+

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř
Pokračovat+

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J
Pokračovat+