Přeskočit na hlavní obsah

Ve Velkých Němčicích se chystá Noc otevřených sklepů

Do sklepů bez dětí

Ve Velkých Němčicích láká vinařské příznivce sobotní Noc otevřených sklepů. Akce se od konkurenčních podniků odlišuje právě pozdní denní dobou, kdy vinaři sklepy otevřou. Do sklepů mohou návštěvníci zavítat v sobotu 22. dubna od 14 hodin, plánovaný konec akce je kolem půlnoci.
Na Noci sklepů představí svá vína dvě desítky malých a středních vinařů. Věří, že přilákají i milovníky vína s malými dětmi, kteří s nimi nechtějí trávit čas ve sklepě, ale přijdou, až děti usnou. 
Inspirací byla místním vinařům Noc kostelů ale i to, že ve vinařských akcích panuje konkurence. 
"Před deseti lety byl problém najít vinaře, který by otevřel lidem sklep. Dnes je situace zcela jiná," říká za pořadatele vinař Martin Prokeš. Podobné akce podle něj mají přínos v tom, že lidé mohou mluvit přímo s člověkem, který víno vyrobil. 
"Buduje se vztah, není to založeno čistě na obchodu," dodává. Ve sklepě podle něj také lidé mohou mnohem snáz vstřebávat vinnou kulturu.

Soutěž o velkoněmčická vína

Počet vstupenek není omezen, neobjednávají ani nezamlouvají se a lze je koupit přímo na místě akce před jejím začátkem. Za vstupné 600 korun lze ve všech sklepech ochutnat veškerý vinaři nabízený sortiment. Není samozřejmě problém ochutnat znovu, případně se domluvit na koupi vín a vyzvednout je v neděli dopoledne.
Kdo stihne během Noci otevřených sklepů projít všechny zúčastněné sklepy a nechá si orazítkovat soutěžní kupón, bude zařazený do losování o vybraná vína velkoněmčických vinařů. 
Po skončení akce je zajištěn autobus do Hustopečí a kolem jedenácté další autobus na poslední vlakový spoj směr Brno. Na místě lze také zdarma přespat ve vlastním stanu v areálu Sokola blízko středu obce. 
Akcí chtějí vinaři přitáhnout nové zákazníky, ale věnovat se i svým stálým odběratelům. Podle Prokeše nabízí jarní termín příznivcům vína možnost ochutnat nový ročník. "Teď je právě čas, kdy se lahvuje," uzavírá.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J