Přeskočit na hlavní obsah

Ve Velkých Němčicích se chystá Noc otevřených sklepů

Do sklepů bez dětí

Ve Velkých Němčicích láká vinařské příznivce sobotní Noc otevřených sklepů. Akce se od konkurenčních podniků odlišuje právě pozdní denní dobou, kdy vinaři sklepy otevřou. Do sklepů mohou návštěvníci zavítat v sobotu 22. dubna od 14 hodin, plánovaný konec akce je kolem půlnoci.
Na Noci sklepů představí svá vína dvě desítky malých a středních vinařů. Věří, že přilákají i milovníky vína s malými dětmi, kteří s nimi nechtějí trávit čas ve sklepě, ale přijdou, až děti usnou. 
Inspirací byla místním vinařům Noc kostelů ale i to, že ve vinařských akcích panuje konkurence. 
"Před deseti lety byl problém najít vinaře, který by otevřel lidem sklep. Dnes je situace zcela jiná," říká za pořadatele vinař Martin Prokeš. Podobné akce podle něj mají přínos v tom, že lidé mohou mluvit přímo s člověkem, který víno vyrobil. 
"Buduje se vztah, není to založeno čistě na obchodu," dodává. Ve sklepě podle něj také lidé mohou mnohem snáz vstřebávat vinnou kulturu.

Soutěž o velkoněmčická vína

Počet vstupenek není omezen, neobjednávají ani nezamlouvají se a lze je koupit přímo na místě akce před jejím začátkem. Za vstupné 600 korun lze ve všech sklepech ochutnat veškerý vinaři nabízený sortiment. Není samozřejmě problém ochutnat znovu, případně se domluvit na koupi vín a vyzvednout je v neděli dopoledne.
Kdo stihne během Noci otevřených sklepů projít všechny zúčastněné sklepy a nechá si orazítkovat soutěžní kupón, bude zařazený do losování o vybraná vína velkoněmčických vinařů. 
Po skončení akce je zajištěn autobus do Hustopečí a kolem jedenácté další autobus na poslední vlakový spoj směr Brno. Na místě lze také zdarma přespat ve vlastním stanu v areálu Sokola blízko středu obce. 
Akcí chtějí vinaři přitáhnout nové zákazníky, ale věnovat se i svým stálým odběratelům. Podle Prokeše nabízí jarní termín příznivcům vína možnost ochutnat nový ročník. "Teď je právě čas, kdy se lahvuje," uzavírá.

Nejčtenější

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?

Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč. Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů. Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apela

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř