Přeskočit na hlavní obsah

Rok vinařských jednání se zveřejněným obsahem

Loňské červnové jednání Rady Vinařského fondu přineslo definitivní zlom a změnilo zaběhnutou tradici. Proti sice byli dva členové, ale ostatních sedm přítomných hlasovalo pro a Rada Fondu se usnesla na zveřejňování zápisů ze svých jednání na webu Fondu.
Fond se tím po všech letech tajemnosti, mlčenlivosti a odmítání zápisy poskytovat zařadil k institucím, které o své činnosti veřejnost dlouhodobě informují.
Protože Fond nedávno zveřejnil zápis z letošního červnového jednání Rady Fondu, je to příležitost k jedné pozoruhodné roční rekapitulaci. Podle zákona jmenuje ministr zemědělství devět členů Rady z jedenácti na návrh vinohradnických a vinařských sdružení. Desátého člena Rady jmenuje z řad zaměstnanců ministerstva a jedenáctého z řad zastupitelstva Jihomoravského kraje.

Poprvé dvě sdružení

Při jmenování současných členů Rady před dvěma roky prolomil tehdejší ministr zemědělství exkluzivitu Svazu vinařů ČR, jehož personální návrhy jako jediného sdružení vyslyšeli od roku 2004 všichni předchozí ministři. V současné Radě zasedají čtyři členové jmenovaní na návrh Vinařské asociace ČR. Z návrhu Svazu vinařů ČR vzešlo v současné Radě zbývajících pět členů.
Protože zápisy obsahují také záznamy o účasti členů na jednání i o jejich případném odchodu nebo příchodu v průběhu jednání, nabízí se rekapitulace, na kolika usneseních ze všech přijatých se každý člen Rady účastnil. A jak svou účastí na jednáních hájí zájmy sdružení, na jehož návrh byl jmenovaný. Ale také zájmy státu a Jihomoravského kraje.

Kdo (ne)hlasuje

Od loňského 15. do letošního 13. června jednala Rada celkem desetkrát a přijala 105 usnesení. Rozhodování o málo víc než třetině, o 37 % z nich, se zúčastnil hejtman Jihomoravského kraje. Zástupce státu byl účastný téměř na dvou třetinách usnesení, na 65 %.
Členové nominovaní Svazem vinařů se na všech usneseních podíleli účastí 80 % a zástupci Vinařské asociace 71 %.
U každého ze všech 105 usnesení Rady byl pouze jediný její člen. Tibor Nyitray, prezident Svazu vinařů.
Pokud by panoval v Jihomoravském kraji, na ministerstvu zemědělství nebo v jednotlivých vinařských sdruženích pocit, že Vinařský fond nerespektuje vždy i jejich zájmy, může být příčinou i docházka jejich zástupců na jednání Rady Fondu.
Připomeňme, že Jihomoravský kraj přispěl vloni Fondu pěti miliony, stát třiceti sedmi, vinaři dvaceti pěti a pěstitelé pěti miliony korun.

Nejčtenější

Víno ve skleněných demižonech je v Česku populární a také levné

Podle Vinařství Mutěnice rostou obliba i prodej vína v pětilitrových skleněných demižonech o desítky procent ročně a souvisí s několika faktory. Velmi vstřícná cena ve vztahu ke kvalitě, když v obchodních řetězcích jej lze zakoupit i za 24 Kč za litr, průhledný obal, který vyhovuje určitému typu zákazníků a navíc fakt, že po zkonzumování vína zůstane spotřebitelům praktický skleněný soudek, který je možné využít například pro domácí ovocné šťávy. Cena vína z demižonů a z lahví Vinařství Mutěnice je součástí Vinařské skupiny Vinifera, která je s 25 milionů litrů prodaného vína a ročními tržbami 750 milionů Kč podle svých slov současnou dvojkou na trhu, chce dále růst a být nejen tuzemskou jedničkou, ale i klíčovým dodavatelem vína ve střední Evropě. 

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř