Přeskočit na hlavní obsah

Rozdílně odpovědné vedení ČNB a Vinařského fondu

Jde o peníze

Vinařský fond i Česká národní banka jsou instituce zřízené zákonem a v první řadě jde v nich o peníze. Co do průhlednosti rozhodování členů jejich vrcholných orgánů jsou to ale instituce nesrovnatelné.

Národní banka

Bankovní rada ČNB se schází v předem oznámených termínech a záznamy ze svých jednání zveřejňuje na internetu i se soupisem přítomných členů a v případě hlasování o nastavení hlavního měnověpolitického nástroje – dvoutýdenní repo sazby i se záznamem hlasování jednotlivých členů.
Po jednání bankovní rady a zveřejnění závěrů následuje tisková konference, ze které se pořizuje zvukový záznam a video záznam, které jsou na webu také zveřejněny. Záznamy z jednání i z tiskových konferencí jsou veřejnosti k dizpozici od roku 1998.

Vinařský fond

Vinařský fond o jednáních Rady a Dozorčí rady Vinařského fondu zveřejňuje na webu pouze strohé info, ze kterého není zřejmé ani kdo byl na jednání přítomný ani přehled všech diskutovaných témat a stanovisek jednotlivých členů.

Ani záznam hlasování jednotlivých členů například o rozhodnutí o vyplácení jednotlivých podpor jejich žadatelům nebo o podporovaných oblastech, hlavním předmětu činnosti Vinařského fondu není k dispozici.
Tiskové konference o průběhu a závěrech jednání obou orgánů Vinařského fondu se nekonají. Pokud máte zájem získat zápis z jednání Rady nebo Dozorčí rady Vinařského fond, budete odmítnutí.

Odpovědnost jednotlivých členů

Zatímco jednotliví členové Bankovní rady ČNB se se svými pracovními názory na odbornou tématiku netají a dávají je veřejnosti k posouzení, postoj a preference členů Rady a Dozorčí rady k rozdělování finančních podpor z Vinařského fondu jsou veřejnosti zcela neznámé.
Pěstitelé révy a producenti vína, kteří povinně do Vinařského fondu odvádějí peníze, a stát, který jeho prostředky povinně každoročně zdvojnásobuje, musí být touto praxí při pohledu na jejich rozdělování potěšení.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho