Přeskočit na hlavní obsah

Rozdílně odpovědné vedení ČNB a Vinařského fondu

Jde o peníze

Vinařský fond i Česká národní banka jsou instituce zřízené zákonem a v první řadě jde v nich o peníze. Co do průhlednosti rozhodování členů jejich vrcholných orgánů jsou to ale instituce nesrovnatelné.

Národní banka

Bankovní rada ČNB se schází v předem oznámených termínech a záznamy ze svých jednání zveřejňuje na internetu i se soupisem přítomných členů a v případě hlasování o nastavení hlavního měnověpolitického nástroje – dvoutýdenní repo sazby i se záznamem hlasování jednotlivých členů.
Po jednání bankovní rady a zveřejnění závěrů následuje tisková konference, ze které se pořizuje zvukový záznam a video záznam, které jsou na webu také zveřejněny. Záznamy z jednání i z tiskových konferencí jsou veřejnosti k dizpozici od roku 1998.

Vinařský fond

Vinařský fond o jednáních Rady a Dozorčí rady Vinařského fondu zveřejňuje na webu pouze strohé info, ze kterého není zřejmé ani kdo byl na jednání přítomný ani přehled všech diskutovaných témat a stanovisek jednotlivých členů.

Ani záznam hlasování jednotlivých členů například o rozhodnutí o vyplácení jednotlivých podpor jejich žadatelům nebo o podporovaných oblastech, hlavním předmětu činnosti Vinařského fondu není k dispozici.
Tiskové konference o průběhu a závěrech jednání obou orgánů Vinařského fondu se nekonají. Pokud máte zájem získat zápis z jednání Rady nebo Dozorčí rady Vinařského fond, budete odmítnutí.

Odpovědnost jednotlivých členů

Zatímco jednotliví členové Bankovní rady ČNB se se svými pracovními názory na odbornou tématiku netají a dávají je veřejnosti k posouzení, postoj a preference členů Rady a Dozorčí rady k rozdělování finančních podpor z Vinařského fondu jsou veřejnosti zcela neznámé.
Pěstitelé révy a producenti vína, kteří povinně do Vinařského fondu odvádějí peníze, a stát, který jeho prostředky povinně každoročně zdvojnásobuje, musí být touto praxí při pohledu na jejich rozdělování potěšení.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Rakouské a české vinařství v roce 2021

Falkenstein © Austrian Wine / WSNA V roce 2021 mělo Rakousko 8,9 milionu a Česko 10,5 milionů obyvatel. Poměr Rakousko vs. Česko 46 : 54 .  V Rakousku roku 2021 dosáhla konzumace domácích i zahraničních vín 230 milionů litrů, tedy 25,8 litrů na obyvatele, a v Česku 180 milionů litrů, na obyvatele 17,2 litru. Rakousko vs. Česko 56 : 46 . Ve stejném roce bylo v Rakousku 6 291 vinařů, v Česku 1 869. Rakousko vs. Česko 77 : 23 . Rozloha rakouských produktivních vinic klesla v roce 2021 o téměř deset procent na 43 tisíc hektarů. Také plocha českých produktivních vinic v roce 2021 klesla, ale pouze o jedno procento, a jejich rozloha byla 18 tisíc hektarů. Rakousko vs. Česko 70 : 30 . Rakouská produkce vína dosáhla 2 900 tisíc hektolitrů, česká produkce 588 tisíc hektolitrů. Rakousko vs. Česko 83 : 17 . Údaj o domácí produkci je částečně ovlivněný nákupem zahraničních surovin.