Přeskočit na hlavní obsah

Rozdílně odpovědné vedení ČNB a Vinařského fondu

Jde o peníze

Vinařský fond i Česká národní banka jsou instituce zřízené zákonem a v první řadě jde v nich o peníze. Co do průhlednosti rozhodování členů jejich vrcholných orgánů jsou to ale instituce nesrovnatelné.

Národní banka

Bankovní rada ČNB se schází v předem oznámených termínech a záznamy ze svých jednání zveřejňuje na internetu i se soupisem přítomných členů a v případě hlasování o nastavení hlavního měnověpolitického nástroje – dvoutýdenní repo sazby i se záznamem hlasování jednotlivých členů.
Po jednání bankovní rady a zveřejnění závěrů následuje tisková konference, ze které se pořizuje zvukový záznam a video záznam, které jsou na webu také zveřejněny. Záznamy z jednání i z tiskových konferencí jsou veřejnosti k dizpozici od roku 1998.

Vinařský fond

Vinařský fond o jednáních Rady a Dozorčí rady Vinařského fondu zveřejňuje na webu pouze strohé info, ze kterého není zřejmé ani kdo byl na jednání přítomný ani přehled všech diskutovaných témat a stanovisek jednotlivých členů.

Ani záznam hlasování jednotlivých členů například o rozhodnutí o vyplácení jednotlivých podpor jejich žadatelům nebo o podporovaných oblastech, hlavním předmětu činnosti Vinařského fondu není k dispozici.
Tiskové konference o průběhu a závěrech jednání obou orgánů Vinařského fondu se nekonají. Pokud máte zájem získat zápis z jednání Rady nebo Dozorčí rady Vinařského fond, budete odmítnutí.

Odpovědnost jednotlivých členů

Zatímco jednotliví členové Bankovní rady ČNB se se svými pracovními názory na odbornou tématiku netají a dávají je veřejnosti k posouzení, postoj a preference členů Rady a Dozorčí rady k rozdělování finančních podpor z Vinařského fondu jsou veřejnosti zcela neznámé.
Pěstitelé révy a producenti vína, kteří povinně do Vinařského fondu odvádějí peníze, a stát, který jeho prostředky povinně každoročně zdvojnásobuje, musí být touto praxí při pohledu na jejich rozdělování potěšení.

Nejčtenější

Kolik keřů révy viné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Marketing pro (některá) Vína z Moravy i vína z Čech

Desítky milionů ročně za žlutý čtvereček >>> logo Vinařského fondu, které není jeho Nejdražší problém Vinařského fondu rozhodně není schovaný pod pokličkou. Právě naopak. Na první pohled ho lze vidět na billboardech, na všech tiskovinách fondu i na akcích, které dostanou jeho granty. Jmenuje se Vína z Moravy vína z Čech a vypadá přesně takhle >>> A není to jen kvůli tomu, že za marketingové kampaně, kterými tohle logo a tenhle slogan propaguje, utrácí fond peníze v rozporu se zákonem.  Není to dokonce ani kvůli tomu, že těch peněz utrácí neuvěřitelně mnoho - jen v loňském roce to bylo víc než 22 a půl a v předloňském 23 a půl milionu, více než třetinu svého každoročního rozpočtu. Ale největší problém je to proto, že tyto neuvěřitelně vysoké nelegální investice z veřejných prostředků jdou na propagaci značky, která fondu nepatří. Je soukromá a vždycky byla. Šest značek a žádná fondu Abychom byli úplně přesní. Ochranných známek kombinujících uvedené

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř