Přeskočit na hlavní obsah

Vinařské soutěže nemusí být certifikované

I bez certifikace může být dotace

Podmínka certifikace vinařských soutěží kvůli získání podpory Vinařského fondu padla. Vinařský fond se jí jako přítěže, kterou zkoumal Antimonopolní úřad, zbavil a od certifikace dal výslovně ruce pryč.
Sdělení Národního vinařského centra, které spolu se Svazem vinařů ČR certifikaci vymyslelo a prosadilo, že certifikace je jednou z podmínek pro přidělení podpory Vinařským fondem pro danou soutěž, už neplatí.
Pro získání podpory je stále třeba splnit několik praktických technicko-organizačních pravidel, jejichž dodržení kontroluje samotný Vinařský fond. Ale samotnou certifikaci soutěže netřeba získat, není nutné za ni platit ani není třeba nechat průběh své soutěže kontrolovat garantem konkurence.

Konkurenci už nehlídá konkurence

Výsadní postavení, které si certifikací Národní vinařské centrum a Svaz vinařů ČR, sami organizátoři několika vinařských soutěží, mezi ostatními pořadateli zajistili - protože sami sebe mohli snadno a bezplatně certifikovat, ale ostatní by s certifikací a tím i se získáním podpory Vinařského fondu a s pořádáním soutěže mohli mít potíže - tímto padlo.
Vinařský fond toto deklaroval v průběhu jeho šetření Antimonopolním úřadem, kdy nad rámec informací uvedených ve vlastních Podmínkách pro získání podpory potvrdil, že získání podpory z prostředků Vinařského fondu není podmiňováno udělením certifikace.
Ti, kteří s uvedenou praxí nesouhlasili, mezi než podle severu idnes.cz patří například organizátor Mikulovských vinných trhů, tak mohou na certifikaci svými přímými konkurenty zapomenout. Zajímavé bude sledovat postup certifikovaných, kteří vloni a letos certifikaci za své dva tisíce korun získali jen kvůli tomu, že byli zavádějící informací na webu Národního vinařského centra přesvědčení o její nezbytnosti pro získání finanční podpory.

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2021

Podle nejčerstvějších údajů Registru vinic vyprodukoval domácí vinařský průmysl celkem 578 543 hektolitrů vína, o deset tisíc hektolitrů méně, než v předchozím roce. Kdo jsou největší producenti a jak se ve srovnání s loňskem změnila jejich produkce? Žebříček stále vede vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní v držení dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která mírně o 500 hektolitrů navýšila svou loňskou produkci 174 tisíce hektolitrů. První dvacítku s 6,1 tisíci hektolitry a zhruba čtvrtinovým poklesem oproti loňsku uzavírá Vinaria. Podobné, jen v abslutních číslech mnohem vyšší poklesy produkce zasáhly Znovín Znojmo, Zámecké vinařství Bzenec, Château Valtice - Vinné sklepy Valtice, České vinařské závody, Vinařství Lahofer a Révu Rakvice. Vinařská skupina 2020 2021 Bohemia sekt 174,0 174,5 Znovín Znojmo 49,8 41,3 Zámecké vinařství Bzenec 46,7 39,2 ...

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Hektarový výnos vs. Spotřební daň

Diskuse o existenci nulové spotřební daně na tiché víno byla a stále ještě je bouřlivá a padají v ní více či méně známé argumenty. A přesto jeden z tuzemských vinařských spolků položil na stůl nový; rozdílný hektarový výnos tuzemských a zahraničních vinic. Zní takto: Čeští vinaři umí vyrobit konkurenceschopný produkt. Ale mimo nejlevnější kategorii. Limitem je volný trh a naše legislativa. Levný dovoz je z míst, kde zákon povoluje výnosnost vinice až 50 tun na hektar – u nás pouze 14 tun. Jako bychom byli výjimečnou vinařskou zemí s pěstiteli nešťastně zákonem omezenými v produkci jejich vinic. Kdyby omezení nebylo, měli by vinaři víc domácí suroviny a mohli by produkovat víc vína, a tedy snad i toho levného. Pomiňme, že zákon povoluje hektarový výnos 14 tun překročit, že vinaři nejsou v produkci vína ničím omezení, protože si mohou dovézt surovinu z volného trhu ze zahraničí, a podívejme se na údaje o tuzemských vinohradech. Domácí pěstitelé Zkraje roku uvedl stejný spolek, že průměrn...