Přeskočit na hlavní obsah

Vinařské soutěže nemusí být certifikované

I bez certifikace může být dotace

Podmínka certifikace vinařských soutěží kvůli získání podpory Vinařského fondu padla. Vinařský fond se jí jako přítěže, kterou zkoumal Antimonopolní úřad, zbavil a od certifikace dal výslovně ruce pryč.
Sdělení Národního vinařského centra, které spolu se Svazem vinařů ČR certifikaci vymyslelo a prosadilo, že certifikace je jednou z podmínek pro přidělení podpory Vinařským fondem pro danou soutěž, už neplatí.
Pro získání podpory je stále třeba splnit několik praktických technicko-organizačních pravidel, jejichž dodržení kontroluje samotný Vinařský fond. Ale samotnou certifikaci soutěže netřeba získat, není nutné za ni platit ani není třeba nechat průběh své soutěže kontrolovat garantem konkurence.

Konkurenci už nehlídá konkurence

Výsadní postavení, které si certifikací Národní vinařské centrum a Svaz vinařů ČR, sami organizátoři několika vinařských soutěží, mezi ostatními pořadateli zajistili - protože sami sebe mohli snadno a bezplatně certifikovat, ale ostatní by s certifikací a tím i se získáním podpory Vinařského fondu a s pořádáním soutěže mohli mít potíže - tímto padlo.
Vinařský fond toto deklaroval v průběhu jeho šetření Antimonopolním úřadem, kdy nad rámec informací uvedených ve vlastních Podmínkách pro získání podpory potvrdil, že získání podpory z prostředků Vinařského fondu není podmiňováno udělením certifikace.
Ti, kteří s uvedenou praxí nesouhlasili, mezi než podle severu idnes.cz patří například organizátor Mikulovských vinných trhů, tak mohou na certifikaci svými přímými konkurenty zapomenout. Zajímavé bude sledovat postup certifikovaných, kteří vloni a letos certifikaci za své dva tisíce korun získali jen kvůli tomu, že byli zavádějící informací na webu Národního vinařského centra přesvědčení o její nezbytnosti pro získání finanční podpory.
Štítky:

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho
Pokračovat+

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř
Pokračovat+

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J
Pokračovat+