Přeskočit na hlavní obsah

Vinařské soutěže nemusí být certifikované

I bez certifikace může být dotace

Podmínka certifikace vinařských soutěží kvůli získání podpory Vinařského fondu padla. Vinařský fond se jí jako přítěže, kterou zkoumal Antimonopolní úřad, zbavil a od certifikace dal výslovně ruce pryč.
Sdělení Národního vinařského centra, které spolu se Svazem vinařů ČR certifikaci vymyslelo a prosadilo, že certifikace je jednou z podmínek pro přidělení podpory Vinařským fondem pro danou soutěž, už neplatí.
Pro získání podpory je stále třeba splnit několik praktických technicko-organizačních pravidel, jejichž dodržení kontroluje samotný Vinařský fond. Ale samotnou certifikaci soutěže netřeba získat, není nutné za ni platit ani není třeba nechat průběh své soutěže kontrolovat garantem konkurence.

Konkurenci už nehlídá konkurence

Výsadní postavení, které si certifikací Národní vinařské centrum a Svaz vinařů ČR, sami organizátoři několika vinařských soutěží, mezi ostatními pořadateli zajistili - protože sami sebe mohli snadno a bezplatně certifikovat, ale ostatní by s certifikací a tím i se získáním podpory Vinařského fondu a s pořádáním soutěže mohli mít potíže - tímto padlo.
Vinařský fond toto deklaroval v průběhu jeho šetření Antimonopolním úřadem, kdy nad rámec informací uvedených ve vlastních Podmínkách pro získání podpory potvrdil, že získání podpory z prostředků Vinařského fondu není podmiňováno udělením certifikace.
Ti, kteří s uvedenou praxí nesouhlasili, mezi než podle severu idnes.cz patří například organizátor Mikulovských vinných trhů, tak mohou na certifikaci svými přímými konkurenty zapomenout. Zajímavé bude sledovat postup certifikovaných, kteří vloni a letos certifikaci za své dva tisíce korun získali jen kvůli tomu, že byli zavádějící informací na webu Národního vinařského centra přesvědčení o její nezbytnosti pro získání finanční podpory.

Nejčtenější

Americká révová cikáda je v Česku!

Křísek révový je u Valtic Vůbec poprvé v Česku byli letos nalezeni jedinci kříska révového na rakousko-české hranici nedaleko Valtic. Křísek révový Scaphoideus titanus je přenašečem významné choroby révy vinné – fytoplazmy zlatého žloutnutí révy, Flavescence dorée. Už v březnu byla tato nákaza zaregistrovaná ve švýcarském Ticinu a Vaudu, kde napadenou révu úplně zničila. Scaphoideus titanus Křísek révový je veliký 5 - 6,5 milimetru, člunkovitého tvaru, rezavě hnědý, na hlavě, hrudi a křídlech se světle okrovými charakteristickými skvrnami. Pro dospělce jsou na hřbetní straně charakteristické světle skvrny ve tvaru „slziček“. Nymfy se naopak vyznačují dvěmi nápadnými tmavými skvrnami na konci zadečku.

P.F. Mýtus o germánském a románském značení vín stále žije. Tak proč ne DCC?

Vinařské novoroční pour felicité? Patří se, nejprve však malé ohlédnutí. Jsou to dva roky, kdy jsme jako mylné prokázali tvrzení o dvou údajných rozdílných způsobech značení vín, románském a germánském. Ve veřejném prostoru přesto znovu zní přání změnit tuzemský germánský špatný způsob značení vín na románský protože lepší protože apelační. Románský je sice systém VOC pro vína originální certifikace, ten se však podle mnohých nepovedl, i když neříkají proč. Připomeňme, že podle autorů tvrzeného rozdílu románský způsob zohledňuje především charakteristické znaky dané oblasti, tzv. terroir, ve francouzštině znamenající kraj, půdu, zemi, tedy označování místa původu hroznů a vína takzvanou apelací, a germánský způsob prý vychází pouze z rozlišení kvality vín přívlastky odpovídajícími cukernatosti sklízených hroznů. Zájemce o aktuální čeření vody najde zde na zakázku rozebrané vzory a výhody údajného románského značení, zde rozhovor, který jako vlajkovou loď zamýšlených tuzemských apela

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř