Přeskočit na hlavní obsah

Vinařské soutěže nemusí být certifikované

I bez certifikace může být dotace

Podmínka certifikace vinařských soutěží kvůli získání podpory Vinařského fondu padla. Vinařský fond se jí jako přítěže, kterou zkoumal Antimonopolní úřad, zbavil a od certifikace dal výslovně ruce pryč.
Sdělení Národního vinařského centra, které spolu se Svazem vinařů ČR certifikaci vymyslelo a prosadilo, že certifikace je jednou z podmínek pro přidělení podpory Vinařským fondem pro danou soutěž, už neplatí.
Pro získání podpory je stále třeba splnit několik praktických technicko-organizačních pravidel, jejichž dodržení kontroluje samotný Vinařský fond. Ale samotnou certifikaci soutěže netřeba získat, není nutné za ni platit ani není třeba nechat průběh své soutěže kontrolovat garantem konkurence.

Konkurenci už nehlídá konkurence

Výsadní postavení, které si certifikací Národní vinařské centrum a Svaz vinařů ČR, sami organizátoři několika vinařských soutěží, mezi ostatními pořadateli zajistili - protože sami sebe mohli snadno a bezplatně certifikovat, ale ostatní by s certifikací a tím i se získáním podpory Vinařského fondu a s pořádáním soutěže mohli mít potíže - tímto padlo.
Vinařský fond toto deklaroval v průběhu jeho šetření Antimonopolním úřadem, kdy nad rámec informací uvedených ve vlastních Podmínkách pro získání podpory potvrdil, že získání podpory z prostředků Vinařského fondu není podmiňováno udělením certifikace.
Ti, kteří s uvedenou praxí nesouhlasili, mezi než podle severu idnes.cz patří například organizátor Mikulovských vinných trhů, tak mohou na certifikaci svými přímými konkurenty zapomenout. Zajímavé bude sledovat postup certifikovaných, kteří vloni a letos certifikaci za své dva tisíce korun získali jen kvůli tomu, že byli zavádějící informací na webu Národního vinařského centra přesvědčení o její nezbytnosti pro získání finanční podpory.

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...

Za podporami Vinařského fondu v roce 2024 je tečka

V roce 2024 poskytl Vinařský fond 64 milionů korun vinařských podpor. Z toho 20 milionů žadatelům o ně, pokud v roce 2024 doručili jejich správné vyúčtování. A 44 milionů, více než dvě třetiny, bez podaných žádostí a bez povinnosti je vyúčtovat. Proč? Na svém prvním lednovém jednání Rada fondu schválila rozpočet fondu na rok 2024, v němž potvrdila možnost použít 58,5 milionu korun na podpory bez žádosti a bez vyúčtování, a pak se sešla ještě desetkrát. Hlavním bodem březnového a zářijového jednání Rady bylo projednání žádostí o podporu předložených fondu v termínu od 1. 1. do 15. 2 2024 a od 1. 7. do 15. 8. 2024, přičemž každý žadatel a jeho projekt jsou v příslušné příloze zápisu z jednání Rady fondu přesně označení, přiřazení k exaktním okruhům podpor vymezených v podmínkách jejich poskytování a rozhodnutí obsahují přesnou částku přiznané podpory. Podpory bez žádosti O podporách bez žádosti a bez vyúčtování ve všech schválených zápisech z jednání Rady fondu v roce 2024 zapisovatelé a...