Přeskočit na hlavní obsah

Čtvrt miliardy hektolitrů vína ročníku 2021


České úřady spolu s ostatními státy oznámily do sídla Mezinárodní organizace pro révu a víno očekávané výsledky letošní produkce vína. Tento v Paříži nedávno zveřejněný odhad globálních výsledků vinařský průmysl jako celek nepotěšil, přesto nejsou jen poražené země, například i tuzemská sezóna byla ve srovnání s loňskou lepší.

Na základě informací z 28 zemí, představujících 85 % světové produkce roku 2020, odhaduje OIV, že globální produkce vína v roce 2021 bude mezi 247,1 až 253,5 miliony hektolitrů, se středním odhadem 250,3 milionů hektolitrů.

Jihozápad Evropy pod tlakem

V důsledku pozdních jarních mrazů a celkově nepříznivých klimatických podmínek očekávali pěstitelé z Evropské unie nízký objem sklizně, což v porovnání s rokem 2020 znamenalo celkovou ztrátu přibližně 22 milionů hektolitrů pro Itálii (-9 %, 44,5 mil. hl), Španělsko (-14 %, 35,0 mil. hl) a Francii (-27 %, 34,2 mil. hl). Z velkých vinařských zemí sklidili víc než v roce 2020 v Německu (+4 %, 8,8 mil. hl), Portugalsku (+1 %, 6,5 mil. hl), Rumunsku (+37 %, 5,3 mil. hl) a Maďarsku (6 %, 3,1 mil. hl).

Na jižní polokouli s výjimkou Nového Zélandu (-19 %, 2,7 mil. hl) letos panovaly příznivé podmínky a celkový výsledek je ve srovnání s loňskem o 19 % vyšší, přičemž Brazílie se pochlubila nárůstem dokonce o 60 %.

Střed a východ Evropy úspěšný

Z dalších evropských států dopadla příznivě produkce v Gruzii (+22 %, 2,2 mil. hl) a Moldavsku (+20 %, 1,1 mil. hl), s desetiprocentní ztrátou se museli smířit vinaři ve Švýcarsku. Zatímco sousední Slovensko zaznamenalo pokles o 26 %, vinaři v Česku odhadují o 2 % vyšší sklizeň v celkovém objemu 0,6 mil. hl. Ve srovnání s ostatními evropskými státy řadí tuzemská sklizeň českou produkci za chorvatskou, švýcarskou, bulharskou, moldavskou řeckou, gruzínskou, rakouskou a maďarskou. Zmíněný Nový Zéland by se se svou letošní úrodou zařadil mezi Rakousko a Maďarsko a Česko za sklizeň chorvatskou a uraguayskou.
 
Country Prov. 2020 Prel. 2021 21/20 Var. 21/20 Var.(%)
Italy 49,1 44,5 -4,5 -9 %
Spain 40,7 35,0 -5,7 -14 %
France 46,7 34,2 -12,4 -27 %
USA* 22,8 24,1 1,3 6 %
Australia 10,9 14,2 3,3 30 %
Chile 10,3 13,4 3,1 30 %
Argentina 10,8 12,5 1,7 16 %
South Africa 10,4 10,6 0,2 2 %
Germany 8,4 8,8 0,4 4 %
China** 6,6 NA NA NA
Portugal 6,4 6,5 0,1 1 %
Romania 3,8 5,3 1,4 37 %
Russia 4,4 4,5 0,1 2 %
Brazil 2,3 3,6 1,3 60 %
Hungary 2,9 3,1 0,2 6 %
New Zealand 3,3 2,7 -0,6 -19 %
Austria 2,4 2,3 -0,1 -4 %
Georgia 1,8 2,2 0,4 22 %
Greece 2,3 1,7 -0,6 -26 %
Moldova 0,9 1,1 0,2 20 %
Bulgaria 0,8 0,9 0,1 7 %
Switzerland 0,8 0,8 -0,1 -10 %
Ukraine 0,7 NA NA NA
Uruguay 0,7 0,7 0,1 8 %
Croatia 0,8 0,7 -0,1 -13 %
Czechia 0,6 0,6 0 2 %
Slovenia 0,7 0,5 -0,2 -26 %
Slovakia 0,4 0,3 0 -2 %
Luxembourg 0,1 0,1 0 13 %
Cyprus 0,1 0,1 0 -26 %
Malta 0,0 0,0 0 -8 %
 
 

Nejčtenější

Největší vinařství roku 2020

Poté, kdy statistici zveřejnili údaj o konzumaci vína v roce 2020, víme, že domácí příznivci ho vypili 1 768 tisíc hektolitrů, když tuzemští producenti dodali na trh 589 tisíc hektolitrů vlastní produkce, přesně třetinu. Kdo jsou ti největší? Žebříčku kraluje vinařská skupina Bohemia Sekt patřící německé Henkell Freixenet nyní z čerstvě oddělené Geschwister Oetker Beteiligungen dnes již v držení Alfreda, Ferdinanda a Julie Oetkerových, dětí Rudolfa-Augusta Oetkera z jeho třetího manželství, která se sama s 174 tisíci hektolitry vyrobeného vína podílí na tuzemské produkci plnými třiceti procenty. První dvacítku s 7,3 tisíci hektolitry uzavírá Patria Kobylí a je současně posledním producentem, který sedmitisícovou roční produkci překročil, příčemž dalších šedesát vinařství ještě překonalo hranici jednoho tisíce hektolitrů vína. Uváděné údaje zahrnují produkci i dceřinných a sesterských společností se stejným vlastníkem.

Češi mají o víno zájem stále stejný. Spíš malý

Údaje o tuzemské spotřebě alkoholu pravidelně vzbuzují vášně, neboť nás údajně posouvají na nelichotivá místa zemí s jeho největší konzumací. V roce 2019 hlásal titulek ČTK , že „Spotřeba alkoholu od roku 2008 mírně klesla“ a zpráva dále citovala mluvčí Ministerstva zdravotnictví : „V Česku se spotřebuje 11,7 litru čistého lihu na osobu za rok, což nás v mezinárodním srovnání zařazuje na nelichotivé druhé místo ve spotřebě alkoholu v Evropě.“ Skutečnost Před několika málo dny zveřejnil  Český statistický úřad , který jediný tyto údaje zjišťuje, nejnovější data o domácí spotřebě potravin včetně alkoholu. Spotřeba čistého lihu v roce 2021 byla podle něj 9,7 litru na osobu a rok, stejná jako v předchozím roce a nejnižší za posledních deset let. To představuje 163,26 litrů piva, vína a lihovin na osobu a rok a za celou zemi pak 17 144 tisíc hektolitrů alkoholických nápojů. Rozpory Spotřeba vína – míněno vína z révy vinné, ne ovocného vína – mnoho let osciluje kolem 17 litrů na osobu a rok

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř