Přeskočit na hlavní obsah

Čtvrt miliardy hektolitrů vína ročníku 2021


České úřady spolu s ostatními státy oznámily do sídla Mezinárodní organizace pro révu a víno očekávané výsledky letošní produkce vína. Tento v Paříži nedávno zveřejněný odhad globálních výsledků vinařský průmysl jako celek nepotěšil, přesto nejsou jen poražené země, například i tuzemská sezóna byla ve srovnání s loňskou lepší.

Na základě informací z 28 zemí, představujících 85 % světové produkce roku 2020, odhaduje OIV, že globální produkce vína v roce 2021 bude mezi 247,1 až 253,5 miliony hektolitrů, se středním odhadem 250,3 milionů hektolitrů.

Jihozápad Evropy pod tlakem

V důsledku pozdních jarních mrazů a celkově nepříznivých klimatických podmínek očekávali pěstitelé z Evropské unie nízký objem sklizně, což v porovnání s rokem 2020 znamenalo celkovou ztrátu přibližně 22 milionů hektolitrů pro Itálii (-9 %, 44,5 mil. hl), Španělsko (-14 %, 35,0 mil. hl) a Francii (-27 %, 34,2 mil. hl). Z velkých vinařských zemí sklidili víc než v roce 2020 v Německu (+4 %, 8,8 mil. hl), Portugalsku (+1 %, 6,5 mil. hl), Rumunsku (+37 %, 5,3 mil. hl) a Maďarsku (6 %, 3,1 mil. hl).

Na jižní polokouli s výjimkou Nového Zélandu (-19 %, 2,7 mil. hl) letos panovaly příznivé podmínky a celkový výsledek je ve srovnání s loňskem o 19 % vyšší, přičemž Brazílie se pochlubila nárůstem dokonce o 60 %.

Střed a východ Evropy úspěšný

Z dalších evropských států dopadla příznivě produkce v Gruzii (+22 %, 2,2 mil. hl) a Moldavsku (+20 %, 1,1 mil. hl), s desetiprocentní ztrátou se museli smířit vinaři ve Švýcarsku. Zatímco sousední Slovensko zaznamenalo pokles o 26 %, vinaři v Česku odhadují o 2 % vyšší sklizeň v celkovém objemu 0,6 mil. hl. Ve srovnání s ostatními evropskými státy řadí tuzemská sklizeň českou produkci za chorvatskou, švýcarskou, bulharskou, moldavskou řeckou, gruzínskou, rakouskou a maďarskou. Zmíněný Nový Zéland by se se svou letošní úrodou zařadil mezi Rakousko a Maďarsko a Česko za sklizeň chorvatskou a uraguayskou.
 
Country Prov. 2020 Prel. 2021 21/20 Var. 21/20 Var.(%)
Italy 49,1 44,5 -4,5 -9 %
Spain 40,7 35,0 -5,7 -14 %
France 46,7 34,2 -12,4 -27 %
USA* 22,8 24,1 1,3 6 %
Australia 10,9 14,2 3,3 30 %
Chile 10,3 13,4 3,1 30 %
Argentina 10,8 12,5 1,7 16 %
South Africa 10,4 10,6 0,2 2 %
Germany 8,4 8,8 0,4 4 %
China** 6,6 NA NA NA
Portugal 6,4 6,5 0,1 1 %
Romania 3,8 5,3 1,4 37 %
Russia 4,4 4,5 0,1 2 %
Brazil 2,3 3,6 1,3 60 %
Hungary 2,9 3,1 0,2 6 %
New Zealand 3,3 2,7 -0,6 -19 %
Austria 2,4 2,3 -0,1 -4 %
Georgia 1,8 2,2 0,4 22 %
Greece 2,3 1,7 -0,6 -26 %
Moldova 0,9 1,1 0,2 20 %
Bulgaria 0,8 0,9 0,1 7 %
Switzerland 0,8 0,8 -0,1 -10 %
Ukraine 0,7 NA NA NA
Uruguay 0,7 0,7 0,1 8 %
Croatia 0,8 0,7 -0,1 -13 %
Czechia 0,6 0,6 0 2 %
Slovenia 0,7 0,5 -0,2 -26 %
Slovakia 0,4 0,3 0 -2 %
Luxembourg 0,1 0,1 0 13 %
Cyprus 0,1 0,1 0 -26 %
Malta 0,0 0,0 0 -8 %
 
 

Nejčtenější

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce...

Úpadek VOC proti stabilnímu DAC

Nejmladší VOC Velkopavlovicko na nule, nejstarší VOC Znojmo také, a to přesto že v uplynulých letech produkovalo až 250 hektolitrů VOC vína. Na nule jsou i VOC Blatnice a VOC Kraví Hora a tradičně i VOC Mělník a VOC Přítlucká hora. Celkem VOC spolky zatřídily v roce 2025 pouhých 108 hektolitrů vína, méně než třetinu produkce předcházejících let. ... zatímco Rakousko V Rakousku v roce 2025 vyrobili vinaři 36 131 hektolitrů DAC vín. Jen nejmladšího a dlouho DAC klasifikaci odmítajícího Wachau DAC bylo téměř tolik jako nejstaršího a největšího Weinviertel DAC. Podíl VOC vín na celkové domácí produkci klesl z 0,77 % na letošních 0,17 %, podíl rakouských DAC vín na celkové rakouské výrobě se z 14,8 % změnil jen mírně na 14,3 %. A připomeňme, že rozloha 44 tisíc hektarů rakouských vinic je sice vyšší, ale řádově obdobná jako 17 tisíc hektarů vinic tuzemských.   VOC MJ 2023 2024 2025 DAC 2023 2024 2025 VOC Znojmo ...

Kam směřuje Blatnický Roháč?

Bude Blatnický Roháč další vyhlášenou apelací? Cuvée Ryzlinku rýnského, Rulandského bílého a Sylvánského zeleného vydává mimořádné svědectví o blatnické půdě, mikroklimatu a vinařských tradicích. Jeho název je odvozený od známé blatnické viniční trati Roháče. Blatnický Roháč byl prvním tuzemským vínem, které získalo prestižní zahraniční ocenění. Na světové výstavě v Paříži v roce 1896 obdrželo zlatou medaili. Od padesátých let minulého století byly vlastníkem známky Blatnický Roháč DVZ Bratislava, poté Víno Bzenec a teprve v roce 2000 bylo Víno Bzenec jako vlastník vymazané.  V červenci 2000 byla ochranná známka Blatnický Roháč zaregistrovaná Úřadem průmyslového vlatsnictví pro Sdružení vinařů Blatnice Viniblat. Zeptali jsme se Jana Cíchy z Vinařství Jan Cícha a současně představitele sdružení Viniblat na další plány se známkou Blatnický Roháč. Spolu s vaším vinařstvím jsou členy sdružení Viniblat ještě tři další, Vinařství Antonín Cícha , Vinařství Straka a Vinařstv...