Přeskočit na hlavní obsah

Čtvrt miliardy hektolitrů vína ročníku 2021


České úřady spolu s ostatními státy oznámily do sídla Mezinárodní organizace pro révu a víno očekávané výsledky letošní produkce vína. Tento v Paříži nedávno zveřejněný odhad globálních výsledků vinařský průmysl jako celek nepotěšil, přesto nejsou jen poražené země, například i tuzemská sezóna byla ve srovnání s loňskou lepší.

Na základě informací z 28 zemí, představujících 85 % světové produkce roku 2020, odhaduje OIV, že globální produkce vína v roce 2021 bude mezi 247,1 až 253,5 miliony hektolitrů, se středním odhadem 250,3 milionů hektolitrů.

Jihozápad Evropy pod tlakem

V důsledku pozdních jarních mrazů a celkově nepříznivých klimatických podmínek očekávali pěstitelé z Evropské unie nízký objem sklizně, což v porovnání s rokem 2020 znamenalo celkovou ztrátu přibližně 22 milionů hektolitrů pro Itálii (-9 %, 44,5 mil. hl), Španělsko (-14 %, 35,0 mil. hl) a Francii (-27 %, 34,2 mil. hl). Z velkých vinařských zemí sklidili víc než v roce 2020 v Německu (+4 %, 8,8 mil. hl), Portugalsku (+1 %, 6,5 mil. hl), Rumunsku (+37 %, 5,3 mil. hl) a Maďarsku (6 %, 3,1 mil. hl).

Na jižní polokouli s výjimkou Nového Zélandu (-19 %, 2,7 mil. hl) letos panovaly příznivé podmínky a celkový výsledek je ve srovnání s loňskem o 19 % vyšší, přičemž Brazílie se pochlubila nárůstem dokonce o 60 %.

Střed a východ Evropy úspěšný

Z dalších evropských států dopadla příznivě produkce v Gruzii (+22 %, 2,2 mil. hl) a Moldavsku (+20 %, 1,1 mil. hl), s desetiprocentní ztrátou se museli smířit vinaři ve Švýcarsku. Zatímco sousední Slovensko zaznamenalo pokles o 26 %, vinaři v Česku odhadují o 2 % vyšší sklizeň v celkovém objemu 0,6 mil. hl. Ve srovnání s ostatními evropskými státy řadí tuzemská sklizeň českou produkci za chorvatskou, švýcarskou, bulharskou, moldavskou řeckou, gruzínskou, rakouskou a maďarskou. Zmíněný Nový Zéland by se se svou letošní úrodou zařadil mezi Rakousko a Maďarsko a Česko za sklizeň chorvatskou a uraguayskou.
 
Country Prov. 2020 Prel. 2021 21/20 Var. 21/20 Var.(%)
Italy 49,1 44,5 -4,5 -9 %
Spain 40,7 35,0 -5,7 -14 %
France 46,7 34,2 -12,4 -27 %
USA* 22,8 24,1 1,3 6 %
Australia 10,9 14,2 3,3 30 %
Chile 10,3 13,4 3,1 30 %
Argentina 10,8 12,5 1,7 16 %
South Africa 10,4 10,6 0,2 2 %
Germany 8,4 8,8 0,4 4 %
China** 6,6 NA NA NA
Portugal 6,4 6,5 0,1 1 %
Romania 3,8 5,3 1,4 37 %
Russia 4,4 4,5 0,1 2 %
Brazil 2,3 3,6 1,3 60 %
Hungary 2,9 3,1 0,2 6 %
New Zealand 3,3 2,7 -0,6 -19 %
Austria 2,4 2,3 -0,1 -4 %
Georgia 1,8 2,2 0,4 22 %
Greece 2,3 1,7 -0,6 -26 %
Moldova 0,9 1,1 0,2 20 %
Bulgaria 0,8 0,9 0,1 7 %
Switzerland 0,8 0,8 -0,1 -10 %
Ukraine 0,7 NA NA NA
Uruguay 0,7 0,7 0,1 8 %
Croatia 0,8 0,7 -0,1 -13 %
Czechia 0,6 0,6 0 2 %
Slovenia 0,7 0,5 -0,2 -26 %
Slovakia 0,4 0,3 0 -2 %
Luxembourg 0,1 0,1 0 13 %
Cyprus 0,1 0,1 0 -26 %
Malta 0,0 0,0 0 -8 %
 
 

Nejčtenější

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Rakouské vinařství v roce 2023

 © Austrian Wine / Robert Herbst Několik dní před začátkem letošní sklizně byla zveřejněná zpráva Rakouské vino 2023 nabízející komplexní pohled na rakouský vinařský průmysl i jeho zákazníky. Jaký je ve srovnání s českým? Vinice Současná plocha rakouských vinic je 44 tisic hektarů, z toho plocha plodných vinic je téměř 42 tisic hektarů, na nichž hospodařilo 10 012 producentů. 30 tisic hektarů, tedy 68,4 % osázené plochy je osázeno bílými jakostními odrůdami révy vinné. Rakousko proto říká, že je klasickou zemí bílých vín. Nejpěstovanější odrůdou je Veltlínské zelené s podílem 32,3 % osázených vinic. V Česku je 18 tisic hektarů vinic, z toho plodných je 17,7 tisic ha, o 60 % méně. Odrůdy moštové bílé tvoří 73 % a jejich plocha se zvyšuje, takže i Česko je klasickou zemí bílých vín. A Veltlínské zelené je s 1 487 hektary  jednička  i v Česku. Registrovaných pěstitelů je 13 263, absolutně i relativně mnohem víc, než rakouských. Sklizeň V Rakousku se sklidilo objemově 2 330 713 hektolitrů,