Přeskočit na hlavní obsah

Peníze slíbené, vyplacené, chybějící


Žadatelům o podpory Vinařský fond každoročně přislíbí několik milionů korun. Ne všichni žadatelé projekt zrealizují a ne všichni, kteří jej dokončí, splní podmínky fondu a v důsledku toho jsou jim skutečně vyplacené podpory zkrácené. Přestože přislíbené a skutečně vyplacené podpory jsou z logiky věci přibližně o rok posunuté, v dlouhém časovém horizontu se tento rozdíl stírá.

Polovina

Co tedy pohled do rozhodnutí o podporách a do výročních zpráv se skutečně vyplacenými podporami nabízí. V období 2008 až 2020, za které jsou oba údaje spolehlivě ověřitelné, fond obdržel žádosti na projekty ve výši 570 milionů korun a na základě rozhodnutí členů jeho Rady přislíbil žadatelům 320 milionů korun, něco přes polovinu. A ve stejném období všem žadatelům, kteří projekt dokončili a podali vyúčtování, vyplatil 150 milionů, o 170 milionů méně, tedy necelou polovinu přislíbené částky, a o 420 milionů méně, než původně požadovali.

Pětina

Na příjmech fondu, které za tuto dobu dosáhly téměř 940 milionů korun, se skutečně vyplacené podpory podílejí pouhými šestnácti procenty. Při zohlednění maximálně desetiprocentního podílu provozních nákladů, které fond ze svých příjmů hradí, se tento podíl zvýší na osmnáct procent. Má být devadesát. Skutečně vyplácené podpory fondu zkrátka nedostávají jen žadatelé o ně, ale třiapůlkrát víc získávají i ti, kteří o ně vůbec nežádali.

Nejčtenější

Kolik keřů révy vinné bude v Česku na jednom hektaru?

Skutečné náklady na restrukturalizaci vinic Ústav zemědělských informací a ekonomiky (ÚZEI) řeší pro ministerstvo zemědělství paušály u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. S termínem do 31.8.2015 řešil ÚZEI tento úkol: Nastavení paušálů a výpočet paušálů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s hodnotovým vyčíslením ve variantách při a) počet keřů révy vinné je roven 3000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice b) počet keřů révy vinné překročí 4000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice c) počet keřů révy vinné překročí 5000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice d) počet keřů révy vinné překročí 6000 kusů na 1 ha osázené plochy vinice. S termínem do 15.12.2016 letos řeší tento úkol: Sledování nákladů u národního programu podpor v rámci opatření restrukturalizace a přeměna vinic. Podrobný rozbor jednotlivých nákladů a pracovních činností s ho

Výnos tuzemských vinic zůstal i přes dobrý ročník nízký

Podle aktuální zprávy spolku Svaz vinařů byla loňská sklizeň révy vinné ve srovnání s loňským rokem vyšší o 1,4 tuny na hektar když průměrný výnos dosáhl 6,6 tuny na hektar. Hektarový výnos Podíl množství vinných hroznů sklizených v jednom vinařském roce a plochy vinice, na nichž byly tyto vinné hrozny vypěstovány, vyjádřený v tunách na jeden hektar, je hektarovým výnosem. Podle údajů Svazu vynařů se ani po pěkné loňské sklizni průměrný hektarový výnos příliš nezměnil a za všechny vinohradnické oblasti se pohybuje okolo 5,5 tuny na hektar. Pokud vezmeme v potaz zákonné omezení výnosu na čtrnáct tun z hektaru spojené s nemožností použít hrozny pro výrobu jakostních a zemských vín při jeho překročení a zohledníme, že i přísněji regulované tuzemské apelace omezují hektarový výnos na sedm tun, nelze se znovu než podivit, proč je tuzemský hektarový výnos tak nízký , ve srovnání se sousedním Německem méně než poloviční. Vstupní data Data pro zveřejněnou analýzu získali její autoř

Asijský škůdce je i v Česku. Ničí také víno

Je také původem z Asie, jako koronavirus, ale tenhle nepřítel neničí lidem zdraví, ale víno. Kněžice mramorovaná , Halyomorpha halys, ploštice z čeledi kněžicovitých. V místech zavlečení je schopná konzumovat šťávy jabloní, hrušní, broskvoní, révy vinné nebo různých bobulovin, ze zeleniny vyhledává rajčata, papriky, brukvovité a tykvovité rostliny a mnohé jiné. Při sání poškodí pokožku plodů, což může vést k sekundárním infekcím znehodnocujícím plod. Při výrobě vína sekret podrážděných a rozmačkaných jedinců kněžice ukrytých mezi bobulemi hroznů aromaticky zcela znehodnotí vylisovaný mošt. Původ a rozšíření Domovinou kněžice mramorované je východ Asie, ale od přelomu 20. a 21. století byl zaznamenán její výskyt v Severní Americe. V Evropě se zdají být místem prvního výskytu Lichtenštejnsko a Švýcarsko od roku 2004, odkud se ploštice zřejmě dále šířila do Itálie, Německa a Francie. V roce 2013 byla poprvé zaznamenána v Maďarsku, v letech 2015 až 2017 na Balkáně, v roce 2016 v J